Sofisté, Sokratés, Platon

Prezentace na téma: "Sofisté, Sokratés, Platon"— Transkript prezentace:

1 Sofisté, Sokratés, Platon
Filosofie a kultura Sofisté, Sokratés, Platon

2 Sofisté, Sokrates a Platon
Po vítězství nad Peršany nastává v 5. stol. př.n.l. v Athénách čas prosperity a blahobytu. To vyvolává i zvýšenou potřebu vzdělání, které potřebuje svobodný muž, athénský občan, ke svému občanskému a politickému životu. Je nutno se dokázat přesvědčivě a elegantně vyjadřovat. Tuto potřebu uspokojují potulní učitelé moudrosti - sofisté

3 Nová situace Za prosperitou však prosvítá nová skutečnost, jejíž závažnost si málo kdo uvědomuje – klasická obec, držená pohromadě společnými mýty, začíná být v krizi. Sofisté ji svým působením prohlubují. Sokrates a Platon představují hledání pevné půdy, archimedovského bodu, na kterém by mohlo být založeno nejen myšlení jednotlivce, ale i společnost.

4 Sofisté

5 Sofisté Problém výuky moudrosti a rétoriky dle sofistů spočívá v osvojení si potřebných „soft skills“, tedy ve schopnosti přesvědčivě zastávat jakýkoliv názor a dle potřeby učinit „ze slabší věci silnější“. To vše vede k relativismu. I morální hodnoty jsou dle nich pouze výsledkem lidské dohody. Náboženství je dle nich rovněž úžasný lidský vynález – morálku posiluje vědomí, že bohové vidí i to, co uděláš potajmu, ale, je to lidský vynález …

6 Sofisté Člověk je mírou všech věcí – člověk určuje bytí. O každé věci lze pronést dva navzájem protikladné soudy. Člověk „měří“ věci svou mírou pochopení – co nechápe, to pro něj „není“ Etické hodnoty člověk měří svým prospěchem – čin je dobrý nebo špatný podle toho, jak odpovídá člověkovým zájmům

7 Sofisté Pravda je vždy subjektivní, relativní, proměnlivá, závislá na pozorovateli a jeho pozorovacím stanovisku. V lidském myšlení ani svědectví se žádná objektivní skutečnost ani nezrcadlí, ani není dosažitelná. Člověk je bytost, která je odsouzena vězet v síti slov a mínění – DOXA. Myšlení se stává filosofickým tématem.

8 Sokrates se svými žáky

9 Sókratés Politická situace v Athénách – spor demokratické a aristokratické strany Otec kameník, matka porodní asistentka – přejal metody jako symbol svého úsilí Se sofisty společný kritický analytický přístup, zpochybňující domnělé „pravdy“ Lišil se finální snahou nalézt odstraněním nespolehlivého vědění pevné body pro budování ethosu i poznání

10 Sofisté a Sókratés Hledá jistotu v pojmech, dobrem je sice v rovině lidské existence pro každého něco jiného,lze však společně hledat obecnou definici

11 Sókratovská metoda Sókrates se záměrně nepředstavuje jako moudrý, nýbrž jako ten, který „ví, že nic neví“. Se svou příslovečnou ironií se jde nechat od sofistů a jejich žáků poučit. Otázkami je však dovede do úzkých, zbaví sebevědomí a donutí buď nalézt lepší definici, nebo uznat nevědomost Víra v LOGOS

12 Soud a rozsudek Sókratés obviněn z kažení mládeže, navzdory rozsudku smrti odmítá uprchnout Verifikace vlastního života i učení Definice zákona

13 Malé sókratovské školy
Megarská škola – dialektika a logika Kynická škola – Sokratovu zdrženlivost k hmotnému ženou do krajnosti – Antisthenés z Athén – popírá reálnou existenci obecných pojmů (anticipuje nominalismus), Diogenes ze Sinópy - „nemít potřeb je božské“

14 Platon Aristokratický původ, mezi předky i bůh moří Poseidón. Klasické vzdělání, předurčen pro politickou kariéru. Politickými poměry v Athénách znechucen, po Sókratově smrti tento jeho žák volí dráhu filosofickou

15 Platon - život Po Sókratově smrti opouští Athény, cestuje – Megara, Egypt, snad Indie, jižní Itálie Špatná zkušenost na Sicilii Zachráněn a zakládá Akademii 387 Druhá a třetí cesta na Sicilii Zemřel v den svých 80. narozenin,brzy po své smrti začal být považován za Apollónova syna, narozeného z panenské matky

16 Platon - dílo 35 dialogů nejznámější: Ústava Zákony Listy

17 Nauka o ideách Ideje jsou nehmotné, věčné a neproměnné podstaty, pravzory reality Eleatské pojetí světa idejí, který člověk vidí pouze duchovním zrakem a který je nadřazen světu materiálnímu, světu viditelnému. Ústřední ideou je DOBRO, které je cílem i počátkem veškerého bytí.

18 Geometrie Geometrie tvoří mezistupeň mezi světem idejí a světem materiálním.

19 Idea a poznání

20 Platonova filosofie a technika
Technik je jedním z nejvýznamnějších aplikátorů Platonova pojetí Součásti a systémy jsou v jeho mysli zastoupeny v podobě idejí, principů („tranzistor“), blokové schéma je idea Jeho posláním je pochopení ideje systému a její převedení do materiální podoby dle zadaných parametrů Idea existuje před materiální realizací

21 Platon a matematika Platona lze považovat za prvního průkopníka geometrické, případně matematické abstrakce, tedy promyšleného, racionálního zacházení s počtem, kvantem, bez kterého si nelze představit vědu. Renesance se k tomuto odkazu vrací a hlásí, platonské akademie

22 Platonova filosofie a politika
Myšlenka střídání politických systémů Nedůvěra v demokracii Utopické projekty, jeden z opěrných pilířů snah o spravedlivou společnost Primát obce, společnosti Obviňován ze založení ideje tzv. totalitního státu.

23 Platonova filosofie a křesťanství
Některé analogické rysy umožnily doplnění judaistického křesťanství platonismem do té míry, že se takto křesťanství stalo srozumitelné a přijatelné pro Řeka Učení o nesmrtelné duši, supranaturalismus, filosofický realismus (reálná existence obecnin) a jeho důsledky, pohrdlivý vztah k materiálnímu

24 Platonova filosofie a člověk
Pozitiva – relativní nezávislost na materiálním světě, schopnost vnímat a vidět „ideálno“ i za vším nedokonalým a porušeným, estetické vnímání skutečnosti, nekonzumní vztah k světu a hodnotám, smysl pro vysoké etické standardy, smysl pro abstrakci a akademické uvažování

25 Platonova filosofie a člověk
Negativa – více nebo méně hluboký a stálý konflikt mezi ideálními či vysněnými představami a požadavky na jedné straně a syrovou realitou na straně druhé, elitářské představy o vlastním lepším poznání, o svém „bytí v pravdě“, snížený smysl pro realitu,pro nedokonalost a leckdy nezbytný kompromis

26 Podobenství o jeskyni

27 Význam ideje DOBRA DOBRO je ve světle myslitelného tím, čím je Slunce v oblasti viditelného. DOBRO je ovšem chápáno spíše ve smyslu správnost, pravost, souhlasnost K poznání idejí se může povznést pouze člověk, mající „filosofický pud“, který Platón nazývá ERÓS. Ten ztělesňuje snahu přejít od materiálního k duchovnímu

28 Problém PRAVDY Platon předpokládá různé stupně poznání, případně vhledu do světa idejí. Člověk, schopný vidět ideje se stává „majitelem pravdy“. Povážlivě pochopeno Platon předpokládá, že vězňové jeho pravdu nepřijmou. Nebezpečí „pocitu pravdy“, vedoucího k netoleranci a konfliktům

29 Celkové zhodnocení Platon zakládá tradici myšlenkového obepnutí a uchopení materiální reality světa Jeho dílo je napsáno spíše v mýtopoetickém jazyce, který nelze doslovně číst a tím méně doslovně aplikovat

30 Filosofická pohoda a euthymie