Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Romové v České Republice OM2, ZA2. Introdukce 250,000 do 300,000 Romů v České Republice 250,000 do 300,000 Romů v České Republice 8,000,000 v Evrope 8,000,000.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Romové v České Republice OM2, ZA2. Introdukce 250,000 do 300,000 Romů v České Republice 250,000 do 300,000 Romů v České Republice 8,000,000 v Evrope 8,000,000."— Transkript prezentace:

1 Romové v České Republice OM2, ZA2

2 Introdukce 250,000 do 300,000 Romů v České Republice 250,000 do 300,000 Romů v České Republice 8,000,000 v Evrope 8,000,000 v Evrope Menšina bez státní příslušnosti Menšina bez státní příslušnosti Kultura je odlišná od Česká kultura Kultura je odlišná od Česká kultura Evropané imají mnoho špatných představ o romským populaci Evropané imají mnoho špatných představ o romským populaci

3 Jména: Rom Jména: Rom Cikán nebo Rom? Cikán nebo Rom? Rom je slovo pro “muž” na romštinu i je označení národa. Rom je slovo pro “muž” na romštinu i je označení národa. Na sjezdu v Londýně v roce 1971 se Romové usnesli, že označením příslušníků romského národa je etnonmym Rom. Na sjezdu v Londýně v roce 1971 se Romové usnesli, že označením příslušníků romského národa je etnonmym Rom. V Česku je běžně používáno označení Cikán, přestože je toto označení většinou Romů vnímáno jako hanlivé. Jak řekl v roce 1990 v Československé televizi tehdejší předseda Romské občanské iniciativy Emil Ščuka: V Česku je běžně používáno označení Cikán, přestože je toto označení většinou Romů vnímáno jako hanlivé. Jak řekl v roce 1990 v Československé televizi tehdejší předseda Romské občanské iniciativy Emil Ščuka: Ščuka Ščuka “Cikáni je označení deklasované sociální skupiny, Romové je označení národa”.

4 1 Romská vlajka byla přijata na mezinárodní sjezdu v Londýně v roce Vlajka se skládá z modrého pruhu v horní polovině, zeleného pruhu v polovině dolní a z červené čakry s 16 paprsky umístěné uprostřed.čakry Čakra je i na vlajce Indie. Ona odkazuje na indický původ romského národa.Indie Zelený a modrý pruh symbolizují život věčných poutníků po zelené zemi pod oblohou. Otázka do testu: jak vypadá Romská vlajka?

5 Jazyk Romština se vyvinula ze sanskrtu. Dnes nacházeli jazykovědci, že jazyk Romů pochází z jednoho severozápadního dialektu staré hindštiny. Romština má narozdíl od češtiny osm osm pádů. (Osmí pad je ablativ) Na území bývalé československé federace, jsou třemi nejrozšířenějšími dialekty: dialekt slovenský, maďarský a olašský. Slovenským dialektem přitom hovoří přibližně 80 procent Romů, maďarským 10 procent, stejně jako olašským. Romové, hovořící olašským dialektem, mohou nejsnáze komunikovat s Romy na celém světě. Dnes existuje konečně pravopisu romštiny spolu s romsko- českým a česko-romským slovníkem

6 Historie Romů v České republice Mapka migrace Romů z Indie do Evropy (http://skola.romea.cz) Nexistuje psané historie Romů Z Indie odcházeli mezi pátým a desátým stoletím. Na Balkáně se snad první Romové objevují v století. Nejprve jsou romské skupiny zaznamenány na území dnešního Iránu, odkud pokračovaly v migraci dále na západ. Od první čtvrtiny 15. století se podle dochovaných zpráv začínají Romové objevovat ve střední a západní Evropě.

7 Středověk V dobových kronikách existuje mnoho zmínek o putujících kejklířích, bavících feudální pány, o tanečnicích spoře oděných v zářivých barvách, oblíbených u panských dvorů a nenáviděných zbožnými a váženými občany. Takto mohli být Romové zaměňováni s potulnými tlupami "umělců". Náhle se tedy asi ve 14. století začalo potulovat a putovat z místa na místo společenství lidí, které se od ostatních obyvatel lišilo tmavšípokožkou, oblečením,osobitým způsobem života, vlastním, zcela nesrozumitelným jazykem, temperamentem a neochotou podřizovat se tlaku většinového obyvatelstva. V dobových kronikách existuje mnoho zmínek o putujících kejklířích, bavících feudální pány, o tanečnicích spoře oděných v zářivých barvách, oblíbených u panských dvorů a nenáviděných zbožnými a váženými občany. Takto mohli být Romové zaměňováni s potulnými tlupami "umělců". Náhle se tedy asi ve 14. století začalo potulovat a putovat z místa na místo společenství lidí, které se od ostatních obyvatel lišilo tmavšípokožkou, oblečením,osobitým způsobem života, vlastním, zcela nesrozumitelným jazykem, temperamentem a neochotou podřizovat se tlaku většinového obyvatelstva.

8 První zmínka v Čechách Za první zmínku o Romech na našem území se často vydává kapitola z kroniky tak řečeného Dalimila nazvaná "O Kartasiech pohanských" (Dalimil: Česká kronika, vydává Jan Laichter, redakcí Václava Tille, v Praze 1920): Za první zmínku o Romech na našem území se často vydává kapitola z kroniky tak řečeného Dalimila nazvaná "O Kartasiech pohanských" (Dalimil: Česká kronika, vydává Jan Laichter, redakcí Václava Tille, v Praze 1920): "Leta od narození Jezu Krista milostivého tisícího dvoustého čtyřicátého druhého, kartasi chodili, tatarští zvědové byli. 5. Na pět set těch lidí šlo a takové jich chování bylo. Kloboučky velmi vysoké měli, roucho krátké a tobolky nosili; Všichni v spodcích chodili, 10. Holi dlouhé v rukou drželi. Když píti chtěli, s břehu nakloňmo pívali, když chleba prosili, "kartas boh" tak mluvívali: proto jim kartasi říkali.... "Leta od narození Jezu Krista milostivého tisícího dvoustého čtyřicátého druhého, kartasi chodili, tatarští zvědové byli. 5. Na pět set těch lidí šlo a takové jich chování bylo. Kloboučky velmi vysoké měli, roucho krátké a tobolky nosili; Všichni v spodcích chodili, 10. Holi dlouhé v rukou drželi. Když píti chtěli, s břehu nakloňmo pívali, když chleba prosili, "kartas boh" tak mluvívali: proto jim kartasi říkali....

9 Novověk Protiromské nálady se začaly stupňovat poté, kdy ze založení požáru v Praze v roce 1541 byli podezříváni právě Romové. Roku 1545 vydal Ferdinand I. mandát, jímž nakazoval, aby Romové byli vypovězeni ze země. Protiromské nálady se začaly stupňovat poté, kdy ze založení požáru v Praze v roce 1541 byli podezříváni právě Romové. Roku 1545 vydal Ferdinand I. mandát, jímž nakazoval, aby Romové byli vypovězeni ze země. Leopold I. ( ) v roce 1688 Romy ze svého území vypověděl a v roce 1697 je prohlásil za psance. Romové mohli být kýmkoli beztrestně zastřeleni, pokud byli zadrženi, čekal je trest smrti a jejich ženy byly zprvu trestány uříznutím ucha a později se trest smrti vztáhl i na ně. Josef I. v represivní politice pokračoval a v roce 1706 nařídil, aby byly podél hranic rozmístěny výstražné tabule s varovnými nápisy a s vyobrazením Romů, kteří neuposlechnou zákazu a hranici přestoupí: oběšení muži, mrskané ženy a děti. Císař Karel VI. ( ) nařídil nejen tvrdé stíhání a trestání Romů, ale i tresty pro ty, kteří by jim poskytovali jakoukoli pomoc. Leopold I. ( ) v roce 1688 Romy ze svého území vypověděl a v roce 1697 je prohlásil za psance. Romové mohli být kýmkoli beztrestně zastřeleni, pokud byli zadrženi, čekal je trest smrti a jejich ženy byly zprvu trestány uříznutím ucha a později se trest smrti vztáhl i na ně. Josef I. v represivní politice pokračoval a v roce 1706 nařídil, aby byly podél hranic rozmístěny výstražné tabule s varovnými nápisy a s vyobrazením Romů, kteří neuposlechnou zákazu a hranici přestoupí: oběšení muži, mrskané ženy a děti. Císař Karel VI. ( ) nařídil nejen tvrdé stíhání a trestání Romů, ale i tresty pro ty, kteří by jim poskytovali jakoukoli pomoc.

10 Marie Terezie a Josef II. První pokus začít skutečně řešit problémy spjaté s Romy učinila Marie Terezie (1740 – 1780). Pochopila, že popravy za potulku a honění Romů z jedné země do druhé situaci nezlepší. Vyhánění, represe a popravy probíhaly i za její vlády až do roku Poté přistoupila k realizaci nového programu usazování a asimilace Romů. Jeho cílem byla přeměna Romů na maďarské rolníky. Ke změně mělo přispět i panovnicí zavedené nové pojmenování. Místo cikán se mělo napříště užívat označení Uj Magyarok – Novomaďar, romská příjmení nahrazovala běžnými neromskými. Romové byli povinně usazováni v nově budovaných koloniích, pod hrozbou mrskání měli jejich obyvatelé zakázáno používat romský jazyk, tradiční oděv, jména a vůbec i další odlišnosti, které by utvrzovaly etnickou identitu, pro asimilaci tak nepohodlnou. Děti mezi sedmým a dvanáctým rokem měly být rodičům odebírány a předávány k převýchově do neromských rodin. Velký důraz kladla panovnice na povinnou školní docházku, ale i na pravidelnou návštěvu bohoslužeb i zlepšení hygienických podmínek. Po dlouhé době represí tak přinesl její program i řadu pozitivních momentů do života Romů. První pokus začít skutečně řešit problémy spjaté s Romy učinila Marie Terezie (1740 – 1780). Pochopila, že popravy za potulku a honění Romů z jedné země do druhé situaci nezlepší. Vyhánění, represe a popravy probíhaly i za její vlády až do roku Poté přistoupila k realizaci nového programu usazování a asimilace Romů. Jeho cílem byla přeměna Romů na maďarské rolníky. Ke změně mělo přispět i panovnicí zavedené nové pojmenování. Místo cikán se mělo napříště užívat označení Uj Magyarok – Novomaďar, romská příjmení nahrazovala běžnými neromskými. Romové byli povinně usazováni v nově budovaných koloniích, pod hrozbou mrskání měli jejich obyvatelé zakázáno používat romský jazyk, tradiční oděv, jména a vůbec i další odlišnosti, které by utvrzovaly etnickou identitu, pro asimilaci tak nepohodlnou. Děti mezi sedmým a dvanáctým rokem měly být rodičům odebírány a předávány k převýchově do neromských rodin. Velký důraz kladla panovnice na povinnou školní docházku, ale i na pravidelnou návštěvu bohoslužeb i zlepšení hygienických podmínek. Po dlouhé době represí tak přinesl její program i řadu pozitivních momentů do života Romů. Otázka do testu: Co přinesla Marie Terezie nového do postoje k Romům? Otázka do testu: Co přinesla Marie Terezie nového do postoje k Romům?

11 Zůstává smutnou skutečností, že i v této době se objevovaly nespravedlivé popravy Romů tak, jako tomu bylo v roce 1782 na území dnešního Slovenska. V tzv. Hontianskom procesu bylo přes 170 Romů obviněno z kanibalismu, mučením donuceno k nepravdivému doznání a 40 z nich také popraveno. Přítrž dokonání hromadné popravy byla učiněna teprve poté, když se domněle zavražděné osoby našly živé a zdravé.

12 Josef II. V realizaci programu usazování a asimilace Romů pokračoval její syn a nástupce na císařském trůně Josef II. (1780 – 1790). Násilné a leckdy necitlivé postupy byly příčinou, proč změny zaváděné osvícenými panovníky neměly takového trvání, jak se očekávalo. Navíc se asimilační program neprováděl se stejnou intenzitou ve všech částech habsburského soustátí. Významně ovlivnil situaci Romů v Uhrách, kde inicioval usazení velké skupiny Romů. Na Moravě byl význam těchto aktivit jen omezený a dočasný, Čechy nepoznamenaly vůbec. V realizaci programu usazování a asimilace Romů pokračoval její syn a nástupce na císařském trůně Josef II. (1780 – 1790). Násilné a leckdy necitlivé postupy byly příčinou, proč změny zaváděné osvícenými panovníky neměly takového trvání, jak se očekávalo. Navíc se asimilační program neprováděl se stejnou intenzitou ve všech částech habsburského soustátí. Významně ovlivnil situaci Romů v Uhrách, kde inicioval usazení velké skupiny Romů. Na Moravě byl význam těchto aktivit jen omezený a dočasný, Čechy nepoznamenaly vůbec.

13 19. století Po rakousko-uherském vyrovnání přistoupil vídeňský ministr vnitra k novému, velmi přísnému nařízení, zaměřenému především na navracení Romů, kteří by nelegálně překročili hranici a na postihy potulných Romů. Po rakousko-uherském vyrovnání přistoupil vídeňský ministr vnitra k novému, velmi přísnému nařízení, zaměřenému především na navracení Romů, kteří by nelegálně překročili hranici a na postihy potulných Romů. Před první světovou válkou byli ještě téměř všichni romští dospělí negramotní a diskriminace majoritní společností jim motivaci ke vzdělání pouze ubírala. Před první světovou válkou byli ještě téměř všichni romští dospělí negramotní a diskriminace majoritní společností jim motivaci ke vzdělání pouze ubírala.

14 20. století Přestože byli Romové, resp. Cikáni za první republiky oficiálně uznáni za svébytnou národnostní menšinu ( a ve sčítání lidu v roce 1921 byla romská národnost, stejně jako židovská, zvláště vymezena), Československo nadále vůči Romům uplatňovalo zákon o potulce z roku 1885 a státní úřady jim nadále věnovaly mimořádnou pozornost. Přestože byli Romové, resp. Cikáni za první republiky oficiálně uznáni za svébytnou národnostní menšinu ( a ve sčítání lidu v roce 1921 byla romská národnost, stejně jako židovská, zvláště vymezena), Československo nadále vůči Romům uplatňovalo zákon o potulce z roku 1885 a státní úřady jim nadále věnovaly mimořádnou pozornost. K prvnímu soupisu došlo za asistence četnictva a policie v období mezi červnem 1928 a srpnem Téměř čtyřiceti tisicům Romů starších čtrnácti let, kteří byli zaevidováni, byla následně vystavena "cikánská legitimace". Pokud se na výzvu státních orgánů k šetření nedostavili, hrozily jim nejrůznější tresty, ať již zabavení určité části majetku nebo odejmutí průkazu. Cikánské legitimace, které byli povinni při sobě neustále nosit a na požádání státních úřadů se jimi prokazovat, byly postupem času vydávány nejen kočovným či polokočovným Romům, ale vůbec všem Romům na území republiky. K prvnímu soupisu došlo za asistence četnictva a policie v období mezi červnem 1928 a srpnem Téměř čtyřiceti tisicům Romů starších čtrnácti let, kteří byli zaevidováni, byla následně vystavena "cikánská legitimace". Pokud se na výzvu státních orgánů k šetření nedostavili, hrozily jim nejrůznější tresty, ať již zabavení určité části majetku nebo odejmutí průkazu. Cikánské legitimace, které byli povinni při sobě neustále nosit a na požádání státních úřadů se jimi prokazovat, byly postupem času vydávány nejen kočovným či polokočovným Romům, ale vůbec všem Romům na území republiky. Otázka do testu: Popiš situaci Romů v Československu do druhé světové války. Otázka do testu: Popiš situaci Romů v Československu do druhé světové války.

15 20. století Kočovní Romové navíc museli žádat o kočovnický list, jež úřady vystavovaly nejen za přísných podmínek, ale které kočovníky a jejich životní styl navíc značně omezovaly: "kočovní cikáni... dostávali cikánské legitimace. Jest to knížka, která obsahuje na první straně evidenční číslo cikána, jméno a státní příslušnost. Na druhé straně jsou pak osobní data, stav, které řeči ovládá a podpis. Na třetí stránce jest uveden popis držitele legitimace, případně jeho zvláštní znamení. Na následujících stránkách jsou otisky všech deseti prstů a to jest hlavním poznávacím znakem, zabraňujícím falšování a výměnu legitimací. Pak jest v legitimaci ještě deset oddělení pro popis cikánských dětí. Legitimace vyplňuje a upravuje Ústřdní četnické pátrací oddělení v Praze a zasílá je okresnímu úřadu, v jehož okresu byl dotyčný cikán podroben soupisovému řízení, aby legitimaci ověřil a vydal. Kočovní Romové navíc museli žádat o kočovnický list, jež úřady vystavovaly nejen za přísných podmínek, ale které kočovníky a jejich životní styl navíc značně omezovaly: "kočovní cikáni... dostávali cikánské legitimace. Jest to knížka, která obsahuje na první straně evidenční číslo cikána, jméno a státní příslušnost. Na druhé straně jsou pak osobní data, stav, které řeči ovládá a podpis. Na třetí stránce jest uveden popis držitele legitimace, případně jeho zvláštní znamení. Na následujících stránkách jsou otisky všech deseti prstů a to jest hlavním poznávacím znakem, zabraňujícím falšování a výměnu legitimací. Pak jest v legitimaci ještě deset oddělení pro popis cikánských dětí. Legitimace vyplňuje a upravuje Ústřdní četnické pátrací oddělení v Praze a zasílá je okresnímu úřadu, v jehož okresu byl dotyčný cikán podroben soupisovému řízení, aby legitimaci ověřil a vydal.

16 2. světová válka Ke konci třicátých let se do Československa uchýlila řada romských rodin, které prchaly z nacistického Německa a okupovaného Rakouska. Na sklonku roku 1939 nařídilo protektorátní ministerstvo vnitra svým oběžníkem všem podřízeným úřadům, aby Romy vyzvaly k okamžitému usazení, na něž byla určena dvouměsíční lhůta. Ti z nich, kteří se nařízení nepodřídili, byli umísťováni do kárných pracovních táborů, zřízených v souladu s nařízeními vlády z března a dubna téhož roku: Romové z Čech do tábora v Letech u Písku, moravští Romové pak do Hodonína u Kunštátu. V roce 1942 byly oba tábory na základě nařízení o preventivním potírání zločinnosti po říšskoněmeckém vzoru oficiálně změněny na sběrné tábory a od na tábory cikánské Ke konci třicátých let se do Československa uchýlila řada romských rodin, které prchaly z nacistického Německa a okupovaného Rakouska. Na sklonku roku 1939 nařídilo protektorátní ministerstvo vnitra svým oběžníkem všem podřízeným úřadům, aby Romy vyzvaly k okamžitému usazení, na něž byla určena dvouměsíční lhůta. Ti z nich, kteří se nařízení nepodřídili, byli umísťováni do kárných pracovních táborů, zřízených v souladu s nařízeními vlády z března a dubna téhož roku: Romové z Čech do tábora v Letech u Písku, moravští Romové pak do Hodonína u Kunštátu. V roce 1942 byly oba tábory na základě nařízení o preventivním potírání zločinnosti po říšskoněmeckém vzoru oficiálně změněny na sběrné tábory a od na tábory cikánské

17 Osvětim - Březinka Cikánský tábor byl v Osvětimi zřízen v roce 1943 a nacházel se v úseku BIIe tábora Osvětim II - Březinka (Auschwitz II - Birkenau). V táborové evidenci bylo zachyceno osob. Vězňové byli označeni černými trojúhelníky jako tzv. asociálové. Romové v cikánském táboře rychle umírali vlivem nelidských životních podmínek, hladu, nemocí a týrání. Někteří, zvláště těhotné ženy a dvojčata, byli vystaveni zrůdným pokusům dr. Mengele. Jedinou nadějí na přežití byl transport do jiných koncentračních táborů. K transportům docházelo v roce 1944 v souvislosti s postupující frontou, kdy byli práceschopní Romové deportováni do koncentračních táborů hlouběji v německém vnitrozemí. Staří lidé a matky s dětmi byli jako práce neschopní ponecháni v Osvětimi a v noci z 2. na 3. srpna 1944 byli v počtu 2897 osob, včetně mnoha set vězňů z českých zemí, nahnáni do plynových komor a zavražděni. Jejich těla byla spálena v jamách nedaleko krematoria, které v těch dnech nebylo v provozu Cikánský tábor byl v Osvětimi zřízen v roce 1943 a nacházel se v úseku BIIe tábora Osvětim II - Březinka (Auschwitz II - Birkenau). V táborové evidenci bylo zachyceno osob. Vězňové byli označeni černými trojúhelníky jako tzv. asociálové. Romové v cikánském táboře rychle umírali vlivem nelidských životních podmínek, hladu, nemocí a týrání. Někteří, zvláště těhotné ženy a dvojčata, byli vystaveni zrůdným pokusům dr. Mengele. Jedinou nadějí na přežití byl transport do jiných koncentračních táborů. K transportům docházelo v roce 1944 v souvislosti s postupující frontou, kdy byli práceschopní Romové deportováni do koncentračních táborů hlouběji v německém vnitrozemí. Staří lidé a matky s dětmi byli jako práce neschopní ponecháni v Osvětimi a v noci z 2. na 3. srpna 1944 byli v počtu 2897 osob, včetně mnoha set vězňů z českých zemí, nahnáni do plynových komor a zavražděni. Jejich těla byla spálena v jamách nedaleko krematoria, které v těch dnech nebylo v provozu Otázka do testu: Jak se jmenoval koncentrační tábor zaměřený na Romy? Co o něm víš? Otázka do testu: Jak se jmenoval koncentrační tábor zaměřený na Romy? Co o něm víš?

18 Oběti 2. světové války Většina Romů deportovaných do Osvětimi a jiných táborů z Protektorátu Čechy a Morava své věznění nepřežila. Počet obětí se dá těžko určit, jisté je, že do českých zemí se po válce vrátilo 583 bývalých romských vězňů. Tak byla jako celek zlikvidována skupina českých Romů, do níž řadíme i Romy žijící na Moravě. Většina Romů deportovaných do Osvětimi a jiných táborů z Protektorátu Čechy a Morava své věznění nepřežila. Počet obětí se dá těžko určit, jisté je, že do českých zemí se po válce vrátilo 583 bývalých romských vězňů. Tak byla jako celek zlikvidována skupina českých Romů, do níž řadíme i Romy žijící na Moravě. Celkově věznění v tzv. cikánském táboře v Osvětimi- Březince nepřežilo téměř Romů a Sintů z různých zemí. Celkově věznění v tzv. cikánském táboře v Osvětimi- Březince nepřežilo téměř Romů a Sintů z různých zemí. Celkový počet romských obětí 2. světové války se pohybuje v rozmezí osob. Celkový počet romských obětí 2. světové války se pohybuje v rozmezí osob. Otázka do testu: Kolik Romů bylo během 2. světové války vyhlazeno? Otázka do testu: Kolik Romů bylo během 2. světové války vyhlazeno?

19 Základní tábor Osvětim 1

20

21

22 Po listopadové revoluci v roce 1989 získali Romové v Československu poprvé stat národnostní menšiny, který jim zajišťoval specifická práva příslušníků národnostních menšin: Po listopadové revoluci v roce 1989 získali Romové v Československu poprvé stat národnostní menšiny, který jim zajišťoval specifická práva příslušníků národnostních menšin: právo na vzdělavání se v mateřském jazyce právo na vzdělavání se v mateřském jazycevzdělavání právo na zajištění vlastní kultury právo na zajištění vlastní kultury právo na šíření a přijímání informací v mateřském jazyce právo na šíření a přijímání informací v mateřském jazycešíření a přijímání informací šíření a přijímání informací právo na užívání mateřského jazyka v úředním styku právo na užívání mateřského jazyka v úředním styku právo na sdružování na národnostním principu právo na sdružování na národnostním principu právo na účast zástupců menšin na řešení věcí, které se jich dotýkají právo na účast zástupců menšin na řešení věcí, které se jich dotýkají Po listopadu 1989 začínaly vznikat romské organizace a sdružení, které kromě krátkého období v letech 1969 až 1973, kdy působil Svaz Cikánů- Romů, neexistovaly. V prvních svobodných volbách v roce 1990 kandidovala do Parlamentu ČSFR první romská politická strana Romská občanská iniciativa a do federálního Parlamentu bylo celkem zvoleno za různé politické strany jedenáct romských poslanců. Po listopadu 1989 začínaly vznikat romské organizace a sdružení, které kromě krátkého období v letech 1969 až 1973, kdy působil Svaz Cikánů- Romů, neexistovaly. V prvních svobodných volbách v roce 1990 kandidovala do Parlamentu ČSFR první romská politická strana Romská občanská iniciativa a do federálního Parlamentu bylo celkem zvoleno za různé politické strany jedenáct romských poslanců. Po dalších volbách v roce 1992 Romy v Parlamentu zastupoval jen jeden poslanec - Ladislav Body - který kandidoval za levicovou stranu Levý blok. Po dalsich volbach v roce 1992 Romy v parlamentu zastupoval jen jeden poslanec (Ladislav Body), ktery kandidoval za Levy blok. Po dalších volbách v roce 1992 Romy v Parlamentu zastupoval jen jeden poslanec - Ladislav Body - který kandidoval za levicovou stranu Levý blok. Po dalsich volbach v roce 1992 Romy v parlamentu zastupoval jen jeden poslanec (Ladislav Body), ktery kandidoval za Levy blok. Při sčítání lidu v roce 1991, kdy mohli Romové poprvé deklarovat svou národnost, se v České republice přihlásilo k romské národnosti pouze osob. Romská populace, jejíž počet se odhaduje v České republice na 200 až 300 tisíc osob, uvedla při sčítání národnost jinou (většinou českou), buď kvůli neidentifikaci se s vlastním etnikem nebo ze strachu před diskriminací (nejen fyzickou, ale i společenskou). Při sčítání lidu v roce 1991, kdy mohli Romové poprvé deklarovat svou národnost, se v České republice přihlásilo k romské národnosti pouze osob. Romská populace, jejíž počet se odhaduje v České republice na 200 až 300 tisíc osob, uvedla při sčítání národnost jinou (většinou českou), buď kvůli neidentifikaci se s vlastním etnikem nebo ze strachu před diskriminací (nejen fyzickou, ale i společenskou). Otázka do testu. Kdy poprvé mohli do sčítání lidu uvést Romové svou národnost? Otázka do testu. Kdy poprvé mohli do sčítání lidu uvést Romové svou národnost?

23 Zbývající problemy Romů Diskriminace a násilnost Diskriminace a násilnost Nedostatečný bydlení Nedostatečný bydlení Nezaměstnanost a diskriminace zaměstnavatelů Nezaměstnanost a diskriminace zaměstnavatelů Neexistují rodným jazyku Neexistují školy s programy v rodným jazyku Dvojjazyčny Dvojjazyčny školy Otázka do testu: Jmenuj alespoň pět aktuálních diskriminačních potíží, s nimiž se Romové dnes potýkají.

24 Dekáda integrace Romů Dekáda Romů je projekt Světové banky a Institutu otevřené společnosti. Osm států střední a východní Evropy se zavazuje ke zlepšování podmínek Romů v letech 2005 až Oni jsou Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko a Srbsko. Mezinárodní program má zlepšit životní úroveň Romů, snížit nezaměstnanost a zvýšit vzdělanost. či zvýšit vzdělanost, má proběhnout na mezinárodní úrovni Přislíbily konkrétní opatření ke zlepšení situace Romů ve školství, zdravotnictví, zaměstnanosti a bydlení..

25 Zajímavé odkazy Wikipedie. 25. Listopadu, ttp://www.wikipedia.cz Institut Terezínské iniciativyInstitut Terezínské iniciativy. 25. Listopadu, Institut Terezínské iniciativy Lačhe Čhave online. 25. Listopadu, Romea.CZ. 25. Listopadu, _content&task=view&id=8&Itemid=35


Stáhnout ppt "Romové v České Republice OM2, ZA2. Introdukce 250,000 do 300,000 Romů v České Republice 250,000 do 300,000 Romů v České Republice 8,000,000 v Evrope 8,000,000."

Podobné prezentace


Reklamy Google