Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Křesťanská víra a přírodní vědy Může křesťanská víra bránit člověku ve zkoumání přírody a jejím využívání ve prospěch člověka? Hlavním důvodem, který.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Křesťanská víra a přírodní vědy Může křesťanská víra bránit člověku ve zkoumání přírody a jejím využívání ve prospěch člověka? Hlavním důvodem, který."— Transkript prezentace:

1

2 Křesťanská víra a přírodní vědy Může křesťanská víra bránit člověku ve zkoumání přírody a jejím využívání ve prospěch člověka? Hlavním důvodem, který umožňuje křesťanům vědecké poznání světa, je vztah mezi Stvořitelem a stvořeným světem: BŮH NENÍ SOUČÁSTÍ SVĚTA

3 Křesťanští vědci řada významných vědců byla křesťany; vědecká práce mnichů a kněží je překvapující svým rozsahem a významem; jejich zaujatost vědeckým výzkumem ukazuje, že vztah mezi vírou a vědou odpovídá spíše přirozenému přátelství než antagogismu (protiklad) a podezírání.

4 Několik příkladů z historie vědy:

5 UNIVERZITY od 12. století

6 Robert Grosseteste (kolem 1175 – 1253) anglický učenec, teolog, profesor univerzity v Oxfordu a biskup v Lincolnu. zabýval se filosofií, geometrií, optikou a teologií, překládal z řečtiny a snažil se o reformy v církvi; je považován za jednoho z nejučenějších mužů středověku a bývá uváděn jako vůbec první, kdo sepsal úplný seznam kroků k provádění vědeckého experimentu; někteří historikové vědy ho pokládají za zakladatele vědeckého myšlení v západní Evropě; Roger Bacon navázal a rozvinul jeho myšlenky o světě, o pohybu a o světle (ačkoli nelze doložit, že by se spolu někdy setkali). Lom světla v baňce s vodou (Grosseteste nebo Roger Bacon)

7 Svatý Albert Veliký neboli Albertus Magnus (asi 1200 – 1280) byl jedním ze slavných předchůdců moderní vědy ve vrcholném středověku. Položil základy přírodovědy v oborech dnešní fyziky, biologie, psychologie... papežem Piem XII. byl jmenován patronem všech přírodovědců; jeho obsáhlé dílo zahrnuje fyziku, logiku, matematiku, biologii, psychologii a další vědy; v díle De mineralibus vysvětlil, že cílem přírodní vědy „není prostě přijímat tvrzení druhých, tedy to, co se mezi lidmi říká, ale zkoumat samotné příčiny, jež působí v přírodě“.

8 scholastický filozof a vědec; učil na Oxfordu; zabýval se fyzikálními pokusy a dospěl k mnoha základním poznatkům (př. zákonu o odrazu světla a lomu paprsků); byl obdivován pro svou práci v matematice a optice a je považován za průkopníka moderní vědecké metody; položil základy moderní vědecké metodologie; zdůrazňoval význam zkušenosti a experimentu. františkán Roger Bacon (1214 – 1294)

9 PŘÍRODNÍ VĚDY od doby renesance

10 Mikuláš Koperník (1473 – 1543) astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický kněz a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie. Přijal heliocentrický model, ve kterém planety obíhají kolem Slunce po kružnicích

11 P. Christopher Clavius ( ) předsedal komisi, která vytvořila 1582 gregoriánský kalendář, který zavedl papež Řehoř XIII. Oblast největšího kráteru pojmenovaného Clavius

12 Galileo Galilei Fyzika, astronomie Filozofie Zakladatel moderní vědy * Citát: „Nikdy jsem nepotkal člověka tak hloupého, abych se od něj nemohl něčemu naučit.“

13 v letech Galileo vynalezl a zdokonalil „geometrický a vojenský kompas“ roku 1610 použil dalekohledu jako složeného mikroskopu a od roku 1623 vyráběl vylepšené mikroskopy. Zdá se, že jeho počin byl prvním dokumentovaným užitím složeného mikroskopu 1593 vyrobil Galileo první teploměr- termoskop, když využil expanze a kontrakce bubliny vzduchu k pohybu vodního sloupce v připojené trubici

14 P. Nicolaus Steno ( ) konvertita, katolický kněz, blahořečen Janem Pavlem II.; „položil větší část základů moderní geologie“ bývá nazýván otcem stratigrafie (studia zemských vrstev; vrstva – stratum); zjistil, že historii světa lze znovu získat ze skal, a dal si za úkol tuto historii dešifrovat; dílo De solido - vypracoval program pro zcela nový vědecký přístup k přírodě, který otevřel časovou dimenzi. Napsal: „Z toho, co vnímáme, je možné vyvodit určitý závěr o nevnímatelném.“ Ze současného světa můžeme vydedukovat zmizelé světy.

15 VĚDECKÁ ČINNOST JEZUITŮ 17. – 18. století

16 Vědecké úspěchy jezuitů V Tovaryšstvu Ježíšovu, kněžské společnosti založené v 16. století sv. Ignácem z Loyoly, byl vysoký počet katolických kněží, kteří se zajímali o vědu. Přispěli k vývoji (v 18. stol.): kyvadlových hodin, pantografů, barometrů, refrakčních teleskopů mikroskopů, působili v oborech, –nauka o magnetismu, –optika –elektřina

17 Vědecké úspěchy jezuitů pozorovali, někdy jako první, barevné pásy na povrchu Jupitera mlhovinu v Andromedě Saturnovy prstence bádali o krevním oběhu o teoretické možnosti létání o způsobu, jímž Měsíc ovlivňuje příliv o vlnové povaze světla

18 Vědecké úspěchy jezuitů rozsáhlá astronomická pozorování, hvězdné mapy jižní polokoule, symbolická logika, opatření na kontrolu povodní na Pádu a Adiži, zavedení znaménka plus a mínus do italské matematiky

19 Jezuité podstatně přispěli k vědeckému poznání a vědecké infrastruktuře méně vyvinutých národů v Asii, Africe, Střední a Jižní Americe. Od 19. století jezuité na těchto kontinentech otevírají observatoře, jež studují astronomii, geomagnetismus, meteorologii, seismologii a fyziku Slunce. Tyto observatoře poskytly těmto místům přesné časové údaje, předpovědi počasí (zvláště důležité v případě hurikánů a tajfunů), odhady rizik zemětřesení a kartografie.

20 35 kráterů na měsíci se jmenuje po jezuitských přírodovědcích a matematicích

21 P. Giambattista Riccioli ( ) italský astronom, katolický kněz, jezuita; učil logiku, fyziku, metafyziku, teologii; byl první kdo určil zrychlení volně padajícího tělesa; kniha Almagestum novum encyklopedie astronomie; sestrojil přesné vteřinové kyvadlo; vypočítal gravitační zrychlení.

22 jezuita P. Francesco Maria Grimaldi fyzik, astronom, matematik● objevil ohyb světla (difrakci)

23 P. Athanasius Kircher ( ) německý jezuitský učenec; zabýval se orientalistikou, geologií a lékařstvím; profesor etiky, matematiky, fyziky; učil hebrejštinu, syrštinu; zkoumal malárii a mor; zakladatel egyptologie.

24 P. Rudjer Boskovič ( ) teolog, jezuita; fyzik, astronom, matematik filosof, básník; považován za zakladatele moderního atomismu; zabýval se atomovou teorií, optikou; rozvinul první geometrickou metodu výpočtu dráhy planety.

25 Někteří vědci novověku od 19. století

26 Louis de Pasteur Po celý svůj život byl skalním a zbožným katolíkem a v řadě debat se otevřeně stavěl proti ateismu šířícímu se po francouzských vysokých školách a prohlašujícímu víru v Boha za nevědeckou. Hojně citován byl jeho výrok, stavící se proti údajnému rozporu mezi vědou a vírou: „Poněvadž jsem hodně studoval, věřím jako bretoňský sedlák. Kdybych byl studoval ještě více, věřil bych jako bretoňská selka.“ [ [ 1822 – 1895 biolog, chemik a lékař, jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století. Člen Francouzské akademie přírodních věd, Francouzské akademie lékařských věd a Francouzské akademie. Zakladatel nových vědeckých oborů stereochemie, mikrobiologie a imunologie, objevitel vakcín proti sněti slezinné a vzteklině.

27 Gregor Johann Mendel (1822 – 1884) působil jako mnich a později opat augustiniánského kláštera v Brně; zakladatel genetiky; objevitel základních zákonů dědičnosti.

28 Georges Lemaître belgický kněz v roce 1927 jako první navrhnul teorii vzniku vesmíru známou později pod názvem „Velký třesk“

29 Zpracovalo Katechetické a pedagogické centrum Biskupství královéhradeckého v rámci projektu „Využití křesťanského dědictví ve výuce“. Zpracováno podle knihy: Woods, T. E. Jr. Jak katolická církev budovala západní civilizaci. Res Claritatis, 2008.Určeno pouze pro výukové účely. 2012


Stáhnout ppt "Křesťanská víra a přírodní vědy Může křesťanská víra bránit člověku ve zkoumání přírody a jejím využívání ve prospěch člověka? Hlavním důvodem, který."

Podobné prezentace


Reklamy Google