Jak zaznamenat organická a organominerální hnojiva

Prezentace na téma: "Jak zaznamenat organická a organominerální hnojiva"— Transkript prezentace:

1 Jak zaznamenat organická a organominerální hnojiva
U registrovaných organických a organominerálních hnojiv se povinně evidují jen ty živiny, jejichž obsah je uveden na etiketě, příp. příbalovém letáku Přehled registrovaných typových i netypových organických a organominerálních hnojiv a údaje o obsahu živin uvádí registr hnojiv na internetových stránkách ústavu – Půda a hnojiva – Registr hnojiv U organických hnojiv připravených pro vlastní účely (komposty) se pro evidenci využijí výsledky laboratorní analýzy nebo hodnoty uvedené v poznámkách pod tabulkou v příloze č.2 vyhlášky č. 274/1998 1

2 Statková hnojiva V evidenci se uvádí celkový přívod živin do půdy ve statkových hnojivech Průměrný přívod živin ve statkových hnojivech (dle tabulek, již po odpočtu ztrát ve stájích a při skladování) je uveden v kg/t čerstvé hmoty při normativní sušině U tekutých statkových hnojiv je při odlišné sušině nutno hodnoty přívodu živin přepočítat, příp. zjistit laboratorní analýzou

3 Statková hnojiva (pokračování)
V evidenci se uvádí přívod živin do půdy ve statkových hnojivech (dle tabulek, již po odpočtu ztrát ve stájích a při skladování) je uveden v kg/t čerstvé hmoty při normativní sušině Při většinovém zastoupení jednoho druhu statkového hnojiva (např. hnůj prasat ve směsi s hnojem skotu) se použijí hodnoty pro toto hnojivo Pokud bude poměr statkových hnojiv ve směsi přibližně stejný, použijí se průměrné hodnoty obsahů živin 3

4 Statková hnojiva (pokračování)
Při společném uložení a následné aplikaci statkových hnojiv od různých druhů hospodářských zvířat se použijí zkratky (Hn, Hnj, Mč, Kj., příp. HnS+HnP, HnS+DT, KjP+KjS apod.) a uvede se hmotnostní poměr jednotlivých druhů statkových hnojiv Pokud nejsou k dispozici výsledky analýz, vypočtou se obsahy živin, příp. i organických látek a poměr C : N, jako vážený průměr

5 Statková hnojiva (pokračování)
Statkovými hnojivy jsou i „skliditelné“ rostlinné zbytky, tedy vedlejší rostlinné produkty (sláma, chrást, nať) nebo do půdy navracené celé rostliny (tráva, meziplodiny, příp. hlavní plodiny na zelené hnojení) Je tedy nutné evidovat nejen zapravování vedlejších produktů do půdy a „zelené hnojení“ (ZH), ale i např. mulčování trávy Od roku 2009 povinně jen sláma (ale doporučuje se uvádět i zelené hnojení apod.)

6 Statková hnojiva (pokračování)
Při ponechání „skliditelných“ rostlinných zbytků, příp. celých rostlin na pozemku se uvede jen druh a datum (použití, zapravení) Tato evidence je důležitá pro: - bilancování rostlinných živin - stanovení potřeby hnojení - hodnocení bilance organických látek - kontrolu požadavků některých předpisů (nitrátová směrnice, dotace na meziplodiny)

7 Statková hnojiva (pokračování)
Statkovým hnojivem jsou i výkaly a moč hospodářských zvířat produkované při pastvě nebo při jiném pobytu zvířat na zemědělské půdě Dle výkladu platného v roce 2006 se evidoval druh statkového hnojiva, např. „pastva skotu“ (nebo „pobyt venku“) a datum (např. „1.4.– “ nebo „celoročně“)

8 Statková hnojiva (pokračování)
Od roku 2007 se uvádí i odhad množství výkalů a moči, včetně přívodu živin do půdy; počítá se podle údajů v tabulkách (produkce výkalů a moči celkem, průměrný přívod živin) Podkladem pro výpočet je průměrné roční „zatížení“ půdy jednotlivých pozemků hospodářskými zvířaty (DJ . ha-1) 1 DJ (dobytčí jednotka) = 500 kg živé hmotnosti (nezaměňovat s VDJ pro kontrolu intenzity)

9 Statková hnojiva (pokračování)
Zatížení se stanoví na základě záznamu o pastvě - počet zvířat, druh, věková a hmotnostní kategorie, celková délka pastevního období nebo jiného pobytu, celodenní pobyt nebo návrat do stáje atd. Příklad výpočtu (1 DJ/ha, skot > 2 r., celoročně): - množství výkalů a moči = 14,0 t - průměrný přívod dusíku = 3,3 kg N/t - přívod celkem = 46,2 kg N/ha za rok

10 Statková hnojiva (pokračování)
Na pobyt hospodářských zvířat na zemědělské půdě a na zapravení rostlinných zbytků se nevztahuje ustanovení § 9, odst. 2, písm. c, zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, týkající se sněhové pokrývky a promrznutí nebo převlhčení půdy Uvedené ustanovení zakazuje pouze technickou aplikaci hnojiv

11 Statková hnojiva (pokračování)
Z hlediska „nitrátové směrnice“ se na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty na zemědělské půdě nevztahuje zákaz hnojení přes zimu uvedený v § 6 NV č. 103/2003 Sb. Tento přívod N do půdy se započítává do limitu 170 kg org. N živočišného původu na 1 ha z. p. podniku hospodařícího ve zranitelné oblasti

12 Pomocné tabulky (vyhl. č. 274/1998 Sb.)
Přívod živin do půdy ve statkových hnojivech (příloha č. 2) Produkce statkových hnojiv (příloha č. 3, tabulka A) Produkce výkalů a moči na pastvě (příloha č. 3, tabulka A) Přepočet na dobytčí jednotky (DJ), pokud nejsou vlastní údaje (příloha č. 3, tabulka B)

13 Pomocné výpočty - pastva (pobyt) Množství výkalů a moči (exkrementů) od 1 DJ (500 kg) za den
skot nad 2 r. (krávy): 14,0 t/rok : 365 = 0,038 t exkr./DJ a den skot do 2 r. (jalovice, býci): 13,5 t/rok : 365 = 0,037 t exkr./DJ a den skot do 2 r. (telata): 18,3 t/rok : 365 = 0,050 t exkr./DJ a den ovce, kozy: 9,1 t/rok : 365 = 0,025 t exkr./DJ a den koně: 8,6 t/rok : 365 = 0,024 t exkr./DJ a den

14 Pomocné výpočty - pastva (pobyt) Přívod dusíku do půdy od 1 DJ (500 kg)
skot nad 2 r. (krávy): ,3 kg N/t exkrementů x 14,0 t/rok = 46,2 kg N za rok (0,127 kg N/den) skot do 2 r. (jalovice, býci): 2,6 kg N/t exkrementů x 13,5 t/rok = 35,1 kg N za rok (0,096 kg N/den) skot do 2 r. (telata): ,6 kg N/t exkrementů x 18,3 t/rok = 47,6 kg N za rok (0,130 kg N/den) ovce, kozy: ,9 kg N/t exkrementů x 9,1 t/rok = 44,6 kg N za rok (0,122 kg N/den) koně: ,8 kg N/t exkrementů x 8,6 t/rok = 24,1 kg N za rok (0,066 kg N/den)

15 Příklad vyplnění evidence hnojení
21 t (= 183 x 3 x0,0384) 62 (=21 x2,95) 46 (=21 x2,2) 149 (=21 x7,1) 2100 t

16 Výpočet pro smíšené stádo skotu
Záznam o pastvě (pobytu) se vede - v detailním pastevním deníku (po kusech, dle AEO HRDP) - v jednoduchém přehledu (po stádech, po skupinách) - přímo v evidenci hnojení Příklad pro vyplnění za 1 půdní blok (100 ha) doba pastvy = celodenně celkem dnů pastvy = 183 dní počet zvířat = 300 ks skotu prům. hmotnost = 500 kg věk = 100 ks nad 2 roky, 200 ks pod 2 roky 3. Průměrné zatížení půdního bloku (1 DJ = 500 kg) 100 ks x koef. 1 : 100 ha = 1 DJ/ha 200 ks x koef. 1 : 100 ha = 2 DJ/ha 4. Přívod výkalů a moči – pro zjednodušení brát skot 3 DJ/ha x 183 dní x 0,0384 t exkr./DJ a den = 21 t/ha 5. Přívod N – brát průměrný přívod N skotu nad a pod 2 roky 21 t/ha x (3,3+2,6)/2 kg N/t = 62 kg N/ha

17 Jak zaznamenat upravené kaly?
Od roku 2004 je povinnost evidovat používání upravených kalů Dávka aplikovaných upravených kalů se uvádí v tunách sušiny Přívod živin na 1 ha se vypočte vynásobením hektarové dávky sušiny upraveného kalu a obsahu živin v 1 t sušiny 17

18 Jak zaznamenat „organická“ hnojiva a půdní přídavky ve smyslu Nařízení ES č. 181/2006?
Hnojiva na bázi masokostních mouček, případně komposty a digestáty jsou materiály 2. nebo 3. kategorie podle Nařízení ES č. 1774/2002 Od roku 2006 se musí zaznamenávat do evidence, podle nařízení Komise č. 181/2006, kterým se provádí Nařízení ES č. 1774/2002

19 Jak zaznamenat „organická“ hnojiva a půdní přídavky ve smyslu Nařízení ES č. 181/2006?
Použití na půdě, ke které mají přístup hospodářská zvířata (např. pastviny, louky se sklizní porostu ke krmení hospodářských zvířat, porosty pícnin na orné půdě určené ke krmení hospodářských zvířat) podléhá oznámení Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ) Do evidence zaznamenají údaje o množství použitých hnojiv, datum a místo použití Při použití na půdě, ke které mají přístup hospodářská zvířata, musí být navíc zaznamenáno datum, od kdy ÚKZÚZ povolil pastvu hospodářských zvířat nebo sklizeň produkce ke krmení

20 Další možnost jak vést evidenci hnojení Evidence přípravků na ochranu rostlin a hnojiv (EPH)
Aplikace EPH byla 1. srpna 2007 spuštěna v pilotním provozu v rámci portálu farmáře. Jde o první případ, kdy budou zemědělci moci na portálu farmáře aktivně zadávat data. Aplikace EPH byla vytvořena s následujícími ambicemi: umožnit zadávat osevní postup nad mapou umožnit zemědělcům jednoduchým způsobem zadávat data aplikací hnojiv přímo nad mapou s tím, že se obsah živin aplikovaných na hektar dopočítá automaticky dle konkrétního obsahu živin v hnojivech umožnit zadávat aplikace hnojiv i přípravků na ochranu rostlin v jednom prostředí tak, aby byla respektována praxe společné aplikace minerálních tekutých hnojiv a přípravky na ochranu rostlin prohlížet provedené aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin nad mapou v kombinaci s výsledky agrochemického zkoušení půd zabezpečit zemědělci tiskové výstupy, které požadují předpisy k evidenci aplikací hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, přičemž výstupy mají takovou formu, aby plně vyhovovaly při případných kontrolách SRS, ÚKZÚZ a SZIF

21 Bilancování živin Druh bilance živin: - faremní bilance - povrchová bilance Bilance živin podle úrovně: - stát - region (kraj, okres, povodí, …) - podnik - pozemek

22

23

24

25

26 Faremní bilance živin VSTUPY VÝSTUPY hnojiva (min., org., org.-min.)
tržní produkce rostlinná nakoupená krmiva tržní produkce živočišná nakoupená statková hnojiva prodaná statková hnojiva upravené kaly a sedimenty prodaná organická hnojiva nakoupená zvířata ztráty do ovzduší nakoupené osivo a sadba ztráty vyplavením

27 Povrchová bilance živin
VSTUPY VÝSTUPY hnojiva (min., org., org.-min.) sklizené produkty statková hnojiva eroze a povrchový odtok osivo a sadba denitrifikace atmosférické depozice vyplavení biologická fixace dusíku únik plynů (čpavek, Nox) upravené kaly a sedimenty

28 Povrchová bilance dusíku v ČR podle metodiky OECD (kg N na 1 ha celkové zemědělské půdy, ročně)
VSTUPY = hnojiva + statková hnojiva + fixace vzdušného N + depozice N + osivo

29 Povrchová bilance fosforu v ČR podle metodiky OECD (kg P2O5 na 1 ha celkové zemědělské půdy, ročně)
Roční změna přístup. fosforu (AZZP):

30 Povrchová bilance draslíku v ČR podle metodiky OECD (kg K2O na 1 ha celkové zemědělské půdy, ročně)
Roční změna přístup. draslíku (AZZP):

31 Povrchová bilance dusíku v ČR podle metodiky OECD (kg N na 1 ha celkové zemědělské půdy, ročně)
Poznámka: 1) export dusíku z pozemku v hlavních produktech plodin 2) přívod dusíku v exkrementech hospodářských zvířat, po odpočtu ztrát N 3) organická hnojiva, upravené kaly, spady N, nesymbiotická fixace N, osivo a sadba

32 Porovnání bilance dusíku (kg N/ha) v podnicích ve zranitelných oblastech (ZOD) s průměrem ČR, podle metodiky OECD Poznámka: Výstupy = export dusíku z pozemku v hlavních produktech plodin SH = přívod dusíku v exkrementech hospodářských zvířat, po odpočtu ztrát N Ost. = organická hnojiva, upravené kaly (sleduje se i na úrovni podniku); osivo a sadba, spady N, nesymbiotická fixace N (na úrovni podniku se nesleduje, zde dopočteno na průměr ČR)

33 Plány hnojení Potřeba hnojení se stanovuje s ohledem na:
Potřebu živin pro dosažení předpokládaného výnosu plodin a kvality produkce. Charakteristiky stanoviště (vliv klimatu, půdní druh a typ, promyvnost půdy). Půdní podmínky (pH, obsah přístupných živin a organické hmoty, poměr kationtů). Pěstitelské podmínky (předplodina, organické hnojení, zpracování půdy, závlaha). Ekologická a jiná omezení.

34 Při stanovení potřeby hnojení se postupuje jinak než při bilancování živin
Potřeba živin se počítá nejen pro tvorbu hlavního produktu, ale i vedlejšího produktu. Využívají se údaje o půdně-klimatických podmínkách stanoviště (korekce N). Započítávají se využitelné živiny ze statkových hnojiv. Celková využitelnost P a K ze statkových hnojiv se počítá jako 100%, při rozpočtení do dvou nebo více let. Z přívodu N symbiotickou fixací se započítává jen část N uvolňovaná z posklizňových zbytků luskovin a jetelovin nebo z jejich zapravené nadzemní hmoty.

35 Korekce N Působení N ze „staré půdní síly“.
Rovná se nezapočítávanému přívodu N (spady, nesymbiotická fixace N, dlouhodobý vliv organického hnojení, …), bez vyplavování N. Korekce N (snížení potřeby hnojení o 30 kg N/ha) jen na středně těžkých až těžkých rovinných půdách ČR (HPJ 01-03, 06-07, 09-12, a odvodněné 65-76) v klimaregionech 0 – 5.

36 Plán hnojení N – bez PZ („kořeny a strniště“)
Obsah živin v produktech (% v suš.) Odběr živin sklizní (kg.t-1 HP, VP nebo HP vč. VP) Potřeba živin pro očekávaný výnos (= ad 2) Přívod živin z půdy (úrodné půdy 30 kg.ha-1, PZ leguminóz, předchozí organické hnojení) Potřeba hnojení (= ad 3 – ad 4) Rozdělení dávek Upřesnění hnojení (technologie, růst a vývoj porostu, Nmin, ARR, kvalita, vývoj povětrnosti, …)

37 Plán hnojení N – s PZ („kořeny a strniště“)
Obsah živin v produktech (% v suš.) Odběr živin sklizní (kg.t-1 HP, VP nebo HP vč. VP) Potřeba živin pro plánovaný výnos (= ad %) Přívod živin z půdy (odpočet dusíku z PZ předplodin dle odhadu nebo Nmin, předchozí organické hnojení) Potřeba hnojení (= ad 3 – ad 4) Rozdělení dávek Upřesnění (technologie, růst a vývoj porostu, Nmin, ARR, kvalita, vývoj povětrnosti, …)

38 Plán hnojení – příklad pšenice
1. Obsah živin (N): zrno 2,24 % (12,8 % NL) 2,46 % (14,0 % NL) sláma 0,61 % N ,50 % 2. Odběr sklizní: zrno (1,0) 19,0 kg.t-1 20,9 kg.t-1 sláma (0,8) 5,2 kg.t ,3 kg.t-1 celkem 23,2 kg.t ,3 kg.t-1 3. Potřeba živin: na 10 t zrna (+ 8 t slámy) kg.t kg.t-1 4. Přívod z půdy Potřeba hnojení 6. Rozdělení dávek 7. Upřesnění hnojení

39 Odběr živin – výsledky pokusů
Odrůda Období Průměrný výnos (t) Celkový odběr N (kg.t-1 zrna) Kavkaz 4,11 28,2 Jubilar 3,77 25,5 Slavia 4,73 24,2 Viginta 6,34 22,5 Hana 5,07 20,7 Rhea, Ilias, … 10,30 19,8 Zdroj: Baier a kol. 1999, Růžek 2007

40 Potřeba živin na tvorbu výnosu
Plodina Produkt HP:VP Průměrný odběr živin (kg/t) 1,0: N P P2O5 K K2O Pšenice ozimá zrno 19,0 3,3 7,6 3,7 4,5 sláma 5,2 0,9 2,1 10,0 12,0 celkem 0,80 23,2 4,0 9,2 11,7 14,1 Pšenice jarní 18,3 3,2 7,3 3,5 4,2 4,6 0,8 1,8 10,5 12,6 0,90 22,4 3,9 9,0 13,0 15,6 Ječmen ozimý 17,0 3,4 7,8 5,0 6,0 5,5 11,0 13,2 0,70 20,9 12,7 15,3

41 Využitelný N ze statkových hnojiv
Statkové hnojivo Přívod dusíku (kg N/t) Podíl využitelného dusíku1) Rok působení: 1. 2. Období Půda: lehká střední těžká Hnůj 5,0 0,55 0,40 0,30 0,25 0,20 hnojení v období červenec - září Kejda skotu 3,2 0,35 0,10 0,15 hnojení v období říjen - listopad 0,45 hnojení v období březen - květen 0,70 0,60 0,50

42 Využitelný N z posklizňových zbytků
Posklizňové zbytky Využitelný dusík (kg N/ha) Porost: slabý průměrný výborný Rok působení: 1. 2. Hrách - 10 15 Bob 25 30 Vojtěška 40 20 60 75 35 Jetel 50 Jetelotráva, vojtěškotráva

43 Péče o půdní úrodnost Navracení odebraných živin (P, K, Mg, S, …)
Přísun organických látek (1 – 2 t OL/ha ročně) Bez chovu hospodářských zvířat: Pěstování meziplodin na zelené hnojení Zapravování slámy Vhodná struktura plodin Minimalizace zpracování půdy (snížený rozklad OL) Ve vyšších polohách je obtížnější udržet půdní úrodnost bez ŽV než v nížinách

44 Diskuze Kontakt (konzultace, publikace): klir@vurv.cz 603 520 684
Aktualizovaný web nitrátové směrnice: