Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2010 Marek Vácha.  14 000 000 vznik vesmíru  4 600 původ Země  3 900 díky vysoké teplotě neexistují oceány, veškerá voda je ve formě vodních par 

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2010 Marek Vácha.  14 000 000 vznik vesmíru  4 600 původ Země  3 900 díky vysoké teplotě neexistují oceány, veškerá voda je ve formě vodních par "— Transkript prezentace:

1 2010 Marek Vácha

2  vznik vesmíru  původ Země  díky vysoké teplotě neexistují oceány, veškerá voda je ve formě vodních par  nejstarší horniny (Issua v Grónsku)  nejstarší fosilní prokaryotické buňky  koncentrace atmosférického kyslíku vzrůstá  nejstarší fosilní eukaryotické buňky  600 různé řasy a bezobratlí měkkých těl (bez ulit či skořápek)  všechna čísla jsou v miliónech let

3  existovala zřejmě řada malých tzv. protokontinentů

4

5

6 Vzniká zemská kůra, nejstarší horniny miliónů let

7 Nejstarší fosílie buňky miliónů let Nejstarší fosílie – jednoduchá prokaryotická buňka, miliónů let, Austrálie

8  Odhaduje se, že nejjednodušší buňky mohly mít cca 600 genů  předek živočichů mohl mít – genů

9 Stromatolity miliónů let - současnost Stromatolity jsou vytvářeny sinicemi Moderní stromatolity v Shark Bay, Austrálie

10 Stromatolity miliónů let - současnost

11 Fosilní prokaryota, moderní stromatolity Moderní stromatolit Fosilní stromatolit Západní Austrálie stáří 3,5 miliard let Stromatolity ze Shark Bay Austrálie

12 Stromatolity  Vrstvy fotosyntetických bakterií a sinic  Písek a sedimenty pokrývají tyto bakterie a sinice  Buňky se přesunou nad sedimenty a vytvoří novou vrstvu  Časem dojde ke vzniku vrstveného sedimentu

13 Stromatolity

14 Závěr  Pokud prokaryota existovala a tvořila stromatolity pře 3,5 miliardami let,  pak se musel život objevit na Zemi ještě dříve  pro vznik biologické organizace je možné maximální rozpětí teplot 0 – 35 o C (Miller 1992)

15 Černé komíny Teplota v komínu je až 400 o C. Tento komín je v hloubce m západně od ostrova Vancouver

16 Černé komíny – jejich výhody oproti hypotéze primordiální polévky  moře relativně chrání proti dopadům meteoritů  moře chrání proti UV záření z kosmu; nezávislost na Slunci  vhodná teplota a dostatek organických látek  mnohé extremofilní baktérie mají teplotní optimum mezi 90 – 110 o C  molekulární fylogenetické analýzy naznačují, že předkové dnešních prokaryot mohli žít za vysokých teplot a oxidovat sloučeniny síry

17 Černé komíny – jejich výhody oproti hypotéze primordiální polévky  černé komíny jsou rovněž zdrojem některých organických látek, jako je acetylkoenzym A, vznikajícím z CO a H 2 S

18

19 Velmi rámcový přehled

20 Precambrium – 543 miliónů let  první prokaryota žila určitě anaerobně  stoupá koncentrace kyslíku v atmosféře  přibližně 2 miliardy let – více než polovinu existence našich dějin – byly jediné organismy na Zemi prokaryota

21 Grypania spiralis  1,3 miliard let - fosilie Grypania spiralis  Čína, Indie, Montana Není jisté, zda Grypania je jednobuněčný či vícebuněčný organismus, ani kam ji přesně zařadit.

22 Vznik páskovaných železných rud

23 Červené pásky na fotografii tvoří magnetit a hematit

24 Páskované železné rudy  zejména hematit Fe 2 O 3 a magnetit Fe 3 O 4  „planeta zrezivěla“

25 Vznik eukaryotických buněk  skoro dvě miliardy let – přes polovinu délky existence života na Zemi – byly jedinými organismy prokaryota

26 Nejstarší fosílie eukaryotických buněk miliónů let  Koncentrace kyslíku v atmosféře se pomalu začíná zvyšovat Tappania, eukaryotická buňka, snad řasa nebo houba (Fungi), 1,5 miliónů let, severní Austrálie

27 Neoproterozoické zalednění  750 – 700 miliónů let  „Snowball Earth“

28 Původ živočichů  Poslední období Prekambria se jmenuje Ediakara podle Ediacara Hills v Austrálii. Byly zde nalezeny fosílie stáří mil. let; nalezeny především Cnidaria a Mollusca  v roce 2000 byly nalezeny v Číně fosilizovaná živočišná embrya stáří 570 mil. let  v roce 1998 byla nalezena fosilizované pozůstatky činnosti (úkryty ve skále) živočichů stáří 1,1 miliardy let Dvoubuněčné a vícebuněčné embryonální stadium, Čína, 570 milionů let

29 Různé řasy a první mnohobuněční bezobratlí živočichové 640 miliónů let Mawsonites spriggi, snad žahavec (Cnidaria), kolem 600 miliónů let, pohoří Ediacara, Austrálie

30 Různé řasy a první mnohobuněční bezobratlí živočichové 640 miliónů let Dickinsonia, kolem 600 miliónů let, pohoří Ediacara, Austrálie Vztahy k ostatním organismům jsou nejasné

31

32 Prekambrium  před počátkem kambria došlo k rozsáhlému vymírání, kdy zmizela většina ediakarských živočichů  zbytky nepochybných mnohobuněčných živočichů se objevují až o několik desítek miliónů let později

33 Kambrická exploze Od doby kambrické exploze již nevznikl žádný nový kmen živočichů! Během cca 40 milionů let (dnes nověji možná během 6 – 10 mil. let!) ( ) vznikly všechny současná kmeny říše Animalia. Kambrium začíná před 543 miliony lety.

34 Kambrium prvohory 543 – 488 miliónů let  Kambrická exploze: během pouhých 10 – 25 milionů let (či snad jen 5 – 10) vzniká většina živočišných kmenů a mnoho tříd;  první bezčelistnatí obratlovci (Agnatha);  různé řasy  trilobiti tvoří až 90 čeledí  zvýšení hladiny kyslíku možná umožnilo zvětšení těla živočichů a spuštění metabolických drah, které vedly k produkci kolagenu  kolagen tvoří základ oporných struktur a pevných schránek

35 Kambrium prvohory 543 – 488 miliónů let  dochází k nárůstu fosforu a vápníku v mořích (díky geomechanickým změnám spojeným s rozpadem pevnin)  a možná proto vznikají živočichové s pevnými mineralizovanými schránkami  nová pobřeží  kambrickou explozi mohlo dále pohánět vytvoření pobřežních vod a nových nik, vznik predací a parazitismů  kontinenty se přesouvají na jih, čímž dochází k oteplování klimatu

36 Kambrium prvohory 543 – 488 miliónů let Haikouichthys, severní Čína, kambrium. Haikouichthys snad patřil mezi bezčelistnaté obratlovce (Agnatha). Měl oči, žaberní štěrbiny, hřbetní ploutev, ocasní ploutev, notochord, segmentované svalstvo. Haikouichthys je možná nejstarší obratlovec (spolu s rody Myllokungmingia a Zhongjianichthys)

37 Kambrická exploze

38 Burgeská břidlice: věci mohly být jinak Burgess shale ( mil. let)  asi druhů nemůže být přiřazeno k žádné známé skupině živočichů  asi členovců nemůže být přiřazeno k žádné známé skupině Arthropod Anomalocaris canadensis

39 Kmabrium: Burgess shale Anomalocaris (až 80 cm) Hallucigenia Opabinia

40 Kambrium prvohory 543 – 488 miliónů let Rekonstrukce organismů Burgesské břidlice. Kolem 500 miliónů let, Britská Kolumbie.

41 Kambrium prvohory 543 – 488 miliónů let  velká disparita, menší diverzita  dnes

42 Pozdní kambrium  Conodonta  měli chordu, kostní tkáň, svalstvo členěné do myotomů a veliké oči  žili asi dravě

43 Co způsobilo kambrickou explozi?  „Evo-devo“ = spojení evoluční a vývojové (developmental) biologie  ekologické příčiny: vytvořil se vztah predátor -kořist. Tento vztah vede k nárůstu nových druhů (různé typy ochranných štítů, způsoby pohybu…  geologické příčiny: naakumuloval se atmosferický kyslík, což umožnilo nový, aktivnější typ metabolismu umožňující nový způsoby pohybu, přijímaní potravy…  genetické příčiny: u 35 živočišných kmenů jsou rozdíly v prostorové a časové expresi Hox genů, což vede k rozdílnému embryonálnímu vývoji  tyto tři hypotézy se vzájemně nevylučují

44 Jedna nebo tři kambrické exploze?  Molekulární systematika: rozdíly v SSU-rRNA uvnitř každé ze tří skupin na obrázku jsou velmi malé a nedají se podle nich určit vzájemné vztahy  rozdíly mezi uvedenými třemi skupinami jsou však značné  to by podporovalo myšlenku oddělení těchto tří skupin již v prekambriu  díky snowball Earth možná došlo k v prekambriu k období utajené evoluci

45 Ordovik prvohory 488 – 443 miliónů let  klima většinu času vyrovnané, až na konci zalednění  kontinenty obklopeny rozsáhlými mělkými moři  první Ostracodermi  neví se, zda vznikli ve sladké nebo v mořské vodě  na konci ordoviku i Acanthodii a Chondrichthyes

46 Ordovik prvohory 488 – 443 miliónů let  Mořské řasy velmi hojné;  rostliny a členovci kolonizují suchou zem;  vzniká mnoho skupin ostnokožců, snad až 21,  diverzifikace bezčelistnatých obratlovců (Agnatha);  fauna se velmi lišila od kambrických druhů  mezi predátory patřili hvězdice a nautiloidi (hlavonožci, Cephalopoda)  první známé suchozemské organismy jsou spory a sporangia velmi malých rostlin, které jsou příbuzné dnešním játrovkám

47 Ordovik prvohory 488 – 443 miliónů let  většinou epifaunální druhy – žijící na mořském dnu  někteří mlži (Bivalvia) byli infaunální (hloubící v mořském dnu)  na konci Ordoviku první velké vymírání, podle rozsahu druhé největší  vymírání bylo snad způsobeno poklesem teploty a poklesem mořské hladiny díky vzniku ledovců v polárních oblastech

48 Ordovik prvohory 488 – 443 miliónů let Ostnokožci tříd Edrioasteroidea, Helicoplacoidea, Paracrinoidea a Homoiostelea, Ordovik. Z původních 21 tříd ostnokožců do dneška zbylo pět.

49 Silur prvohory 443 – 416 miliónů let  Velký rozvoj bezčelistnatých obratlovců (Agnatha), první čelistnaté ryby (Acanthodii, Placodermi, Osteichthyes); první suchozemské cévnaté rostliny, diverzifikace členovců (Arthropoda)  již existují malé cévnaté rostliny, dosahující výše okolo 10 cm, které nesly sporangia na konci bezlistých, dichotomicky se větvících struktur

50 Silur prvohory 443 – 416 miliónů let Čelistnaté ryby skupiny Acanthodii, poprvé vznikají párové končetiny Čelistnaté ryby skupiny Placodermi

51 Devon prvohory 416 – 359 miliónů let  Diverzifikace ryb (Osteichthyes),  vznikají plicnaté ryby (Dipnoi) a  lalokoploutvé ryby (Crossopterygii);  diverzifikace trilobitů,  první ammonité (patřící do Hlavonožců), obojživelníci,  kapradiny, přesličky a plavuně – některé z nich již byly vzrostlé stromovité organismy

52 Devon prvohory 416 – 359 miliónů let  na začátku devonu první suchozemští členovci (Arthropoda)  pavouci, roztoči, škorpióni  mnohonožky, stonožky, a primitivní bezkřídlý hmyz;  první čtyřnozí živočichové (Ichthyostega);  na konci devonu druhé velké vymírání  vymírají ¾ z tehdy existujících čeledí  vymírají Ostracodermi

53 Devon prvohory 416 – 359 miliónů let Ichthyostega, první oboživelník. Pozdní devon, Grónsko.

54 Karbon prvohory 359 – 299 miliónů let  teplé a vlhké podnebí, až ve druhé půli přerušeno zaledněním  Rozsáhlé pralesy z cévnatých rostlin, zejména z plavuní, přesliček, kapradin;  první semenné rostliny;  první řády létajícího hmyzu;  obojživelníci dominují a vytvářejí množství druhů;  první plazi, kterým amniotické vejce umožňuje rozmnožování mimo vodu

55 Karbon prvohory 359 – 299 miliónů let  amniota diverzifikují do anapsidní, synapdsidní a diapsidní linie  vznikají první herbivoři, kteří umí trávit celulózu rostlin

56 Karbon prvohory 359 – 299 miliónů let Meganeura monyi, karbonská vážka, rozpětí křídel 12 – 75 cm, asi 300 miliónů let

57 Perm prvohory 299 – 251 miliónů let  zalednění ustupuje a všechny kontinenty se spojují v jedinou masu – Pangeu („všezemě“)

58 Perm prvohory 299 – 251 miliónů let  radiace „plazů“  původ mnoha současných řádů hmyzu  na konci období vymírání mnoha mořských a pozemských organismů  Kontinenty vytváří jediný ostrov zvaný Pangea v jediném celosvětovém moři; vznikají ledovce a hladina moří klesá; vznikají moderní řády ryb a mnoho dalších řádů hmyzu včetně většiny současných řádů; obojživelníci začínají ustupovat; diverzifikace „plazů“ včetně těch, ze kterých vzniknou savci; na konci třetí masové vymírání, které zasahuje především mořské organismy, včetně všech trilobitů. Toto vymírání bylo největší ze všech, vyhynulo snad až 96 % všech druhů na Zemi.

59 Perm prvohory 299 – 251 miliónů let Dimetrodon grandis, předchůdce savců v sobě spojuje v znaky „plazů“ a savců. Největší permský masožravec, délka kolem dvou metrů.

60 Perm prvohory 299 – 251 miliónů let

61

62 Trias druhohory miliónů let  pevniny mají aridní podnebí  mělká moře jsou vzácná  synapsidi ustupují, začíná radiace diapsidních archosaurů

63 Trias druhohory miliónů let  původ „plazů“ s výraznými savčími parametry  Kontinenty se pomalu začínají oddělovat, vzniká severní Laurasie a jižní Gondwana; roste počet mořských organismů; nahosemenné rostliny (Gymnosperma) dominují, narůstá počet druhů „plazů“, objevují se první dinosauři; první savci; želvy, krokodýli; moderní kostnaté ryby; na konci triasu čtvrté velké vymírání

64 Trias druhohory miliónů let Vpravo rod Gingko z Triasu, vlevo fotografie současného Ginkgo biloba (Jinan dvoulaločný). Jinan můžeme považovat za „živoucí fosílii“, tvar listů se za 200 miliónů let vpodstatě nezměnil. Ginkgo patří do nahosemenných rostlin.

65 Trias druhohory miliónů let

66 Jura druhohory miliónů let  Kontinenty se dále oddělují; mnoho druhů dinosaurů a dalších „plazů“; první ptáci; archaičtí savci; nahosemenné rostliny zcela dominují; vznikají krytosemenné rostliny (Angiosperma); ammoniti se rozšiřují.  moderní žraloci a rejnoci

67 Jura druhohory miliónů let Archaeopteryx, dinosaurus z řádu Saurischia, svrchní jura, Německo. Na nálezu je zřetelně pozorovatelné peří. Archaeopteryx je tak mozaikou dinosauřích a ptačích znaků

68 Jura druhohory miliónů let

69 Křída druhohory miliónů let  Většina kontinentů je již zcela oddělena od ostatních; další rozvoj dinosaurů, kteří dominují, krytosemenné rostliny (Angiosperma) se začínají rozšiřovat; rozšiřují se i ptáci a savci; velmi teplé klima; na konci epochy páté velké vymírání, vymírají ammoniti i dinosauři.  savci tvoří mnoho linií drobných druhů  vzduch a pobřeží sdílí pterosauři a ptáci  první hadi

70 Křída druhohory miliónů let Tyrannosaurus rex, dinosaurus řádu Saurischia, výška těla 15 m, váha 7000 kg, svrchní křída

71 Křída druhohory miliónů let

72

73 Třetihory 65,5 milionů let – 1,8 milionů let  Paleocén 65,5 – 55,8 miliónů let  Eocén 55,8 – 33,9 miliónů let  Oligocén 33,9 – 23,0 miliónů let  Miocén 23,0 - 5,3 miliónů let  Pliocén 5,3 – 1,8 miliónů let  Rozložení kontinentů je již velmi blízké současné pozici; klima se stává chladnější a sušší, velký rozvoj savců, ptáků, hadů, krytosemenných rostlin, opylujícího hmyzu a paprskoploutvých ryb skupiny Teleostei; v oligocénu mnoho druhů primátů včetně opic; trávy se stávají významnou skupinou.

74 Třetihory 65,5 milionů let – 1,8 milionů let Nelétaví ptáci skupiny Phorusrhacidae dosahovali výšky až tři metry, uměli rychle běhat a byli zřejmě schopni ulovit savce velikosti jehněte. Hlava velikosti až 70 cm! 60 – 2 milióny let, Jižní Amerika „Giant terror birds“

75 Paleocén třetihory miliónů let  velká radiace savců, ptáků a opylujícího hmyzu

76 Eocén třetihory miliónů let  krytosemenné rostliny (Angiosperma) začínají zvolna dominovat  pokračuje radiace řady moderních savčích řádů

77 Oligocén třetihory 34 – 23 miliónů let  původ mnoha skupin primátů, včetně opic

78 Miocén třetihory 23 – 5,3 miliónů let  pokračuje radiace savců  pokračuje radiace krytosemenných rostlin  první hominidé

79 Miocén třetihory 23 – 5,3 miliónů let Deinotherium, miocén. Deinotherium patří do řádu Proboscidea (Chobotnatci). Přesto, že dnes žijí pouze dva druhy slonů, řád byl ve třetihorách velmi početný.

80 Pliocén třetihory 5,3 – 1,8 miliónů let  původ rodu Homo

81

82 Pleistocén čtvrtohory 1,8 – 0,01 miliónů let  ledové doby  objevují s první moderní lidé  Kontinenty jsou v současné pozici; začínají opakované ledové doby a snižování hladiny moří až o 100 m; vymírání velkých savců a velkých ptáků; z Homo erectus vzniká Homo sapiens; vznik zemědělství, první civilizace.

83 Pleistocén čtvrtohory 1,8 – 0,01 miliónů let Lebka Homo erectus (dnes řazena někdy do Homo ergaster), KNM – ER 3733, odhadované stáří 1,7 miliónů let, lokalita Koobi Fora, Keňa; objem lebky 850 cm 3

84 Holocén čtvrtohory 0,01 - současnost miliónů let

85 Big five

86

87

88  dnes na Zemi něco mezi 4 milióny a 100 milióny organismů  vědecky popsáno 1,7 miliónu


Stáhnout ppt "2010 Marek Vácha.  14 000 000 vznik vesmíru  4 600 původ Země  3 900 díky vysoké teplotě neexistují oceány, veškerá voda je ve formě vodních par "

Podobné prezentace


Reklamy Google