Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekonomika, globalizace úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekonomika, globalizace úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve."— Transkript prezentace:

1 Ekonomika, globalizace úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve

2 Dějiny plné revolucí NeolitickáNeolitická ObchodníObchodní VědeckáVědecká PrůmyslováPrůmyslová PostindustriálníPostindustriální SexuálníSexuální InformačníInformační Ekonomie: zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojů. Počet lidí na Zemi: př. Kr 5 milionů 1000 př. Kr 80 milionů Rok milionů milionů milionů miliarda miliardy miliardy miliardy miliard miliard miliard 2050 odhad 9-11 mld. Zemědělská půda 0,2 ha na obyvatele, u nás 0,3 ha Hustota osídlení 44, u nás 133 obyv./km2, světové HDP per capita $ (2013), u nás $

3 Globalizace a MV Globalizace je rychle rostoucí „časoprostorová komprese“ (time-space compression) „borderless world“ „světověk“ „exploze vzájemné celoplanetární závislosti“ „runaway world“ „permanentní výjimečný stav“

4 Charakter globalizace MMF: Globalizace je rostoucí ekonomická vzájemná závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Zrychlený transport: -Lidí (cestování, migrace) -Zboží, služeb, kapitálu -Informací, technologií Pronikání a střetávání: - Životních stylů, kultur, náboženství

5 Nadnárodní společnosti NNS (transnational corporations - TNCs´) - výrobní, obchodní, internacionalizace vlastnictví. NNS jsou stále nezávislejší na zemích svého původu, působí globálně, v globálním měřítku koncentrují ekonomickou moc v rukou malého počtu ekonomických subjektů. Kupř. HDP ČR je třetinou obratu General Motors či polovinou obratu Wall-Mart Stores. Nejvyspělejší státy a jejich uskupení „Triadizace vlivu“ tří uskupení USA, EU, Japonsko, ze kterých pochází nejvíce největších a nejvlivnějších NNS, které jsou ekonomickými centry majícími své periferie. G7+1 je sdružení sedmi nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království, USA) a Ruska. Dohromady tyto státy představují 65% světové ekonomiky. Mezinárodní organizace Nejmocnější mezinárodní organizace spojené s nejmocnějšími státy a NNS – Mezinárodní měnový fond (IMF – ukládá státům podmínky v rámci Struktural Adjustment Programmes), Světová banka (WB – půjčuje peníze jednotlivým zemím) a Světová obchodní organizace (WTO – stanovuje pravidla mezinárodního obchodu) „Aktéři globalizace“

6 Země „BRICS“ Brazílie Rusko Indie Čína Jižní Afrika Tyto ekonomiky se v roce 2050 vzhledem ke svému rychlému růstu mají stát dominantními ekonomikami světa „Noví aktéři globalizace“

7 Klady globalizace: - růst objemu globálně obchodovaného zboží - rychlost investic - ekonomický růst některých původně rozvojových zemí - růst spotřeby - vznik homogenní střední třídy odborných elit v Asii a Lat. Americe - vznik. „translokální kultury“, otevřené navenek, oproti kultuře moderny, uzavřené v národním státě Zápory globalizace: - nekontrolovaný transfer kapitálu (riziko ekonomických kolapsů) - roste nerovnost (mezi státy, regiony, i jednotlivci - a to i ve vyspělých zemích) - mimo procesy zůstává cca 20 procent nejchudších zemí světa (asi 1,2 mld. lidí) - roste nezaměstnanost v prvním světě - oslabení role národních států - tlak globálních trhů - kulturní invaze (kulturní antagonismy) - „globalizační šok“

8 5 válek globalizace Nezákonné trhy se: - -Zbraněmi - -Drogami - -Lidmi - -Duševním vlastnictvím - -Penězi Moisés Naim (Černá kniha globalizace, česky 2008)

9 „nebojuji proti kapitalismu, ale proti globalizaci” V. Bělohradský „globalizace nejmocnější silou způsobující sociální dobro ve světě. Globalizace tedy není problémem, ale řešením“ Jagdish N. Bhagwati Jaká je globalizace?

10 42. … …globalizace není a priori ani dobrá, ani špatná. Budě tím, co z ní lidé učiní. … Dobře chápané a řízené procesy globalizace skýtají příležitost k dosud nevídanému přerozdělení obrovského bohatství na celosvětové úrovni, když budou řízeny špatně, mohou naopak vést k růstu chudoby a nerovností a vyvolat i celosvětovou krizi. Caritas in veritate (2009)

11 Rozvojový svět a globalizace Země: 7 miliard obyvatel cca 1 miliarda se má dobře jako my, nebo lépe 2 miliardy v důsledku globalizace posledních 25 let bohatnou 2 miliardy jsou v pásmu chudoby (1,25 – 2 USD/den) 1 miliarda je v pásmu hladu (pod 1,25 USD/den)

12 Kritika globalizace Nejde o přirozený a spontánní vývoj, ale o neoliberální projekt Jde o globalizaci kapitalismu Jde o vytvoření světovlády (Global Governance) Většinou levicové ideologické směry, směřují kritiku proti globalizaci kapitalismu, mezinárodním vládním institucím a korporacím (anarchismus, komunismus) Ze strany některých pravicových ideologií taktéž kritika (konzervatismus, oslabení státu, západní hodnoty, demokracie)

13 Teorie závislosti (centrum x periferie, imperialismus, vykořisťování) Vliv geografických a environmentálních faktorů (problém tropického pásu, HongKong, Singapur, X Haiti, Dominikánská republika) Kulturologický přístup (rozhodující faktor – lidský zdroj, invence, instituce, étos, Weber, Landes - LANDES, D. S. Bohatství a bída národů. Proč jsou někteří tak bohatí a někteří tak chudí) Příčiny chudoby

14 19. … …příčiny zaostalosti nejsou v první řadě materiální povahy. 22. … V některých chudých zemích zároveň přetrvávají kulturní modely a společenské normy jednání, zpomalující proces rozvoje. … Mezinárodní pomoc často nedojde svého cíle kvůli neodpovědnosti, zahnízděné jak v řetězci dárců, tak mezi příjemci. Caritas in veritate (2009) X ekonomickému determinismu, teorii závislosti, kulturologický přístup

15 17. … Integrální lidský rozvoj předpokládá odpovědnou svobodu jednotlivce i národů… … Jen tehdy, je-li rozvoj svobodný, může být integrálně lidský. Caritas in veritate (2009) X paternalismu, konstruktivismu

16 21. … …rozvoj byl a nadále zůstává pozitivním činitelem, který miliardy lidí zbavil bídy a který v poslední době dal mnoha zemím příležitost stát se účinnými aktéry mezinárodní politiky. Caritas in veritate (2009) X stálé představě, že je to tak špatné X rozdělení světa na první a třetí

17 58. … Za připomenutí stojí také fakt, že hlavní pomocí pro rozvojové země v ekonomické oblasti je umožnit a usnadnit postupné pronikání jejich výrobků na mezinárodní trhy - to podpoří jejich plnou účast na mezinárodním ekonomickém životě. 33. … …jde například o vysoké celní sazby, ukládané ekonomicky rozvinutými zeměmi, které stále brání přísunu výrobků pocházejících z chudých zemí na trh v bohatých zemích. Caritas in veritate (2009) X tradičním formám rozvojové pomoci pro liberalizaci protekcionistických trhů!!!

18 75. … Zatímco chudí celého světa stále klepou na brány blahobytu, bohatému světu hrozí, že toto klepání na svou bránu už neuslyší, protože jeho svědomí dnes není schopno rozeznat, co je lidské. Caritas in veritate (2009)

19 Ekologie - slovo mnoha významů  Vědní obor zabývající se vztahy mezi organismy (navzájem) a vztahy mezi organismy a jejich minulým, současným a budoucím prostředím (fyziologické reakce jedinců, strukturu a dynamiku populací, interakce mezi druhy, uspořádání biologických společenstev, zpracování a využití energie a látek v ekosystémech, ovlivnění organismů prostředím a prostředí organismy)  Politické i nepolitické aktivity spojené s ochranou životního prostředí (význam, ve kterém slovo ekologie - Ecology - užívají novináři nejčastěji - i v angličtině)

20 Problémy environmentalismu  Romantické pojetí přírody a představa, že řešení je v návratu k životnímu stylu minulosti  Nedocenění významu dosažených výsledků rozvoje (výživa, zdraví, dlouhověkost, efektivita výroby a zemědělství, Kuznetsova křivka)  Malthusiánské představy, nepochopení charakteru ekonomiky (nenulový součet), podcenění revitalizačních schopností přírody, přecenění antropogenního faktoru změn v přírodě  Antihumanismus (opatření proti člověku, redukce populací, neselektivní biocentrismus, parareligiózní motivy)

21 14. … Negativní ideologie bohužel neustále vzkvétají. Už Pavel VI. varoval před technokratickou ideologií, která má dnes převahu. Byl si plně vědom toho, jak velké nebezpečí hrozí, svěří-li se celý proces rozvoje pouze technice, protože pak postrádá orientaci. Technika je sama o sobě ambivalentní. V současnosti vidíme na jedné straně snahy svěřit celý proces rozvoje pouze technice. Na druhé straně jsme svědky zrodu ideologií, které užitečnost rozvoje naprosto popírají: rozvoj je považován ve své podstatě za nelidský, přinášející pouhý úpadek. … Ideologicky absolutizovat technický pokrok nebo se opájet vidinou lidstva, které by se navrátilo do původního stavu přirozenosti, jsou dva protikladné způsoby, jak oddělit pokrok od jeho morálního hodnocení a tedy zbavit nás naší odpovědnosti. Caritas in veritate (2009) X ekonomismu, ekologismu

22 48. … Je však třeba zdůraznit i to, že v rozporu s opravdovým rozvojem, jestliže se příroda pokládá za něco důležitějšího, než je lidská osoba. Takový přístup ústí do novopohanských postojů nebo do nového panteismu. Centesimus Annus (38): „Kromě nesmyslného ničení přírodního životního prostředí je nutno zmínit se o ještě závažnějším ničení mravního prostředí; nevěnujeme mu ještě zdaleka potřebnou pozornost“. Caritas in veritate (2009)

23 67. … „Řídit světovou ekonomiku, obnovit ekonomiky zasažené krizí, a tak zabránit zhoršení současné krize, které by vedlo k ještě větším nerovnostem; vhodným způsobem zabezpečit celkové odzbrojení, dostatek jídla a mír; zajistit ochranu životního prostředí a regulovat migrační pohyby – to všechno si naléhavě žádá existenci opravdové světové politické autority, která byla navržena už mým předchůdcem, blahoslaveným Janem XXIII. Tato autorita by se musela řídit právem, důsledně se držet zásad subsidiarity a solidarity, být zaměřena na uskutečňování obecného dobra a zasazovat se o uskutečňování opravdového integrálního rozvoje, inspirovaného hodnotami lásky v pravdě. Tato autorita by také musela být uznávána všemi a mít v rukou účinnou moc, aby každému zaručila bezpečnost, dodržování spravedlnosti a respektování práv. Pochopitelně, že musí mít pravomoci, aby si u jednotlivých stran zjednala respekt k vlastním rozhodnutím…“ Caritas in veritate (2009)

24 - větší ovladatelnost globální ekonomiky a globálních politických procesů, zvýšení demokratické participace v rozhodovacích procesech na mezinárodní a globální úrovni - zvýšená „manažerská“ efektivita mezinárodních institucí Má jít o instituci, mocenské centrum, nebo mezinárodní režim? (vláda principů, lidská práva…)  nezbytnost čelit globalizaci (chaos, nestabilita)  globální demokracie  globální sociální spravedlnost  reformovaná OSN X  zneužitelnost, paternalismus, utopie  zachování autonomie států  moc neformálních a tajných vlivových uskupení?  Světovláda, New World Order – příchod Antikrista? Global Governance

25 člen Pontifi cal Academy of Social Sciences Michel Schooyans ve své knize The Gospel: Confronting World Disorder (1997) -říká, že mnohé stávající struktury směřující ke globální vládě a globálnímu managementu rozvoje, zdraví a lidských práv, jsou ve své podstatě totožné s šiřiteli tzv. kultury smrti. Ratzinger v předmluvě: „Na jedné straně zde byly marxistické systémy, které slibovaly dosažení vytouženého lidského království politicko- ideologickou cestou. Na straně druhé se objevují snahy o budování budoucnosti za pomoci více či méně liberálních tradici. Pod názvem Nový světový Řád (New World Order) tyto snahy získávají stále zřetelnější obrysy…“ „A tak jsme na sklonku nového obrazu nového světa přišli k bodu, v němž nejen křesťan, ale zejména on, má za povinnost protestovat“. Vladimír Palko ve své knize Levy prichádzajů. Prečo Európa a Amerika smerujů k novej tyranii (2012) vnímá současný politický a společenský vývoj jako uskutečňování globální antropologické revoluce, která nechápe člověka v intencích křesťanských hodnot. Rizika Global Governance

26 213. Mezi těmito slabými, o něž se církev chce s láskou starat, jsou také nenarozené děti, které jsou nejbezbrannější a nejnevinnější a kterým je dnes upírána lidská důstojnost, aby se nimi mohlo dělat, co je libo, zbavovat je života a prosazovat takové zákony, aby tomu nikdo nemohl zabránit. Často je za účelem zábavného zesměšňování obrany, kterou církev poskytuje nenarozeným, vykreslován její postoj jako něco ideologického, obskurního a konzervativního. Tato obrana rodícího se života se však vnitřně pojí s obranou jakéhokoli lidského práva. Předpokládá přesvědčení, že lidská bytost je vždy posvátná a nedotknutelná v jakékoli situaci a v každé fázi svého vývoje. Je to cíl sám o sobě a nikdy prostředek řešení jiných těžkostí. Pokud toto přesvědčení odpadne, nezůstanou pevné a trvalé základy pro obranu lidských práv, která by tak byla vždycky podrobena nahodilým a střídajícím se konvencím mocných Právě proto, že jde o otázku, jež má co do činění s vnitřní koherencí našeho poselství o hodnotě člověka, nelze očekávat, že církev k ní změní stanovisko. Chci být naprosto čestný. Toto není argument podléhající domnělým reformám či „modernizacím“. Není pokrokové nárokovat si řešení problémů eliminací lidského života. Evangelii Gaudium, 2013 (papež František)

27 SUC a evropská integrace Pius XII. „Rozhodující krok pro vytvoření evropského společenství bude vznik Evropské politické autority, která bude mít reálnou moc a bude schopna ji odpovědně využívat.“ „Bez náboženství je idea unie mrtvým projektem“ Jan Pavel II. (EU…) „Jev sám o sobě více než kladný, avšak skrývající rizika“ „Odmítám dělat z Evropské unie nějaký druh idolu či falešného boha“ „Instituce Evropského společenství jsou vždy pouze nástroji“

28 SUC a evropská integrace Benedikt XVI. EU – „společenství, budované bez respektu k lidské důstojnosti“ „apostaze vlastních dějin“, „hrozba technokracie“ František „Lze také konstatovat, že v posledních letech spolu s procesem rozšiřování Evropské unie vzrostla nedůvěra občanů v instituce, jež jsou považovány za odlehlé a zabývají se ustavováním regulí vnímaných jako odtažité, ba přímo škodlivé pro sensibilitu jednotlivých národů. Z mnoha stran je patrný všeobecný dojem únavy a stárnutí babičky Evropy, která už nemá plodnost a vitalitu. Zdá se, že přitažlivost velkých ideálů, které Evropu inspirovaly, ustoupila před byrokratickým technicismem jejích institucí“.

29 Konrad Adenauer Charles de Gaulle Robert Schuman Alcide de Gasperi „Připomeňme jména Adenauer, Schumann, De Gasperi, De Gaulle. byli to lidé nestranní a inteligentní se zdravým politickým realismem. Ale tento realismus měl kořeny v pevné půdě křesťanského étosu a oni ho uznávali za étos rozumu, étos rozumu vytříbeného a poučeného. Dobře věděli, že politika nemůže být pouhým pragmatismem, ale musí být záležitostí mravní: cílem politiky je spravedlnost, a spolu se spravedlností mír.“ „otcové zakladatelé“ Ratzinger, Joseph, Evropa. Její základy dnes a zítra (2005)

30 Robert Schuman, ideový zakladatel evropské integrace, který je dokonce někdy považován za kandidáta na svatořečení ve své knize Pour l'Europe [1963] neúnavně zdůrazňoval nezbytnost spojení křesťanské, demokratické a evropské ideje, říká: „Evropa je uplatněním demokracie v křesťanském slova smyslu“. „Demokracie bude křesťanská nebo nebude vůbec. Protikřesťanská demokracie bude jen karikaturou, která se zvrhne v tyranii nebo anarchii“. „Nejde zde o splynutí států a vytvoření superstátu. Naše evropské státy jsou historickou skutečností. Bylo by z psychologického hlediska nemožné je odstranit. Jejich různorodost je dobrou věcí a nezamýšlíme je unifikovat a vyrovnat“. „Evropa hledá svou identitu a je si vědoma, že má ve svých rukou svou vlastní budoucnost. Nikdy nebyla tak blízko cíle. Kéž Bůh dá, aby si nenechala uniknout hodinu svého osudu, poslední šanci na svou záchranu“. Robert Schuman

31

32 Válka, mír a sociální učení církve

33 Augustinovo učení o míru jako tranquilitas ordinis, De Civitate Dei [kniha 19, kap ] Augustin proti odpůrcům hájil tezi, že křesťanství není v nutném rozporu s válkou "Kdyby křesťanská kázeň haněla války, prosícím v Evangeliu by byla dána spíše ta rada spásy; aby zahodili zbraně a úplně se vzdálili od vojska. Avšak bylo jim řečeno: Nikoho netýrejte a buďte spokojeni svým žoldem. Když jim tedy přikázal, aby byli spokojeni vlastním žoldem, nezakázal jim vojančiti“. Sv. Augustin

34 jus ad bellum x jus in bello - auctoritas supremae civilis potestatis - causa justa - recta intentio (Summa Theologiae II-II q. 40 a. 1 co) (Summa Theologiae II-II q. 40 a. 1 co) - Nejvyšší civilní autorita - Spravedlivá příčina - Správný záměr Sv. Tomáš Akvinský - Conditio triplex

35 „Přísně se musí zvážit striktní podmínky, které ospravedlňují oprávněnou obranu vojenskou mocí. Takové rozhodnutí je pro svou závažnost podrobeno přísným podmínkám mravní oprávněnosti. Je třeba: — aby škoda způsobená národu nebo společenství národů útočníkem byla trvalá, těžká a jistá; — aby se všechny jiné prostředky, jak tomu zabránit, ukázaly neproveditelné nebo neúčinné; — aby byly odůvodněné vyhlídky na úspěch; — aby použití zbraní nevyvolalo mnohem těžší zla a zmatky než zlo, které je třeba odstranit. Při hodnocení této podmínky je třeba pečlivě zvážit sílu moderních ničivých prostředků. Toto jsou tradiční prvky vypočítávané v nauce o tzv. „spravedlivé válce“. Hodnocení takových podmínek mravní oprávněnosti přísluší prozíravému úsudku těch, kteří mají odpovědnost za obecné blaho. “ [KKC 2039]. Katechismus katolické církve (1992)

36 „Ti, kteří slouží vlasti ve vojsku, ať se považují za služebníky bezpečnosti a svobody národů. Když tento úkol správně plní, opravdu přispívají k upevnění míru“ [č. 79]. „Je tedy zřejmé, že se musíme snažit všemi silami připravovat dobu, kdy bude možné mezinárodní dohodou jakoukoli válku naprosto zakázat. To ovšem vyžaduje, aby se ustavila celosvětová, všemi uznávaná veřejná autorita s účinnou mocí k zajištění bezpečnosti, spravedlnosti a úcty k právům pro všechny“ [čl. 82]. Gaudium et spes (1965)

37 112. Proto spravedlnost, moudrost a smysl pro lidskou důstojnost naléhavě žádají, aby horečné závody ve zbrojení byly zastaveny; aby množství výzbroje, jíž různé státy disponují, bylo současně na obou stranách sníženo; aby byly zakázány atomové zbraně; a aby konečně všichni dospěli k dohodě o náležitém odzbrojení se vzájemnou a účinnou kontrolou. "Všemi silami je třeba zabránit" – napomínal náš předchůdce blahé paměti Pius XII. –, "aby světová válka, která by s sebou nesla tolik hospodářské a sociální zkázy, tolik ohavností a mravního poblouznění, nedolehla na lidskou rodinu potřetí“. Pacem in terris (1963)

38 „Soupeření mezi dvěma bloky, které se vynořilo s koncem druhé světové války, ovládlo ovzduší celých příštích čtyřiceti let. Buď mělo ráz studené války (bellum frigidum), nebo válek uměle vyvolaných: zneužívalo se místních konfliktů anebo byli lidé udržováni v nejistotě a neklidu hrozbou otevřené a totální války“ [čl. 20]. Sollicitudo Rei Socialis (1987)

39 „Nemůžeme zavírat oči ani před bolestnou ranou dnešního světa: před terorismem, zaměřeným na zabíjení a ničení lidí a statků bez rozdílu, na vytváření ovzduší strachu a nejistoty, často též zadržováním rukojmích. Teroristické činy nelze nikdy schvalovat, ani tehdy, když se tato nelidská praxe odůvodňuje nějakou ideologií nebo nezbytností nastolit novou společnost. Tím méně, jestliže tato rozhodnutí a tyto činy nabývají – jak se to dnes děje – někdy rozměrů skutečného masakru, jestliže jde o únosy nevinných osob, nezapletených do konfliktů, a sledují-li se propagandistické cíle. Anebo, což je ještě horší, když jsou to akce samoúčelné, když se zabíjí, jen aby se zabíjelo. Vůči takové hrůze a vůči tak nesmírnému utrpení stále platí slova, která jsem pronesl před několika lety a která chci zde ještě jednou opakovat: "Křesťanské učení zakazuje... druhé nenávidět a bezbranné zabíjet, stejně jako užívat teroristických metod. " Sollicitudo Rei Socialis, 1987 čl. 24

40 Poselství k oslavě Světového dne míru pro rok 2002 „Letošní Světový den míru slavíme na pozadí dramatických událostí loňského 11. září. Toho dne byl spáchán nesmírně závažný zločin: tisíce nevinných lidí různého etnického původu byly během několika minut strašlivým způsobem zmasakrovány “ [čl. 1]. „V posledních letech, zvláště po skončení studené války, se terorismus přeměnil ve vysoce rozvinutou síť založenou na politické, technické a ekonomické spolupráci přesahující hranice států a pronikající do celého světa. Jedná se o opravdové organizace, často vybavené obrovskými finančními zdroji, které vypracovávají rozsáhlé strategie a zasahují nevinné lidi, kteří nemají nic společného se situací, jež teroristy popuzuje “ [čl. 4] Poselství k oslavě Světového dne míru pro rok 2006 „Pohroma terorismu mimoto vyžaduje hlubší úvahu o etických hranicích týkajících se použití dnešních nástrojů pro ochranu národní bezpečnosti. Stále častěji totiž dochází k bojům, které nejsou vyhlášeny, a to především tehdy, pokud je rozpoutávají teroristické skupiny odhodlané dosáhnout svého cíle jakýmikoli prostředky. Při otřesných událostech posledních let musí státy pochopit potřebu stanovení jasnějších pravidel schopných účinně čelit dramatické změně, které jsme svědky “ [čl. 14]. Poselství k oslavě Světového dne míru


Stáhnout ppt "Ekonomika, globalizace úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve."

Podobné prezentace


Reklamy Google