Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Psychologie v dopravě 5 Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Psychologie v dopravě 5 Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava."— Transkript prezentace:

1 Psychologie v dopravě 5 Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava

2 Řidič a nemoc 1.Psychosomatika v akci Výkon exponovaných profesí provází zvýšená psychická zátěž a stres. Jsou-li silné nebo trvalého charakteru mohou se negativně projevit na zdravotním stavu člověka. Jízda v provozu přestavuje nepřetržitý proces změn, na které rovněž nepřetržitě psychosomatika odpovídá. Pro někoho je stresorem vjezd do garáže, pro jiného předjíždění, vše se může projevit různě – zvýšeným tlakem, navenek klid uvnitř vztek aj. Lidé emotivně rozkolísaní a stresově málo odolní se mohou stát kandidáty na psychosomatické choroby.

3 Řidič a nemoc 2. Selhání srdce Po prodělaném IM řídí jen cca 2/3 řidičů. Porovnáním zdravých řidičů a řidičů po IM (Francie) se zjistilo, že tepová frekvence se výrazně nelišila, teprve po skončení testu propuklo u kardiaků vzrušení, přestože jeli pomaleji. Pro kardiaky je typické brát si starosti k srdci a polykat zlost a nedokázat se uvolnit. Ke změně je možné se propracovat s pomocí psychologa. V poinfarktovém období pozitivně účinkuje přiměřená tělesná zátěž. Např. běhání má i psychohygienický význam.

4 Řidič a nemoc 3. Krevní tlak Hypertenzní chorobu lze charakterizovat jako trvalé zvýšení krevního tlaku (KT). Za patologický lze považovat tlak s hodnotami nad 150/95. Změny KT bezprostředně souvisejí s psychikou a jsou odrazem nejrůz- nějších prožitků. Vysoký KT může být způsoben některými léky Ve věku do 35 let je hypertenzí postižen každý 10., nad 65 let každý 4. Zvýšený KT se může projevovat nesoustředěností, popudlivostí, nespavostí = příznaky narušující způsobilost k řízení. I nízký tlak může způsobovat problémy – rychlejší nástup únavy, omdlévání, zdřímnutí aj.

5 Řidič a nemoc 3. Cukrovka Jde o poruchu výměny látkové, způsobenou hormonem inzulinem. Organismus neumí zpracovat cukr a jeho hladina v krvi roste. Nemocní s cukrovkou mívají nesnáze v zaměstnání. Řidičů je cca 8 %. Požadavky organismu na množství inzulinu se během proměnlivé náročnosti provozu mění. Během delší jízdy se může zvýšená hladina cukru projevit rozostřením zraku, narušit psychiku. Řidič se začne cítit nesvůj, je unavenější, podrážděnější, hůř se koncentruje a reaguje s prodlevou. K cukrovce se ve vyšším věku přidávají vysoký KT, kornatění cév, bolesti v nohách a oslabené vidění, IM.

6 Řidič a nemoc 4. Deprese Lidé jsou stísnění, trudnomyslní, mají pocit viny, prázdnoty, izolovanosti, méněcennosti. Projevuje se neklidem, nejistotou, dekoncentrací, chybnými a rozvláčnými reakcemi, pláčem, otupělostí, poruchami spánku, únavou, ztrátou aktivity, neschopností se odreagovat, myšlenkami na smrt aj. Ve stavu deprese není radno řídit. Doporučit lze popovídání si s přáteli, neuzavírat se před světem, případně absolvovat psychoterapii.

7 Řidič a nemoc 5. Případy pro psychiatra Na silnicích se objevují lidé s neurotickými příznaky, přestože netrpí psychiatrickým onemocněním. -úzkostný přecitlivělý řidič se prozradí neklidnou, nejistou a trhavou jízdou. Inklinuje k pomalé, opatrné jízdě, Bývá nerozhodný s pomalými reakcemi. -agresor vnímá ostatní jako soupeře, jezdí rychle až překotně, bezohledně se prosazuje. Napřed koná pak domýšlí. -explozivní cholerik vnímá ostatní jako nepřátele - bliká reflektory, troubí, nadává. Pro neurotiky bývá jízda skoro nesnesitelnou zátěží. Nezvládnuté negativní emoce nabývají v jejich dopravním chování vrchu a mohou způsobit selhání.

8 Řidič a nemoc 6. Bolest Každá bolest vzniká jako varování, že cosi v těle není v pořádku a nepříznivě dopadá na psychosomatiku (hlava, záda, zuby aj.). Může být způsobena např. nedostatkem tekutin, odpočinku, dlouhým sezením, pobytem v nevětraném prostoru, stresem aj. Lék sice může bolest utlumit, ale psychické procesy a funkce také. Prevence: -cvičení a rytmické uvolňování, -cílené masáže, -antistresový trénink, -plavání a saunování.

9 Řidič a nemoc 5. Případy pro psychiatra Na silnicích se objevují lidé s neurotickými příznaky, přestože netrpí psychiatrickým onemocněním. -úzkostný přecitlivělý řidič se prozradí neklidnou, nejistou a trhavou jízdou. Inklinuje k pomalé, opatrné jízdě, Bývá nerozhodný s pomalými reakcemi. -agresor vnímá ostatní jako soupeře, jezdí rychle až překotně, bezohledně se prosazuje. Napřed koná pak domýšlí. -explozivní cholerik vnímá ostatní jako nepřátele - bliká reflektory, troubí, nadává. Pro neurotiky bývá jízda skoro nesnesitelnou zátěží. Nezvládnuté negativní emoce nabývají v jejich dopravním chování vrchu a mohou způsobit selhání.

10 Řidič a nemoc 6. Počátek choroby Nemocí trpí tělo i duše, jsou to spojené nádoby. Každé onemocnění je průlom do přirozeného tělesného i duševního chodu. Narušuje funkce spojené s řízením – zrakové vnímání, soustředěnost, pozornost a reagování. Včetně banálního nachlazení nebo chřipky (jako řídit jako s 0,4 ml alkoholu). Řídit s teplotou je neodpovědné a nebezpečné. 7.Vliv léků Cca každá 4 DN souvisela s užíváním léků. Léky na tlumení bolesti, sedativa mohou negativně působit na řidiče. -Analgetika – snižují bdělost, zrakovou ostrost, prodlužují reakce, -Hypnotika – navozují ospalost a zpravidla působí dlouho, -Sulfonamidy – ovliovňují prostorové vnímání, odhad vzdálenosti, -Cholinolytika – působí na vegetativní nervový systém, ostrost zraku.

11


Stáhnout ppt "Psychologie v dopravě 5 Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava."

Podobné prezentace


Reklamy Google