Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EKOLOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ III Se souhlasem autorů použitých materiálů sestavil doc.RNDr. Pavel Rödl,CSc., & RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D pro potřeby studentů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EKOLOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ III Se souhlasem autorů použitých materiálů sestavil doc.RNDr. Pavel Rödl,CSc., & RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D pro potřeby studentů."— Transkript prezentace:

1 EKOLOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ III Se souhlasem autorů použitých materiálů sestavil doc.RNDr. Pavel Rödl,CSc., & RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D pro potřeby studentů 3.LF UK v Praze neprošlo jazykovou úpravou 2012

2 Hydrosféra – velký oběh vody

3 Vodní stres Příčiny Změny klimatu ovlivňují dostupnost vody Znečištění, různá místní dostupnost, částečná spolehlivost zdrojů ovlivňují ekonomický růst, životní prostředí a zdraví Týká se přítomnosti zvodní, frekvence srážek, přítomnost povrchových zdrojů (nádrže apod.) Podzemní voda je často nedostačující kvalitou i kvantitou Řešení Proto jsou používány nové technologie(desalinizace, osmóza, využívání mlhy, znovupoužití vody, O vodě je zpravidla rozhodováno na státní úrovni Kvalitnějnější užívání vody umožní politická podpora.

4 Water table regeneration High Middle Low

5 Obohacení vody (půdy) o neorganické nutrienty (většinou zmiňujeme P a N jako limitní prvky pro vodní prostředí). Způsobeno mnoha důvody – přírodními i umělými. Eutrofizace výrazně ovlivňuje vodní tělesa – zejména výrazným nárůstem řas a sinic, velkým rozvojem vodních makrofyt (např. okřehek, rákosové porosty)a nedostatkem kyslíku – tzv. „clear water“ fáze (rychlým úhynem planktonu, sinic a řas dochází ke zvýšené spotřebě kyslíku z vody) – oxidace organických látek ….. úhyn ryb Další aspekty eutrofizace: snížení kvality a estetické hodnoty vody – problémy při úpravě (toxiny ze sinic), navigační problémy – sonary, Eutrofizace vody

6 Vegetační zbarvení vody řasy sinice Vodní květ – sinice (kyslík ve slizu tvoří bubliny….sinice plavou produkují toxiny – (i neurotoxiny), po koupání oplach čistou vodou – nechat uschnout– neutírat !!! – zabránit vetření do kůže

7 Znečištění vody Zemědělství Průmysl Městské odpadní vody Další (skládkové, důlní a jiné vody) Léčiva v rybím mase (Chicago) 46% Antidepresiva 33% Antikoevulsive 20% Antihistaminikum 2% Antihypertenzivum Hormony z antikoncepce Přímé vypuštění odpadu do řeky (Čina)

8 1.Septik 2.Rozdělovací potrubí 3.Umělý mokřad 4.Revizní šachta 5.Dočišťující rybníček 6.Odpařovací část (možnost závlahy produkčních záhonů) 7.Kompost, skladování kalu Vegetační bezodtoková čistírny – vhodná na samoty

9 Lemna-System (Chicago) V kombinaci s tradiční biologickou čistírnou Lemna – okřehek Využití sluneční energie (v zimě pouze 60%) malé množství kalu periodické sklízení okřehku (použití jako hnojivo, krmivo pro zvířata, do kompostu a na výrobu bioplynu).

10 Harvesting systemDetail Produkční čištění odpadních vod – akvakultura (listová zelenina), Tega Lake, Japonsko

11 bezsubstrátové, nosná textilie z odpadního materiálnu, akvakultura nutná ochrana fasády proti vlhkosti a kořenům i pro čištění odpadních vod (separátní WC) Quelle: Sächsisches Textilforschungsinstitut e.V. (2004) „Visící zahrady“- zelené fasády, čištění OV, chlazení budov, odstranění prachu

12 Změna klimatu S velkou pravděpodobností od r dochází díky aktivitám člověka k oteplování planety nad přirozenou mez. Klima Země je ovlivněno mnoha faktory, zejména množstvím přijaté energie ze Slunce, množstvím skleníkových plynů a aerosolů v atmosféře, vlivem povrchu a jeho vlastností (albedo - tj. určení kolik sluneční energie je přijato a kolik odraženo zpět)

13 Změna klimatu Množství skleníkových plynů - CO 2, CH 4 a N 2 O signifikantně narostlo od začátku průmyslové revoluce (spalování fosilních paliv, změny land use, intenzivní zemědělství) Jejich množství se určuje různými nepřímými metodami, nepřesností využívají skeptici ke kritice Skleníky v Almérii (jih Španělska), produkce rajčat a okurek pro Evropu

14 Změna klimatu – skleníkový efekt Povrch Země je zahříván Sluncem. Část světla je odraženo atmosférou a povrchem Země zpět. Vodní pára, CO 2 a CH 4 tvoří přirozenou součást atomsféry. Spalování fosilních paliv vedlo k masivnímu vzrůstu CO 2 v atomsféře. Vzrůstající množství dalších „skleníkových“ plynů (methan, oxidy dusíku) bylo také zapříčiněno člověkem.

15 Jako výsledek skleníkového efektu má Země vhodnou teplotu pro současné formy života. Zvýšení množství skleníkovch plynů naruší teplotní rovnováhu. Za posledních 100 let se průměrná planetární teplota zvýšila o 0,4 – 0,8 °C Asi 70% sluneční energie je odraženo zpět do kosmu. Část infračervených paprsků se odrazí zpět k povrchu Země od molekul „skleníkových plynů“. Tento proces zvyšuje teplotu atmosféry a povrchu Země.

16 Změna klimatu – emise skleníkových plynů V giga tunách ekvivalentního CO 2 za rok. „ekvivalentní“ CO 2 ostatní skleníkové plyny jsou přepočítány dle účinku na tento zvolený společný jmenovatel. (1 Giga tuna = tun)

17 Změna klimatu 1.Teplota 2.Průměrná výška hladiny moří 3.Trvalá sněhová pokrývka na severní polokouli Od 1850 do 2000

18 Problémy způsobené změnou klimatu Zvyšování hladiny moří – lidé ztrácejí domovy = migrace = socioekonomické problémy Více srážek ve vlhkých ekosystémech a ve vyšších nadm. šířkách – nebezpečí záplav. Méně srážek v nižších nadm. Šířkách a v nízko položených aridních oblastech.– nedostatech vody Malé – hl. m. Malediv, průměrná výška nad mořem = 2 m Plovoucí ostrovy vodních hyacintů jako řešení nedostatků zaplavovaných polí, Bangladéš

19 Problémy způsobené změnou klimatu Tání kontinentálních i horských ledovců. Organismy ztrácí své habitaty– zvýšení rychlosti vymírání druhů a kolonizace nových habitatů Ledovec Rongbuk (u Everestu v r and 2008)

20 Problémy způsobené změnou klimatu Více nemocí a smrtí způsobené extremitami počasí (horka, povodně, sucha, požáry, tropické bouře,… Změna habitatů hmyzu = objevení se některých nemocí na nových místech (malárie, tropické horečky,...) Zoonózy

21 Zoonózy - epidemiologie Nemoc – výsledek endogenních faktorů (fyziologické procesy) a exogeních faktorů (vlivy životního prostředí). Zoonózy – nemoci (přenosné ze zvířete na člověka) Ebola, žlutá horečka, opičí neštovice (viz. Obr.), vzteklina, Hanta virus, Nipah, horečka Marburg, množství kmenů chřipek,.... Kaloň – přenašeč viru Hendra (1994) či Eboly (1996), viru Nipah, SARS

22 Trvale udržitelný rozvoj Medows (1992):Trvale udržitelná je taková společnost, která může přetrvat po generace, která je dostatečně předvídavá, pružná a moudrá na to, aby si nepodkopala jak fyzické tak sociální systémy, které jí podporují Moldan (2003): …takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů 70. léta: Zátěž prostředí = počet lidí x materiální nároky 90. léta: Zátěž prostředí = počet lidí x materiální nároky x ekologická náročnost

23 Trvale udržitelný rozvoj Otázky se týkající především: Přírodních zdrojů Růstu populace Dostatku potravin Ochraně biodiverzity a ekosystémů Spotřeby energie Produkcí a degradací odpadů Globálními sociálními problémy

24 GMO Genetically modified organisms Do 20. stol. byly pokroky v zemědělství pomalé (prováděno pouze tzv. šlechtění – výběrem, což mělo zajistit zvýšenou výnosnost). Docházelo ke křížení, roubování apod. Před 30 lety byl objeven nový postup: pomocí úpravy genetické výbavy pozměnit genotyp, fenotyp a některé vlastnosti takto modifikovaných organizmů, např. zvýšit užitkovost nebo posílit odolnost vůči škůdcům. Současně však tento postup vyvolává řadu otázek. První pěstovanou GMO plodinou byla v r sója. Např. v Argentině je veškerá sója geneticky upravená. Následuje kukuřice, bavlna a řepka.

25 Pro GMO: Vložením genů do rostlin (např. rýže, obilí) lze zvýšit jejich výživovou hodnotu a stravitelnost, což je důležité pro boj s hladomorem ve světě. U zvířat lze např. zvýšit dojivost. U ovoce a zeleniny lze pomocí genetické manipulace prodloužit dobu jejich skladování = omezení plýtvání a znečištění vznikající při přepravě a zásobování. GMO jsou odolné vůči škůdcům, protože si samy umí vytvořit insekticidní látky (asi nejznámější a nejdiskutovanější typ GM – příkladem je kukuřice fy. Monsanto, která si sama vytváří insekticid proti zavíječi kukuřičnému, který významně snižuje výnosy) = snížení množství používaných insekticidů a omezení jejich úniků do volné přírody. GMO jsou využívány v oblasti farmacie a lékařství – zejména při výrobě očkovacích látek. Díky větším výnosům transgenních rostlin mohou zemědělci omezit plochu obdělávané půdy.

26 Proti GMO: Výzkumy provádí velké nadnárodní společnosti, které mohou zneužít své postavení na trhu (cena osiva) Pokud dojde k uvolnění genu, může být přenesen na jiné členy svého druhu nebo i na jiné druhy a nelze je pak již „stáhnout zpět“ Nikdo nezná skutečný dopad GMO na druhy, jako jsou ptáci či opylující hmyz. Zavádění cizích genů může narušit rostlinu nebo její potomstvo, - rostlina se např. může stát toxickou. Pokud GMO nahradí tradiční odrůdy, mohou představovat hrozbu pro biodiverzitu a vést k řetězovému vyhynutí jiných druhů.

27 Ekologická stopa Ekologická stopa je koncept, která přepočítává plochu půdy a vodu, která je potřeba na zajištění dané populace (jedince) dle spotřeby energie, potravy, vody, stavebního materiálu a mnoha dalších zdrojích. V r bylo potřeba asi poloviny kapacity Země k obnově přírodních zdrojů. Nyní je tato kapacita překročena a nadužívání se stále zvyšuje. Výměna žárovky za zářivku uspoří ročně 230 kg uhlí – viz obrázek

28 Národní ekologická stopa ČR Řecko Portugalsko Norsko

29

30 Bio diverzita Biodiverzita (rozmanitost druhů) reflektuje počet, různorodost a variabilitu živých organismů stejně tak jako změny těchto parametrů na různých místech během různých časových úseků. Biodiverzita je současně chápána jako míra stability a odolnosti ekosystémů, protože uniformní systém v případě krize (požáry, škůdci, paraziti – nemoci a katastrofické situace i ve společnostech) většinou kolabuje celý, kdežto v systému diverzním prochází krizí pouze jednotlivé jeho části, zatímco celek zůstává funkční. Vliv člověka na životní prostředí je zřetelný a stále roste: negativní změny v biodiverzitě se výrazně zvýšily během posledních 50 let. Během posledních několika století je člověk zodpovědný za vyhubení některých druhů (což představuje asi 1000 násobnou rychlost, než jakou by vymíraly přirozeně) (Socioekonomická oblast: sjednocování společnosti (minimalizace kulturní, ekonomické a sociodiverzity - G L O B A L I Z A C E je v rozporu s její stabilitou)

31 Biodiverzita Tři stupně biodiverzity: Ekosystémy ( tropické deštné lesy, tajga, chladná moře, mokřady...) Druhy (vyvážená druhová rozmanitost přiměřená daným ekosystémům) Genetická diverzita (v rámci jednotlivých druhů udržovat tak početné populace, které zajistí stabilitu příslušných genofondů) Dva druhy ochrany biodiverzity: Plošná ochrana (Národní parky, biosférické rezervace, chráněná území,…..) Ochrana druhů (Zákaz či omezení obchodu nebo lovu s některými zvířaty či jejich částmi, speciální chráněné lokality a programy, ZOO,.....)

32 Ztráta biodiverzity mezi vybranými vertebrátními druhy

33 Ztráta biodiverzity Hlavní možné následky Invazní druhy ( křídlatka, američtí raci, slimáci, norek americký… zřetelněji vidět na ostrovech či v Austrálii – králíci, přežvýkavci, šelmy, hlodavci ….) Změny klimatu Eutrofizace a chemické znečištění vod a mokřadů Změna habitatu Nadužívání ploch, zdrojů a ekosystémů

34 Biodiverzita v medicíně Gara rufa

35 Semenná banka pěstovaných plodin a jejich původních druhů - Svalbard Global Seed Vault „Staré“ variety některých plodin jsou „in“

36

37 Principy environmentální politiky

38 Ochrana přírody a životní prostředí vybrané zákony z nabídky MŽP Nové zákony a novelizované právní předpisy dle jednotlivých oborů a směrů na: /legislativa/www.env.cz /legislativa zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. (výčet chráněných druhů) zákon č. 106/2006 Sb., o svobodném přístupu k informacím zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí …. a další

39 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "EKOLOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ III Se souhlasem autorů použitých materiálů sestavil doc.RNDr. Pavel Rödl,CSc., & RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D pro potřeby studentů."

Podobné prezentace


Reklamy Google