Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Písmo, jeho vývoj, používání v genealogických zápisech, příklady textů, pravopis Matriky – dějiny a vývoj, uložení, formáty a opisy, mrtvé a živé matriky,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Písmo, jeho vývoj, používání v genealogických zápisech, příklady textů, pravopis Matriky – dějiny a vývoj, uložení, formáty a opisy, mrtvé a živé matriky,"— Transkript prezentace:

1 Písmo, jeho vývoj, používání v genealogických zápisech, příklady textů, pravopis Matriky – dějiny a vývoj, uložení, formáty a opisy, mrtvé a živé matriky, matriční zápisy křtů, sňatků a úmrtí, jazyk a písmo zápisů, způsoby hledání v matrikách Základy genealogie – aneb jak sestavit rodokmen 3

2 Základní pojmy a historie Písmem se zabývá pomocná historická věda – paleografie (původ palaios a grapho), latinská paleografie Paleografie starověká, středověká a novověká Dělení písma dle velikosti: písmo majuskulní a minuskulní ( majuskula – stejně velká písmena - 2-linky, minuskula – trojí rozměr – 4 linky. První latinské písmo, které Římané přejali prostřednictvím Etrusků od Řeků bylo majuskulní Dělení písma dle způsobu užití: knižní a zběžné knižní – krasopisné, stojaté, estetické - majuskulní i minuskulní zběžné – psané, kurzivní, spojené, zjednodušené, nakloněné, méně úhledné a na čtení obtížnější

3 Vývoj latinského písma - přehled Archaické období: poč. existence – 2.stol př.n.l. Římské či antické období: 2.stol.př.n.l stol. n.l. Románské či raně středověké: 5. – 12. stol. n.l. Gotické či pozdně středověké: 12. – 15. století Humanistické a novogotické: 15. století – současnost Počátky 16. století - přechod v novogotické písmo Konec 18. století - používání německého novogotického písma tzv. kurentu (Kurentschrift). Použití hlavně Německo i ostatní středoevropské země. Použití i českých textech do 2.poloviny 19. století (matriky 1867), v německých textech až do roku 1941 Od 16. století souběžné používání humanistického písma (humanistica cursiva), ze kterého se vyvinula dnešní latinka

4 Příklady gotického písma Gotická kurzíva – 1.pol. 14.století Gotická kurziva – 70. léta 15. století

5 Novogotické písmo Vyvinulo se z gotického písma Rozdělení : a) tištěné (švabach – 80. léta 15. století – přechod mezi gotickým a novogotickým písmem, fraktura, švabach použit pro tisk Bible kralické b) psací (kreslené, polokurzivní, kurzivní) – české texty století, německé texty (fraktura, kanzlei, kurent), od konce 18. století kurent zcela převládl

6 České novogotické písmo kurzivní

7

8

9

10

11 Přepis My Vorssila Gamzova Abbatysse. Mandalena hlaviczka Przevora a vssechen Convent Klasstera Nebeske Brany nad Tissnovem. Znamo cinime timto lystem vubecz przede vssemi a zvlasstie tu kdeby toho potrzeba ukazovala; zie gest Przy nas ve vssy Poddane Ucztivosti pohledava Urban Gurneczka dvorzak hraczansky který se k Zuzanie vdovie pozustale po neb. Urbanovi vallyssovi dvorzakovi na temz Gruntu przyzienil a nas za to poniženie žadal, abychom gemu te Milosti Strany Roczniho Platu za Robotty, kterau gest Neb. Urban geho Pržedek Milostivie od nas nadan byl, vtemž Spusobu netolyko pro nieho sameho, ale y take pro syny geho, kdyby který po niem hodpodarzem na temž gruntu byl, propugczily. J Rozggimacze sobie Neb. Urbana Vallysse geho k nam a Klassteru nassemu v Nebezpeczne a v Pozdvizene Rebelligy proti Sv. virze Katolyczke y proti Gh. M. C. Panu nas vssech Neymilostiviegssymu v ty velmi truchlive a sauzive čzasy vzdy stalau viernost a Prokazane Posslussne služby, chticze skrze to y geho dietem vdiečzny begti.Ano y prohlydagicze na Nyniegssyho Urbana Gurneczka zie Sveho Przedka Sslepiegy v Poddani a vierne Sluziebnosti pilnie nasleduge a ve vssem volnie a poslussnie se chova; k tomu sme se milostivie naklonily a S Spoleczni Raddau se snesaucze nadgmenovanemu Urbanovi Gurneczkovi tež Svobody a Nadaní potvrzugeme. Totiž aby od vsselykych Robott a gynssych Povinnosti tež z urzadu Rychtarzskeho/: kromie desatkuv Sutych a ginssych Poplatkuv k tomuto nassemu Klassteru

12 Humanistické písmo Vyvinulo se z písma zvaného „karolina“ ( 8. století – Karel Veliký), vyvíjelo se především v Itálii

13 Humanistické písmo Druhy humanistického písma: a) humanistická minuskula – antikva, brzy zaniklo b) humanistická polokurziva – italica, ovlivněno papežskou kanceláří v 15. století, celkem dobře čitelné c) humanistická kurzíva – vývoj z polokurzivy, slova jedním tahem, spojování písmen atd – směr vývoje k latince (17. a 18.stol. F.A,N, Číslice – původně výlučně římské (C,L,M,D,X,V,I), od 14 stol. Přechod na arabské

14 Staré písmo v genealogii S jakým písmem se vlastně rodopisec může potkat? Možno demonstrovat na příkladu matrik a) 17. století, české zápisy, novogotické písmo b) 18. století, latinské zápisy, latinka c) od 1784 Morava, německé zápisy, kurent d) od 1867, české zápisy, latinka

15 Převod starých textů do současné podoby 2 základní způsoby a) transliterace – písmeno po písmenku ze starého textu pomocí dnes používaných písmen, text se nemění, vše se zachovává vč. zkratek, mezer, spřežek, interpunkce Transliterace je důležitá při výuce čtení starých textů, není nutno všemu rozumět, ale dobře to přepsat. Pak lze překládat – slovníky atd. Pozor na gramatiku – stará němčina i čeština se liší od dnešní, všeobecná gramatická pravidla neexistovala Matriky – výhoda, texty se opakují b) transkripce – převod starého textu do současně používané řeči Při čtení starých textů není důležitá rychlost, ale kvalita

16 Jak číst písmo Písmena ve starých textechČíst jako czc nebo č čz nebo cžč tzc rz nebo ržř ssš gj yy někdy j J, ij, iidlouhé měkké í v na zač. slovu ieě auou wv nqNus (v latinských slovech - dominus)

17 Používané značky a zkratky Značka, zkratkavýznamčesky Nº, Nronumeročíslo ( u domů) dºdºdettotéhož dne ( datumy) Ssummacelkem AAnnov roce utsut suprajako výše ideidemtotéž, týž R.D.Reverendus DominusDůstojný pán JoesJoannesJan JoisJoannis2. pád od Jan eccleaecclesiakostel (farnost, církev) oes, oibusomnes, omnibusvšichni (3 a 6.pád) deftus, deftidefunctus, defunctizemřelý, zemřelého Dnus, Dnadominus, Dominapán, paní 7bris,8bris,9bris, Xbrisměsíce

18 Dějiny a vývoj matrik 1. Dějiny matrik Výraz „matrika“ pochází z latiny: matricula – soupis kleriků při chrámu opatřených obročím Soupisy členů již v raném křesťanství ( evidence křtů ve 3. stol), ve středověku pokusy o zavedení evidence – Lateránský koncil 1137, pařížský koncil Nejstarší křesťanské matriky – Francie 1334 – 1357, Provence – křest Petrarkovy Laury (po 1305). 14. století Itálie, Belgie, Španělsko a Švýcarsko nařízení vést matriky ve Francii V 16 století ostatní evropské země – např. Německo, dříve protestanti než katolíci. Pravoslavné země až 18 – 19. století. Situace v českých zemích: nejstarší 1546 (křestní) a 1531 (oddací) – němečtí luteráni v Jáchymově Všeobecné nařízení o vedení matrik – tridentský koncil 1545 – 1563, prováděcí nařízení Pia VI. z r V českých zemích před koncem 16. století ojediněle, více evangelíci, katolíci v německy mluvících oblastech – Svitavy 1599, Brno sv. Jakub – 1587, Dolní Věstonice 1579, Moravská Třebová Zavedení matrik na Moravě vyhlásila olomoucká biskupská synoda v r. 1591, ale teprve v r stanovil římský rituál pravidla pro jejich vedení. Teprve po roce 1650 se vedení matrik všeobecně rozšířilo. Situace v okolí: Tišnov 1777, Deblín 1659, Čebín 1717, Drásov 1680, Lomnice 1714, Kuřim 1634, V. Bítýška 1674, Dolní Loučky 1658, Doubravník 1623, Velká Bíteš 1629, Bystřice n. P. 1650

19 Dějiny a vývoj matrik 2. Vývoj matrik - původně zapisovány pouze křty a sňatky, na konci 17. stol. přibyly i úmrtí – matriky se stávají tripartitní. Matriku většinou tvořila jedna kniha rozdělená na část křty, sňatky a úmrtí – zápisy postupné pro celou farnost Poz.: bylo zapisováno nikoliv datum narození, ale křtu - prvotní zápisy ( cca do roku 1670) velmi chudé, často vedené „in continuo“ Zápisy od konce 17. století do část narozených: datum křtu, jméno křtícího kněze, jméno dítěte, jména rodičů, jména kmotrů (patrini, levantes, compatres, testes) - část oddaných: datum svatby, jména ženicha a nevěsty a jejich otců, jména svědků, jméno oddávajícího kněze, někdy termíny ohlášek - část zemřelých: datum pohřbu, jméno zemřelého, přibližný věk, zda byl zaopatřen a jméno pohřbívajícího

20 Dějiny a vývoj matrik Jazyk a písmo matrik – 17. století v naprosté většině česky a novogotickým písmem, 18. století postupně přichází latina a latinka – používá se až do 1784 Zapisovatel – většinou kněz (farář, kaplan), ale také kantor, kostelník, obecní písař Od roku 1770 se uvádí i čísla domů 2.2. Zápisy od 1784 do 1867 Patenty Josefa II. z let 1781 a 1784 a dekret 1787 upravily formu zápisu v matrikách. Matriky se stávají veřejnými úředními knihami, které vede a spravuje katolická církev Matrika obsahuje předtištěné rubriky či sloupce a zapisující je pouze vyplňuje, což vede ke zestručnění zápisů a způsobuje problémy s identifikací osob (např. KO – pouze jméno ženicha bez původu), osoba musí mít příjmení, které nesmí přecházet „po statku či po chalupě“ Zápisy již nejsou řazeny postupně pro celou farnost, ale odděleně pro jednotlivé vesnice Od cca 1810 se přibývá datum narození a úmrtí (nikoliv už pouze křest a pohřeb), příčina úmrtí, jméno porodní asistentky (od cca 1813) Jazyk a písmo : výhradně německy a kurent

21 Dějiny a vývoj matrik Postupně se zápisy rozrůstají – 20. léta 19. století KN: datum narození a křtu, kdo křtil, číslo domu, jméno dítěte, pohlaví, otec a jeho povolání, matka vč. rodného příjmení, jména a povolání kmotrů, jméno a bydliště porodní báby, později přibývají i jména rodičů otce i rodičů matky KO: datum a místo sňatku, jména, příjmení, postavení a věk ženicha a nevěsty, čísla jejich domů, jména jejich rodičů, vč. jména matek za svobodna, jména a povolání svědků, kdo oddával KZ. datum úmrtí a pohřbu, číslo domu, jméno zemřelého, náboženství, pohlaví, věk, příčina úmrtí, kdo zaopatřil a kdo pohřbil V letech 1840 a 1850 – nové formuláře matričních zápisů, více podrobností Kromě far mohly vést matriky pouze zemřelých i některé špitály (Brno nemocnice alžbětinek od 1783), vlastní matriky vedly později i porodnice (Brno od 1785) Evangelické matriky – od r (toleranční patent), do roku 1829 vedli katoličtí faráři, do roku 1866 měli dohled Indexy matrik – nařízeno Josefem II v r. 1784, později nařízeno provést i pro starší matriky, nikdy důsledně nenaplněno, vedení dle německé abecedy ( B+P, C+K, D+T, I+ J atd.)

22 Dějiny a vývoj matrik Zápisy od 1867 do 1950 Od 1867 zásadní změna – používání češtiny a latinky Civilní matriky od 1868 – občanské sňatky, od 1870 matriky všech tří druhů NOZ, teprve od 1925 byly příslušné tyto matriky pro děti beze křtu, zápisy provádělo okresní hejtmanství Židovské matriky – před rokem 1784 ojediněle (Brtnice 1750) po roce 1784 nařízeno, dohled katolické církve, zápisy i v katolických matrikách, od 1868 nabyly veřejný charakter, během 2. svět války velká část matrik zničena Matriky dalších církví pokud byly uznány státem – Církev starokatolická od 1870, Jednota bratrská od 1882, příslušníci dalších církví neuznaných státem v civilních matrikách, Vojenské matriky – vedli polní kuráti podle posádek ( české země od 1673), zrušeno až 1948, uloženy ve Vojenském hist. archivu Po roce 1918 – CČH od 1920, Pravoslavná církev v ČR od 1923 Zapisování do církevních matrik skončeno k , od zákon o odebrání vedení matrik ŘKC, matriky byly zcizeny a soustředěny v archivech

23 Opisy matrik, matriky mrtvé a živé 3. Opisy matrik vedení nařídil již tridentský koncil, na Moravě od r v olomoucké diecézi (K, O). Opisy matrik Z od začátku 18. stol. V Čechách až o 100 let později. V brněnské diecézi od 1778.Pořizoval je farář, revidoval příslušný děkan Opisy byly ukládány na biskupských konsistořích, měly by obsahovat totéž co originály, většinou nejsou přístupné ( s výjimkou těch, kde originály chybějí) Opisy židovských matrik prohlášeny po roce 1945 za originály 4. Mrtvé a živé matriky Mrtvé (neživé) matriky – zápisy N a Z většinou + - před r. 1900, zápisy oddaných před 1930, uloženy ve SOA (Čechy) nebo ZA (Morava – Brno, Opava) MZA Brno – téměř vše digitalizováno a zveřejněno na Digitalizace matrik v dalších archivech – Praha, Plzeň, Třeboň, Zámrsk, Litoměřice, Opava

24 Opisy matrik, matriky mrtvé a živé ZA Opava – oblast býv. Severomoravského kraje, digitalizováno, dostupné na Čechy: SOA Praha (actapublica – střední Čechy),SOA Plzeň (actapublica – západní Čechy), AHMP (www.ahmp.cz), SOA Třeboň (www.ceskearchivy.cz - jižní Čechy), SOA Zámrsk (www.vychodoceskearchivy.cz), SOA Litoměřice (www.soalitomerice.cz - severní Čechy)www.ahmp.czwww.ceskearchivy.czwww.vychodoceskearchivy.czwww.soalitomerice.cz NA Praha – židovské matriky 1730 – 1949 Živé matriky (po roce 1900) – nejsou volně přístupné, možno nahlédnout po předložení OP nebo RL, ale pouze do zápisů vztahujících se k vlastní rodině. Příklad: Jimramov N – 1831 – 1949 „živá matrika“ nedostupná pro bádání

25 Zásady hledání v matrikách Postupujeme směrem do minulosti Využíváme indexy (rejstříky), pokud jsou k dispozici Zapisujeme či zaznamenáváme celé znění zápisů, každá maličkost může být důležitá (vč. jmen kmotrů a svědků) Vždy najít datum zápisu, i když je uváděné ve formě „viz výše“. Nezapomínáme na údaje odkud jsme čerpali informace: číslo (signatura) matriky, farnost, obec, strana knihy, číslo snímku u webové aplikace – snadné nalezení příště Snažíme se vše rozluštit – věty, slova, písmena, zkratky, vpisky

26 a) bez internetu - návštěva MZA archivu Brno-Bohunice, badatelna (P-Č), registrace zdarma - inventáře matrik dle farností, pak dle druhu (N-O-Z) - vyplnění žádanky, cca 30 minut, mikrofilm - čtečka mikrofilmů Internet - stránky - viz další okna Postup hledání v matrikách

27

28

29

30

31

32 Příklady zápisů

33

34

35

36

37

38


Stáhnout ppt "Písmo, jeho vývoj, používání v genealogických zápisech, příklady textů, pravopis Matriky – dějiny a vývoj, uložení, formáty a opisy, mrtvé a živé matriky,"

Podobné prezentace


Reklamy Google