Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Vladimíra Vinterová odborná učitelka uvádí pro.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Vladimíra Vinterová odborná učitelka uvádí pro."— Transkript prezentace:

1

2 Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí Karlovy Vary Vladimíra Vinterová odborná učitelka uvádí pro T 1 tuto výukovou prezentaci D ř e v o k a z n ý h m y z

3 Hmyzí škůdci dřeva a jak se jim bránit Doc. RNDr. Ing. Jaroslav Urban, CSc. I. Přehled hlavních druhů a jejich základní charakteristika  Na znehodnocování dřeva v lese i mimo něj se nejvíce podílí dřevokazné houby a hmyz. Jimi působené ztráty v lese a na dřevoskladech jsou nemalé a podle odhadu činí 15 až 20 % z celkové roční těžby. Další veliké ztráty působí tito škodliví činitelé v již zabudovaném stavebním dřevě v lidských obydlích, hospodářských staveních, dolech, nejrůznějších dřevěných konstrukcích, mostech, sloupech, plotech, nábytku, nářadí, uměleckých památkách a podobně. Riziko vážného poškození až úplné zkázy poloopracovaného a opracovaného dřeva je natolik vysoké, že škodlivým činitelům je nutné věnovat stálou a zvýšenou pozornost.  Uvádí se, že z nejméně dvaceti tisíc doposud známých druhů hmyzu žijících u nás téměř polovina obývá lesní prostředí. Velká část z nich je především potravně vázána na pletiva (např. na kůru, kambium, lýko, dřevo, listový parenchym) různých orgánů lesních dřevin kořeny počínaje a květy, semeny, šiškami a plody konče.

4 Dávejte chlapci pozor na pracovní přetížení !  Aby se vám během studia dřevokazného hmyzu nerozskočila hlava Provedeme podle následujícího návodu krátkou rozcvičku. Proveďte po skončení videoukázky !

5 Hmyzí škůdci dřeva a jak se jim bránit Hmyz, žijící ve dřevě, lze v podstatě rozdělit do dvou biologických skupin: 1. Do první skupiny náleží hmyz, který svá vajíčka klade na kůru nebo do korních pletiv, příp. do dřeva kmenů stromů s kůrou a neodkorněných sortimentů. Do odkorněného dřeva tento hmyz až na několik výjimek vajíčka neklade. Patří sem druhy, vyvíjející se zpočátku pod kůrou a později zčásti či úplně ve dřevě (např. většina zástupců čeledi tesaříkovitých - Cerambycidae, kůrovcovirych - Scolytidae a krascovirych - Buprestidae) anebo pouze ve dřevě (např. dřevokazní kůrovci z rodu dřevokaz - Xylotems a drtník - Xyleboms, dále lesanovití - Lymexylonidae, většina korovníkovitích - Bvstrychidae a všichni pilořitkovití - Siricidae). Dřevo je těmito škůdci napadáno ještě v lese, případně na skladech dřeva, pokud není z lesa však vyveze o, odkorněno nebo preventivně před napadením ošetřeno postřikem chemickými přípravky. S neproschlým, špatně zpracovaným dřevem se škůdci velmi často dostávají do staveb a různých dřevěných konstrukcí či výrobků a v nich dokončuji svůj vývoj. Vylíhlí dospělci však totéž dřevo nikdy nenapadají. Larvy této skupiny dřevokazného hmyzu totiž nejsou schopny trávit celulózu a ke své výživě používají nanejvýš látky bílkovinné a cukerné (příp. tukové) povahy ze dřeva nebo z podhoubí symbiotických hub.

6 Hmyzí škůdci dřeva a jak se jim bránit 2. Do druhé, méně početné skupiny, patří hmyz, který klade vajíčka do trhlin a štěrbin odkorněného dřeva. Představitelé této skupiny hmyzu neodkorněné dřevo napadají zřídka nebo vůbec ne. Patří sem hlavně někteří tesaříkovití (Cerambycidae) a červotočovití (Anobiidae) a všichni hrbohlavovití (Lyctidae). Jedná se vesměs o druhy schopné ezymaticky štěpit dřevní celulózu pomocí zvláštních fermentů nebo mikroorganismů žijících v zažívacím traktu. Naprostá většina jich žije v bezprostřední blízkosti člověka v budovách a nejrůznějších předmětech z poloopracovaného a opracovaného dřeva. Třebaže všechny výše uvedené druhy hmyzu poškozují dřevo, ne všechny se jím také živi. Některé z nich (např. dřevokazi, jádrohlodi, lesan hnědý a částečně i pilořitky z rodu Urocerus a Sirex) žijí v symbióze s tzv. ambroziovými houbami, jejichž zárodky si zavlékají do svých chodeb. Houby bují na stěnách chodeb, které jsou prosté drtinek či trusu, anebo prorůstají konzumované dřevo, které se tak stává pro škůdce stravitelnější. Ke svému vývoji vyžadují dostatečnou vlhkost, a proto se tito tzv. nepraví xylofágové nemohou vyvíjet ve dřevě dostatečně proschlém.

7 Hmyzí škůdci dřeva a jak se jim bránit  Zajímavý je vztah mravenců z rodu Camponotus ke dřevu. Těmto našim největším mravencům dřevo slouží pouze jako hnízdiště a nikoliv jako potrava. O jejich výživě panuji dosti protichůdné názory. Existují názory, že hlavní podíl potravy tvoří medovice a rostlinné šťávy, získávané okusováním jemných pupenů a mladých výhonků. Často jsou ale tyto druhy řazeny také k maso živícím se dravě tělními tekutinami hmyzu. Svá hnízda si často stavějí také v oslabených či odumřelých dřevinách, a to jak v lese, tak I v domovních a mostních trámech.  Dřevo poškozené hmyzem velmi rychle ztrácí své vlastnosti. Kvalita a využitelnost napadeného dřeva prudce klesá. Snižuje se jeho pevnost, pružnost i estetická hodnota, mění se hmotnost, izolační schopnost a vlhkost. Napadením dřevěných konstrukcí a dřevěných výrobků dochází ke snižování jejich užitné hodnoty až k úplným destrukcím. Zdravotní stav dřeva velmi negativné ovlivňují také houby, Působící hnilobu dřeva. Dřevokazný hmyz se může podílet také na vzniku hniloby, a to přenosem zárodků činou kvalitativních vlastností dřeva, umožňujících jeho snazší infekci. Některé druhy hmyzu (např. červotoč umrlčí naopak s oblibou vyhledávají dřevo houbami již napadené. Určitá vazba na dřevo infikované konkrétními houbami se podle novějších zjištění vyskytuje dokonce i u některých dřevokazných druhů hmyzu, které se jinak houbami ani dřevem neživí (např. u mravenců z rodu Camponorus, vyskytujících se často ve dřevě poškozeném popraškou smrkovou - Coniophora piceae či popraškou sklepní - C. pureana).

8 Hmyzí škůdci dřeva a jak se jim bránit  Všichni hmyzí dřevokazní škůdci žijí skrytě, uvnitř dřeva. Pro tento způsob vývoje mnohé druhy patří k úporným a nebezpečným škůdcům. Preventivní ochrana dřeva a zvláště boj proti nim jsou tedy velmi obtížné. Jednotlivé škůdce je třeba umět určit a znát jejich zvláštností života. Bez tohoto základního předpokladu by úsilí směřující k zabránění vzniku poškození a následných hospodářských ztrát bylo neúspěšné.

9 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Tesaříkovití (Cerabycidae) Tesařík krovový (Hylotrupes Bajulus L.) Plochý, 7 až 25 mm dlouhý, smolně černý nebo hnědý, po stranách zaoblený se dvěma lesklými postranními hrboly. Krovky často šedavě skvrnité. Jehličnany2+++ Tesařík fialový (Callidium Violaceum L.) Plochý, poměrně široký, 8 až 18 mm dlouhý, modrý až fialový se silnými stehny Jehličnany (pod zbytky kůry) 1++ Legenda :+++velmi nebezpečný ++nebezpečný +málo nebezpečný

10 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Tesaříkovití (Cerabycidae) Tesařík skldišťní (phymatides testaceus L.) Plochý,6 až 18 mm dlouhý, poměrně úzký, velmi proměnlivě zbarvený, většinou žlutočervený až zcela tmavý Tvrdé listnáče (pod zbytky kůry) 1++ Tesařík obecný (corymbia rubra rubra L.) 10 až 19 mm dlouhý, krovky dozadu zúžené, vzadu vykrojené štít dopředu zúžený, hala za očima prodloužená, samičky světle červené, samečci s červeným štítem a žlutohnědými krovkami. Jehličnany1+

11 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Tesaříkovití (Cerabycidae) Tesařík zavalitý (Ergatex faber faber L.) Robusní, 23 až 60 mm dlouhý, značně široký, štít dvakrát širší než delší, červenohnědý až černohnědý Jehličnany1+ Tesařík hnědý (Arthopalus rusticus L.) Tělo 10 až 27 mm dlouhé, víceméně rovnoběžné, štít oválný, příčný s hladkou střední linií a dvěma podélnými jamkami po stranách, světlehnědý až tmavohněný Borovice1+

12 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Tesaříkovití (Cerabycidae) Tesařík pruhovaný (Asemum striatum L.) Mírně klenutý, po stranách rovnoběžný, 8 až 23 mm dlouhý, hnědý až černý. Krovky většinou se 2 až 4 podélnými žebry Jehličnany (hlavně borovice) 1+ Příklad :: :: Tesařík krovový – zmenšeno 1.Larva 2. Brouk 3. Poškození dřeva Tolik k tesaříkovitým.

13 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Červotočovití (Anobiidae) Červotoč proužkovaný (Anobium punctatum Deg.) Šedohnědý, 2,5 až 5 mm dlouhý, štít s hrbolem, krovky v podélných řadách tečkované, žlutě chloupkované. Jehličnany, listnáče 2+++ Červotoč umrlčí (Hadrobregmus pertinax L.) Hnědý až černý, 4,5 až 6 mm dlouhý. Štít s hrbolem rozděleným jamkami, zadní rohy štítu žlutavé, krovky v řadách tečkované. Hlavně jehličnany 2+++

14 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Tesaříkovití (Cerabycidae) Červotoč peřenitý (Ptilinus pectinicornis L.) Válcovitý, štíhlý, 3 až 5,8 mm dlouhý, šedohnědý, hedvábně leskle ochlupený. Tykadla samečků dlouze hřebenitá, sameček silně pilovitá Listnáče (hlavně buk) 1,2++ Červotoč kostkovaný (Xestobium rufovillosum Deg.) Skvrnitě šedožlutý až hnědý, 5 až 9 mm dlouhý s krovkami bez podélných tečkovaných řad. Zadní rohy štítu silně protáhlé, Hlavně listnáče 1,2++

15 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Červotočovití (Anobiidae) Červotoč hnědý (Ernobius mollis L.) Světle hnědý až červenohnědý, slabě lesklý 3 až 6 mm dlouhý. Štít je stejně široký jako krovky v ramenou, je tečkovaný a stejnoměrně chloupkovaný. Krovky jsou hustě a velmi zrnité, chodidla dlouhá a štíhlá Jehličnany (hlavně borovice a smrk) 1, výjimečně 2 ++ Příklad :: :: Červotoč – zvětšeno 1.Larva 2. Brouk 3. Poškození dřeva Tolik k červotočovitým.

16 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Hrbohlavovití (Lyctidae) Hrbohlav parketový (Lyctus linearis Goeze) Tělo úzké, ploché, 2,5 až 5 mm dlouhé. Štít uprostřed s hlubokou podélnou jamkou. Krovky jemně v řadách tečkované. Celý je hnědý až černohnědý. Dub a jiné tvrdé listnáče 2++ Hrbohlav hnědý (Lyctus brunneus Steph.) Dtto 2,8 až 8 mm dlouhý. Štít uprostřed s nevýraznou prohlubeninou. Dopředu se štít značně rozšiřuje. Krovky na bocích (nikoli shora) v řadách zřetelně tečkované. Dub a jiné tvrdé listnáče 2++

17 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Hrbohlavovití (Lyctidae) Hrbohlav dubový (Lyctus pubescenz Panz.) Dtto 2,5 až 5,5 mm dlouhý. Štít uprostřed s jemnou podélnou rýžkou. Krovky silně v řadách tečkované. Dub a jiné tvrdé listnáče 2+ Příklad :: :: Hrbohlav – zvětšeno 1.Larva 2. Brouk 3. Poškození dřeva To je k hrbohlavovitým všechno.

18 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Korkovníkovití (BostrYchidae Korkovník dubový (Bostrychus capucinus L.) Válcovití, 5 až 16 mm dlouzí brouci s černým štítem a červenými krovkami, připomínající tvarem těla kůrovce Dub a jiné tvrdé listnáče 1,2+ To je vše ke korkovníkovitým.

19 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Pilořitkovití (Siricidae) Pilořitka velká (Urocerus gigas L.) Statné 10 až 45 mm dlouhé vosy válcovitého těla. Samičky mají kladélko kratší než tělo. Hlava a hruď jsou černé, zadeček žlutý nebo žlutohnědý s černým pruhem Jehličnany1,2++ Pilořitka fialová (Sirex juvencus L.) Kovově modročerná, lesklá, 8 až 35 mm dlouhá vosa. Kladélko je mnohem kratší než tělo. U samečků část zadečku červená. Smrk, jedle, borovice 1,2+

20 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Pilořitkovití (Siricidae) Pilořitka černá (Xeris spectrum L.) Štíhlá, černá, 15 až 30 (s kladélkem až 50) mm dlouhá vosa. Kladélko dlouhé jako tělo. Za očima a po stranách předohrudi žluté skvrny. Smrk, jedle, borovice 1,2+ Příklad :: :: Pilořitka – zvětšeno 1.Larva 2. Vosa 3. Poškození dřeva Tolik k pilořitkovitým.

21 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam FormicidaeMravenec dřevokaz (Camponotus ligniperda Latr.) Robusní mravenci, jejichž dělnice dosahují délky 7 až 14 mm a samičky až 18 mm. Hruď, stolka a báze lesklého zadečku jsou červené, hlava a zbytek zadečku jsou černé. Jehličnany1,2+ Mravenec (Camponotus herculeanus L.) Dtto. Celý zadeček je černý, ale matný. Jehličnany1,2+

22 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Kůrovcovití (Scolitidae) Dřevokaz čárkovaný (Xyloterus lineatus Ol.) Válcovitý, 2,8 až 4 mm dlouhý. Krovky žlutavé až žlutohnědé, často s širokým podélným černým pruhem po stranách, na konci téměř lysé Jehličnany1,2+++ Dřevokaz bukový (Xyloterus domesticus L.) Válcovitý, 3 až 3,8 mm dlouhý. Krovky jednobarevné bledožluté s tmavým švem a postranními okraji, na konci hustě chloupkované Hlavně tvrdé listnáče 1,2++

23 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Jádrovcovití (Platypodiae) Jádrohlod dubový (Platypus cylindrus F.) Válcovitý, 5 až 6 mm dlouhý, se širokou shora viditelnou hlavou a dlouhým štítem. Lesklý hnědý až hnědočerný. Tvrdé listnáče (hlavně dub) 1,2++

24 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Lesanovití Lymexylonidae Lesan hnědý (Hylecoetus dremestoides L.) Brouci velmi protáhlí, úzcí, téměř válcovití, 6 až 18 mm dlouzí. Štít širší než delší, krovky kryjí celý zadeček a jsou hnědožluté až černé Jehličnany, listnáče (z nich hlavně dub, buk, bříza) 1+++ Lesan lodničník (Lymexylon navale) Brouci velmi protáhlí, úzcí, 7 až 13 mm dlouzí. Štít delší než širší. Krovky nekryjí konec zadečku. Hlava je vzadu krčkovitě protažená, vždy černá. Konce krovek černé. Dub1++

25 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Tesaříkovití (Cerabycidae)

26 Dřevokazný hmyz ČeleďDruhCelkový vzhledPoškozujeBiologická skupina Význam Tesaříkovití (Cerabycidae)

27


Stáhnout ppt "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Vladimíra Vinterová odborná učitelka uvádí pro."

Podobné prezentace


Reklamy Google