SOCIOLOGIE MANAGEMENTU

Prezentace na téma: "SOCIOLOGIE MANAGEMENTU"— Transkript prezentace:

1 SOCIOLOGIE MANAGEMENTU
Úvod, vymezení předmětu a klíčové pojmy Mgr. Petr Hampl

2 Co je sociologie? Sociologie je společenská disciplína zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností. O obsahu sociologie a vymezení předmětu jejího zkoumání neexistuje shoda.

3 Čím se zabývá sociologie
Jedinci, strukturou jejich osobnosti, povahovými rysy, návyky a tím, jak se to vše vytváří a udržuje Vztahy, události a procesy odehrávající se mezi lidmi Skupiny Společnosti jako celky Obecné teorie, které o tom pojednávají Způsob, jak se tím zabývají: formulace a ověřování hypotéz. Sociologie se zajímá především o záležitosti, které se dějí systematicky a lze v nich vypozorovat určitou pravidelnost.

4 Vztah ekonomie a sociologie
Oba obory se výrazně překrývají Hranice nejasná V sociologii se pracuje méně s abstraktními modely a více se statistickou analýzou Ekonomové klasické školy pokládali ekonomii za jeden z podoborů sociologie V sociologii je více prostoru pro bizarní podivínské myšlení. Velmi často dokonce převažuje.

5 Sociologie managementu
Ty sociologické poznatky a techniky, které jsou užitečné při řízení organizace.

6 Člověk není „také“ sociální bytost.
Člověk je sociální v každém aspektu svého bytí. Můžeme si představit společnost bez jedinců, ale nikoliv jedince bez společnosti. Peter L. Berger: Pozvání do sociologie

7 Může existovat člověk mimo skupinu?
Amala a Kamala

8 Vznik člověka jako sociální bytosti
stává se člověkem v pravém slova smyslu v procesu socializace nejdynamičtější v rané fázi života celoživotní proces

9 Socializace formování osobnosti
Učíme se vnímat svět kolem sebe a dávat věcem význam „zrcadlové já“ začleňování do společnosti osvojování si (internalizace) vzorců chování a vnímání KLÍČOVÝ VÝZNAM LIDÍ A JAZYKA

10 Socializace Primární socializace: malé dítě (vzniká lidská bytost v běžném významu toho slova) Sekundární socializace: v novém kolektivu (dotváření již existující lidské bytosti) Resocializace: výrazná životní změna Totální resocializace (alternace): rozbití osobnosti

11 Společnost nejen, že kontroluje naše chování, ale vytváří naši totožnost, naše myšlenky a city. Peter L. Berger: Pozvání do sociologie A co rebelové?

12 Sociální situace Definovaná společným očekáváním
Ten, kdo situaci definuje, ten ji ovládá Nejde o fyzickou realitu, ale o to, jak jí účastníci rozumí

13 Sociální interakce Proces vzájemného působení jedince na druhého člověka nebo skupinu kooperace X konflikt záměrná X nezáměrná přímá X nepřímá

14 Sociální skupina Skupina tří a více jednotlivců, které spojuje určitý společenský vztah Existuje mezi nimi psychický vztah Jsou si toho vědomi

15 Regulátor chování nahrazující instinkt
Sociální instituce Systém rolí, předpisů a očekávání Regulátor chování nahrazující instinkt Je naprosto nemyslitelné dělat to jinak! Instituce poskytují procedury, jimiž se vytvářejí vzory lidského chování a jimiž je toto chování nuceno probíhat v kolejích, které společnost považuje za žádoucí. Tyto vzorce se jeví jako jediné možné a zdánlivě neměnné. Arnold Gehlen Problém: Je možné, aby instituce rodiny chránila děti?

16 Sociální kontrola mechanismus k udržení chování členů ve stanovených mezích vzory sankce (od údivu po vyloučení nebo likvidaci) poskytování náhradních cílů terapie a povzbuzování jazyk optimálně fungující kontrola není vůbec vnímána Někteří sociologové tvrdí, že kontrola je první a základní důvod, proč skupiny a společnosti drží pohromadě

17 Sociální role Komplexní návod jak jednat a jak působit
Každý člověk hraje více rolí Role založena na očekávání, že ostatní budou hrát své role Různí lidé hrají stejnou roli různým způsobem (včetně ztotožnění a odstupu od role) Možnost konfliktu rolí Osobnostní předpoklady pro hraní určité role (fyzické a mentální hranice) Osobnost můžeme definovat jako schopnost hrát určité role

18 Sociální stratifikace
stratus = vrstva rozvrstvení vnitřní rozdělení společnosti na vrstvy, třídy nebo kasty rozdíly v majetku a moci spojené s rozdíly ve struktuře každá nebo téměř každá společnost má stratifikaci každá třída nebo vrstva má své zájmy, ideologie a kulturu různé stupně rozvoje třídního vědomí i záležitosti typu sexuální přitažlivosti jsou dány třídně stratifikace i uvnitř organizací

19 Teorie třídního konfliktu
Marx, Schumpeter, Dahrendorf, Berger jsou dvě rozhodující třídy (strany konfliktu) mezi nimi neustálý konflikt zájmů předmětem konfliktu zdroje, vliv, prestiž za určitých podmínek propuká otevřený konflikt běžnější „kulturní válka“ – spor o hodnoty, instituce, jazyk apod. příliš velká mocenská nerovnost: vládnoucí třída zabrání ovládané vnímat konflikt

20 Proměny základního třídního konfliktu
Podnikatelé versus zaměstnanci „nová třída“ versus „stará třída“

21 Konsensuální pojetí Parsons, Davis,Moore
složitější vícevrstevnatá struktura sociální nerovnost = předpoklad úspěšného fungování společnosti jako celku často spojeno s metaforou společnosti jako organismu, systému, stroje o stratifikaci existuje ve spol. konsensus rozdíly založeny na rozdílných přínosech

22 Sociální mobilita Schumpeter: Třída je jako autobus (lidé se mění, ale třídní zájem zůstává) Mobilita zmírňuje třídní konflikt (a naopak) Sama míra mobility předmětem třídního konfliktu V téměř každé společnosti existuje určitá mobilita V žádné společnosti není mobilita neomezená Každý člověk se rodí s určitými omezeními

23 Ideologie Logik se ptá: Je tvrzení pravdivé?
Sociolog se ptá: Kdo z něj má prospěch? Každý názor může být ideologií Ideologie má vždy také emotivní složku Ideologie umožňuje určité skupině prosadit své zájmy Funguje i v rámci malých skupin Ideologie jako „falešné vědomí“

24 Upřímný je ten, kdo věří vlastní propagandě.
David Riesman

25 Klíčové pojmy k zapamatování
Sociální situace Sociální instituce Sociální skupina Role Sociální vztahy Stratifikace Socializace Sociální mobilita Sociální kontrola Ideologie

26 O sociolozích se vypráví málo vtipů. Je to pro ně poněkud frustrující.
A poznatek na závěr O sociolozích se vypráví málo vtipů. Je to pro ně poněkud frustrující. Peter L. Berger

27 SOCIOLOGIE MANAGEMENTU Mgr. Petr Hampl
VÝZKUMNÉ METODY SOCIOLOGIE MANAGEMENTU Mgr. Petr Hampl

28 PODLÉHÁ STEJNÝM ZÁKONITOSTEM A PLATÍ PRO NĚJ STEJNÁ PRAVIDLA!
Sociologický výzkum… ... marketingový výzkum… …psychologický, antropologický výzkum… …nebo jakýkoliv jiný PODLÉHÁ STEJNÝM ZÁKONITOSTEM A PLATÍ PRO NĚJ STEJNÁ PRAVIDLA!

29 Klíčové koncepty výzkumu
VALIDITA RELIABILITA

30 Typy výzkumu Kvalitativní Cílem je vytvořit hypotézu. Kvantitativní Cílem je ověřit hypotézu.

31 Typy výzkumu Kvalitativní Cílem je vytvořit hypotézu. Kvantitativní Cílem je ověřit hypotézu.

32 Kvalitativní metody Obrázek Sherlocka Holmese

33 Kvalitativní metody ROZHOVOR Nestandardizovaný Polostandardizovaný
Velice důležité a obtížné je provedení zápisu.

34 Kvalitativní metody ŽIVOTOPIS Narativní (biografický) rozhovor Dopisy
Fotografie Dobové články

35 Kvalitativní metody FOCUS GROUP (skupinový pohovor)
Kdo budou účastníci Rekruitace Vlastní skupinový rozhovor Pozorování a záznam

36 Kvalitativní metody POZOROVÁNÍ Úplný účastník
Účastník jako pozorovatel Pozorovatel jako účastník Úplný pozorovatel

37 Kvalitativní metody PŘÍPADOVÁ STUDIE Určení výzkumné otázky
Výběr případu Určení metody sběru dat Sběr dat a jejich vyhodnocení

38 Kvalitativní metody EXPERIMENT

39 Kvalitativní metody DALŠÍ METODY
Jediným omezením je kreativita výzkumníka Vždy systematický přístup Vždy korektní dokumentace Jak je to s validitou? Jak je to s reliabilitou?

40 Postup kvalitativního výzkumu
Stanovení cíle – co se bude zjišťovat Vzorek (koho se budu ptát, zkoumat atd.) Typický případ Neobvyklý případ Kdo je mi k dispozici Sněhová koule Stanovení metody sběru dat Pečlivé zaznamenání Vyhodnocení Předběžná hypotéza Stanovení dalšího postupu

41 Kdy je kvalitativní výzkum u konce?
TEORETICKÁ NASYCENOST! GROUNDED THEORY

42 VYSOKÉ VALIDITY NÍZKÉ RELIABILITY
Obecně platí, že kvalitativní metody umožňují dosáhnout VYSOKÉ VALIDITY za cenu NÍZKÉ RELIABILITY

43 Kvantitativní metody

44 Kvantitativní metody Většinou dotazníkové šetření
( V PSYCHOLOGII SE PRACUJE S JINÝM TYPEM DOTAZNÍKŮ!!) Existují i jiné kvantitativní metody

45 ! Navzdory názoru většiny marketingových manažerů a konzultantů, dotazníkový výzkum není nástrojem pro zjištění situace na trhu. Je to nástroj pro ověření, zda jsou naše dosavadní domněnky správné.

46 Postup dotazníkového šetření
Formulace hypotézy Je dotazníkový výzkum vhodný? Vymezení základního souboru Určení velikosti vzorku Určení způsobu výběru vzorku Konstrukce dotazníku Pilotní předvýzkum Úprava výzkumu do finální podoby Sběr dat Analýza dat Formulace závěrů, sociotechnické doporučení atd.

47 Formulace hypotézy Hypotéza musí být konkrétní – i za cenu omezení původního tvrzení Hypotéza musí mít formu souvislosti mezi dvěma nebo více proměnnými Operacionalizace – omezení významu slova tak, aby byl výsledek měřitelný Například štědrost –x ochota darovat peníze na dobročinnost alespoň jednou měsíčně

48 Vymezení základního souboru
Kvantitativní metody Vymezení základního souboru Ty subjekty, pro které bude platný výsledek výzkumu Úzký versus široký vzorek – výhody a nevýhody (populace)

49 Určení velikosti vzorku
Kvantitativní metody Určení velikosti vzorku Nezáleží jen na velikosti, ale na způsobu výběru!!!! Minimální velikost dána relativně složitým statistickým vzorcem Závisí na „intervalu spolehlivosti“ a „rozptylu“ Nezávisí na velikosti základního souboru!

50 ZPŮSOB VÝBĚRU VZORKU Kvantitativní metody Náhodný výběr Kvótní výběr
… a desítky dalších metod

51 Dotazník Seznam otázek Otázky mohou být otevřené a uzavřené
Neměl by být příliš dlouhý – problém s koncentrací respondenta Měl by zohledňovat způsob sběru dat Otázky nesmí být návodné (pořadí odpovědí ve škále) Určitému zkreslení se stejně nevyhneme Otázky musí být jednoznačné Opatrně s citlivými tématy! Nepřímé otázky …a hlavně nezapomínejme, že se pořád jedná pouze o testování vstupní hypotézy.

52 PILOTNÍ VÝZKUM Kvantitativní metody Může ukázat, že:
respondenti některým otázkám nerozumějí respondenti neznají odpověď respondenti nejsou ochotni odpovídat dotazník je příliš dlouhý …a řadu dalších problémů

53 Sběr dat Tazatelé obcházejí respondenty s dotazníkem CATI
On-line výzkumy Distribuce poštou, v časopise atd. „bezbranné“ populace Volba závisí na rozpočtu, požadované návratnosti dotazníku a dalších faktorech. Dotazníkové šetření není anketa!!

54 Vyhodnocení Jednorozměrné statistiky
Hledání korelací (statistická souvislost mezi jevy) – pozor na falešné korelace! Hledání vícerozměrných korelací Hledání faktorů v pozadí (faktorová analýza) Clusterování – hledání skupin podobných respondentů Diskriminační analýza …a spousta dalších metod – záleží jen na čase a rozpočtu

55 Samotný statistický údaj nestačí
Vždy potřebujeme znát ještě: Interval spolehlivosti (kde se nachází skutečná hodnota) Hladina významnosti (jaké je riziko, že náš výběr je vychýlen tak, že skutečná hodnota je mimo interval spolehlivosti)

56 Kvantativní metody umožňují dosáhnout vysoké reliability,…
…všem za cenu nízké validity!!

57 Metody na pomezí Textová (obsahová) analýza Sociometrie

58 SOCIOMETRIE Jednoduchý způsob, jak analyzovat vztahy v malých skupinách Respondenti odpovídají na otázky typu „koho by ses zeptal na radu?“, „s kým bys chtěl strávit dovolenou?“ apod. Grafické vyhodnocení

59 OTÁZKY A DISKUZE Literatura:
Miroslav Disman: Jak se vyrábí sociologická znalost