Krizové řízení školení starostů obcí v Českých Budějovicích

Prezentace na téma: "Krizové řízení školení starostů obcí v Českých Budějovicích"— Transkript prezentace:

1 Krizové řízení školení starostů obcí v Českých Budějovicích 10.3.2015
plk. RNDr. Helena Majzlíková Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení t.č.:

2 Obsah prezentace Bezpečnostní systém ČR Krizové řízení
Orgány krizového řízení obce a jejich úkoly Krizové plánování

3 Bezpečnostní systém státu
PREZIDENT VLÁDA PARLAMENT SENÁT POSL. SNĚMOVNA Základna Pilíře SPRÁVNÍ ÚŘADY OZBROJENÉ SÍLY ORGÁNY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY OZBROJENÉ BEZPEČNOSTNÍ SBORY BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM STÁTU PRÁVNICKÉ OSOBY ZÁCHRANNÉ SBORY FYZICKÉ OSOBY HAVARIJNÍ SLUŽBY – ZaLP, OOB

4 Právní souvislosti v krizovém řízení
Ústava České republiky /ústavní zákon č. 1/1993 Sb./ Zákon o bezpečnosti ČR /ústavní zákon č. 110/1998 Sb./ Zákon o krizovém řízení /zákon č. 240/2000 Sb./ Zákon o zajišťování obrany /zákon č. 222/1999 Sb./ Zákon o hospod. opatřeních pro KS /zákon č. 241/2000 Sb./ Zákon o integrovaném záchranném systému /zákon č. 239/2000 Sb./

5 Zřízení bezpečnostních rad
Bezpečnostní rada státu čl. 9 UZ č. 110/1998 Sb. má 12 členů je stálým pracovním orgánem vlády v oblasti bezpečnostní problematiky ČR Bezpečnostní rada kraje § 14 odst. 2 písm. a) krizového zákona 10 členů, poradní orgán hejtmana Bezpečnostní rada ORP § 18 odst. 2 písm. a) krizového zákona 8 členů, poradní orgán starosty ORP

6 Zákon č. 239 / 2000 Sb., o IZS …vymezuje:
IZS ( integrovaný záchranný systém ) stanoví složky IZS ( základní, ostatní ) a jejich působnost, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při: přípravě na mimořádné události záchranných a likvidačních pracích ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení:  stavu nebezpečí  nouzového stavu  stavu ohrožení státu  válečného stavu

7 Zákon č. 240 / 2000 Sb., o krizovém řízení
Stanovuje:  působnost a pravomoc státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků  práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany ČR před vnějším napadením Vymezuje a stanovuje pojmy : krizové řízení krizová situace a krizový stav ( stav nebezpečí) pracovní výpomoc a pracovní povinnost věcný prostředek orgán krizového řízení objekty a subjekty kritické infrastruktury zavedení pojmu „zvláštní skutečnosti“ Orgány krizového řízení: - vláda - ministerstva a jiné správní úřady - ČNB - orgány kraje - okresní úřad - orgány obce

8 Krizové řízení = souhrn činností věcně příslušných orgánů zaměřených na…
- Analýza a vyhodnocení bezpečnostních rizik - Plánování - Organizování - Realizace - Kontrola ... činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace Rozlišujeme období: - přípravy na krizové situace - řešení krizových situací

9 Krizové řízení je chápáno jako pro-aktivní způsob řízení rizik a
zahrnuje : prevenci, to znamená zavedení systému, který zabraňuje výskytu pohrom a v případě jejich výskytu, zmírňuje jejich dopady na chráněné zájmy státu připravenost na zvládnutí pohrom, které se mohou vyskytnout zvládnutí dopadu možných pohrom s přiměřenými ztrátami a přiměřenými zdroji zajištění:  návratu území či státu do stabilizovaného stavu  obnovy a nastartování dalšího rozvoje postiženého území

10 Koordinace krizové připravenosti Úrovně veřejné správy
Zdolávání krizových situací ÚSTŘEDNÍ KRIZOVÝ ŠTÁB VLÁDA ČR MINISTERSTVA ÚSÚ BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU STÁT KRIZOVÝ ŠTÁB Ministerstev a ÚSÚ HEJTMAN KRAJSKÝ ÚŘAD BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE KRIZOVÝ ŠTÁB KRAJE KRAJ STAROSTA OBCE RP OBECNÍ ÚŘAD OBCE RP BEZPEČNOSTNÍ RADA OBCE RP KRIZOVÝ ŠTÁB ORP ORP KRIZOVÝ ŠTÁB OBCE STAROSTA OBCE OBECNÍ ÚŘAD OBEC

11 Krizové situace a krizové stavy
NESOUVISEJÍ S OBRANOU NESOUVISEJÍ S VNITŘNÍ BEZP. A VEŘ.POŘÁDKEM SOUVISEJÍ S VNITŘNÍ BEZP. A VEŘ.POŘÁDKEM SOUVISEJÍ S OBRANOU VYHLAŠUJE STAV NEBEZPEČÍ STAV NEBEZPEČÍ HEJTMAN NOUZOVÝ STAV NOUZOVÝ STAV VLÁDA STAV OHROŽENÍ STÁTU STAV OHROŽENÍ STÁTU PARLAMENT VÁLEČNÝ STAV PARLAMENT

12 … se jako bezodkladné opatření může vyhlásit pro
Stav nebezpečí … … se jako bezodkladné opatření může vyhlásit pro území kraje nebo jeho část, jsou-li v případě:  živelní pohromy,  ekologické nebo průmyslové havárie,  nehody  jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek a životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému. … vyhlašuje jej hejtman kraje na dobu nejdéle 30 dnů … může být prodloužen jen se souhlasem vlády

13 Nouzový stav … … může vyhlásit vláda v případě:  živelních pohrom,
 ekologické nebo průmyslové havárie,  nehody  jiného nebezpečí které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. … může vyhlásit předseda vlády, je-li nebezpečí z prodlení… …jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší … se může vyhlásit na dobu 30 dnů. Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny … vyhlašuje se na části nebo celém území státu … nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může jeho vyhlášení zrušit. Pozor ! - nezaměňovat nouzový stav za stav nouze ( zákon Sb., energ. zákon )

14 Stav ohrožení státu, válečný stav…
… může na návrh vlády vyhlásit Parlament ČR, je- li bezprostředně ohrožena:  svrchovanost státu  územní celistvost státu  demokratické základy státu … dle zákona č. 1/1993 Sb., Ústava ČR - se vyhlašuje válečný stav také je-li ČR :  napadena  nebo je třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu:  nadpoloviční většiny všech poslanců  a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů Stav ohrožení sátu se vyhlašuje pro omezené nebo celé území státu. Válečný stav se vyhlašuje pro celé území státu.

15 Orgány krizového řízení
s celostátní působností s územní působností vláda ministerstva jiné správní úřady orgány územní samosprávy ostatní orgány s územ.působ. Ministerstvo vnitra orgány kraje HZSK Ministerstvo zdravotnictví orgány obce Policie ČR Ministerstvo dopravy ČNB

16 Starosta obce s rozšířenou působností (1) § 18 krizového zákona
zajišťuje připravenost správního obvodu ORP na řešení krizových situací (ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí); řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu ORP, orgány obcí, PO a FO ve správním obvodu ORP, za tímto účelem: zřizuje a řídí bezpečnostní radu ORP pro území správního obvodu ORP, organizuje přípravu správního obvodu ORP na krizové situace a podílí se na jejich řešení, schvaluje po projednání v bezpečnostní radě ORP krizový plán ORP, vyžaduje od HZS kraje nezbytné údaje.

17 Starosta obce s rozšířenou působností (2) § 18 krizového zákona
zřizuje a řídí krizový štáb ORP pro území správního obvodu ORP, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce; zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu ORP (správní úřady se sídlem na území správního obvodu ORP a PO a PFO jsou povinny stanovená krizová opatření splnit); plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení;

18 Obecní úřad obce s rozšířenou působností § 19 krizového zákona
Za účelem zajištění připravenosti správního obvodu ORP na řešení krizových situací: poskytuje součinnost HZS kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu ORP; plní úkoly podle krizového plánu ORP; vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za krizových stavů (pokud je toto nařízeno jako krizové opatření) a předává údaje v ní vedené HZS kraje; vede přehled možných zdrojů rizik a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace; zřizuje pracoviště krizového řízení.

19 Starosta obce (1) § 21 krizového zákona
zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací (ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí); za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán; zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce (správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit); plní úkoly stanovené starostou ORP a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu ORP;

20 Starosta obce (2) § 21 krizového zákona
v době krizového stavu starosta obce: zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil HZS kraje; nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce; organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva; zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace. pokud starosta obce neplní v době krizového stavu úkoly stanovené krizovým zákonem, může hejtman převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje; o této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit.

21 Starosta obce (3) § 22 krizového zákona
při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí starosta obce zajišťuje provedení krizových opatření v podmínkách obce; je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce, nabývá toto účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu; nařízení obce se zveřejní i dalšími způsoby v místě obvyklými (např. prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu); náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcí hradí obec ze svého rozpočtu.

22 Obecní úřad § 21a krizového zákona
Za účelem zajištění připravenosti obce na řešení krizových. situací: organizuje přípravu obce na krizové situace; poskytuje OÚ ORP podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu ORP; vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za krizových stavů, pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené OÚ ORP; podílí se na zajištění veřejného pořádku; plní úkoly stanovené krizovým plánem ORP při přípravě na krizové situace a jejich řešení; seznamuje PO a FO způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.

23 Ostatní orgány s územní působností hlava III. krizového zákona
bezpečnostní rady a krizové štáby; územní správní úřady uvedené v krizovém plánu kraje nebo krizovém plánu ORP zabezpečují krizovou připravenost v oblasti své působnosti a k tomuto účelu zpracovávají plán krizové připravenosti (§ 24c) krizového zákona

24 Bezpečnostní rada kraje a ORP § 24 krizového zákona
- poradní orgán hejtmana kraje/starosty ORP pro přípravu na krizové situace; - není orgánem krizového řízení; - předseda bezpečnostní rady kraje = hejtman; - předseda bezpečnostní rady ORP = starosta ORP; - na jednání se projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace; - na jednání mohou být přizvány osoby, pokud je jich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace; - obsah činnosti a složení stanoví prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 462/2000 Sb.).

25 Koordinace krizové připravenosti v kraji
BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE HEJTMAN PŘEDSEDA KRAJSKÝ ÚŘAD NÁM. HEJTMANA ŘEDITEL KRAJSKÉHO ÚŘADU VEDOUCÍ ODDĚL. KŘ TAJEMNÍK BRK SLOŽKY IZS VED. SLOŽEK IZS

26 Obsah činnosti bezpečnostní rady ORP § 8 NV č. 462/2000 Sb.
Bezpečnostní rada ORP projednává a posuzuje: přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení; krizový plán ORP; vnější havarijní plán, pokud je schvalován starostou ORP; finanční zabezpečení připravenosti ORP na MU nebo KS a jejich řešení ve správním obvodu ORP; stav připravenosti složek IZS dislokovaných ve správním obvodu ORP; způsob seznámení obcí, právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvodu ORP, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení; další dokumenty související s připraveností správního obvodu ORP na krizové situace a jejich řešení.

27 Koordinace krizové připravenosti v obci s RP
BEZPEČNOSTNÍ RADA ORP STAROSTA PŘEDSEDA OBECNÍ ÚŘAD MÍSTOSTAROSTA TAJEMNÍK OU VEDOUCÍ ODDĚL. KŘ TAJEMNÍK BR SLOŽKY IZS PŘÍSL. SLOŽEK IZS

28 Krizový štáb kraje a ORP § 24b krizového zákona
- pracovní orgán hejtmana kraje/starosty ORP pro řešení krizových situací; - není orgánem krizového řízení; - předseda krizového štábu kraje = hejtman; - předseda krizového štábu ORP = starosta ORP; - obsah činnosti a složení stanoví prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 462/2000 Sb.).

29 Obsah činnosti krizového štábu kraje a ORP (1) § 12 NV č. 462/2000 Sb.
Krizový štáb kraje/ORP svolává hejtman/starosta ORP v případě, že: na území kraje/správního obvodu ORP, nebo jeho části je vyhlášen krizový stav (stav nebezpečí, nouzový stav); jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací; je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací; jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek IZS, nebo je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z výše uvedených podmínek.

30 Obsah činnosti krizového štábu kraje a ORP (2) § 12 NV č. 462/2000 Sb.
krizový štáb kraje/ORP projednává možnost řešení krizové situace a navrhuje opatření hejtmanovi/starostovi ORP, a to zejména na základě podkladů členů bezpečnostní rady kraje nebo ORP a stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje nebo ORP; stálá pracovní skupina při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací jedná nepřetržitě a připravuje podklady pro jednání krizového štábu, jehož je součástí.

31 Financování …  k dopravě
správní úřady vyčleňují v návrhu rozpočtu své kapitoly na příslušný rok objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace, Ministerstvo financí ( po projednání s Ministerstvem vnitra ) vyčleňuje prostředky ve statním rozpočtu ( jejich použití upravuje vláda ) náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcí uhrazuje obec z obecního rozpočtu finanční prostředky se poskytují také na obnovu základních funkcí území postiženého živelní nebo jinou pohromou ( dle zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou ) k obnově majetku, který bezprostředně slouží :  k dopravě  k hospodářským činnostem  k bydlení s výjimkou staveb pro individuální rekreaci  k zajištění podmínek pro udržitelný rozvoj  jako technická infrastruktura a občanská vybavenost lze je poskytnout do výše nákladů nezbytných pro obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území mohou být poskytnuty, pokud o ní dotčený subjekt požádá na poskytnutí finanční pomoci není právní nárok ! finanční prostředky jsou poskytovány prostřednictvím různých programů včetně programů EU ( v rámci těchto programů jsou i stanoveny formy žádostí )

32 Náhrady … - poskytnutí věcného prostředku - vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci - vyplácí orgán krizového řízení který o povinnosti rozhodl - ten kdo poskytl náhradu je oprávněn požadovat jejich uhrazení po původci havárie v jehož důsledku nastala krizová situace

33 Kontrola § 33 krizového zákona
orgány krizového řízení jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat dodržování krizového zákona; kontrolu vykonává: u obce HZS kraje v součinnosti s OÚ ORP; u ORP HZS kraje v součinnosti s krajským úřadem; u kraje MV s příslušným ministerstvem nebo jiným ÚSÚ; u HZS kraje Ministerstvo vnitra; u právnických osob a podnikajících fyzických osob příslušný orgán krizového řízení.

34 PLÁNOVÁNÍ Krizové plánování
Civilní nouzové plánování Obranné plánování Krizové plánování Havarijní plánování

35 Dokumentace krizového plánování
Krizový plán ministerstev a ústředních správních úřadů Krizový plán kraje Krizový plán obce s RP Plán krizové připravenosti subjektů KI Plán krizové připravenosti subjektů plnících úkoly z KP a územních SÚ

36 Krizový plán kraje/ORP
Definice: soubor dokumentů obsahujících krizová opatření a postupy pro řešení krizových situací v kraji /ORP nástroj řízení pro složky integrovaného záchranného systému, obce, správní úřady a právnické a podnikající fyzické osoby na území kraje vymezuje odpovědnost a působnost krajských orgánů krizového řízení za krizových stavů. Účel zpracování: zajištění připravenosti kraje/ORP na řešení krizových situací

37 Krizový plán kraje/ORP
je souhrnný plánovací dokument, kterým orgány krizového řízení plánují ve své věcné a územní působnosti opatření a postupy pro případ řešení krizové situace, která dosáhla takové úrovně, že k jejímu řešení je nezbytné použít mimořádná opatření, je zpracováván, aktualizován a ověřován mimo období hrozby vzniku KS příslušnými orgány krizového řízení v rozsahu vycházejícím z jejich věcné působnosti, zpracovává HZS kraje, schvaluje jej hejtman kraje /starosta ORP ( po projednání na BR), aktualizace se provádí v čtyřletých cyklech od jeho schválení, je zpracován dle Nařízení vlády č. 462 / 2000 Sb.. Metodika zpracování krizových plánů dle § 15 a § 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb.

38 Krizový plán kraje/ORP
Krizový plán kraje/ORP se skládá z informativní, operativní a přílohové části. Informativní část obsahuje Vymezení působnosti, odpovědnosti a úkolů správních úřadů a jiných státních orgánů a orgánů samosprávy, jimž zákon ukládá povinnost zpracovat KP (dále jen „zpracovatel KP“) s ohledem na charakteristiku území Výčet a hodnocení možných krizových rizik, jejich dopad na území a činnost orgánů a organizačních složek státu, jejich organizačních celků, právnických nebo podnikajících fyzických osob podílejících se na zajištění krizových opatření v rámci krizového plánování Přehled subjektů plnících úkoly z KP Způsob komunikace orgánů KŘ

39 Krizový plán kraje/ORP
Operativní část obsahuje Způsob realizace opatření vlády a hejtmana Plán nezbytných dodávek Regulační opatření Spojení Rozpracování typových plánů Přílohová část obsahuje Vzory rozhodovacích dokumentů Seznam plánů zpracovaných podle jiných předpisů Mapy Grafy

40 Evidence evakuovaných dle zákona 240/2000 Sb.,:
změna v umístění programu - na Program umožňuje přípravu pracovníků OÚ, KÚ i HZS kraje k nácviku vedení evidence - cvičná část – heslo cvičné: hasici150 Předaná hesla k ostré verzi nebude možno uživatelem měnit

41 Příprava techniků OOB – provádí HZS JčK literatura na:
Příprava specialistů OOB – Jánské Kúpele

42 SHRNUTÍ Děkuji za pozornost Bezpečnostní systém Krizové řízení
Orgány krizového řízení Krizové plánování Děkuji za pozornost