Středověká kolonizace Jako středověká kolonizace se označuje proces dobývání a osidlování nových zemědělsky využitelných ploch, který probíhal v Evropě.

Prezentace na téma: "Středověká kolonizace Jako středověká kolonizace se označuje proces dobývání a osidlování nových zemědělsky využitelných ploch, který probíhal v Evropě."— Transkript prezentace:

1 Středověká kolonizace Jako středověká kolonizace se označuje proces dobývání a osidlování nových zemědělsky využitelných ploch, který probíhal v Evropě od 11.st. až do poloviny 14.st.

2 Příčiny Jednou z hlavních příčin byl růst populace na celém kontinentě, který souvisel s ukončením velkých migračních pohybů známých jako stěhování národů Část obyvatel odcházela do měst, zvětšovala se venkovská sídliště, ale přebytek obyvatelstva v jedné oblasti a poptávka po pracovní síle a vidině zisku v jiné, vedly k přesunům kolonistů.

3 Počátky kolonizace Kolonizační proces je spojen s působením Vlámů, Valonů a Franků Panovník potřeboval pro uskutečnění svých politických cílů rozšířit svou hospodářskou základnu, k tomu měli posloužit pozvaní kolonizátoři Vnitřní kolonizace = zásadní podíl městského obyvatelstva (zejména v oblasti řeky Pádu, v Hollandu a Frísku, střední a JZ Francie, J a střední Anglie, Walesu,Skotska, Hesenska, Bavorska, Saska a předhůří Alp) Vnější kolonizace= zásadní podíl obyvatelstva z jiných zemí

4 Německá východní kolonizace -příčinou nebylo jen přelidnění ale také fakt, že ve východní Evropě existovala poptávka po nových osadnících, kteří by byli ochotni pusté oblasti zúrodnit Čechy kolonizace v Čechách navázala na osidlovací procesy probíhající už ve 12.st., kdy někteří němečtí osadníci překročili pomyslné hranice mezi říší a Čechami a zakládali vesnice; k většímu průniku na české území začalo docházet na počátku 13.st., kdy bylo kolonizováno hlavně Českobudějovicko, Českomoravská vrchovina, Jizerské hory, Český les, Krušné hory, Lužické hory a Krkonoše Kolonisté většinou přicházeli z Bavorska, Frank přes Chebsko, z Horního Saska, z Lužice a Horního Slezska

5 Právo Především šlo o tzv.Ius teutonicum, který byl jakýmsi shrnutím sídelních práv, které s sebou přinesli holandští a franští osadníci Ius teutonicum zajišťoval obyvatelům osobní svobodu, právo na samosprávu (k osobě rychtáře se obvykle vázalo i právo soudnické) Hlavním aspektem byl dědičný nárok na osídlenou půdu a dále individuální práva na mlýny, krčmy, provádění určitých řemesel, právo lovu, rybolovu nebo osvobození od určitých daní a desátků Rychtář- představeným městské či vesnické obce. Rychtář mohl být do své pozice buď dosazen vrchností, resp. panovníkem, obec si mohla vlastního rychtáře volit nebo se mohlo jednat o pozici děděnou v jenom rodě. Za své služby měl rychtář obvykle podíl na vybraných pokutách, odvedených dávkách, mohl vlastnit krčmu. Mezi povinnosti a práva rychtáře patřilo nižší soudnictví ve městě či vesnici, správní funkce, zastupoval obec vůči okolí a často také byl reprezentantem vrchnosti a ručil jí za dodržování povinností a příkazů a vybírání daní, poplatků a úroků. Ve městech mu v této činnosti měla pomáhat rada konšelů

6 Průběh kolonizace Biskup Wichmann zavedl nový postup = zaměstnávání lidí, kteří měli za úkol najít vhodné obyvatelstvo ochotné osídlit nové plochy Poté došlo k vyměření místa a založení polí, stavbě domů atd. Často bylo po určitou dobu nové sídliště osvobozeno od daní a desátků (tzv.lhoty) Během 13.st.-kolonizátoři se organizovali do skupin, které lokalizovaly celé skupiny vesnic, v jejichž centru stálo nové město (tzv.weichy) Na výběr místa měly vliv tyto faktory: kvalita půdy, terén, přístup k vodě, klima, skladba lesních porostů Faktory pro výběr místa pro město: přístup k vodě, existence komunikační sítě, existence zemědělského zázemí

7 Město Bylo pravidelně uspořádáno, na rozdíl od vesnic nešlo o postavení domů na zelené louce Tato místa byla vázána na správní centra Náměstí vzniklo jako tržiště - centrum kolem kterého stály domy Tržní právo - právní akt, který umožňuje, že trh bude na určeném místě a jinde se prodávat nesmí, hradební právo mělo zajišťovat bezpečnost Výsadou měst bylo pečetění červeným voskem Městská rada mohla soudit Ve městech vznikaly chrámy a radnice Město nebyl jen majetek, ale i funkční a správní infrastruktura, každé město mělo své ekonomické centrum, byl zde i hrad, který měl město chránit Měšťanem nebyli všichni, kteří zde bydleli, stahovali se sem bezzemci=městská chudina, která se snažila nějak uživit Součástí rozvoje měst byla také ražba peněz, která se stává důležitým zdrojem příjmů panovníka Země začala dávat maximální užitek a umožnila českým králům rozvíjet zahraniční politiku Město mělo poskytnout ekonomické zázemí, bezpečnost a místa pro bohoslužby - vznikaly církevní řády

8 Technika Docházelo k řadě inovací a objevů
Voda se stala využívaným zdrojem energie Na vodní pohon fungovaly: hamry, valchovny, pily, vodní pumpy, dmychadla Vynálezy: vodní mlýn, trojpolní systém (rozdělení obdělávané půdy na 3 části, jedna se osela na jaře, druhá na podzim a třetí se nechala ladem ), brány, kormidlo umístěné na zádi lodi, větrný mlýn, hamr (je kovářská dílna, která je vybavena stroji poháněnými vodním kolem), mechanické hodiny, trakař, kompas, brýle, kolovrat, vysoké pece

9 Výsledky kolonizace Vlivem kolonizace se výrazně upevnily pozice šlechtických rodů Změnila se sociální struktura obyvatelstva, zanikly staré vazby mezi poddanými a vrchností Zásadně se změnila podoba venkovského osídlení a z nově vzniklých vesnických forem se vyvíjí dnešní podoba venkova Zavedení a rozšíření plošných měr, jejichž užití vyplývalo z potřeby nějakým způsobem upřesnit majetkové pohyby s půdou (objevují se „lány“, „jitra“ , „pruty“, „čtvrtě“)

10 Zdroje