Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Člověk a trauma Pojmy, poznatky, metody K a r e l B a l c a r Pražská psychoterapeutická fakulta 16. dubna 2010.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Člověk a trauma Pojmy, poznatky, metody K a r e l B a l c a r Pražská psychoterapeutická fakulta 16. dubna 2010."— Transkript prezentace:

1 Člověk a trauma Pojmy, poznatky, metody K a r e l B a l c a r Pražská psychoterapeutická fakulta 16. dubna 2010

2 STRES KRIZE TRAUMA může způsobit zpravidla je Souvislosti pojmů

3 NÁSLEDKY:POVAHA: 3. TRVALÁ PORUCHA V OSOBNOSTI 3. NEZVLADATELNOST 2. POSTTRAUMATICKÁ STRESOVÁ PORUCHA 2. NEODVRATNOST 1. AKUTNÍ STRESOVÁ REAKCE 1. NEOČEKÁVANOST Trauma: POŠKOZENÍ ČLOVĚKA ZRAŇUJÍCÍ UDÁLOSTÍ

4 NEZVLÁDNUTA STRESOVÉ ONEMOCNĚNÍ AKTIVACE CÍLOVÝCH ORGÁNŮ ZVLÁDNUTA OBNOVENÍ ROVNOVÁHY STRESOVÁ REAKCE EMOČNÍ OCENĚNÍ KOGNITIVNÍ OCENĚNÍ UDÁLOST Průběh stresové reakce na traumatickou událost

5 Příznivé zvládání traumatu TRAUMA STABILIZACE ZPRACOVÁNÍ INTEGRACE

6 Průběh traumatického dění: „NORMÁLNÍ“  „VÝKŘIK“: úzkost, zděšení, hněv  OBRANA: vyhýbání podnětům  INTRUZE: vtíravé vzpomínky  ZPRACOVÁNÍ: přijetí stavu věcí  UZAVŘENÍ: život jde dál

7 Nepříznivé zvládání traumatu TRAUMA UČENÍ: patogenní PŘEDPOKLADY: selhání ORIENTACE: zmatení

8 Průběh traumatického dění: „PATOLOGICKÝ“  „PŘEMOŽENÍ“ ČLOVĚKA UDÁLOSTÍ: zmatek, „poplachová“ stresová reakce  PANIKA, VYČERPÁNÍ: úzkostné a depresivní stavy  FOBIE: nutkavé vyhýbání souvisejícím podnětům  CHRONICKÉ ZAPLAVENÍ: psychické a somatické příznaky funkčního selhávání  PSYCHOSOMATICKÁ ONEMOCNĚNÍ: oběhu, dýchání, zažívání, sexuální funkce, imunity  PORUCHA OSOBNOSTI: možné jsou všechny typy

9 Posttraumatická porucha Z HLEDISKA ČASU VÝSKYTU PŘÍZNAKŮ:  AKUTNÍ STRESOVÁ REAKCE – do 3 měsíců po události  POSTTRAUMATICKÁ STRESOVÁ PORUCHA – déle než 3 měsíce  PTSP S OPOŽDĚNÝM ZAČÁTKEM – po více než 6 měsících

10 Typické psychofyzické příznaky u PTSP  TĚLESNÉ: únava, poruchy příjmu potravy, spánku, sexuální funkce, chronická bolest, nadměrná bdělost a lekavost  CITOVÉ: úzkosti a panika, deprese, obsese a kompulze, podrážděnost a hněv, citový ztlum, provinilost a truchlení, odtažitost, náhlé zaplavení emocemi spojenými s traumatem  POZNÁVACÍ: výpadky paměti, poruchy soustředění, ostražitost a vztahovačnost, změněné prožívání času, znovuprožívání traumatu bdělé či snové  AKČNÍ: ztráta sebevlády a schopnosti rozhodovat se, narušení rutinních činností a vztahových interakcí, vyhýbání situacím připomínajícím trauma

11 Zvláštní příznaky u PTSP  PORUCHY REGULACE CITŮ A IMPULZŮ  DISOCIAČNÍ PORUCHY  SOMATIZAČNÍ PORUCHY  PORUŠENÝ CIT IDENTITY  PORUCHY SOCIÁLNÍHO VNÍMÁNÍ A CHÁPÁNÍ  SKLONY KE ZNOVUPŘIJÍMÁNÍ „ROLE OBĚTI“  CELKOVÁ ZTRÁTA HODNOT, SMYSLU A NADĚJE  KULTURNĚ SPECIFICKÉ REAKCE NA TRAUMA

12 Zvláštnosti reagování na trauma KULTURNÍ A SKUPINOVÉ: Nápodoba ostatními členy typicky vykazovaných osobních vzorců OČEKÁVÁNÍ, POSTOJŮ A PROJEVŮ tělesné, duševní a existenciální povahy INDIVIDUÁLNÍ: Z osobních dispozic a z předchozích zkušeností vyplývající jedinečný osobní vzorec

13 Úrovně osobní traumatizace EXISTENCIÁLNÍ: ztráta vůle a odvahy k životu EKOLOGICKÁ: škodlivý přístup k životnímu prostředí PSYCHICKÁ: selhávání prožitkového sebeřízení VZTAHOVÁ: ztráta vzájemné citové a praktické podpory SOMATICKÁ: rozvrat tělesných podmínek přežití

14 Somatické trauma Porušení homeostatických funkcí a celistvosti organismu fyzickými nebo psychosomatickými účinky traumatizace VÝSLEDEK: OBNOVENÍ TRVALÉ ZDRAVÉ FUNKCE POŠKOZENÍ Fyziologický rozvrat a poškození těla

15 Neurobiologické traumatické okruhy SMYSLY: traumatizující podněty TALAMUS: ocenění a přepojení podnětových vzorců KMEN: bdělost a základní životní funkce KŮRA: zpracování a vyhodnocení významu LIMBICKÁ JÁDRA: programy citového reagování a průběhu činností HYPOTALAMUS: regulace vegetativních emočních a útrobních funkcí

16 Neurobiologické traumatické pochody  STRESOVÁ REAKCE: změny ve vylučování stresových hormonů a přenašečů v mozku – kortizol, endorfiny aj.; sympatikotonní aktivace  VLIV TRAUMATU NA MOZEK: změny v důsledku „učení“ na úrovni synapsí a nervových vláken + „učení“ na úrovni buněčných jader!  DŮSLEDKY TRAUMATU PRO MOZEK: „předprogramování“ vrozených funkčních vloh s vlivem na další reagování + změny ve stavbě mozku, zvl. úbytek hmoty hipokampu a amygdaly s vlivem na obě pamětní a vyhodnocovací funkce psychiky (vědomá obsahová + nevědomá citová a průběhová), úbytek zvl. paměťové a senzomotorické kůry

17 Psychické trauma Vyvolání stresové reakce s rozpadem zdravých zvládacích mechanismů a s rozvojem poruchových způsobů citového, poznávacího, snahového a behaviorálního sebeřízení vůči náročné situaci VÝSLEDEK: OBNOVENÍ UPEVNĚNÍ SEBEVLÁDY PORUCHY Porušení funkcí a jednoty osobnosti

18 Existenciální trauma Ztráta životních jistot a zpochybnění postojů ke světu, životu, sobě a jejich / své hodnotě VÝSLEDEK: „ANO!“ (SMYSLUPLNOSTI SVÉHO ŽIVOTA) „NE!“ ANGAŽOVANÉ REZIGNOVANÉ PŘIJETÍ VZDÁNÍ Otřesení vůle a odvahy k životu

19 Obecné cíle léčby (post)traumatických obtíží a poruch  Traumatizovaný člověk zakouší:  bolest, bezmoc, někdy i beznaděj,  otřesení svého chápání světa, sebe, svých vztahů.  Terapeutická pomoc mu má vzhledem k traumatické zkušenosti usnadnit:  orientaci v ní a v jeho světě, životě a v sobě po ní,  zvládání jejích rušivých účinků v těchto oblastech,  její prospěšnou integraci do svého života.

20 Optimální podmínky úspěšné léčby PTSP  PŘEDCHOZÍ POSKYTNUTÍ PSYCHOLOGICKÉ PRVNÍ POMOCI A KRIZOVÉ INTERVENCE AŽ KE STABILIZACI  VYTVOŘENÍ BEZPEČNÉHO PROSTŘEDÍ PRO LÉČBU  MOBILIZACE SOUSTAVNÉ PSYCHOSOCIÁLNÍ PODPORY V PACIENTOVÝCH VZTAZÍCH  ÚČAST PSYCHOTERAPEUTA KVALIFIKOVANÉHO PRO LÉČBU PTSP  INDIVIDUÁLNĚ KONKRETIZOVANÁ VOLBA POSTUPŮ NEJPRVE ODPOUTÁVAJÍCÍCH OD TRVAJÍCÍ VÁZANOSTI NA TRAUMATIZUJÍCÍ UDÁLOST A JEJÍ OKOLNOSTI  PODLE POTŘEBY K TOMU ÚČELU I PSYCHOFARMAKA

21 Zaměření psychologické pomoci  Čerpání z různých zdrojů - bez omezení na některý směr v „čisté“ podobě.  Orientace podle rozpoznaných právě naléhavých individuálních potřeb traumatizovaného – aktuálních i vývojových.

22 Tři směry psychologické pomoci  Expozice či konfrontace - znovuvystavování traumatické situaci ve vzpomínkách, představách či slovech.  Kognitivní zpracování - přestavba chápání, zvládání a postoje k traumatické události.  Mobilizace vlastních zdrojů - využívání existujících schopností, zkušeností a snažení člověka.

23 Rozlišení psychologické pomoci podle poruchových příznaků  NEUROFYZIOLOGICKÉ PORUCHY: psychofarmaka + psychofyziologicky a režimově zaměřená psychoterapie  PODMÍNĚNÉ REAKCE: abreakce a behaviorální zaměřená expoziční terapie  KOGNITIVNĚ-EMOČNÍ SCHÉMATA: kognitivně a experienciálně zaměřená psychoterapie  EXISTENCIÁLNÍ OTŘESY: hodnotově zacílená logoterapie a existenciální analýza  VŽDY: strukturovaná sociální podpora

24 Expozice či konfrontace Indikace:  nadměrná aktivace, fobie a vyhýbání, vtíravé myšlenky a představy aj. znaky úzkostné poruchy. Postupy:  zklidnění člověka a ustavení stabilního terapeutického vztahu;  představování a vyjadřování zkušenosti s traumatem metodami BT nebo KBT;  mobilizace „vzdorné moci“ v zaujímání postojů k událostem a k jejich následkům metodami LEA.

25 Kognitivní zpracování Indikace:  úzkost, psychofyziologické napětí, katastrofické vnímání traumatu a jeho následků. Postupy:  rozhovory vedoucí k odstupu od traumatické zkušenosti a jejích současných následků,  přepracování katastrofických nesprávných předpokladů a závěrů z nich metodami kognitivních terapií a osobní existenciální analýzy.

26 Mobilizace vlastních zdrojů Indikace:  obtíže s přijetím a snášením prožité zkušenosti a jejích stresujících následků ve vlastním životě. Postupy:  navazování na dřívější zkušenosti a dovednosti při zvládání náročných životních událostí a situací v terapeutických rozhovorech a praktických úkolech;  poskytování praktické a citové podpory v rodinných a dalších společenských vztazích a činnostech;  utváření konstruktivního postoje k traumatu a nacházení osobního smyslu v nové životní situaci postupy LEA.

27 Zdroje existenciální „vůle k životu“  Já jsem – mohu (vůbec) být?  Já žiji – přeji si (vůbec) žít?  Já jsem já – smím (vůbec) takový být?  Já jsem tu – je to (vůbec) k něčemu dobré? „ZÁKLADNÍ EXISTENCIÁLNÍ MOTIVACE“ (podle A. Längleho)

28 Podmíněnost „vůle žít“ (podle A. Längleho) Existenciální „CHCI ŽÍT!“ 1) Já jsem – MOHU být? 2) Já žiji – PŘEJI SI žít? 3) Já jsem já – SMÍM být takový? 4) Já jsem tu – pro co tu MÁM být?

29 Existenciální rozměr traumatu 1:  PROŽITEK: ztráta „místa k pobytu ve světě“: zakotvení, prostoru, jistoty  DŮSLEDKY: nejistota, uzavřenost, úzkost  PROJEVY: 1. útěk - 2. boj - 3. nenávist - 4. ochromení; poruchy „úzkostného“ až „schizo-“ typu „NEMOHU, NELZE MI BÝT“

30  PROŽITEK: ztráta „citu hodnoty“ v životě: sepětí, naděje, bezprostřední hodnoty žití  DŮSLEDKY: citová utlumenost, „odcizenost“, netečnost  PROJEVY: 1. snaha o výkon – 2. upírání ceny – 3. vztek – 4. rezignace; poruchy „depresivního“ typu „NESTOJÍ MI ZA TO ŽÍT“ Existenciální rozměr traumatu 2:

31 Existenciální rozměr traumatu 3:  PROŽITEK: ztráta „sebepřijatelnosti“: sebedůvěry, sebeceny, sebeurčení  DŮSLEDKY: sebeodmítání, zahanbení, osamění  PROJEVY: 1. vyhýbání – 2. přehnané angažování – 3. hněv – 4. „sebeodtrhávání“ ze vztahů; poruchy „disociačního“ nebo „závislého“ typu „NESMÍM BÝT, JAKÝ JSEM“

32 Existenciální rozměr traumatu 4:  PROŽITEK: ztráta „smyslu v životě“: „NEJSEM TU K NIČEMU“ vlastní prospěšnosti v uskutečňování hodnot  DŮSLEDKY: bezcílnost, pasivita, pochybování o životě  PROJEVY: 1. provizornost – 2. idealizace – 3. fanatismus – 4. zoufalství; poruchy typu náruživostí, rezignovanosti, destruktivity a sebedestruktivity „NEJSEM TU K NIČEMU“

33 Typické existenciální příznaky u PTSP  ZHROUCENÍ „SAMOZŘEJMÝCH“ ŽIVOTNÍCH JISTOT: (1) svět je mi příznivý; (2) život je dobrý a žádoucí; (3) já jsem v pořádku a v bezpečí; (4) mám pro co žít  VÝSKYT EXISTENCIÁLNÍ ÚZKOSTI: (1) nemohu tu být + (2) nestojí mi za to žít + (3) já nestojím za nic + (4) nemám pro co žít  ODMÍTÁNÍ DALŠÍHO ŽIVOTA ZA VZNIKLÝCH OKOLNOSTÍ: „toto nemohu, odmítám, nesmím a nemám proč přijmout“  PRAKTICKÁ REZIGNACE NEBO DESTRUKCE: útěk do závislostí, impulzivita, agresivita, pasivita, sebetrýznivé ruminace, jáské či hodnotové disociace

34 Existenciální pomoc v traumatu  poskytnout ochranu a ujištění (1. EM)  umožnit hodnotovou orientaci v dění (2. EM)  schválit reakci postiženého (3. EM)  poskytnout výhled v čase (4. EM) AKTIVNÍ ÚČASTÍ V ŽIVOTĚ POSTIŽENÉHO

35 Vybrané prameny: Frankl, V. E. Vůle ke smyslu. Brno: Cesta Friedman et al. (Hrsg.) Psychotrauma. Die posttraumatische Belastungsstörung. Wien: Springer Längle, A. Nalézt přitakání životu. Propsy, 1997, 3. (2), Längle A. The art of involving the person – The fundamental existential motivations as the structure of the motivational process. European Psychotherapy, 2003, 4 (1), Přednášky a diskuse mezinárodního kongresu „Trauma a osobnost“, GLE-International, Wien – Vizinová, D., Preiss, D. Psychické trauma a jeho terapie (PTSD). Praha: Portál, 1999.

36


Stáhnout ppt "Člověk a trauma Pojmy, poznatky, metody K a r e l B a l c a r Pražská psychoterapeutická fakulta 16. dubna 2010."

Podobné prezentace


Reklamy Google