Třída: Savci Mammalia.

Prezentace na téma: "Třída: Savci Mammalia."— Transkript prezentace:

1 Třída: Savci Mammalia

2 vývojově nejpokročilejší třída strunatců
suchozemští, vodní (př.kytovci), ve vzduchu samice mají mléčné žlázy

3 Anatomie zavěšení dolní čelisti přímo na lebku
Heterodontní chrup (kromě kytovců) s potravní specializací Přímé skloubení a to, že dolní čelist tvoří jediná párová kost, učinilo z čelisti savců mocný nástroj pro rozřezávání a rozmělňování potravy, usnadňující její trávení Kytovci: delfín, vorvaň, plejtvák, velryba atd. 4 dechy za minutu. Vydechovaný vlhký vzduch v chladném ovzduší vzápětí kondenzuje v páru a tím vzniká optický dojem vodotrysku. Pod vodou vydrží asi hodinu

4

5 Zubní vzorec řezáky (incisivi) Špičáky (canini) Třenové (premolares)
Stoličky (molares) Šelmy- trháky

6 Čitatel- horní čelist Jmenovatel- dolní

7 Srst Podsada Pesíky sinusový chlup
Podsada: krátké, zvlněné, slouží k termoregulaci pesíky: silnější, mechanická ochrana těla sinusový chlup: dlouhý, např. na čenichu, slouží k přenášení informací z blízkého okolí, obsahuje větší množství smyslových tělísek

8 pokožka škára

9 Potní žlázy Mazové žlázy Mléčné žlázy

10 Kožní deriváty např. nehet, dráp, kopyto, rohy u turovitých (sudokopytníci) rohy u turovitých (sudokopytníci), jejich nejstarší část se nachází na špičce. Parohy u jelenovitých jsou tvořeny kostí, která je vyživována kůži na povrchu, v konečné velikosti kůže uschne a opadne, nejstarší část paroží se nachází po stranách Lichokopytníci: kůň, osel, nosorožec Sudokopytníci: prase, hroch, velbloud, lama, kráva, jelen, žirafa, koza, kamzík, zubr

11 Kostra plně zkostnatělá Páteř: krční (7) hrudní (12) bederní (6)
křížová (4) ocasní

12 Svalová soustava bránice Mezižeberní svaly žvýkací
mimické (šelmy a primáti)

13 TS ústa – svalnaté tváře (lícní torby)
- strop ústní dutiny: tvrdé a měkké patro - pohyblivý jazyk hltan jícen žaludek (přežvýkavci: bachor, čepec, kniha, slez) střeva konečník játra, slinivka U savců se vytvořily svalnaté tváře, které se např.u křečka přeměnily v roztažitelné lícní torby U králíka prodloužené měkké patro, což umožňuje dýchání nezávisle na polykání potravy Naškubaná a prosliněná potrava do bachoru. V bachoru symbioti trávící celulózu, z čepce zpět do úst- rozmělňování stoličkama a do knihy, pak do slezu, kde dochází k chemickému trávení

14 DS Nosní dutina Nosohltan Hrtan – epiglottis - hlasové ústrojí
Průdušnice Průdušky Plíce Průdušinky Plicní sklípky U ptáků hlasové ústrojí v místě rozdvojení průdušnice

15 CS Bezjaderné červené krvinky 4 dílné srdce
(pravá polovina odkysličená, levá okysličená) Je zachován pouze levý oblouk aorty (u ptáků pravý)

16 a - jazyk b - epiglottis c - hlasivkové řasy d - chrupavka štítná - přeťatá e - prstence průdušnice f - sliznice jícnu

17 VS pravé ledviny močovodem do močového měchýře

18 NS Rozvoj koncového mozku
Na rozdíl od ostatních tříd obratlovců končí mícha v křížové části páteře Rozvoj žláz s vnitřní sekrecí Mícha nesahá do ocasu

19 Smysly Čich: velmi rozvinut (ne kytovci)
Sluch: - vnější většinou pohyblivé ucho - střední ucho 3 sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek) Zrak: - komorové oko - šelmy odrazová vrstva - mžurka většinou jako srpkovitá blanka

20 Pohlavní soustava Párové vaječníky Párová varlata Vnitřní oplození
Oplození ve vejcovodech Vývin zárodku v děloze (nidace vajíčka) Placenta (výživa, dýchání, vylučování)

21 Systém podtřída: Vejcorodí podtřída: Živorodí nadřád: Vačnatí
nadřád: Placentálové

22 Podtř: Vejcorodí Kladou vejce

23 podtřída: Živorodí nadřád: Vačnatí -Vačice -Vakovlk -Klokani
-Vakoveverka -Koala Vačice: střední a jižní Amerika, od drobných forem až do velikosti kočky, šplhají po stromech, mají ovíjivý ocas Vakovlk: v Tasmánii Klokani: stepní jedinci mají dlouhé zadní nohy, dále se vyskytují skalí a dokonce i stromoví Vakokrt: Austrálie, jejich oči jsou schované pod kůží, přední končetiny mají hrabavé Wombat Vakoveverka: mezi končetinami mají nataženou kožní duplikaturu, s jejíž pomocí pasivně létají (vyleze na strom a skočí dolů) Koala: potravní specializace na listy blahovičníku

24 Vačnatci Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: savci (Mammalia) Podtřída: živorodí (Theria) Nadřád: vačnatci (Marsupialia)

25 Vačnatci Jedna z vývojových větví savců
Výjimeční způsobem rozmnožování Samice mají zpravidla dvě samostatné dělohy a dvě pochvy Samci mají dvojhrotý penis Mláďata se rodí velmi brzy a po porodu se musí vyšplhat do vaku Živí se mlékem z bradavek ve vaku

26 Mláďata kojí velmi dlouho
V posledním stadiu můžou mláďata dočasně opouštět vak

27 Výskyt 260-280 druhů Převážně Austrálie (~200 druhů)
V J. Americe se vyskytují převážně vačnatci malé velikosti Vačnatce můžeme nalézt v rozličných biomech

28 Řády Vačice (Didelphimorphia) Vačíci (Paucituberculata)
Kolokolové (Microbiotheria) Kunovci (Dasyuromorphia) Bandikuti (Peremelemorphia) Vakokrti (Notoryctemorphia) Dvojitozubci (Diprotodontia)

29 Vačice

30 Vačice Menší až středně velcí vačnatci Všežravci
Dlouhý čenich a úzká lebka Pružné stravovací navyky Hojní v Americe, rozšíření i do Severní Ameriky Vačice Virginská

31 Kunovci Masožraví Podobní masožravým zvířatům ze severní polokoule, ale jsou menší Větší druhy vyhynuly Vakovlk tasmánský vyhynul 1934

32

33 Vakomyš tlustoocasá Zesílený ocas – tukový zásobník Velké uši
V oblastech celé jižní poloviny Austrálie Hojný druh

34 Ďábel medvědovitý Známý též jako tasmánský čert
Největší vačnatý masožravec V Australii vyhynul, žije v Tasmanii

35 Kunovec tečkovaný Druzí největší vačnatí masožravci
Obývá Tasmánii a Austrálii Není tolik vzácný

36 Dvojitozubci Největší řád (117 druhů) Čeledi
Possumovití (Pseudocheiridae) Medovcovití (Tarsipedidae) Kuskusovití (Phalangeridae) Vakoveverkovití (Petauridae) Vakoplchovití (Burramyidae) Vakoplšíkovití (Acrobatidae) Kolovití (Phascolarctidae) Vombatovití (Vombatidae) Klokánkovití (Potoroidae) Klokanovití (Macropodidae)

37 Vakoveverka létavá Malí býložraví vačnatci, žijí na stromech
Dokáží plachtit i více než 50 metrů

38 vakoveverka

39 Koala medvídkovitý

40 Koala medvídkovitý Postaví první dva prsty naproti ostatním – dobře šplhají Srst koalů je hustá a měkká Samec si střeží harém 5–6 samic Pomalý metabolismus (spí 20h) Živí se listím a kůrou blahovičníků Nepijí tekutiny Mládě jí matčiny výkaly, kvůli bakteriím na trávení blahovičníkového listí

41 Klokanovití Austrálie, Tasmánie, Nová Guinea
Nedokáží nezávisle pohybovat nohama – musí poskákovat Skoky až 11m a rychlost 60km/h Býložravci – spásají šetrně trávu Všichni klokani dovedou přežvykovat

42 Klokan rudokrký

43 Stromový klokan Goodfellowův

44 Klokan pademelon

45 Klokan hbitý

46 Klokan velký

47 Klokan obrovský

48 Klokan rudý – největší vačnatec