Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Geodetické referenční systémy a kartografická zobrazení ČR Trigonometrický bod na Stránské skále u Brna.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Geodetické referenční systémy a kartografická zobrazení ČR Trigonometrický bod na Stránské skále u Brna."— Transkript prezentace:

1 Geodetické referenční systémy a kartografická zobrazení ČR Trigonometrický bod na Stránské skále u Brna

2 WGS 84 světový geodetický referenční systém 1984 („WGS84“); v tomto referenčím systému jsou zobrazeny od vojenské topografické mapy je spojen s referenčním elipsoidem WGS 84 je definován Mercatorovým univerzálním konformním (úhlojevným) válcovým transverzálním (příčným) zobrazením (UTM - Universal Transverse Mercator) v 6° poledníkových pásech. Tedy plocha elipsoidu je rozdělena na 36 poledníkových pásů, kde počátek číslování je položen do poledníku 180° a pokračuje směrem na východ.

3 S-JTSK je spojen s Besselovým elipsoidem je definován Křovákovým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální („S-JTSK“); daný souřadnicový systém se používá v civilním sektoru - tedy mapy, které spravuje ČÚZK (Základní mapa ČR, katastrální mapy,...)

4 S-42 je spojen s Krasovského elipsoidem je definován Gaussovým příčným konformním válcovým zobrazením v 6° poledníkových pásech v Krügerově úpravě souřadnicový systém 1942 („S-42“); do v tomto souřadném systémy byly vydávány vojenské topografické mapy

5 Bpv je definovám výškovým bodem, kterým je nula stupnice mořského vodočtu v Kronštadtu

6 I. vojenské mapování V letech probíhalo na území Rakouské monarchie tzv. I. vojenské mapování, které bylo dokončeno až za vlády Josefa II - proto je toto mapování označováno jako mapování josefinské. Pro mapování bylo zvoleno měřítko 1: Jeho grafickým základem byla Mü llerova mapa, do jejíž zvětšeniny zakreslovali císařští důstojníci - vojenští inženýři - situaci metodou “` a la vue”. Mapování probíhalo bez geodetických základů. Mapy obsahovaly cesty, zděné budovy, kamenné mosty, louky, pastviny, lesy a vodní toky. Výškopis byl vyjádřen pomocí šraf. Z těchto map byly odvozeny přehledné topografické mapy v měřítku 1: a 1:

7 II. vojenské mapování V letech bylo provedeno z rozhodnutí císaře Františka II. tzv. II. vojenské mapování. Mapovacím pracem zde předcházelo vybudování souvislé trigonometrické sítě, která byla tehdy zřizována pro účely pozemkového katastru. Mapování probíhalo v měřítku 1:28 800, vybraná města byla mapována v měřítku 1: Obsah map byl shodný s mapami z I. vojenského mapování. Výšková data byla velmi nepřesná, vyskytovaly se chyby až + 40 metrů. Z map byly odvozeny mapy speciální v měřítku 1: , 1: a 1: a mapa generální v měřítku 1:

8 III. vojenské mapování V r.1869 bylo zahájeno tzv. III. vojenské mapování, jehož výsledky tvořily až do poloviny 20. století jediné souvislé topografické dílo na našem území. Potřeba mapování byla kromě vojenských účelů vyvolána i nastupující industrializací, která ssebou přinášela výstavbu silnic a železnic a rozvoj měst. Pro mapování bylo zvoleno měřítko 1: (obr.1). Použit byl Besselův elipsoid, jadranský výškový systém a rovinné souřadnicové systémy Gusterberg a Sv. Štěpán. Mapy v měřítku 1: (topografické sekce) byly vyhotoveny v Bonneově plochojevném zobrazení. Čtyři mapové sekce vytvořily list tzv. mapy speciální v měřítku 1: Složením 8 mapových listů mapy speciální v měřítku 1: vznikla mapa generální v měřítku 1:

9 Topografická mapování po vzniku ČSR V říjnu 1919 vznikl v Praze Československý vojenský zeměpisný ústav. Tyto složky převzaly od Vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni podklady všech topografických map z území ČSR a zahájily bezprostředně jejich údržbu a obnovu. V r.1926 byly zahájeny práce na přípravě nového topografického díla, které mělo nahradit mapy z III. vojenského mapování. Podle nové koncepce měla být vyhotovena topografická mapa v měřítku 1: (ve významných oblastech 1:10 000) zhotovená novým měřením, speciální mapa v měřítku 1: Nové mapování probíhalo až do r.1933 (tzv. “prozatímní vojenské mapování”).

10 Topografické mapy po r.1945 V r.1947 rozhodlo MNO definitivně přejít od speciálních map 1: k topografickým mapám v měřítku 1: (obr.6), zpracovaným v Gauss-Krügerově zobrazení V květnu 1950 se MNO ČSR rozhodlo přejít na šestinové dělení kladu mapových listů a na sovětský značkový klíč. Výsledkem bylo urychlené zpracování a vydání tzv. prozatímních topografických map v měřítkách 1: a 1: v souřadnicovém systému S Po roce 1968 byl pro civilní sektor vyhražen S-JTSK, tj. Křovákovo konformní kuželové zobrazení Besselova elipsoidu. Pro výšky zůstal použit výškový systém baltský po vyrovnání, který byl použit i pro topografickou mapu 1:

11 Státní mapová díla Katastrální mapy: mapy stabilního katastru (sáhové mapy), mapy československého pozemkového katastru (novoměřické mapy), technickohospodářské mapy (THM), základní mapy velkého měřítka (ZMVM).

12 Státní mapová díla Státní mapa – odvozená (SMO5): Základní mapa 1 : doplněná výškopisem, Technickohospodářská mapa 1 : 5 000, Pozemková mapa vojenského újezdu 1 : 5 000, Státní mapa 1 : – odvozená. sp?map_id=1

13 Vojenské topografické mapy Dílo je vyhotoveno v souřadnicovém systému S-42, použito je příčné válcové konformní Gauss- Krügerovo zobrazení poledníkových pásů na Krasovského elipsoidu a výškový systém Balt po vyrovnání (Bpv) s nulovým vodočtem Kronštadt. Ten je o 0,40 m (podle jiného zdroje 0,68 m) níže než v dříve používaném systému jadranském.


Stáhnout ppt "Geodetické referenční systémy a kartografická zobrazení ČR Trigonometrický bod na Stránské skále u Brna."

Podobné prezentace


Reklamy Google