Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Polykondenzace Střední odborná škola Otrokovice www.zlinskedumy.cz Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Emil Vašíček Dostupné.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Polykondenzace Střední odborná škola Otrokovice www.zlinskedumy.cz Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Emil Vašíček Dostupné."— Transkript prezentace:

1 Polykondenzace Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Emil Vašíček Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Charakteristika 1 DUM Název školy a adresaStřední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, Otrokovice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ /2 AutorIng. Emil Vašíček Označení DUMVY_32_INOVACE_SOSOTR-Gu-CHS/1-PV-5/7 Název DUMPolykondenzace Stupeň a typ vzděláváníStředoškolské vzdělávání Kód oboru RVP28-52-H/01 Obor vzděláváníGumař-plastikář Vyučovací předmětChemické suroviny Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 15 – 16 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce s doplňujícím výkladem vyučujícího, náplň: výroba makromolekulárních látek, polykondenzace, homopolykondenzace, heteropolykondenzace, struktura polykondenzátu Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slova Makromolekulární látka, polykondenzace, polykondenzát, homopolykondenzace, heteropolykondenzace Datum

3 Polykondenzace Náplň výuky: Polymerní reakce Polykondenzace homopolykondenzace heteropolykondenzace Průběh polykondenzace Ukončení polykondenzace Materiály vyráběné polykondenzací

4 Polymerní reakce Makromolekulární látky se vyrábějí z nízkomolekulárních látek tzv. polyreakcemi: polymerací polykondenzací polyadicí Nízkomolekulární látka vstupující do reakce je monomer, výsledná makromolekula je polymer, monomer uvnitř polymeru je mezomer. Obr. 1: polyreakce monomer mezomer …… polymer

5 Polykondenzace Vedle polymerace druhá nejdůležitější cesta přípravy polymerů. Spojení molekul monomeru zajistí reakce funkčních skupin za odštěpení jednoduchého vedlejšího produktu (nejčastěji vody). Aby vznikal polymerní řetězec, musí mít monomer nejméně dvě funkční skupiny. Příkladem takové reakce je esterifikace (organická kyselina + zásada). Obr. 2: esterifikace R – CO – OH + R´ – OH R – CO – O – R´ + H 2 O

6 Druhy polykondenzace Funkční skupiny potřebné k reakci mohou být přítomny obě (A i B) v jedné molekule, nebo každá v jiné Homopolykondenzace – obě skupiny jsou v jednom monomeru Heteropolykondenzace – každá skupina je v jiné molekule Obr. 3: homopolykondenzace A–…–B + A–…–BB–…–B + A–…–A Obr. 4: heteropolykondenzace Homo (stejný) jen jeden druh monomeru žádné problémy s dávkováním Hetero (rozdílný) dva odlišné druhy monomerů nutnost přesného dávkování

7 Průběh polykondenzace Obr. 5: kyselina Obr. 6: zásada Polykondenzace začíná v celé hmotě naráz a probíhá postupně, vznikají krátké řetězce ze 2, 3, 4 monomerů, které se spojují ve větší celky. Reakci lze přerušit odstraněním monomeru. Jeho přidání reakci opět obnoví (stále jsou přítomny funkční skupiny). Při polykondenzaci se používají katalyzátory – silné kyseliny nebo zásady. Za kyselinu se považuje každá sloučenina schopná odštěpit vodíkový iont za zásadu sloučenina schopná jej přijmout. H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ pH 02 pH 12

8 Struktura polykondenzátu Použití dvoufunkčních monomerů vede ke vzniku lineární struktury. Stejně jako o polyadice trojfunkční monomer umožní v malé koncentraci větvení, ve vyšší koncentraci zesíťování. Obr. 7: polykondenzát dikarbonová kyselina diol triol

9 Ukončení polykondenzace Obr. 8: vyčerpání monomeru Monomer 0,0 % Polykondenzace končí: 1.zvýšením viskozity – je znemožněn pohyb funkčních skupin 2.reakcí funkčních skupin s jednofunkčními sloučeninami (záměrně přidané) 3.jinou reakcí funkční skupiny 4.vyčerpáním monomeru

10 Kyselá katalýza Při kyselé katalýze přechází proton (H + ) z molekuly katalyzátoru na monomer Obr. 9: kyselá katalýza KatalyzátorMonomer H+H+ Po skončení polykondenzace se H + vrací – katalyzátor se regeneruje Jako kyselé katalyzátory se používají: anorganické kyseliny (sírová, chlorovodíková, fosforečná) organické kyseliny (mléčná, šťavelová) kysele reagující soli (chlorid amonný, síran hlinitý a chlorid hlinitý)

11 Zásaditá katalýza Při zásadité katalýze přechází proton (H + ) z monomeru na katalyzátor Obr. 10: zásaditá katalýza Po skončení polykondenzace se vrací zpět z katalyzátoru na polymer. Jako zásadité katalyzátory se používají: amoniak, hydroxidy (hydroxid sodný, hydroxid draselný) zásaditě reagující soli (octan sodný, uhličitan sodný) organické sloučeniny zásadité povahy Pokud monomery kondenzují v kyselém i zásaditém prostředí, mají produkty rozdílné vlastnosti – například fenol s formaldehydem (FFP) KatalyzátorMonomer H+H+

12 Příklady polymerů Obr. 9: materiály vzniklé polyadicí Makromolekulární látky vyráběné polykondenzací Obr. 11: polykondenzáty

13 Kontrolní otázky: 1.Čím je charakterizovaná polykondenzace? 2.Jaký je rozdíl mezi homopolykondenzací a heteropolykondenzací? 3.Jak lze ovlivnit prostorovou strukturu molekuly polykondenzátu? 1.Čím je charakterizovaná polykondenzace? 2.Jaký je rozdíl mezi homopolykondenzací a heteropolykondenzací? 3.Jak lze ovlivnit prostorovou strukturu molekuly polykondenzátu?

14 Seznam obrázků: Obr. 1: vlastní Obr. 2: vlastní Obr. 3: vlastní Obr. 4: vlastní Obr. 5: vlastní Obr. 6: vlastní Obr. 7: vlastní Obr. 8: vlastní Obr. 9: vlastní Obr. 10: vlastní Obr 11: vlastní

15 Seznam použité literatury: [1] Vašíček Emil, ing., „Chemické suroviny“, učební texty, vydání druhé, Střední odborná škola Otrokovice, 2009

16 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Polykondenzace Střední odborná škola Otrokovice www.zlinskedumy.cz Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Emil Vašíček Dostupné."

Podobné prezentace


Reklamy Google