Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1."— Transkript prezentace:

1

2 Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1 tuto výukovou prezentaci : Ochrana dřeva – impregnace dřeva

3 Ochrana dřeva Ochranou dřeva rozumíme opatření prováděná pro zachování užitných vlastností dřeva a prodloužení jeho trvanlivosti. Dřevo je organická hmota složená z celulózy, hemicelulóz (což jsou vlastně cukry, ligninu, bílkovin a dalších látek, které se rozkládají působením biologických činitelů nebo vysoké teploty. Účelem ochrany dřeva je zabránit nežádoucímu rozkladu dřevní hmoty vlivem těchto činitelů jak v dřevěných konstrukcích, tak v dřevní surovině a materiálech.

4 Příčiny znehodnocení dřeva Dřevo může být znehodnoceno účinkem povětrnostních vlivů nebo působením biologických a fyzikálně chemických vlivů. A.Povětrnostními vlivy bývají znehodnoceny konstrukce ze dřeva vystavené působení těchto vlivů, především stavebně truhlářské výrobky. Střídavou změnou vlhkosti, tepla, deštěm, atd. dřevo bobtná, sesychá, bortí se a praská. Před povětrnostními vlivy chráníme konstrukce vhodnými nátěry, které je však nutno časem obnovovat.

5 Příčiny znehodnocení dřeva Sluneční paprsky a pracování dřeva způsobují v nátěrových filmech mikrotrhlinky, kterými do dřeva proniká vlhkost ze vzduchu a pracování dřeva se znásobuje. Přitom vzniká ve dřevě napětí, které vyvolává vznik trhlin. Ochranné nátěry stavebně truhlářských výrobků se skládají z napouštěcích nátěrů, které vsakují do dřeva (např. fermeže), vyrovnávacích a krycích nátěrů určených k venkovním účelům. Jejich účinnost trvá do té doby, než se v nich začnou tvořit mikrotrhlinky.

6 Příčiny znehodnocení dřeva B.Biologičtí škůdci jsou mikroorganismy, rostlinní a živočišní škůdci : –B–B–B–Bakterie jsou jednoduché organismy (mikroorganismy), které rozkládají nižší cukry a vyvolávají octové kvašení u dřeva uskladněného delší dobu ve vodě. Účinkem kvašení se dřevo červenavě zbarvuje; –P–P–P–Plísně patří mezi nižší houby. Napadají povrch dřeva při zvýšené vlhkosti a malém proudění vzduchu. Nesnižují mechanické vlastnosti dřeva, vyvolávají pouze estetické vady zbarvením povrchu;

7 Příčiny znehodnocení dřeva –D–D–D–Dřevozbarvující houby způsobují estetické vady bez zhoršení mechanických vlastností, protože se obvykle živí zásobními látkami dřeva uloženými v zásobních parenchymatických buňkách. Nejčastější vadou je zamodralost, která se vyskytuje předveším na borovici, ale může být i na jiném dřevě. Je vyvolána houbou Ceratostomella pini (pilifera). Méně časté je jiné zbarvení běli nebo jádra vyvolané jinými houbami. Zbarvení dřeva může být i prvním stadiem napadení dřeva dřevokaznými houbami; –D–D–D–Dřevokazné houby jsou nevětšími biologickými škůdci dřeva. Napadají živé stromy, pokácené kmeny i dřevěné konstrukce a výsledkem jejich činnosti je hniloba dřeva. Hniloba představuje změnu barvy, struktury i vlastností dřeva na základě rozkladu dřevní hmoty houbami.

8 Příčiny znehodnocení dřeva –D–Dřevokazné houby rozkládají základní stavební látky buněčné stěny na jednoduché cukry a těmi se živí. Podle toho, kterou složku buněčné stěny rozkládají, je dělíme na celulózovorné a ligninovorné. Celulozovorné houby rozkládají hlavně celulózu a vyvolávají hnědou hnilobu. Ligninovorné rozkládají hlavně lignin a vyvolávají bílou hnilobu. –K–Ke své rozkladné činnosti potřebují houby kromě dřevní hmoty určitou vlhkost, teplotu a vzduch. –V–Většině dřevokazných hub vyhovuje v vv vlhkost dřeva v rozsahu 35 až 50 %, některé potřebují i vyšší vlhkost (až kolem 70%). Výjimkou je dřevomorka domácí, která dovede uvolňovat vodu ze dřeva a roste již při vlhkosti dřeva kolem 20%. Při nízké nebo naopak vysoké vlhkosti dřeva houby zastavují svůj růst a jsou v klidovém stavu (na této skutečnosti je založená například ochrana kulatiny na skladech).

9 Příčiny znehodnocení dřeva –N–Nejnižší t tt teplota pro rozkladnou činnost hub je 5°C, při teplotách nad 40°C tato činnost končí. Vyšší teploty houby nesnášejí a odumírají. Nízké teploty pod bodem mrazu snáší většina hub v klidovém stavu dobře až do –30°C. Optimální teplota pro většinu našich dřevokazných hub je 20 – 35°C. –K–K–K–Kyslík potřebný k rozkladu dřevní hmoty si houby samy obstarávají ze vzduchu.

10 Příčiny znehodnocení dřeva –D–Dřevokazné houby napadající zpracované dřevo a dřevěné konstrukce se vyskytují v mnoha druzích,například houževnatec šupinatý (Lentinus lepideus, napadá jehličnaté dřevo – sloupy, pražce, kůly, doly, vlhké místnosti), lupeník plotní (Lenzites sepiaria, dříve trámovka plotní – jehličnaté řezivo a kulatina ve skladech, ploty), koniofora sklepní (Coniofora puteana, dřevo ve sklepích, skladech, dolech, vlhkých budovách), outkovka pestrá (Tramates versicolor, listnaté dřevo ve skladech a dřevěných konstrukcích), dřevomorka domácí (Serpula lacrymans, nejnebezpečnější škůdce v obydlích, napadá všechny dřevěné výrobky a konstrukce z jehličnatého i listnatého dřeva);

11 Příčiny znehodnocení dřeva –D–D–D–Dřevokazný hmyz působí největší škody ze živočišných škůdců. Napadá stojící stromy v lese, pokácené kmeny, dřevo ve skladech i v zabudovaných konstrukcích. Většině druhů dřevokazného hmyzu slouží dřevo jako potrava pro larvy. Dřevěné konstrukce poškozují především některé druhy tesaříků (Cerambycidae) a červotočů (Anobiidae). Samička hmyzu uloží vajíčka do trhlin ve dřevě nebo starých výletových otvorů (100 až 300 vajíček za sezónu). Z vajíček se vylíhnou asi po měsíci larvy, které požírají dřevní hmotu a živí se jí.

12 Příčiny znehodnocení dřeva –P–Přitom vyžírají ve dřevě chodbičky různé velikosti a tvaru charakteristického pro určitý druh hmyzu, tím narušují soudržnost vláken a zhoršují mechanické vlastnosti dřeva. Doba růstu larev je různá podle druhu). Po ukončení růstu se larvy zakuklí těsně pod povrchem dřeva a většinou začátkem léta se z nich vylíhnou brouci, kteří se prokoušou ze dřeva ven. Potom se životní cyklus opakuje. Na povrchu dřeva jsou viditelné pouze výletové otvory, jejichž tvar a velikost jsou charakteristické pro určitý druh hmyzu. Larvy potřebují ke svému vývinu určitou teplotu a vlhkost dřeva. Červotočům vyhovuje vlhkost dřeva v rozsahu 12 až 50 % a teplota 12 až 38°C. Pro tesaříky je optimální vlhkost dřeva 10 až 65 % a teplota rovněž 12 až 38°C. Při teplotách nad 40°C zárodky hmyzu odumírají vysoušení dřeva v sušárnách nebo hydrotermická úprava dřeva).

13 Příčiny znehodnocení dřeva Hoření dřeva je fyzikálně chemický proces, při které dochází k okysličování rozkladných produktů dřeva vzniklých za vysokých teplot. Při teplotě asi do 105°C se odpařuje voda vázaná a volná, dřevo se vysouší. Při teplotách kolem 200°C se tvoří nehořlavá směs plynů s vodní párou a kolem 275°C dochází k uhelnatění dřeva. Nad touto teplotou nastává silná exotermická reakce, při níž vzniká teplo a teplota dřeva rychle stoupá. Přitom se tvoří lehce zápalé směsi plynů. Při teplotách 400 – 420°C nastává rozklad dřeva. Tepelný rozklad dřevní hmoty a tím i hoření zpomaluje tvorba zuhelnatělé vrstvy na povrchu dřeva. Rychlost odhořívání je u konstrukce ze dřeva asi 0,5 – 0,7 mm za minutu.

14 Způsoby ochrany dřeva Podle délky trvání rozlišujeme ochranu dočasnou a trvalou. Dočasná ochrana je výsledkem fyzikálních procesů, trvalá ochrana je chemická. Fyzikální ochranu dřeva docílíme vysoušením na vlhkost pod 15 – 20 %, nebo naopak zvýšením vlhkosti nad hranici životaschopnosti škůdců (postřikem vodou, bazénováním), hydrotermickou úpravou například pařením), anebo povrchovou úpravou nátěrovými hmotami ochrana před povětrnostními vlivy). Chemickou ochranu provádíme pomocí ochranných látek jedovatých pro škůdce, které se aplikují nátěrem, ponořením, máčením, anebo se vpravují do dřeva tlakem. Chemická ochrana dřeva se nazývá impregnace.

15 Chemická ochrana dřeva - impregnace Různé druhy dřevin mají rozdílnou anatomickou stavbu dřeva a podle této stavby jsou různě propustné pro impregnační látky. Podle prospustnosti je dělíme do dvou skupin, a to na : –S–Snadno impregnovatelné, například buk, běl borovice a modřínu, –O–Obtížně impregnovatelné, například smrk, jedle, jádro borovice a modřínu, dub smrk, jedle a jádrové dřevo jehličnanů má po sušení uzavřené dvoujtečky, dubové dřevo má ucpané cévy). Dřevo prosycené pryskyřicí nelze úspěšně impregnovat.

16 Chemická ochrana dřeva - impregnace Hloubka průniku impregnační látky do dřeva se nazývá p pp penetrace. Ve směru vláken je penetrace mnohem větší než napříč vláken. Průnik impregnačních látek do dřeva ovlivňuje kromě anatomické stavby také vlhkost dřeva. Požadovaná konečná vlhkost dřeva určeného k impregnaci závisí na tom, jaké impregnační látky budou použity. Pro impregnaci olejovými látkami je nutné vysušit dřevo na vlhkost pod bod nasycení vláken (pod 25%), pro vodné roztoky impregnačních látek je nutná vlhkost dřeva nad bodem nasycení vláken (do 40%)

17 Chemické ochranné prostředky Chemické ochranné prostředky se používají v tom případě, když je dřevo vystaveno působení škodlivých vlivů, tedy je-li v prostředí, kde může být snadno napadeno biologickými škůdci a ochranu nelze zajistit zakrytím dřevěné konstrukce apod. Podle umístění dřevěných výrobů do různého prostředí stanovuje norma ČSN-EN 335 třídu ohrožení a možnosti napadení dřeva jednotlivými skupinami škůdců. Současně zařazuje jednotlivé druhy do určitých tříd trvanlivosti a tomu odpovídající použití na jednotlivé druhy konstrukcí. Například velmi odolné a trvanlivé dřeviny jsou dub (jádro), modřín a akát, naopak velmi málo odolné dřeviny s malou trvanlivostí jsou buk, bříza a javor. Neodolné dřeviny se nepoužívají na exponované konstrukce, například na krovy, ale ani na okna apod.

18 Chemické ochranné prostředky Ochranné prostředky se volí podle toho, kam je výrobek z daného dřeva určen, v jakém prostředí se bude používat a jakým vlivům bude vystaven. Norma ČSN uvádí u každé chemické ochranné látky její účinnost (jedovatost pro plísně, pro určité druhy hub, určité druhy hmyzu, ochranné vlastnosti proti ohni, proti povětrnostním vlivům, atd.

19 Chemické ochranné prostředky Ochranné látky na dřevo můžeme rozdělit z několika hledisek : Podle druhu ochrany na látky působící proti : –p–plísním a dřevokazným houbám (fungicidy), –d–dřevokaznému hmyzu (insekticidy) a –o–ohni (antipyrény). Podle rozpustnosti ve vodě na látky : –r–rozpustné ve vodě, které se dodávají ve vodných roztocích, nebo ve formě prášku a rozpouštějí se na určitou koncentraci doporučenou výrobcem, –n–nerozpustné ve vodě, vyrobené na bázi olejů rozpuštěné v organických rozpouštědlech;

20 Chemické ochranné prostředky Podle chemického složení na látky : –A–Anorganické, vyrobené na bázi různých minerálních solí a látky –O–Organické na bázi dehtových olejů, uhlovodíků nebo syntetických pryskyřic rozpuštěných v organických rozpouštědlech (dehtové oleje, lazurovací nátěry).

21 Chemické ochranné prostředky Ochranné prostředky na vodní bázi jsou bezbarvé, někdy se pro kontrolu hloubky proniknutí barví speciálními barvami. Účinnou látkou většiny těchto prostředků jsou anorganické soli. Některé typy ochranných prostředků jsou vyluhovatelné vodou, proto nejsou vhodné pro použití ve venkovním prostředí, kde jsou konstrukce vystaveny působení srážkové vody, většinou však vyluhovatelné nejsou. V současné době se používají například :

22 Chemické ochranné prostředky –S–Sloučeniny boru obchodní názvy Katrit B, Katrit BETA, Boronit, atd.) jsou poměrně snadno vyluhovatelné, proto se používají na zakryté konstrukce, například krovy, apod.; –S–Sloučeniny boru a amonných solí (obchodní názvy Katrit BAQ, Bochemit, atd.), nejsou vyluhovatelné, používají se pro zabudované konstrukce i v exteriéru, kromě konstrukcí zabudovaných v zemi; –S–Sloučeniny mědi, chromu a boru (obchodní názvy Katrit CK 13, Katrit CCO, Wolmanit, Synpregnit, atd.) nejsou vyluhovatelné a používají se hlavně v exteriéru, i na dřevo zabudované v zemi. Aplikují se máčením nebo tlakovou impregnací. Vzhledem k obsahu mědi je impregnované dřevo po vyschnutí obvykle nazelenalé.

23 Chemické ochranné prostředky Ochranné prostředky na bázi olejů jsou vyrobeny buď z čistého dehtového oleje (karbolineum), nebo kromě černouhelného oleje obsahují další účinné organické látky. Všechny tyto prostředky mají tmavě hnědou až černou barvu, po impregnaci dlouho intenzivně zapáchají a jsou zdraví škodlivé, proto se používají výlučně na dřevo určené do venkovního prostředí, především na dřevěné pražce, případně sloupy. Aplikují se tlakovou impregnací (obchodní název např. Impregnační olej 50).

24 Chemické ochranné prostředky Ochranné prostředky obsahující rozpouštědla jsou organické látky účinné proti houbám (fungicidy) a proti hmyzu (insekticidy) rozpuštěné v organických rozpouštědlech. Jsou bezbarvé nebo mohou obsahovat určité množství pigmentů. Účinné látky jsou různé chemikálie vyrobené na bázi uhlovodíků s různými přísadami, nebo na bázi syntetických pryskyřic (alkydových) a olejů. Používají se na ochranu stavebních konstrukcí (vzpěry, nosníky, hrázděné dřevěné stavby, obklady venkovních zdí, okna, venkovní dveře, atd.).

25 Chemické ochranné prostředky Použití pro venkovní nebo vnitřní konstrukce závisí na druhu ochranného prostředku a v návodu na použití těchto prostředků je uvedeno, zda se smí nebo nesmí používat v prostoru, kde se pohybují osoby. Ochranné prostředky s rozpouštědly se nanášejí natíráním, máčením, stříkáním i tlakovou impregnací. Látky, které obsahují pigmenty odolné proti světlu a povětrnostním vlivům, se nazývají lazurovací. Nátěry vystavené povětrnostním vlivům je nutno obnovovat, jejich životnost je obvykle 2 – 3 roky (obchodní názvy Luxol, Drevodekor, atd.).

26 Technologie chemické ochrany Prostředky na ochranu dřeva se mohou nanášet nátěry, postřiky, ponořováním, máčením a tlakovou impregnací. Pro každý způsob ochrany je předepsané množství impregnační látky, které se musí na dřevo nanést. Příliš malé množství nezajišťuje dostatečnou ochranu dřeva, příliš velké množství nezlepšuje ochranu, zbytečně však zvyšuje spotřebu impregnační látky a může zatěžovat životní prostředí. Podle toho, do jaké hloubky dřeva pronikne impregnační látka, rozlišujeme impregnaci povrchovou, mělkou, hlubokou a úplnou.

27 Technologie chemické ochrany Povrchová impregnace se provádí nátěrem nebo postřikem a impregnační látka při ní pronikne pouze do 2 mm pod povrch dřeva. Mělká impregnace nastává rovněž po nátěru a postřiku, nebo krátkodobým ponořením dřeva do impregnační látky, která pronikne do hloubky 2 – 10 mm pod povrch. Hluboká a úplná impregnace se provádí tlakovým způsobem, hlubokou impregnaci lze docílit také dlouhodobým máčením dřeva v impregnační látce. Při hluboké impregnaci proniká ochranná látka hlouběji než 10 mm pod povrch. Při úplné impregnaci se musí napustit všechny přístupné části dřeva a impregnačních látka se dostává téměř do celého průřezu.

28 Technologie chemické ochrany Hloubky průniku impregnační látky –A–A – povrchová impregnace- do 2 mm pod povrch –B–B – mělká impregnace- 2 – 10 mm pod povrch –C–C – hluboká impregnace- více než 10 mm pod povrch –D–D – úplná impregnace

29 Technologie chemické ochrany Způsoby impregnace dřeva používané v praxi lze rozdělit do tří skupin, a to –B–Beztlaková impregnace, –T–Tlaková impregnace, –O–Ostatní způsoby ochrany. Účelem všech způsobů je nanést na povrch dřeva nebo do dřeva vpravit předepsané množství ochranné látky. Příjem ochranné látky se udává v kg.m -3 a je ukazatelem pro posouzení jakosti impregnace.

30 Technologie chemické ochrany Technologie impregnace dřeva se skládá z těchto fází: Příprava dřeva, Přípravné impregnační práce, Vlastní impregnace, Hodnocení jakosti impregnace.

31 I. Příprava dřeva : Dřevo musí být před impregnací zbaveno kůry a lýka, očištěno od pilin, nečistot, případně starých nátěrů, aby ochranná látka mohla proniknout do dřevní hmoty. Dřevo zbavené kůry se suší v proložených skládkách nebo hráních na požadovanou vlhkost. Potřebné opracování, jako vrtání, dlabání, apod., musí být provedeno před impregnací. Zabudované dřevěné konstrukce se očistí od prachu, nečistot, případně starých nátěrů. Bude-li se na dřevěné konstrukci provádět ochrana proti biologickým škůdcům i proti ohni, nejdříve se impregnuje proti škůdcům a teprve potom proti ohni.

32 II. Přípravné impregnační práce : Určí se vlhkost dřeva, určí se druh impregnační látky, požadovaný příjem látky a způsob impregnace. Připraví se roztoky impregnační látky o určené koncentraci. Dřevo se očistí od pilin nečistot, případně sněhu, apod. a uloží se na přepravní nebo impregnační vozíky. Celé množství dřeva, které se bude najednou impregnovat, se před tlakovou impregnací zváží, aby se po impregnaci mohl zkontrolovat příjem ochranné látky.

33 III. Vlastní impregnace : Spočívá v provádění předepsaného impregnačního postupu podle zvoleného způsobu impregnace : A) P PP Povrchová ochrana nátěrem a postřikem : –O–Ochranná látka proniká do povrchu dřeva vsáknutím na základě kapilárních a difúzních sil (kapilárních síly způsobují pohyb kapaliny v pórech dřeva, difúzní síly vyrovnávají koncentraci roztoku na povrchu a pod povrchem dřeva). Příjem látky ovlivňuje hladkost povrchu – u hrubého povrchu se příjem látky na jednotku plochy zvyšuje. Ochrana nátěrem a postřikem se provádí u zabudovaných konstrukcí – střešních, okenních, apod. Ochranná látka se nanáší štětci a stříkacími pistolemi;

34 III. Vlastní impregnace : B) O OO Ochrana ponořováním : –P–Ponořování je krátkodobé namočení dřeva v roztoku ochranné látky na dobu několika vteřin až minut. Používá se pro ochranu řeziva, například u pařeného bukového řeziva proti plesnivění a u borového řeziva proti zamodrání Podle doby ponoření se dosáhne povrchové až mělké ochrany s hloubkou průniku ochranné látky 2 – 10 mm.

35 III. Vlastní impregnace : C) O OO Ochrana máčením : –M–Máčení je dlouhodobé uložení dřeva do nádrže s ochrannou látkou při normální teplotě (max. do 30°C). Dřevo se uloží do nádrže, napustí se impregnační látka a nádrž se uzavře víkem. Operace trvá několik hodin až dnů – do té doby, než dřevo přijme požadované množství impregnační látky. Během máčení se zkouší penetrace. Po dosažení požadovaného příjmu a penetrace se impregnace ukončí, impregnační látka se z nádrže vypustí a dřevo se vyjme. Doba máčení podle požadovaného příjmu látky je určena v tabulkách;

36 III. Vlastní impregnace : D) T TT Tlaková impregnace : Provádí se v impregnačních kotlích - tlakových nádobách obvykle válcového tvaru o průměru 2 m a délce několik metrů, které jsou napojeny potrubím na čerpadla, vývěvy, kompresory, zásobníky vzduchu a zásobníky impregnační látky. Dřevo se ukládá na impregnační vozíky, kterými se zaváží do kotle. Kotel se potom uzavře a dřevo se impregnuje vakuovo- tlakovým způsobem podle tlakových diagramů, sestavených pro různé druhy dřevin, impregnačních látek a podle vlhkosti dřeva. Impregnace trvá asi 2 – 20 hodin. Základní postupy pro impregnaci suchého dřeva jsou :

37 Tlakovo-vakuová impregnace Impregnační kotel o průměru 2,5 a délce 27 metrů. Jeden ze tří kotlů řízených z jednoho velínu v závodě v Březnici

38 Tlakovo-vakuová impregnace Velín, ze kterého se řídí činnost třech impregnačních kotlů

39 Tlakovo-vakuová impregnace 1 - zásobní nádrž, 2 – výfukový sběrač, 3 – vakuové čerpadlo s kondenzátorem a sběračem, 4 – vzduchový kompresor, 5 – odměrná nádrž stojatá, 6 – tlakové čerpadlo, 7 – předehřívač, 8 – impregnační kotel Schéma univerzální tlakové impregnační stanice

40 Tlakovo-vakuová impregnace Schéma tlakové impregnační stanice pro vodní roztoky 1 – čerpadlo na míchání roztoku, 2 – rozpouštěcí nádrž, 3 – vakuové čerpadlo, 4 – odměrná nádrž svislá, 5 – tlakové čerpadlo na vodné roztoky, 6 – impregnační kotel, 7 – zemní zásobní nádrž.

41 Tlakovo-vakuová impregnace Impregnace s plným nasycením dřevních buněk : (postup podle Bethella) : používá se pro těžko impregnovatelná dřeva, hlavně smrk, a to na důlní dříví, sloupy, apod. impregnované olejem, pro kulatinu impregnovanou olejem určenou pro vodní stavby, anebo pro impregnaci kulatiny a řeziva vodnými roztoky anorganických solí. V impregnačním kotli se vytvoří podtlak a po určité době se za podtlaku napouští impregnační látka. Když se kotel naplní látkou, podtlak se zruší a vytvoří se přetlak 0,9 Mpa, který působí několik hodin. Látka tlakem proniká do dřeva. Spotřeba impregnační látky je velká;

42 Tlakovo-vakuová impregnace Impregnace do plného nasycení dřeva (Bethellův způsob)

43 Tlakovo-vakuová impregnace Impregnace s částečným nasycením dřevních buněk (postup podle Rütgerse) : požívá se pro impregnaci vodnými roztoky nebo olejem. Do kotle se nejdříve napouští impregnační látka a po naplnění kotle látkou se vytvoří přetlak 0,9 MPa. Ve dřevě zůstává stlačený vzduch. Po zrušení přetlaku se v kotli vytvoří podtlak a vzduch stlačený ve dřevě vytlačuje část impregnační látky ze dřeva ven. Tím se příjem impregnační látky sníží;

44 Tlakovo-vakuová impregnace Impregnace s částečným nasycením dřeva –(–(postup podle Rütgerse)

45 Tlakovo-vakuová impregnace Impregnace úsporným způsobem (podle Rüpinga) : Tento způsob se používá obvykle pro impregnaci borových sloupů a bukových pražců olejem. Nehodí se pro těžko impregnovatelná dřeva. V kotli se nejdříve vytvoří přetlak vzduchu 0,3 – 0,5 Mpa, kterým se docílí značné stlačení vzduchu ve dřevě. Za přetlaku se vpouští do kotle impregnační látka a po naplnění kotle se přetlakem 0,9 Mpa vtlačuje do dřeva. Po ukončení procesu se přetlak uvolní a vytvoří se podtlak. Vzduch původně natlačený do dřeva tak vytlačí značnou část látky ven. Postup může být jednoduchý, anebo dvojitý, při němž se po skončení podtlaku celý postup znova opakuje (lepší proimpregnování);

46 Tlakovo-vakuová impregnace Impregnace úsporným způsobem –(–(Rüpingův způsob)

47 Tlakovo-vakuová impregnace Pro dřevo s vysokou vlhkostí se používají cyklické a pulzační způsoby impregnace : Tří a čtyřcyklický způsob : tento způsob se používá pro impregnaci bukových pražců, vyrobených z pilařské kulatiny chráněné před pořezem vodním postřikem, které mají vysoký obsah vlhkosti. Postup se skládá ze tří nebo čtyř opakovaných cyklů podtlaku a přetlaku horkým impregnačním olejem. Olej se zahřívá dřevo a umožňuje tím odpařování vody ze dřeva, které se tak částečně vysouší. Impregnace je jen o málo delší než dvojitý Rüpingův způsob, výhodou je však,že dřevo se nemusí před impregnací vůbec sušit;

48 Tlakovo-vakuová impregnace Impregnace čtyřcyklickým způsobem

49 Tlakovo-vakuová impregnace Pulzační způsob impregnace : používá se pro tlakovou impregnaci smrkového dřeva, především sloupů. Princip spočívá v tom, že se rychle střídá působení přetlaku a podtlaku. Během doby impregnace 25 – 20 hodin se vystřídá (pulzuje) 150 až 500 cyklů. Tím se dosáhne proimpregnování dřeva do značné hloubky, které u suchého smrkového dřeva nelze dosáhnout.

50 Tlakovo-vakuová impregnace Impregnace pulsačním způsobem

51 Ostatní způsoby impregnace Na zabudovaných konstrukcích se používá impregnace pomocí vpichů a vrtů. Do vyvrtaných otvorů se vtlačuje ochranný prostředek, který postupně proniká do dřeva především v tangenciálním a podélném směru. V zahraničí se používá b bb bandážování. Impregnační látka je ve formě pasty v bandáži, kterou se obalí patka sloupu a látka na základě difúzních sil proniká do dřeva.

52 Ochrana napadeného dřeva Hubení dřevokazného hmyzu a hub se provádí ochrannými látkami jedovatými pro tyto škůdce, plynováním, nebo působením horkého vzduchu. Ochranné látky se do dřeva vpravují podobně jako při preventivní impregnaci pomocí vpichů a vrtů. Při likvidaci hub je nutno zjistit rozsah napadení a nejdříve napadené místo a jeho okolí vysušit. Pokud napadené dřevo již ztratilo svou pevnost, je nutno nahradit jej novým dřevem impregnovaným ochrannou látkou.

53 Ochrana napadeného dřeva Vrtáním se v napadeném místě dřeva zhotoví otvory o průměru asi 10 mm vzdálené od sebe asi 10 až 40 cm, do kterých se vpraví ochranná látka a otvory se uzavřou zátkou. Plnění otvorů se opakuje. Místo tekuté ochranné látky se mohou do otvorů vkládat patrony s účinnou anorganickou solí, která se vlhkostí ve dřevě rozpouští a vsakuje do dřeva. Tento způsob se používá především k hubení tesaříka krovového v trámech a jiných zabudovaných konstrukcích. Při hubení červotočů v nábytku se mohou využít výletové otvory dospělého hmyzu, kterými se pomocí injekční stříkačky vpraví účinná látka hluboko do vyhlodaných chodbiček ve dřevě. Otvory se potom uzavřou například voskem nebo tmelem.

54 Ochrana napadeného dřeva Plynování se používá pouze na likvidaci hmyzu v historickém nábytku a uměleckých dílech. Napadené předměty se umístí do speciální vzduchotěsné komory, kam se vpustí plyn (například kyanovodík a akrylonitril) a nechá se působit až několik dní. Látky jsou silně jedovaté a k plynování je potřebné zvláštní povolení.

55 Ochrana napadeného dřeva Horkým vzduchem se ničí škůdci rostlinní i živočišní. Na napadené dřevo se působí horkovzdušnými ventilátory 30 až 60 minut při teplotě asi 55°C. Vzhledem k možnosti tvorby trhlin a značnému přesušení se tento způsob nehodí pro umělecká díla a cenný nábytek.

56 Ochrana dřeva proti požáru V klasifikaci materiálů z hlediska hořlavosti patří dřevo a dřevní materiály do skupiny středně a především lehce hořlavých. Požární odolnost dřeva je ovlivňována : –H–Hustotou : dřevo s vyšší hustotou se nevznítí tak snadno a nehoří tak rychle jako dřevo s nižší hustotou; –P–Přítomností trhlin, které usnadňují vnikání kyslíku a plamenů dovnitř dřeva; –V–Velikostí průřezu : větší průřez zvyšuje požární odolnost konstrukce; –Ú–Úpravou povrchu : dřevo s hladkým povrchem a zaobleným hranami se tak snadno nezapálí jako dřevo s drsným povrchem a ostrými hranami.

57 Ochrana dřeva proti požáru Účelem protipožární ochrany je maximální snížení možnosti vznícení a hoření plamenem. Ochranné látky mají za úkol izolovat dřevo od zápalné teploty, vzdušného kyslíku a zamezit tvorbě hořlavých plynů. K tomuto účelu se používají ochranné prostředky tvořící pěnovou vrstvu, ochranné prostředky podporující tvorbu zuhelnatělé vrstvy a ochranné prostředky vylučující nehořlavé plyny. Obvykle se u ochranných látek vyskytuje kombinace těchto účinků.

58 Ochrana dřeva proti požáru Ochrana pěnotvornými prostředky : Pěnotvorné prostředky se skládají z anorgannických solí (hlavně amonných) a syntetických pryskyřic (reaktoplastických). Patří k nejúčinnějším ochranným látkám. Nanáší se natíráním nebo stříkáním, mohou být také ve formě fólií jako protipožární desky (tyto však zakrývají vzhled dřeva). Působením plamenů nebo vysoké teploty nad 200°C začnou vypěňovat a vytvoří 10 – 30 mm tlustou vrstvu ochranné tepelně izolační a těžko hořlavé pěny. Pěna chrání dřevo před přístupem kyslíku a působením tepla, tím se zpomaluje zahřívání dřeva na teplotu rozkladu a také se zpomaluje tvorba hořlavých plynů. Při tvorbě pěny se současně uvolňují nehořlavé plyny, které se míchají s hořlavými, ředí je a dusí. Jsou to například ochranné látky Plamor, Izonit, Pyronit, atd.

59 Ochrana dřeva proti požáru Ochrana protipožárními solemi : Tyto látky se skládají z amonných solí, především síranu amonného, fosforečnanu amonného a hydrofosforečnanu amonného. Pro současnou ochranu proti houbám se ještě přidávají sloučeniny boru. Používají se na zabudované dřevěné konstrukce. Nanášejí se natíráním a stříkáním, nejúčinnější ochranu však poskytují při hluboké impregnaci. Amonné soli se působením vysoké teploty rozkládají, uvolňují nehořlavé plyny a současně podporují vytvoření silné zuhelnatělé vrstvy na povrchu dřeva, která zabraňuje přístupu kyslíku, takže dřevo nehoří plamenem. Jsou to například prostředky AS (amonné soli), Synpreg, CF, atd.

60 Kontrolní otázky : 1.Vyjmenujte a charakterizujte příčiny znehodnocení dřeva. 2.Jak lze chránit dřevo před znehodnocením ? 3.Jaké prostředky se používají na ochranu dřeva ? 4.Uveďte a charakterizujte způsoby impregnace dřeva. 5.Vysvětlete, jakým způsobem chrání dřevo protipožární ochranné prostředky.

61 Ochrana dřeva proti požáru

62


Stáhnout ppt "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1."

Podobné prezentace


Reklamy Google