Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

A. ZEVNÍ PŘÍČINY  Fyzikální – viz přednáška Etiologie nemocí  Chemické  Znečištění vnějšího prostředí  Kontaminace rostlinné i živočišné potravy.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "A. ZEVNÍ PŘÍČINY  Fyzikální – viz přednáška Etiologie nemocí  Chemické  Znečištění vnějšího prostředí  Kontaminace rostlinné i živočišné potravy."— Transkript prezentace:

1

2 A. ZEVNÍ PŘÍČINY  Fyzikální – viz přednáška Etiologie nemocí  Chemické  Znečištění vnějšího prostředí  Kontaminace rostlinné i živočišné potravy

3  Účinek toxický  Účinek kancerogenní = vyvolávající zhoubné (maligní) onemocnění  Účinek mutagenní = způsobující změny genetického materiálu v chromozomech  Účinek teratogenní = způsobující vývojovou úchylku vyvíjejícího se zárodku nebo plodu

4  Místně účinkující látky  Kyseliny a louhy – vyvolávají nekrózu, případně zánět (nekróza = smrt buňky, intravitální odumření tkáně s reakcí okolní živé tkáně)

5  Kyseliny  Anorganické horší než organické  Působí denaturaci bílkovin a vedou ke koagulační nekróze  Účinek zpravidla lokální, dle způsobu kontaktu (poleptání kůže, při požití GIT – žaludek více než jícen)

6  Kyselina fluorovodíková a šťavelová mají i celkové účinky  MAKRO – povlaky na kůži, sliznici  MIKRO – barvitelnost tkání zachována, rozsáhlý zánětlivý lem

7  Louhy (alkálie)  Působí hydrolýzu buněčných struktur, která se projeví jako kolikvační nekróza  nekrotická tkáň rozleptaná, rozbředlá, mazlavá, často zbarvená do hněda ze změny hemoglobinu na hematin  Při požití postižen jícen více než žaludek

8  Otravy  akutní nebo chronická otrava  Každá chemická látka potenciálně toxická, záleží hlavně na dávce  podmínkou toxicity látky je její rozpustnost ve vodě nebo tucích  do organizmu pokožkou, požitím, vdechováním

9  působí lokálně, celkově nebo jen v určité tkáni (příkladem selektivní poškození jater = hepatotoxicita – etylalkohol (Fridex), paracetamol, muchomůrka zelená)  vlastní noxou může být až metabolit vzniklý v tkáni (například metylalkohol – toxický je až jeho metabolit kyselina mravenčí)

10  Poruchy výživy  Obezita  Nadměrná tloušťka, zmnožení hlavně podkožního tuku  Postiženy i orgány – například steatóza (ztukovatění) jater  BMI > 30 (norma BMI 18 – 25)

11  Podvýživa až kachexie  Podvýživa – BMI < 18  Kachexie – celková atrofie s projevy bílkovinné, vitamínové a minerální podvýživy (atrofie = regresivní zmenšení normálně vyvinutého orgánu, tkáně, buňky)

12  Kvalitativně nedostatečná výživa  Nedostatek určitých, bezpodmínečně nutných složek výživy  Nedostatek aminokyselin  AK základní stavební kameny bílkovin  Při nedostatku vzniká kwashiorkor (edémy z poklesu albuminu, steatóza jater, hypopigmentace)

13 Disproporcionálně velká bříška a tenké končetiny

14  Avitaminózy o Avitaminóza A  Atrofie a nadměrná keratinizace (rohovění) dlaždicového epitelu – postižena kůže, spojivka, rohovka  Suchost a zdrsnění kůže  Postižení epitelu spojivky a rohovky

15 o Avitaminóza B  Projevy dle chybějícího vitamínu  Beri-beri – vit B1, postižen hlavně myokard a nervová tkáň  Vlhká forma – dilatace a hypertrofie srdce, hydrops  Suchá forma – nervové poruchy + atrofie kosterního svalstva

16  Cheilosis – vit B2, tvoří se „koutky“  Neuroanemický syndrom – vit B12  Anémie (dochází k poruše vyzrávání erytrocytů v kostní dřeni)  Nervové poruchy

17 o Avitaminóza C  Skorbut (kurděje) – dospělí, hemoragická gingivitida  Möllerova-Barlowova nemoc – děti, hematomy subperiostálně, ve svalech, podkoží o Avitaminóza D  Vznikají deformity kostí  U dětí rachitida, dospělí osteomalacie

18  Hypervitaminózy  Mnohem méně časté než avitaminózy, ale možné  Předávkovat lze vitaminy A a D o Hypervitaminóza D  Podobá se metastatickému zvápenatění

19 B. VNITŘNÍ PŘÍČINY  Bakteriální  Do organizmu vniká během života řada mikroorganizmů, ale ne všechny jej poškozují – některé ihned zničeny, jiné žijí v symbióze (neškodí ani nevyvolávají žádnou reakci)  Množí-li se, vyvolají imunitní reakci a často i infekční onemocnění

20  Zdroj infekce:  Zevní – bakterie ze zevního prostředí  Vnitřní – bakterie osidlují GIT a jiné, kde žijí v symbióze s organizmem  Při oslabení organizmu vzniká endogenní infekce (například při zhoršení drenáže apendixu)

21  Oportunní infekce  Oslabení organismu vede k oportunním infekcím = infekce způsobené mikroorganizmy, které jsou za normálních okolností velmi málo patogenní a infekci nevyvolají  Oslabení – imunosupresiva (léky potlačující funkci imunitního systému – léčba Crohnovy choroby, po transplantacích…), nemoci postihující imunitní systém (AIDS…) a jiné

22  VZNIK INFEKCE:  Mikroorganizmy do organizmu většinou pasivně poraněnou pokožkou, spojivkou, sliznicí  Mohou se dostat i do dutých systémů komunikujících s vnějším prostředím (močový, pohlavní, zažívací…) – pak nemusí ani proniknout do tkáně a mohou vyvolat jen povrchní zánět (například cholera ve střevě)  Původně povrchový zánět ovšem může proniknout do hloubky

23  Infekce lokální  Mikroorganizmy se mohou šířit hematogenní (krevní) cestou a tím vzniká celková infekce – zde k tomuto NEdochází  Organizmus může ale být zaplaven toxiny a vzniká toxémie (toxin = bakteriální „jed“, toxémie = přítomnost toxinu v krvi)

24  Endotoxin – součást některých bakterií (například bakterie osidlující střevo), uvolní se při jejich rozpadu a smrti (může být způsobeno antibiotickou terapií)  Exotoxin – toxické látky, které bakterie aktivně tvoří a uvolňují (podstata onemocnění cholerou, tetanem, otravy botulotoxinem…)

25  Lokální infekce může být i výsledkem hematogenního rozsevu – bakterie se dostaly do krve, kterou byly zaneseny na určité místo v těle, kde vznikla lokální infekce  Vznikne-li na podkladě hematogenního rozsevu, předcházela jí infekce celková

26  Infekce celková  Hematogenní rozsev o Bakteriémie  Bakterie kolují v krvi  Neznamená infekci  Poměrně běžné, děje se například při zažívání  Může z ní vzniknout celková infekce

27 o Sepse  Cirkulující bakterie v krvi  Do jisté míry podobná bakteriémii, ale sepse je ve prospěch mikroorganizmů  Imunitní systém již nezvládá zničit cirkulující mikroorganizmy a vzniká tak otrava krve  Bakterie se mohou uchytit na predilekčních místech = metastazující sepse

28  Příklady metastazující sepse:  Leptomeninx (měkké obaly mozku) při meningokokové infekci  Často vzniká nefritida způsobená vylučováním bakterií močí  Hnisavé stafylokokové procesy mohou dát vznik hnisavé osteomyelitidě

29 o Pyémie (septikopyémie)  V krvi cirkulují shluky bakterií spolu s infikovanými tromby  Dochází k mnohotným metastatickým procesům  Podmínkou existence je přítomnost hnisavé tromboflebitidy nebo endokarditidy

30  Centrální pyémie  Vzniká při tvorbě infikovaných trombů na endokardu srdečních chlopních  Úlomky trombů s bakteriemi do periferie (abscesy v kůži, ledvinách, mozku…, infarkty)  Častěji postiženy umělé či poškozené chlopně, oslabení jedinci  Typicky v levém srdci X i.v. narkomani v pravém

31  periferní pyémie  Pochází z tromboflebitidy (hnisavý zánět žíly)  Infikované tromby se utrhávají a jsou zanášeny do plic  V plicích vznikají infarkty, ty se infikují a vznikají septické infarkty, nakonec absces

32  Portální pyémie  Tromboflebitida větve portální žíly  nejčastěji při hnisavé apendicitidě  Vznikají abscesy v játrech  Umbilikální pyémie  při infekci pupku novorozence hrozí tromboflebitida pupeční žíly, projeví se jako kombinace periferní a portální pyémie

33  Stafylokoky – typicky abscesy (dobře ohraničená ložiska hnisání), často bakteriémie s metastazující sepsí  Streptokoky – typicky flegmóny (neohraničené lokální hnisání), riziko sepse  Pneumokoky – jedná se o streptokoky postihující respirační trakt, pyogenní (hnisavé) vlastnosti

34  Neisserie  Meningokokové infekce  Gonorrhoea (kapavka)  Salmonely a shigely  Břišní tyfus  Paratyfy  Vibrio – vibrio cholerae (cholera)

35  Řada dalších onemocnění bakteriálního původu  Tetanus, otrava botulotoxinem, pertuse (černý kašel), mor, antrax…  bakterie děleny podle nejrůznějších kritérií na: aerobní X anaerobní, tyčky X koky, sporulující X nesporulující, Gram + X Gram -

36  Mykózy  Infekce způsobené houbami  Často endogenní  Prakticky není interhumánní přenos  Povrchové  Kůže - dermatomykózy  Hluboké  Viscerální (postiženy orgány), oportunní

37  Mykózy sliznic  Podobají se povrchovým mykózám, ale často oportunní  Jsou zde přechodné formy od povrchových k viscerálním mykózám (typicky kandidóza)

38  Kandidóza (moučnivka)  Kvasinkové organizmy rodu Candida  Zpravidla jazyk a dutina ústní, nazofarynx, jícen – bělavý povlak, povrchově, lze relativně odlupovat  Kandidóza kůže velmi výjimečně, nejčastěji v místech zapářky  Může generalizovat

39  Aspergilóza  Mycosis aspergillina  Zpravidla postižen respirační systém, hlavně plíce  Pokud kůže, pak často zevní zvukovod  Aspergilom – charakteristický útvar vznikající v plicích, vzhledem podobný nádoru  Generalizace vypadá jako generalizovaná kandidóza

40  Virózy  Replikace viru v buňce, to ji nemusí zničit, ale někdy má virus cytopatogenní efekt  Poxviry  Variola (neštovice) – celosvětově eradikovány, vysoká úmrtnost, vznik jizev

41  Herpesviry  Vznik perzistentních, latentních, rekurentních nákaz  Varicella (plané neštovice)  Akutní horečnaté onemocnění, benigní  Rozsev hematogenně  V eruptivním stádiu výsev drobných puchýřků nestejného stáří  Nevznikají jizvy (pouze při impetiginizaci)

42  Herpes zoster (pásový opar)  Vyvolávající virus identický s původcem varicelly  Virus na rozdíl od varicelly nevnikne do krve, ale šíří se z buňky na buňku (hlavně PNS)  Výsev v oblasti zásobené určitým nervem  Interkostální nervy – pásový charakter, jinde (například n. V) – segmentární charakter

43

44  Herpes simplex (opar)  HSV 1 na obličeji, HSV 2 genitální  Po primoinfekci se často opakuje – virus přežívá v periferních nervových gangliích a při oslabení (například stresem) se reaktivuje  Nejzávažnějším projevem herpetická encefalitida (vznik bz ohledu na existující imunitu)

45  Infekční mononukleóza  „kissing disease“  EBV (virus Epsteina a Barrové)  Primárně se pomnoží v lymfatické tkáni nosohltanu, později postižena játra a slezina  Mnohonásobné zvýšení lymfocytů, porucha jaterních funkcí  ! EBV příčinou endemického Burkittova lymfomu (rovníková Afrika, Nová Guinea)

46  Parvoviry  HPV (lidské papillomaviry)  Verucca vulgaris (bradavice)  Condyloma acuminatum – HPV 6, 11, nezhoubná hypekeratóza (nadměrné rohovění) v oblasti zevního genitálu  Karcinom čípku – HPV 16, 18 (onkogenní viry), vakcína

47

48

49  Adenoviry  Řada respiračních onemocnění  Ortomyxoviry  Influenza (chřipka) – viry prodělávají antigenní shift (podkladem pandémie) a drift (plynulé změny antigenní struktury, umožňují reinfekce)

50  Paramyxoviry  Parainfluenza  Endemická parotitida (příušnice)  30 – 40 % onemocnění probíhá bezpříznakově  Zduření příušních nebo podčelistních žláz  Častou komplikací orchitida (sterilita mužů!), pankreatitida, aseptická meningitida

51  Morbilli (spalničky)  Katarální zánět horních cest dýchacích a spojivek  Charakteristické Koplikovy skvrny na bukální sliznici  Na závěr manifestace charakteristického spalničkového exantému na kůži  Mikro – obrovské mnohojaderné buňky

52

53  Paraziti  Protozoární onemocnění  Vyvolaná prvoky  Trypanosmiáza (spavá nemoc), malárie a jiné  Toxoplazmóza  Toxoplasma gondii, pohlavní fáze ve střevě kočky  U dospělých asymptomaticky, postižení plodu při kongenitální formě!

54  Červi (helmintózy)  Není časté, spíše bývá „suvenýr“ z dovolených v tropech  Tasemnice – několik druhů  Echinokokóza – měchožil zhoubný (echinococcus), patří mezi tasemnice, tvoří cysty vyplněné parazitem hlavně v játrech, riziko spontánní ruptury cysty a šokovým stavem

55  Ascaridóza – škrkavky, v tenkém střevě  Larvální toxokaróza – infekce vajíčky psí nebo kočičí škrkavky, larvy krví do jater, plic, CNS, očnice  Členovci  Svrab  Klíšťata

56  Mykoplazmata  Mykoplasma pneumonie – respirační onemocnění  Ricketsie  Skvrnitý tyfus – poškození endotelu → tromby, ischémie, krvácení  Chlamydie  Trachom – těžká chronická keratokonjunktivitida, nejčastější příčina slepoty v rozvojových zemích  Způsobují i pohlavně přenosné choroby

57


Stáhnout ppt "A. ZEVNÍ PŘÍČINY  Fyzikální – viz přednáška Etiologie nemocí  Chemické  Znečištění vnějšího prostředí  Kontaminace rostlinné i živočišné potravy."

Podobné prezentace


Reklamy Google