Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sociální teorie moderní společnosti Prof. Ing. František Zich, DrSc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sociální teorie moderní společnosti Prof. Ing. František Zich, DrSc."— Transkript prezentace:

1 Sociální teorie moderní společnosti Prof. Ing. František Zich, DrSc.

2 1. Úvod - pojmy a otázky vztahující se k tématu K čemu teorie? K čemu věda? Co to je teorie, co to je věda? Co to je sociální? Co to je moderní ? A co to je společnost? Všichni to říkáme, denně o tom čteme, nebo to slyšíme, ale víme přesně o co jde? A v čem je jejich smysl a jak spolu souvisejí…?

3 Témata 1. Soudobá sociologie – přehled témat a teorií 2. Sociologická reflexe společných jevů 3. Teorie modernizace a postmoderní společnost. 4. Teorie globalizace, sociální obsah a souvislosti globální společnosti. 5. Vztah ekonomického a sociálního v moderní společnosti. 6. Symbolický, sociální a kulturní kapitál, sociologické teorie sítí 7. Znalostní společnost a možnosti vědy ve společnosti. 8. Problém sociální kontroly moci v soudobé společnosti. 9. Teorie sociální soudržnosti, sociální spravedlnost, sociální rizika soudobé společnosti 10. Feministická sociální teorie

4 Sociální teorie Tradiční sociologické teorie, pozitivismus, naturalismus – A. Comte. H Spencer, E. Durkheim Teorie společensko ekonomických formací – K.Marx Stratifikace, „duch kapitalismu“- M. Weber Funkcionalismus – T. Parsons, R. Merton Interpretativní sociologie – H. Garfinkel Moderní sociologie – A. Giddens, P Bourdieu, Teorie sociálního kapitálu – J.Coleman Teorie sociálního jednání – Randal Collins Teorie globalizace – Z. Bauman, Ulrich Beck, F. Fukuyama, R. Reich

5 Literatura Povinná literatura: Beck, U.: Riziková společnost. Praha: Slon, Harrington, A. a kol. Moderní sociální teorie, Praha: Portál 2006 Petrusek, M.: Společnosti naší doby. Praha: Slon, 2006 Fukuyama, F.: Velký rozvrat, Praha: Academia, 2006 Keller, J.: Nejistota a důvěra, aneb K čemu je modernitě dobrá tradice, Praha: Slon, 2009 Doporučená literatura: Castells, M.: Creation of social network. I. Oxford: Blackwell Publisher, Bourdieu, P.: Teorie jednání. Praha: Karolinum, 1998 Keller, J.: Vzestup a pád středních vrstev. Praha: Slon, Bauman, Z.: Tekutá modernita, Praha: Mladá fronta, Tuček M. a kol., Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí, SLON Praha 2003 Hertzová, N.: Plíživý převrat, Praha: Nakladatelství Dokořán, 2003 Giddens, A.: Třetí cesta a její kritici. Praha: Mladá Fronta, 2004.Musil, J. a kol.: Pojetí sociální soudržnosti v soudobé sociologii a politologii. Praha: UK FSV CESES, 2004 Keller, J.: Nedomyšlená společnost a sociologické poznání. Praha: ISV, 2005 Machonin, P.: Česká společnost a sociologické poznání, Prah:, ISV, 2005 Simonová, N., Matějů, P.: České vysoké školství na křižovatce, Praha: Sociologický ústav, 2005 Hamplová, D. a kol.: Životní cyklus- sociologické a demografické perspektivy, Praha: Sociologický ústav, Klaus, V.: Modrá, nikoli zelená planeta, Praha: Dokořán 2007 Bělohradský, V.: Společnost nevolnosti, Praha: Slon, 2007 Sedláček, T. Ekonomie dobra a zla, 65.pole, Praha, Šubrt, J., Balon, J.: Teorie jednání, UK, Praha, 2008 A další práce ……

6 K čemu teorie?

7 Teorie a praxe „…šedivá je všechna teorie, věčně zelený je strom života“ Praxe to je život sám, každodennost, čin, výsledek … praxe je to co se dá něčím měřit… Praxe nadevšechno? Takže potřebujeme teorii?

8 Životní cíle studentů 1. ročníků bakalářského studia v letech 2007, 2008, 2009 – průměrná hodnota významnosti (čím vyšší hodnota průměru, tím je cíl pro respondent důležitější) Pořadí výroků podle hodnocení významnosti podle stupnice: 5–„velice významné“, 4–„dosti významné“, 3–„významné“, 2–„málo významné“, 1–„nevýznamné“. Průměr míry významnosti mít zajímavou práci, do které rád chodím4,424,65* 2 mít dobré zaměstnání4,254,424,50 3 být dobrým odborníkem ve svém oboru4,194,414,42 4 mít rodinu (manžela, manželku, děti)4,174,354,36 5 mít schopnost řídit lidi3,653,633,57 6 být bohatý, mít hodně peněz3,623,543,52 6 mít vlastní firmu3,403,373,36 7 být váženým a uznávaným občanem3,423,273,26 9 mít možnost měnit společnost2,922,952,90 10 být slavný2,132,041,84 11nic neplánuji, jenom čekám co přijde, nechám to osudu1,921,621,38

9 Orientace na úspěch Pozice jednotlivce: Mít dobrou práci, zaměstnání, zajímavý obor Rodina, děti Peníze, pozice, uznání, prestiž, sláva, pocit slasti…? Mít pozici, moc, rozhodovat … Klid, hodnotný život, plný, kulturní život… Rodina, radost z dětí, z přátel…z ostatních lidí

10 Na čem závisí úspěšnost absolventa v praxi ve srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola 2. ročník magisterského studia 2008 (v %)

11 Chybějící oblasti, předměty, témata 3. ročník bakaláři r. 2008/9 Chybějící oblasti, předměty, témata v r všichni% Praktické aplikace k přednášeným obsahům – uvedeno obecně (postrádala jsem především praxi, styk a komparace s realitou, …) 18,4 Praktické aplikace k přednášeným obsahům – specifikováno (marketingový slovník v praxi, současné fungování reklamních agentur, exkurze na veletrhy, …) 7,1 Cizí jazyky (více odborného zaměření,některé předměty v AJ,7,1 Informatika (práce s počítačovými programy, zaměření na sítě, HW, protokoly aj., ) 5,2 Předměty jmenovitě (politologie, projektový management, více účetnictví, více /méně práva, rétorika, podrobněji bankovnictví, logistika na bakalářském studiu, …) 11,0 Témata jmenovitě (formování veřejného mínění, postavení a chování firem, hlubší analýza ekonomických problémů, více cvičení, veřejné zakázky ve VS, možnosti odborné praxe nebo stáže, více literatury, vývoj novodobé filozofie, marketing v odlišných společnostech, více presentačních cvičení,….) 12,3 Nic nechybělo, spíše přebývalo17,7 Konkrétní doporučení (makro a mikroekonomie dát do rozvrhů ve vyšším ročníku, …) 5,8 Nevím3,2 Něco jiného12,3 Celkem100,0

12 Čemu tedy učit na vysoké škole? Návody jak co dělat (jak se to dělá) – účetnictví Zhodnocené zkušenosti – my jsme postupovali takto s takovým a takovým výsledkem Zobecnění, hledání souvislostí, příčin, výzkum… dílčí teorie, oborové teorie až sem jde spíše o rutinu a management Obecné teorie společenského pohybu (sociální teorie) Teorie poznání – identifikace problémů a jejich formulace, vědecké hypotézy tady jde již spíše o vědu Studovat pro radost z poznání poznání může být zábava - asi jen pro vyvolené

13 Společnost a jednotlivec Život jednotlivce je možný jen v rámci společnosti jako celku a celek může existovat jen proto, že existují jednotlivci.

14 Úspěch úvaha z pozice celku Žijeme v dobrém životním prostředí, v klidu, v míru… Zajištění svobody, práv, demokracie… Existuje důvěra, funguje etika, respektují se předpisy, zákony, (celkem bezpečně chodím po ulici)… Existují instituce, které zajišťují základní potřeby, právo, zdraví, vzdělání… Společnost drží pohromadě, jako organizovaný celek… je schopna překonat případné katastrofy typu epidemie, pandemie

15 Potřeba poznání a zobecňování Složité soužití lidí ve společnosti neřeší jen sama praxe, ani jen jednotlivec ale kooperace jednotlivců v rámci celé společnosti Organizovaný svět vyžaduje poznání - teorii. Tedy zobecnění činností a efektů činností jednotlivce, vysvětlení podstatných souvislostí pro potřeby organizace a to poznání pravdivého ověřeného použitelného – tedy vědu.

16 Co je tedy věda?

17 Věda rozjímání o smyslu věcí (staré Řecko), pochopení, souvislostí Věda jako: systematická poznávací činnost odhalení příčin zákonitostí

18 Atributy vědy Předmět – čím se věda zabývá Metoda Teorie Funkce

19 Dva základní přístupy Metodologický individualismus rozhodující je svobodný jedinec a jeho činnosti – „člověk nejlépe ví co je pro něj dobré“ „nechte věcem volný průběh“, „neviditelná ruka trhu“, „přirozený a umělý řád“. Problém tohoto přístupu: neumí dost dobře vysvětlit jak se vůle a činny jednotlivců skládají do „přirozeného řádu“ Metodologický holismus (komunitarismus) rozhodující je celek, jeho organizace, instituce, zákony. Neumí uspokojivě vysvětlit chování a úlohu jedince v systému.

20 Struktura lidského činu Výsledné efekty Přímé Nepřímé Kumulace efektů Procesy struktury Prostředí, vlivy Endogenní Exogenní faktory

21 Sociální teorie Sociální teorie je praktické myšlení o tom co znamená věda a vědecký postoj s ohledem na sociální svět“ A. Harrington Moderní sociální teorie, Portál 2006, s.30

22 Moc a ideologie Bez návaznosti sociálních teorií na politiku se ztrácí jejich praktický význam Nedílnou součástí činností lidí i společenského systému je moc a její distribuce. Teorie se tomuto faktu nemůže vyhnout. Společensko vědní teorie tak souvisí s politikou (mocí) a ideologií Dvě základní ideologie: liberalismus a komunitarismus (ideologie zdůrazňující kolektivismus). Ideologie, nebo věda - rozdíl

23 2. Etapy vývoje společnosti Tady jsme Tradiční moderní postmoderní globální předindustriální industriální postindustriální technotronická Časová osa

24 Nerovnoměrnost vývoje světa Je západní svět na vrcholu (v čele rozvoje) lidstva Rozdíly Důsledky kolonialismu Teorie civilizací a střet civilizací Prolínání civilizací a historických etap Přesuny technologií a jejich politické a sociální důsledky Svět a jakou společnost máme na mysli?

25 Co je moderní Moderní je současné, to co je nyní a právě nyní, je to styl naší doby Pokud mluvíme o moderní společnosti musíme upřesnit dobu (právě teď, nebo ve vztahu k předcházejícímu), modernita Vývojové změny a etapy se nevyznačují rázným a zcela rozlišitelným zlomem v čase. Jde většinou o průnik, tradičního a moderního, společnost není celá nová, moderní, zachovává se také něco z tradic Mimochodem důležitý poznatek pro marketing

26 Co je modernita a teorie modernity V literatuře se rozlišuje mezi teorií modernity a teoriemi modernizace Modernita se vztahuje k reálnému stavu společnosti. Teorie modernity jsou abstraktní myšlenkové systémy objasňující povahu moderní společnosti a rozdíly jimiž se liší od tradiční společnosti. Teorie definují síly a procesy, které vedly ke vzniku modernity. Objasňuje změny, ke kterým dochází a usilují o vstup do řízení společnosti, snaží se naznačit další vývoj

27 Modernita - sociologicky V pracích některých sociologů se pojmy moderní a industriální společnost překrývají jsou označovány jako modernita Podle J. Kellera odlišují modernitu od tradiční společnosti: 1.Vysokým stupněm generalizace vztahů (nejsou vázány na jednotlivce, ale na pozice) 2.Nastává proces individualizace – roste význam jednotlivce, který se osvobozuje od tradičních pout rodiny, místa. Spolu s tím nastává rozklad sociálního systému kontroly a ochrany 3.Roste funkční diferenciace společnosti – podle odvětví, činností, vznikají nové instituce 4.Vysoká racionalizace, poznání, instrumentální rozum, účelovost

28 Tradiční společnost Znaky: –Moc je spojena s panovníkem, (zákonná, soudní i výkonná) stát je panovník –Převaha náboženství, ideologie, morálka, vliv kléru –Omezená občanská práva, nevolnictví –Zemědělská a řemeslná výroba Do kdy, kdy končí? Josef II. zrušení nevolnictví 1781 Velká francouzská revoluce 1789

29 Moderní (industriální) západní společnost Západní modernita (počátky století) industriální společnost –Kulturní aspekt – rozvoj věd, matematika, astronomie naproti tomu úpadek náboženství –Politický aspekt – vznik a rozvoj státu, občanská práva, demokracie, práva člověka –Společensko ekonomický aspekt – vzestup kapitalismu, industrializace, urbanizace, vznik kolonii, bankovnictví, rozvoj technických věd

30 Hlavní změny společenského systému 18. a 19. století základ modernismu Majetková přeměna obecních pozemků v soukromý majetek-privatizace Vznik manufaktur, továren, úpadek živnostníků a řemeslníků, parní stroj Volný obchod, konec bartrového obchodování, peníze abstraktní nositel směny Rozvoj měst, urbanizace, migrace Růst počtu obyvatel

31 První polovina 20. století Industriální rozvoj- změny organizace práce - taylorismus, fordismus Kolonie První světová válka, revoluce v Rusku Poválečný rozvoj, krize z nadvýroby Nástup fašismu, nacismu v Německu – druhá světová válka

32 Postmoderní společnost - postindustriální Překrývá se s označením postindustriální období přibližně v druhé polovině 20 století Vyznačuje se (D. Bell) -Růst významu informací, informačních toků -Rozvoj technologií výroby, rozvoj vědy, význam teoretického vědění – vědeckotechnická revoluce R. Richta – reakce na roli dělnické třídy -Význam střední třídy a elity -Zdokonalování řízení výrobních procesů a společnosti

33 Dvě vlny teorie modernizace Vztahují se k období po druhé světové válce. Rozdělený svět – studená válka. Teorie první vlny: – Důraz na výkon, produktivita, poválečná konjunktura –Velké korporace a jejich organizace –Sociální stát, sociální vymoženosti, péče –Význam středních tříd –Vzdělanostní společnost -význam vzdělání

34 Druhá vlna modernizace – konec 20 století- ropná krize 70 let, konec studené války –Rozpad (zeštíhlování) velkých korporací –Redukce sociálního státu –Deregulace trhu –Problém ubývání práce, flexibilizace práce –Privatizace některých sociálních služeb –Očekává se ekonomický růst, stoupající blahobyt – růst růstu –Rozvoj osobní svobody a odpovědnosti –Politický aspekt: orientace na přeměnu postsocialistických států

35 Globální společnost Globalizace je výsledkem modernizačních procesů Je to výsledek řízený, projektovaný, nebo je to spontánní výsledek nezamýšlených důsledků? Kdy začala globalizace – spory –Římská říše –Někteří kladou počátek globalizace do období objevení Ameriky –Kolonizace a rozvoj zahraničního obchodu –druhá polovina 19.století –Poválečné období po 2. světové válce – ropná krize 70 let –Pád „reálného socialismu“ –Rozvoj informačních technologií- konec 20. století

36 Jiná označení moderní globální společnosti Moderna Postmoderna Postmateriální věk Společnost blahobytu Informační společnost Společnost pozdní doby Nedomyšlená společnost Společnost nevolnosti M. Petrusek Společnosti pozdní doby –uvádí kolem 100 různých označení

37 Co je globalizace (např. U. Beck: Co je modernizace, Omyly a odpovědi) Rozvoj komunikace, komunikačních prostředků, komunikace v reálném čase – počítače, komunikační sítě Šíření a přenos výrobních technologií do jiných částí světa Deregulace ekonomiky, volné toky kapitálu, zboží, světový trh Multikulturalismus, migrace, důsledky: změny kulturních hodnot, vkusu Unifikace životního stylu, spotřebitelské stereotypy, unifikace reklamy Ústup významu národních států Zeslabení možností politické regulace ekonomických procesů Vytváření nadnárodních sociálních sítí

38 Důsledky globalizace Nově rozdělení světa, změny center a periferií Šíření pokroku, rozvoj technologií, produkce Ale také: Ztráta suverenity autenticity, identity Přílišný a nekontrolovaný vliv kapitálu a velkých korporací Sociální důsledky, problém daní (kam a kolik platit) a podpory sociálních systémů států

39 Je to tedy pokrok?

40 Průmyslové revoluce: 1. průmyslová revoluce – vynález parního stroje a důsledky, rozvoj technických věd, mechaniky století 2. průmyslová revoluce – elektřina, elektrifikace, 19. první polovina 20. století 3. průmyslová revoluce - čip, výpočetní technologie, genetika, kosmonautika, druhá polovina 20 století Jiné periodizace dějin, jiná hlediska vývoje

41 Výrobní způsob, vlastnictví výrobních prostředků… –Prvobytně pospolná společnost –Feudální –Kapitalistická –Socialistická –Komunistická K. Marx: společensko ekonomické formace

42 Kondratěvovy cykly Ekonomický vývoj se odehrává ve vlnách, není plynulý, nemá vždy stejné tempo, není stálý Kondratěv Nikolaj Dimitrijevič na základě pozorování a studia statistických dat došel k závěru, že vývoj se odehrává v dlouhých vlnách během nichž dochází rozvoji, vrcholu určující technologie. Většina jeho současníků ekonomů pracuje s cykly 7-11letými Velké (Kondratěvovy) cykly trvají let

43 Základní dimenze velkého cyklu 1. Na počátku vzestupu nové vlny velkého cyklu dochází k zásadním změnám v ekonomických podmínkách života společnosti. Zejména: - významné technologické změny na základě nových technických objevů a vynálezů - rozšiřování světových ekonomických vztahů, začleňování nových zemí - mění se produkce a význam zlata a peněžní oběh 2. V tomto období vzestupu nové vlny existuje nejvíce sociálních problémů, otřesů, válek, revolucí, 3. Střednědobý kapitalistický cyklus je poznamenán krátkou depresí a následným intenzivním vzestupem

44 Teorie vysvětlující velký cyklus Inovační teorie – shluky inovací Kapitálová teorie – akumulace kapitálu Teorie pracovní síly – nová pracovní místa Teorie demografická a sociální - střídání generací

45 Kondratjevovy cykly Parní stroj, uhlí Železnice, hutě mechanizace Elektřina, automobil ocel,elektronika, guma plasty, Mikroelekroni ka, atomová technika, kosmická technika, Informční společnost, e- byznys nanotechnologie, genetika 2000?

46 Kondratjevovy cykly -

47 T. Parsons Primitivní společnosti Přechodové Moderní

48 3) Sociální teorie 19. století Společenská situace - industriální rozvoj - růst sociálních rozdílů, sociální nepokoje - revoluční situace - migrace, pohyb obyvatelstva, vznik měst - změny v oblasti duchovního života, reformismus, protestantismus, věda

49 Sociální teorie Tady jsme Tradiční moderní postmoderní globální LiberalismusFunkcionalismus Teorie globální spol. PozitivismusTeorie konvergence Reflexní teorie Teorie elit Teorie sociálního kapitálu Marxismus Teorie jednání Riziková společnost Konec dějin- Fukuyama, Lyotard Vzdělanostní společnost Feminismus Tekutá modernita - Bauman Časová osa Konec 18 století20. století21. století

50 Liberalismus Liberalismus vzniká na základě rozvoje ekonomické teorie a etiky (A. Smith) a utilitaristického hnutí (Anglie) John Stuard Mill – spisy o svobodě –svobodné osobní vlastnictví, stát je služebníkem občanské společnosti (19.století) Utilitarismus (J. Bentham) je založen na vědeckém zkoumání užitečnosti, stát má zajistit štěstí pro co nejvíce lidí, společnost má maximalizovat blaho svých členů, vyvolení mají obětovat své úspory v zájmu většiny

51 Adam Smith ( ) Dvě hlavní díla: „Dílo národů“ a „Teorie mravních citů“ Spontánní (přirozený) řád společnosti - „neviditelná ruka“ znamená, že prostřednictvím svých činností uskutečňuje člověk cíle, které nebyly původně jeho záměrem „Neviditelná ruka“ reprodukuje současně hospodářský i mravní řád společnosti „Laissez- faire“ – nechte věcem volný průběh

52 A. Smith- pokračování Důraz na „vlastní zájem“ jednotlivce jako předpoklad všeobecného dobra Vlastní zájem není čistě sobecký, ale je korigován sociálně na základě interakce s ostatními lidmi („sympatií“- „antipatií“) Člověk se podřizuje obecným mravním pravidlům: –Pravidla komutativní spravedlnosti –vynutitelná, kodifikovaná, racionální –Pravidlo distributivní spravedlnosti-ideální, volné normy, předracionální

53 A D A M S M I T H Teorie mravních citů

54 Máme sklon obdivovat bohaté a mocné a opovrhovat chudými lidmi a lidmi v nízkém postavení – obě skupiny jsou nutné (aby bylo možné určovat a rozlišovat společenské vrstvy) – Příčinou tohoto postoje zkaženost našich mravních citů –Na bohatství a velikost – se hledí s úctou a obdivem, které však přísluší pouze moudrosti a ctnosti. –Pohrdání – neřest a hloupost – je často nespravedlivě určeno chudobě a slabosti.

55 1. Zasloužit si, získat a vychutnat úctu a obdiv lidí, to jsou velké cíle ctižádosti a soupeření. Máme k dispozici 2 různé cesty: –Studiem k moudrosti a životem k ctnosti, –Získání bohatství a moci. Jsou nám nabízeny 2 různé cesty, k dosažení cílů a formování vlastního charakteru a chování: –První se zdá okázalejší a třpytivější, zároveň si vynucuje pozornost všech těkajících očí, –Druhá vypadá správnější a mnohem dokonalejší a krásnější, nepřitahuje prakticky ničí pozornost, kromě nejpilnějšího a nejpečlivějšího pozorovatele Moudrost a ctnost většinou zvolí bohužel jen malá skupina, většina lidí jsou obdivovatelé bohatství a moci – třpitivé cestě.

56 2. Spravedlnost, tolerance Na zhýralost populární osobnosti se hledí s mnohem menším pohrdáním, než na zhýralost níže postaveného člověka. Ve středním a nižším postavení člověka jsou naštěstí cesta ke ctnosti a cesta ke štěstí (alespoň takové štěstí o jaké může člověk předpokládat, že ho dosáhne), většinou téměř totožné. –Platí staré dobré přísloví: S poctivostí nejdál dojdeš!

57 I mnohý chudý člověk staví svou slávu na tom, že je považován za bohatého, a nebere v úvahu, že ho takovéto jednání musí brzy přivést na žebrotu a učinit jeho situaci ještě vzdálenější od situace těch, které obdivuje a napodobuje, než tomu bylo na začátku. –Opouští cestu ctnosti. –Lesk jeho budoucího chování naprosto zakryje nebo zahladí špínu konkrétních kroků ke slávě. –Ve svém úsilí používá nejen podvody, lži, intrikaření, pletichy, snaží se odstranit ty, kteří mu vzdorují, stojí v cestě k moci. –Vždy jsou však nesmírně zklamáni, co se týče štěstí, kterého chtěli dosáhnout. Nezdar – potupné potrestání. Vzpomínky, na to co udělal – paměť nevymaže. - svědomí

58 Pokračovatelé liberalismu F. A. Hayek: - ( ) první polovina 20. století „Právo, zákonodárství svoboda“- pojem: spontánní řád – založen na obecných pravidlech vytvořený řád – umělý, konstruovaný –je to např. organizace „Osudná domýšlivost“ kritika slova „sociální“ (ekonomičtí liberálové nemají rádi sociálno) nemožnost vybudovat dokonalý sociální stát

59 Metodologické důsledky liberalismu- homo economicus Teorie preferencí – G.S. Berger, Užitková funkce U= u (x,y,z, P1, S1 ) závisí nejen na spotřebovaných statcích, ale také na zásobě osobního společenského kapitálu. „…společenský kapitál zahrnuje vliv minulých činů příslušníků referenční skupiny a dalších relevantních činitelů na Jedincovu sociální síť a kontrolní systém“ (Berger, 17) Tato formulace neumožňuje posoudit zda do těchto dalších činitelů patří také moment sociální odpovědnosti a jak je získáván ze zkušenosti. „Chlouba ekonomů, že model homo oeconomicus „zahrnuje všechny možnosti“ a je tedy schopen vysvětlit vše, by měla být ve skutečnosti naší největší hanbou“ (Sedláček, 202) Uvedená rovnice by v případě absence sociální odpovědnosti v rozhodovacím procesu měl být patrně doplněna o exogenní U= u (x,y,z, P1, S1 ) (I) kde tedy I je nějaký vnější intervenční faktor suplující absenci, nebo slabost momentu sociální odpovědnosti..

60 Pozitivismus – (J. Keller: Dějiny klasické sociologie) Spojen se jménem August Comte ( ) Zavedl pojem sociologie, (kolem roku1834) Základem poznání je empirie – smyslové vjemy Zákon tří stadií vývoje je založen na úrovni poznání Učení o statice a dynamice společnosti Věda o společnosti je „nové náboženství“ založené na poznání. Náboženský pozitivismus je soustředěn v Nejvyšší bytosti – což je souhrn všech lidí (mrtví řídí živé – vše vytvořili ti před námi) Předpoklad řízení a hledání společenského konsensu Věda musí sloužit společnosti

61 1. Statika společnosti Comte rozlišuje statiku (zkoumání podmínek) a dynamiku společnosti (zkoumání zákonů) Statika studuje strukturu, tvoří ji: –rodina založená na citu –stát založený na energickém jednání –církev založená na inteligenci Prostředky statiky jsou: jazyk (nádoba na skladování myšlení) a vlastnictví(akumulace prostředků)

62 2.Dynamika společnosti Stadia jsou odvozena od rozvoje lidského poznání - teologické, - metafyzické, - vědecké (pozitivní) Společnost je strukturovaný organismus, který se vyvíjí

63 3.Metodologie pozitivismu Sociologie má být koncipována podle zásad přírodních věd Pracuje s empirickými fakty, ta jsou východiskem poznání, mají však smysl jen je-li jejich pozorování vedeno teorií Cílem je poznání obecných sociologických zákonů pro potřeby řízení Poznání musí být využito k jednání ve prospěch lidstva

64 4.Comtova polemika se socialisty a liberály Pozitivismus měl vyvrátit socialistické myšlenky týkající se změny vlastnických vztahů Ale také omyly liberalismu, který podle něho příliš zdůrazňuje individuální svobodu a nedoceňuje roli celku Podle Comta neexistují zásadní rozdíly v zájmech kapitalistů a dělníků. Obě složky produkují bohatství, což je v zájmu všech. Proto mají obě strany hledat kompromis,dohodu - consensus.

65 Historický materialismu - K. Marx, B. Engels (J. Keller: Dějiny klasické sociologie, kap. 3) První polovina 19.století- situace v Evropě –Rozvoj kapitalismu, industrializace, migrace –Růst sociálních rozdílů, sociální nepokoje –Teoretické zdroje Německá klasická filozofie, Feuerbach, Hegel Osvícenství – J.J.Rousseau Klasická ekonomie A. Smith, J. Mill Současníci – A.Comte, H. Spencer

66 Základní kategorie Bytí a vědomí Výrobní síly a výrobní vztahy Práce. Hodnota a nadhodnota Společensko ekonomická formace Třídy a třídní boj (třída o sobě a třída pro sebe) Odcizení od produktů práce, odcizení v mezilidských vztazích

67 Metodologie Materialismus, ekonomický determinismus Evolucionismus, inovativní role výrobních sil. Revoluce jako řešení rozporu mezi VS a VV. Hybné síly společnosti jsou spojeny s výrobními silami – dělník (souhrnný dělník) Společenské vztahy jsou určovány třídními rozdíly – antagonismus Řešení – beztřídní společnost, překonává odcizení člověka

68 Kritika marxismu Omezenost ekonomického determinismu- jednání člověka je určováno i nemateriálními vlivy Nedocenění svobody jednotlivce Zrušení tříd – beztřídní společnost nepovede k harmonické společnosti Vzniknou jiné formy mocenské nerovnosti (železný zákon oligarchie- R. Michels) Třídy nejsou určovány jen vztahem k výrobním prostředkům M. Weber sociální status, vrstvy Hodnota zboží je dána cenou na trhu, ne vloženou prací Změnila se sociální struktura společnosti, také proletariát se mění, přerůstá z části ve střední vrstvy

69 Stručné srovnání Comta a Marxe Shoda v evidenci napětí, vývoje, poznání zákonů a následné nastolení změny, možnost řízení společnosti Vše ovšem vyjádřeno rozdílnými kategoriemi Rozdíl v subjektech- Comte intelektuálové (nejvyšší bytost), Marx - proletariát

70 Herbert Spencer ( ) J. Keller: Dějiny klasické sociologie kap.4 Práce o principech sociologie Ovlivněn CH. Darwine Evolucionismus – společnost s vyvíjí k větší komplexnosti a vnitřní strukturovanosti, roste individualismus Naturalismus – společnost je organizmus, tvoří celek, jednotlivé části plní určené funkce Typ společnosti: vojenský, průmyslový (svoboda jednotlivce) Metodologie – nehodnotící sociologie, zkoumat věci jak jsou, individualismus

71 H. Spencer – závěry Společnost má-li být dobrá je založena na kontraktech mezi jednotlivci, kteří sledují své individuální zájmy. Zásahy státu narušují tyto kontrakty a tím narušuje sociální řád, což vede k regresy industriální společnosti k formám vojenského uspořádání. Pochopení společenského systému spočívá v analýze mezi strukturou a sociálními funkcemi. Spencer v obecné rovině anticipuje výchozí teze strukturního funkcionalismu – společnost je samoregulující se systém, je funkčně diferencovaný. (viz dále funkcionalismus - Parsons, Merton)

72 Emile Durkheim A. Harrington: Moderní sociální teorie, kap.2 J. Keller: Dějiny klasické sociologie kap.6 Pravidla sociologické metody- druhá polovina 19. století Předmětem studia sociologie jsou sociální fakty, které působí z vnějšku na jedince a určují jeho jednání Společnost je celek – organická jednota Povahu skupin nelze vysvětlit pouze z vlastností jednotlivců z nichž se skupina skládá Kritika liberálních ekonomů- „shodu vůlí, jako podmínku sociální stability, nelze vytvořit z rivality individuálních zájmů..“ Sociální integrita není problémem ekonomickým jako spíše hodnotovým. Z toho plyne nutná účinná socializace (zejména formou vzdělávání)

73 Teorie elit J. Keller: Dějiny klasické sociologie, kap. 8 M. Jodl: Teorie elity a problém elity; Ch.W.Mills: Elita moci Nerovnost jako přirozený jev Nerovnost je zdroj vývoje lidské společnosti a věčný zákon její existence Hierarchické důsledky nerovnosti Mocenské důsledky nerovnosti Vysvětlování příčin a důsledků nerovnosti –Rozdílné vrozené dispozice, biopsychické rozdíly, vyšší inteligence… –Pracovitost, zásluhovost, schopnost –Sociální zdroj nerovnosti – (kapitály)

74 Základní rysy elitismu M. Jodl (s. 29) Odmítnutí teorie pokroku jako vývoje. Některé vlastnosti lidí – jako např. sobectví je věčné a platí vždy a všude- Změny ve společnosti jsou změnami v kruhu (koloběh). Pohyb ve společnosti je vysvětlitelný jen z pozice pohybu elit a jejich koloběhu. Odmítání společenského a historického optimismu Rovnost lidí ve společnosti je nemyslitelná Společnost je vždy rozdělena na část ovládající (elita) a ovládanou.

75 Teoretické zdroje elitismu Nicolo Machiavelli – ( ), dílo „Vladař“. Člověk je: „nevděčné, vrtošivé, lživé, pokrytecké, bázlivé, chamtivé stvoření“ a v tomto ohledu je nezměnitelný. S tím lze počítat ve všech situacích historického vývoje, je možné na tomto základě vysvětli minulost i anticipovat budoucnost. Ve společnosti je rozhodující moc, kterou má menšina schopná prosadit se vůči většině. To stabilizuje společnost. Pro prosazení moci je možné použít všechny prostředky, včetně síly. Násilí je ospravedlnitelné, chrání li politický řád, pozici těch, kteří řád ustanovili. „Účel světí prostředky“

76 Další teoretické zdroje A. Comte – důraz na poznání rozum, elity ve smyslu pozitivní třídy H. Spencer – dělení společnosti na vojenskou a industriální K. Marx – třídní boj jako olupování tříd, které je však podle Pareta všeobecné a věčné G. Mosca – bez rozdělení na vládnoucí a ovládané není společnost možná

77 Fridrich Nietsche ( ) Rozhodující je vůle k moci: –Aktivní síly- panská morálka –Reaktivní síly (přizpůsobování)- otrocká morálka Na otázku co je dobré odpovídá: „Všechno co stupňuje pocit moci, vůli k moci a samotnou moc člověka“ Špatné je vše co pochází ze slabosti Štěstí je pocit z narůstající moci –Nadčlověk – neomezená autonomie hodnoty a to takové, kterou sám chce

78 Představitel teorie elit -Vilfredo Pareto Klade si otázku: Jak je možné, že společnost, podobně jako fyzikální systémy, se dlouhodobě udržuje v rovnovážném stavu, přitom lidské jednání není zdaleka jen racionální (jak se domnívají liberální ekonomové). Odpověď hledá v analýze jednání lidí

79 Logické a mimologické jednání Logické jednání – jsou předem stanoveny adekvátní prostředky k dosažení cíle Mimologické jednání předem takové prostředky stanoveny nemá. –Obsahuje objektivní vztah příčiny a účinku nezávisle na úmyslu jednajícího (aktéra) – mohli bychom říci, že jde o exogenní faktor –Subjektivní je dán významem jaký má vztah příčiny a účinku pro aktéra

80 Rezidua Rezidua jsou to co v našem jednání zbude když odečteme jeho logickou (racionální) složku Rezidua jsou ukryta v lidské povaze – jsou to predispozice určitého způsobu myšlení Rezidua – třídy reziduí: 1.Kombinační instinkt - inovace 2.Trvalost agregátů - odmítání změny 3.Potřeba manifestovat sentimenty jednání 4.Rezidua stability – chovat se disciplinovaně 5.Integrita individua – zachování vlastní identity a rovnováhy 6.Sexuální reziduum – pud, jeho aktivizace a potlačování

81 Koloběh elit Každá snaha o odstranění stávajících elit vede ke vzniku elit nových V masách převládá reziduum „trvalost agregátů“,- tradice, nehybnost… proto jsou za normálních okolností snadno ovladatelné Vládnoucí vrstva má-li zůstat silná musí ve svém jednání být schopna inovací, ale i jisté respektování tradic. To ale vládnoucí elity vždy nedokáží. Podléhají sebeuspokojení, brání se schopným a drží ve svých řadách neschopné. Akumulace schopných v nižších vrstvách a neschopných nahoře vede k revoluční situaci

82 Smysl elit ve společnosti podle teorie elit Elitu tvoří ti lidé, kteří vynikají jakékoliv oblasti lidské činnosti. Tedy např. odborníci - elita vlivu – umělecké, ekonomické, sportovní, Bez rozdělení společnosti na vládnoucí a ovládanou část není možná její existence. Společnost se vždy dělí na elitu a zbytek společnosti Každá snaha o odstranění stávajících hierarchií, končí u ustavení hierarchií nových (Srovnej „železný zákon oligarchie“ – R. Michels ) Koloběh elit spočívá v jejich střídání v důsledku neustálého boje o moc. Metody směny: infiltrace, násilné svržení) Lidová hnutí jsou prostředkem změny. Nástupem nové elity po revoluční změně jejich úloha končí. Elita moci – politické elity a jejich role, demokracie, volby jako směna elit.

83 Výchozí pozice kritiky teorie elit Princip rovnosti – humanity, důvěra v rozum a sílu poznání, nerovnosti jsou překonatelné Náboženská – před Bohem jsme si všichni rovni Demokracie – před zákonem jsme si všichni rovni, lid skutečným vládcem, svoboda, občanská společnost, otevřenost Liberalistická – bude-li každý usilovat o své dobro, bude dobro i pro společnost, „neviditelná ruka trhu“ Marxistická – odstranění antagonismů tříd, sobectví kapitálu, beztřídní společnost bez elit

84 4. Sociální teorie první fáze postmoderní společnosti 20. století

85 Sociální teorie Tady jsme Tradiční moderní postmoderní globální Liberalismus Pozitivismus Funkcionalismus Teorie globální spol. MarxismusTeorie konvergence Reflexní teorie Teorie elit Teorie sociálního kapitálu Teorie jednání Riziková společnost Konec dějin- Fukuyama, Lyotard Vzdělanostní společnost Feminismus Tekutá modernita - Bauman Časová osa Konec 18 století20. století21. století

86 Teorie jednání Snaží se řešit problém vztahu individuální činnosti a sociálního celku. Řeší otázku: jak se může stát, že ze záměrů a činů, které sledují vlastní (sobecké) zájmy individuí vzniká společnost je celek a drží pohromadě? Problém spočívá v tom jak vzniká motiv činu a jak se efekty činů jednotlivců projevují v rámci sociálního celku Jak jsme již viděli vícekrát – (viz Pareto) má jednání (čin) jednotlivce vždy dva aspekty racionální a iracionální, (logický, mimologický) apod. Mimologický – koresponduje se sociálnem

87 Anatomie jednání Aktivita - prostředek Meritorní efekt Jednotlivec – Motiv –racionální a iracionální složka Cíl sociální vztah – prostý, - abstraktní Pospolitost Vnější prostředí aktivity Organická solidarita systému Vzorce chování Ostatní důsledky Exogenní záměrné vlivy Rozhodování Makrosociální podmínky

88 Sociologie jednání u M. Webera J. Šubrt, J. Balon: Teorie jednání Jednání se liší od chování. Chování je reaktivní a afektivní. Chování nemá předem stanovený cíl. Jednání ano. Základem společnosti je svobodné jednání lidí. Ze sociálního jednání vznikají složité sociální útvary – skupiny, instituce, konflikt, trh, solidarita atd. Sociologie je věda o sociálním jednání usiluje o vysvětlení jeho průběhu a účinků

89 Jednání Jednání sleduje určitý cíl. Takže jeho struktura je: cíl – prostředek – vedlejší následky Tři typy jednání podle M. Webera (ideální typy): –Tradicionální – cíle a prostředky jsou dané, jde o jakýsi tradiční automatismus – rutinní činnosti –Jednání hodnotově racionální – jde o dosažení cíle bez ohledu na vedlejší následky – „účel světí prostředky“ – běžný např. v politice –Jednání účelově racionální – kalkulují se jak cíle, tak prostředky tak také vedlejší následky a jejich vzájemné relace

90 Sociální jednání podle M.Webera Sociální formy jednání – takové jednání, které je zaměřeno na jednání jiných subjektů – sleduje nějaký sociální cíl. (mohou při tom být použity všechny tři typy formy jednání) Např. při správě obce, řízení pracovní skupiny,vzdělávání, marketingová komunikace... Jednání je sociální když prostřednictvím subjektivního významu, které mu přisuzují jednotlivci bere v úvahu jednání ostatních Smysl jednání - předpoklad porozumění –Subjektivně míněný, jednorázový, individuální čin –Smysl objektivovaný – ověřený, opakovaný, hromadný čin

91 Sociální souvislosti jednání Každé jednání člověka (lidí) má sociální obsah, souvislosti, dopady Vyplývá to ze systémových souvislostí lidského činu

92 Novější teorie jednání – Randall Collins J. Šubrt, J. Balon : Teorie jednání Řeší problém vztahu mikro a makrosociologie Mikrosociologie – zkoumání bezprostředních lidských činů, jejich cílům myšlení, mluvení Makrosociologie – dlouhodobé procesy, sebezáchovné entity (instituce, stát, organizace, hospodářství, kultura…) Jde vlastně o vztah metodologického individualismus (M Weber) a metodologického holismu (E. Durheim)

93 Randall Collins Klíčový mechanismus života společnosti tvoří „rituální interakční řetězce“, které obsahuje každé setkávání lidí, rozhodující jsou emoce a rutina Uskutečňují se neustále v „mikrosetkávání“ lidí V nich se generují způsoby jimiž se projevuje sociální organizace – např. moc, skupinová příslušnost, vlastnictví….. Celá složitá struktura (organizace) společnosti se promítá do rituálních interakčních řetězců, jejich obsah a fungování zajišťuje zpětně setrvačnost i dynamiku makrostruktur společnosti. Struktura je druhá dimenze jednání – není protikladem jednání

94 Emoční energie, trhy Probíhající jednání lidí je rutinní (rituální) a emoční Různé věci mají různou emoční energii, která je dána atraktivitou věci pro zájemce. Lidé se ve svém rozhodování řídí emocemi, které v nich příslušné zájmy (věci) vyvolávají Existuje více trhů vedle sebe –Trhy moci,vlastnictví, pozic, pracovní, sňatkový … –Horizontální aliance, osobního přátelství

95 James Coleman – „zřetězování“ Fungování a hnací síla společnosti spočívá v účelovém jednání jednotlivců (aktérů), kteří ovšem existují v určitých institucionálních a strukturálních rámcích z nichž vycházejí pro jednání specifické podněty. Aktér je cílově orientovanou osobou Každý aktér má určitý zájem na zdrojích a událostech, které vytvářejí strukturu jeho preferencí – uvažuje tak aby dosáhl co největší zisk při co nejmenších nákladech. Aktér disponuje také určitým vlivem, pomocí něhož může věci kontrolovat, přivodit, nebo odvrátit.

96 Vztahy a transakce Mezi aktéry vznikají vztahy jež vytvářejí strukturu a systémy jednání – patří sem: systémy směny, moci, kolektivního chování, důvěry a sociálního kapitálu Jednání mezi aktéry umožňuje redistribuci zdrojů Transakce mají podobu směny (hledání vzájemných výhod), nebo jsou uskutečňovány organizacemi

97 Konstrukce sociální reality Podle Colemana přechod od mikroroviny v níž jednotliví aktéři realizují své záměry k makrorovině (sociálnímu systému) probíhá na základě následujících konfigurací: Zřetězení cílově jednajících aktérů (stejné úrovně) do směnných procesů, které vedou k vytvoření tržních institucí (peníze, banky, tržnice, obchody, agentury, ale i sňatkové kanceláře...) Zřetězení aktérů v situaci existence mocenských rozdílů (existuje kontrole jedněch aktérů nad druhými) Konfigurace nezávislých aktérů vede ke vzniku sociálních norem chování, systému důvěry a komunikačních struktur

98 Funkcionalismus A. Harrington: Moderní sociální teorie, kap 4 Základní myšlenka funkcionalismu: Společnost je celek, systém vzájemně závislých částí. Celek je tedy účelově strukturovaný členěný na vzájemně se doplňující části. Představitelé: T. Parsons, R. Merton Funkcionalismus v sociologii navazuje na: -antropologii (R. Braun, B. Malinowski) -naturalismus v sociologii - H. Spencer -holismus (důraz na celek) – E.Durkheim

99 Empirické zdroje poznání Empirismus 30. léta Elton Mayo – praktické využití sociologických výzkumů Racionální a iracionální stránka jednání lidí Diachronní (hledání příčin a následků) a synchronní (interakce mezi částmi celku) přístupy ke zkoumání sociálních jevů

100 Funkce Sociální jednání (čin) nemá jen bezprostřední význam (výsledek) pro aktéry, ale má také význam (plní roli) pro širší sociální okolí. Plní tedy funkci. Různé prvky života společnosti na sobě navzájem závisejí a plní různé funkce. Tím stabilizují systém (celek), vytváří řád a přispívají k jeho reprodukci. Funkce vyjadřuje význam jakou má jednání pro společnost jako celek

101 Manifestní a latentní funkce R. Merton Rozlišení: – na záměrné (předpokládáné) důsledky činností – manifestní funkce –Nezamýšlené, objektivní důsledky - latentní funkce Pojem disfunkce.

102 Základní rysy funkcionalismu J. Klofáč, V. Ttlustý: Soudobá sociologie I Společnost je celek navzájem spjatých částí, jejich příčinná souvislost je komplexní, nepřipouští výklad rozhodující role jediného faktoru Společenské systémy jsou ve stavu dynamické rovnováhy. Převládá tendence ke stabilitě. V sociálním systému existuje napětí, odchylky od rovnováhy, které se postupně řeší a institucionalizují

103 Základní rysy funkcionalismu Změna nastává postupně formou přizpůsobování. Tři zdroje změny: vnější, a vnitřní strukturální změny, inovace na základě aktivity členů. Revoluční změny se týkají nadstavby, nemění strukturu systému. Hlavním faktorem sociální integrace je hodnotový souhlas. (Uznává je většina společnosti.) Hodnotový systém je nejstabilnějším prvkem systému, odchylky, nesoulad apod. je chápán jako patologický jev, způsobený většinou špatnou adaptací, či socializací.

104 Stabilita systému Požaduje se : chování jednotlivých částí v souladu se zájmy celku, plnění určitých funkcí K tomu dochází na základě osvojení a dodržování všeobecně působících kulturních vzorců v jednání lidí. Porušování stability systému - např. protestní, nebo antisociální akce (xenofobie, nic než národ, korupce, trestná činnost apod.). Funkce takového jednání je rozporná, nestabilizuje celek společnosti, ale nanejvýše vlastní skupinu aktérů. – Disfunkce. Řešení disfunkcí - využití institucí státu, zesílení adaptačních procesů.

105 Adaptační procesy Příklad vzdělávání: vzdělávání má smysl nejen pro jednotlivce, ale současně vytváří určitou kulturní úroveň společnosti. Ta poté zpětně působí (hraje roli příčiny) na úroveň soužití, např. kulturní a sociální kapitál pospolitosti. Př. M. Weber: protestantská etika. Socializace

106 Rozkvět funkcionalismu Rozvoj v poválečném období 2. světové války – období dynamického rozvoje stability západní společnosti. Konec ideologie (D- Bell) – konflikt mezi kapitálem (radikálním individualismem) a kolektivismem (socialismem) ztratil smysl. Představitelé funkcionalismu zastávali liberální metodologii. Nový věk sociologie (T. Parsons), tzv. postklasická sociologie řeší otevřené otázky klasické sociologie, jako je možnost využití sociologického poznání v řízení společnosti.

107 AGIL Formát systému sociální směny A – adaptivní subsystémy ekonomika G – subsystémy dosahování cílů Politické zřizení L – udržování vzorů Kulturní a motivační závazky I – integrační systémy Zákony, normy, společenská kontrola Utváření zákonů Přidělování norem Politická podpora Loajalita, solidarita Mobilizace zdrojů Pracovní síly, trh

108 Teorie rolí Role - očekávaný způsob chování typický pro určité sociální prostředí a sociální status jedince Odpovídá určitým normám chování, které si jedinec osvojuje v procesu socializace (školák, rodič…) Role ve společnosti se ustavují souběžně s normami a institucemi (vznik, modifikace) na základě aktivity lidí. Role jsou odindividualizovaným nástrojem přenosu norem, umožňují sociální i osobní kontrolu Očekávané chování – naplnění role i mimo rámec instituce (např. lékař, číšník, politik..) - stereotyp chování. Konflikt rolí, - mezi dvěma a více aktéry, - interpersonální

109 Kritika funkcionalismu Teorie konfliktu – funkcionalismus klade příliš velký důraz na podřizování se systémovým normám Marxistická kritika – funkcionalismus zatírá vnitřní rozpory společnosti, nedocenění sociální rozdílnosti Racionální aktér, racionální volba - funkcionalismus nedoceňuje aktivní roli aktéra na tvorbě norem Neofunkcionalistické přístupy –

110 Teorie strukturace - Anthony Giddens Kritizuje funkcionalismu za to, že považuje potřeby za vlastnost systému a že strukturní funkcionalismus povyšuje sociální systém nad jednotlivce Tímto zjednodušením se potlačuje úloha lidí jako tvůrců institucí a společnosti jako systému Sociální systém sám o sobě nemá potřeby ani funkcionální nezbytnost. Potřeby mají pouze lidé. Ale připouští, že sociální systém působí na jednání aktérů prostřednictvím informací a norem

111 A. Giddens Navrhuje teorii strukturace Sociální systém (organizace, instituce, skupiny) je takové uspořádání vztahů, které je neustále utvářeno a reprodukováno, měněno činností lidí (aktérů) Lidé tvoří společnost a dělají to jako historicky určení aktéři, nikoliv ale v rámci vlastní volby. Struktury společnosti jsou pro aktéry jak omezením, tak možností (jednání a struktura nestojí proti sobě).

112 Základní pojmy teorie strukturace Systém - je tvořen hlavními institucemi společnosti Strukturace - proces jímž jedinci svou činností reprodukují systém Struktura - jsou pravidla jednání v praxi (normy, role)

113 Strukturace -proces reprodukce sociálního systému Reprodukce sociálního systému probíhá na základě aktivity lidí (aktérů) Rozlišuje tři úrovně zkušenosti a jednání aktérů: –Nevědomí, podvědomé motivy jednání (Freud) –Diskurzivní vědomí, zdůvodněné jednání, popisované, projektované –Praktické vědomí (zamlčené vědění), je běžné jednání na základě porozumění mezi jedinci. Jde o „sdílené porozumění“, které při vzájemném setkávání. považujeme za samozřejmé – souvislost Etnometodologie (Garfinkel)

114 Teorie jednání- strukturace – shrnutí - o co jde? Dvě strany životního procesu: na jedné straně jsou jednající lidé (většinou ale na základě „zamlčeného vědění“) a druhé straně systém a struktura pravidel. Problém je zda to skutečně stojí proti sobě? Jde vlastně o výzkumný problém – jaký podíl v jednání člověka má jeho vlastní já a jaký je podíl (vliv) subjektu. Kdy se člověk rozhoduje k nějakému jednání skutečně svobodně a nezávisle na okolnostech?

115 A. Giddens a třetí cesta Hodnocení moderní společnosti: V moderní společnosti je identita jedinců závislá spíše na reflexi, sebepoznání a sebekontrole než na tradici Tradice se nahrazuje reflexivitou – tj vnímání a hodnocení vlastní pozice, větší roli hraje situace, bezprostřední zkušenost než tradice…význam důvěry Možnosti reflexe – tzv. expertní vědomí může dosáhnout každý jedinec – osvojení teorie i situace a pochopení vlastní situace Jedinci tedy mohou utvářet svůj život (odpovědně) a tím přebírají odpovědnost za svůj život – podstata myšlenky třetí cesty V zásadě jde o liberální pozici

116 Třetí cesta a problém trhu A. Giddens- Třetí cesta; Třetí cesta a její kritici Třetí cesta má být řešením situace postmoderní doby – mezi kapitalismem a socialismem (mezi levicí a pravicí) Usiluje o modernizaci levice. Musí tržní mechanismy pochopit a ne s nimi bojovat. Podnikání hraje rozhodující roli a soukromý kapitál je klíčovým předpokladem sociálních investic. Ale trh má problémy: –Přizpůsobuje se spotřebiteli –Komercionalizace, zobchoduje vše, problém ohrožení životních hodnot –Trhy nemají samy o sobě žádné možnosti seberegulace –Trh produkuje externality, vedlejší efekty –Etické zásady musejí vycházet z zvenčí trhu, z veřejné morálky a právního systému –Trh neumí vytvářet lidský kapitál to musí udělat vládá, rodina, společenství

117 Politika třetí cesty Tři sféry moci: –Vláda, ekonomika, občanská společnost Nová společenská smlouva („žádná práva bez odpovědnosti“), nová politická kultura. Změnit sociální stát ve stát „sociálních investic“ Najít rovnováhu mezi regulací a deregulací Podporovat vývoj diverzifikované společnosti na principu rovnosti příležitostí Nepodceňovat globalizaci

118 Teorie sociálního kapitálu Teoretické zdroje – zkušenosti a poznatky z řešení problému sociálního jednání a jeho dopadů –M.Weber –J. Coleman –R. Collins –A. Giddens –R. Putnam –P. Bourdieu

119 P. Bourdieu P. Bourdieu: Teorie jednání Společnost není tvořena na jedné straně strukturou (systémem) a na druhé jednajícími aktéry. Nejde o samostatné substance stojící proti sobě. Je tvořena sociálními vztahy mezi aktéry, kteří jednají v rámci určitých omezení, kterým říkáme instituce (síly, trendy,moc..). V této síti sociálních vztahů lze najít a vysvětlovat pravidelnosti a tvořivost individuálního jednání. Kulturní (a souhrnný) kapitál je podmíněn ekonomickým kapitálem, ale není jím předurčen Ekonomická determinace určuje formu společnosti, její sociální strukturu

120 K pojmu kapitál V ekonomice představuje kapitál takové prostředky (výrobní, ale i finanční, akcie ap.), které přináší zisk. Viz slovník: (J.Jandourek) Kapitál není určen ke konzumaci, ale k produkci. V přeneseném slova smyslu je možné o kapitálu hovořit i jako o nehmotných prostředcích dosahování zisku, jako je vzdělání, schopnosti a sociální kontakty. Pak jde o kapitál, kulturní, lidský, sociální. Kapitál sociální je souhrn kontaktů které může člověk využít ke svému prospěchu hmotnému, nebo nehmotnému.

121 V čem je význam spojení pojmů: sociální a kapitál ? Výhody a přínos spojení pojmu kapitál např. se sociálními či kulturními vlastnostmi člověka je možné spatřovat v tom, že: vystihuje úroveň určitých kvalit lidí (nebo i skupin) a jejich aktivitu vystihuje kumulativní aspekt těchto kvalit (např. vliv rodů) umožňuje zjišťovat (potenciál) jaké šance uplatnění má konkrétní člověk v moderní společnosti poukazuje na stabilní a potenciální prvky v mezilidských vztazích naznačuje možnosti jeho praktického využití a rozšiřování vystihuje složitost a souvztažnost sociálního prostoru obsahová aplikace pojmu „ekonomický kapitál“ na jiné společenské jevy

122 SOCIÁLNÍ POTENCIÁL SOCIÁLNÍ KAPITÁL -důvěra –vzájemnost*) -sdílené normy chování -věrnost a sounáležitost -sociální sítě -informační kanály -participace -stakeholdři KULTURNÍ KAPITÁL -kulturní hodnoty-humanismus -duchovní život -obecné znalosti -způsob života, chování, -vybavenost -zájmy - Lidský kapitál -vzdělaní -kvalifikace -jazyková vybavenost -identita Postoj k životu-aktivita *) prjekt CONSCISE

123 Sociální kapitál jako důvěra Pojem: Existují zhruba tři koncepce chápání sociálního kapitálu a jeho měření: 1.Sociální kapitál je tvořen hodnotami a normami sociálního chování, které jsou spojeny s podporou fungující demokracie, obsahující občanskou angažovanost, vyjadřující vzájemnou důvěru lidí a jejich důvěru v instituce. Je to předpoklad aktivního sociálního jednání a participace. Je chápán jako nezbytná komplementární záležitost ve vztahu k veřejným institucím. (Putnam, R. D. 2001, A Giddens). Tento typ je označován jako „formální (kolektivní) sociální kapitál“, nebo také jako kapitál přinášející „veřejné blaho“

124 Příklad metody zkoumání- důvěra - kolektivní sociální kapitál. (2009) Otázka zněla: „Budu vám postupně číst seznam skupin lidí a institucí. Prosím podívejte se na tuto kartu a řekněte mi vždy jak velkou všeobecnou důvěru k nim máte“. Respondenti vyjadřovali míru své důvěry k těmto objektům na čtyřstupňové škále jejíž krajní body byly: „velmi veliká důvěra“ (4) a opačně „žádná důvěra“ (1).

125 Příklad - sociální kapitál jako důvěra (vstupní hypotéza výzkumu) Veřejný prostor ve sledovaných severočeských regionech se vyznačuje spíše malou všeobecnou důvěrou mezi lidmi i malou důvěrou k institucím celostátního i místního charakteru, tedy nízkou úrovní kolektivního sociálního kapitálu. Veřejný prostor se v důsledku toho štěpí do mnoha účelových vazeb, sítí a sdružení vymykající se často veřejné kontrole. V této situaci roste význam individuálního sociálního kapitálu, zejména pak tzv. sociálního kapitálu svazujícího a spojujícího.

126

127

128 Sociální kapitál jako síť vztahů 2. Pojetí sociálního kapitálu jako sítě recipročních (obsahující možnost směny darů-ekonomický zájem přitom není vysloven) vazeb mezi lidmi umožňující zakládání sítí vychází koncepce P. Bourdieu (1998). Na rozdíl od předcházejícího pojetí je označován jako neformální (individuální) sociální kapitál, který je zaměřen spíše na jednotlivce přináší „soukromé blaho“.

129

130 Sociální kapitál jako předpoklad společné akce 3. Třetí pojetí je spíše implicitní a shledáváme ho např. v úvahách J. Giddense (2004), kde je sociální kapitál přímo spojován s procesy uzavírání dohod a tvorby, přednostně v oblasti ekonomiky. Což je vnímáno jednoznačně jako pozitivní záležitost jak pro oblast ekonomiky, tak jako rozvoj občanské společnosti. Tento typ sociálního kapitálu je možné podle Giddense rozvíjet a podporovat i ze strany státu.

131 Aktéři sociálního kapitálu Individuální – individuální statek –Interakční, vyjadřuje sociabilitu jedince –Mobilizační, využitelný pro dosahování cílů Kolektivní - kolektivní statek –důvěra

132 Komponenty sociálního kapitálu D. Halpern: Social Capital, 2007 Podle D. Halperna sociální kapitál tvoří tři základní kompenenty: –Sociální sítě –Sociální normy, (hodnoty, očekávání) –Sankce

133 Druhy sociálního kapitálu Svazující – uvnitř skupiny, vazba, osobní pojítka, společné hodnoty, symbolika, silné vztahy Přemosťující- vzdálenější vazby, slabé vazby, umožňuje překonávat společenské hranice, mezi skupinami Spojující – s lidmi na určitých, zpravidla významných pozicích

134 Úrovně sociálního kapitálu Mikroúroveň – rodina, známí, kamarádi, Mezoúroveň – sousedé, komunita, skupina Makroúroveň – národ, obchodní společnosti, EU, OSN Každou tuto úroveň je možné analyzovat z hlediska druhu sociálního kapitálu (svazující, přemosťující, spojující)

135 Sociální stát, solidarita, vyloučení Teorie sociálního kapitálu není řešením sociálních rozdílů, ale spíše jen popisem existujících vztahů a individuálního řešení v rámci stávajícího systému Sociální stát - tzv. velké vyprávění (velké projekty) Souvislost s humanismem-osvícenství, svoboda, rovnost bratrství Stav moderní společnosti z pohledu sociální situace, spravedlnosti – možnosti, přednosti, problémy. Rozdíly jsou zachovávány a spíše se prohlubují Spojení s výkonem „meritokratický princip“, „spontánní řád“

136 Teorie znalostní společnosti Atributy teorie znalostní (vzdělanostní) společnosti: –vysoký podíl lidí s vyšším a vysokoškolským vzděláním –demokratizace přístupu ke vzdělání – rovnost šancí –užitečné vzdělávání, praktické znalosti –vědecký základ obsahu i forem vzdělávání-modernizace obsahu –vzdělávání jako celoživotní proces –modernizace vzdělávacích postupů (E-learning) Teorie předpokládá, že vzdělání je nástrojem: –výkonu, efektivnosti ekonomiky –uspokojení individuálních ambicí –řešení sociálních problémů –stability společenského systému

137 Změny poslání vzdělání ve společnosti J. Keller: Vzdělanostní společnost? Škola jako chrám -přibližně do poloviny minulého století –klasické pojetí vzdělání (vědění je něco výjimečného, spojené s vírou, osvícenství, nábožensky a humanitně orientované…) –vzdělání jako privilegovaná záležitost – nastroj reprodukce sociální struktury –diverzifikace rozsahu vzdělání (základní – univerzitní) –souvislosti (Comte „pozitivistická církev vzdělanců“; teorie elit…) –demokratizace vzdělání – v souvislosti s rozvojem průmyslu a potřebou, účetnictví a správy –ale také - škola jako nástroj výchovy loajálních lidí – socializace (přiměřené a „správné znalosti“, kázeň, úcta k autoritám…) – organizační člověk hodící se do industrializované organizace

138 Škola jako výtah Vzdělání zajišťuje lepší sociální pozici (hlavně po druhé světové válce) –Potřeba lidí se středním a inženýrským vzděláním –Možnosti sociálního vzestupu - růst podílu středních vrstev ve společnosti –Vzdělání je podporováno sociálním státem

139 Škola jako pojišťovna Období konce 20 století Vzdělání má ochránit před sociálními riziky, které souvisí se: –změnami organizace korporací –změnami charakteru práce a jejího úbytku a zvyšování efektivity - Viz např. R. Reich : Dílo národů,

140 Kritika teorie vzdělanostní společnosti Je vzdělání a rozvoj vzdělanosti sám o sobě schopen vyřešit problémy moderní společnosti ve fázi globalizované ekonomiky? Zdá se, že nikoliv Diplomy nezajišťují získání zaměstnání a pozice - ale jsou nezbytné (U. Beck)

141 Věda a její úloha v moderní společnosti Nezbytnost vědy jako specifické lidské činnosti Co vše je věda? Respektive ne vše je věda? Reprodukce vědeckého poznání popularizace, výuka… Otázka současnosti - J. F.Lyotard: Kdy je vědecké poznání legitimní (uznávané, potřebné) respektive co zabezpečuje legitimitu vědeckého poznání? V období modernity stojí legitimita vědy na uznání emancipace rozumu a jeho významu pro pokrok, výkon, řešení problémů.. V období postmodernity je dána kontrolou nad realitou

142 Tradiční chápání vědy Návaznost na osvícenetsví, víra v rozum Pozitivismus – víra ve vědu jako nástroj řízení, (technika, technologie, sociální inženýrství) Velké projekty – „velká vyprávění“ – cílové stavy – dokonalá společnost. V důsledku toho orientace na techniky sociálního řízení, organizační teorie Například: ideologie socialismus, ale i demokracie, kapitalismus, humanismus (Fukuayma – Konec historie) – jsou jen velká vyprávění

143 Krize vědy – druhá polovina 20 století V důsledku podlehnutí iluzi o možnostech projektovat a řídit společenský vývoj, se soustřeďuje zájem na prostředky (metody vědeckého řízení) a méně na důsledky (komplexní) jednání Vzniká krize vědeckého poznání (Khun- paradigamata) – co je skutečná věda? Problémy metodologie věd. Důsledky rozšiřování a popularizace vědeckých poznatků – všichni jsou poučeni, zejména společenské vědy… Průniky disciplín, objevují se nové analytické prostory (např. sociální kapitál) Není čisté vědy, věda není hierarchicky uspořádána Podřizování vědy kritériím užitečnosti. Věda je legitimována prostřednictvím služby společnosti, ne na základě velkých projektů, ale cestou „drobných vyprávění“ využitelných pro potřeby praxe. Věda je redukována na přínos pro výrobní síly, což klade otázky ne: Je to pravda? ale Co to přinese? Na přínosu vědy je založeno její financování. Problém financování vědy

144 Moderní věda Věda (vědecké poznatky) není definitivní jistota, věčná pravda, neobsahuje zákonitosti vývoje pro potřeby projektování budoucnosti. Což je dáno tím, že moderní věda objevila neurčitost, její snaha o přesnost nevede k lepší kontrole (řízení), ale k novým formám nejistoty. V tomto smyslu je nepředvídatelná, nevíme co nového objeví a jaké budou důsledky Řád rozumu je vždy narušován zjištěnými neshodami, rozdíly … věda neustále zneklidňuje Věda by se měla rozvíjet nikoliv na základě pozitivismu účinku, (jen praktické využitelnosti), ale na základě kladení otázek zpochybňování známého a vymezování neznámého.

145 Problém moderní vědy Podřizování vědy jen principu služby a výkonu systému je proti její logice. Věda je otevřený systém, kriticky reflexivně orientovaný.. je proti stabilitě proti technokratický Věda klade otázky typu: je to pravda? Je to snad jediná šance lidského rodu na předcházení katastrof, včetně přežití v kosmu…

146 Ne lidské a věda Humanismus – velké vyprávění v ohrožení, vznik nehumanismu J. F. Lyotard – slunce nám dojde asi tak za 6 miliard let Stroje (obecně) jsou postupně programovány tak, aby vystřídaly lidské bytosti s cílem prodloužit život za okamžik tepelné smrti Člověk je vytěsňován ze systému na kterém je stále více závislý prostřednictvím techniky Probíhá stírání hranic mezi lidmi a stroji Ustupujeme před počítači tím, že jsme na nich stále více závislí – Příklad: Y2K a rok 2000 – zborcení počítačových systémů, a důsledky pro společenskou organizaci

147 Problém umělé inteligence Nezbytnost lidského (počátečního) vkladu do rozvoje umělé inteligence Následně může u umělých systémů docházet k vyšší formě organizace a tím vyšší schopnosti adaptace Umělý život může mít jiné imperativy než život lidský… Připomenout souvislost s Darwinismem

148 Reflexivní sociologické teorie - U. Beck: Riziková společnost Základní teze: Společenská produkce bohatství je systematicky doprovázena produkcí rizik. Přechod od logiky rozdělování bohatství ve společnosti nedostatku k logice rozdělení rizik Rizika: - ekologická - technologická - sociální

149 1. Riziková společnost Časové vymezení: - přechod společnosti z modernismu (1. moderna) do postmodernismu (2. moderna) přibližně druhá polovina 20. století První moderna - organizovaná modernita, stát blahobytu, představa bezproblémové budoucnosti, zdůvodnění rozvoje produkce odstranění nedostatku, bídy Garant pokroku: účelová racionalita jednání člověka Druhá moderna – společnost sítí, je společnost tvorby rizik- zdůvodnění produkce je problematické. Problém s účelovou racionalitou – nezajišťuje pokrok

150 Nezamýšlené důsledky Nezamýšlené důsledky (vedlejší efekty) záměrného jednání A. Smith – předpokládal jejich institucionalizaci prostřednictvím trhu K Marx – vedlejším efektem rozvoje výrobních sil je změna výrobních vztahů V zásadě se tedy nemění fakt, že lidská činnost vždy produkuje vedlejší efekty a rizika, jen jsou dnes častější, komplexnější (důsledky důsledků, problém důsledků jejich odstraňování). Multiplikační efekt. Růst komplexity.

151 2. Reflexivní modernizace Kritický pohled na život, na vývojové trendy Konstatuje: –Zeslabuje stát v důsledku ekonomické globalizace Společenský systém se rozpadá na dílčí funkční části, instituce se osamostatňují, ztrácí se ústřední integrační důvod celku, –Zeslabuje sociální funkce státu –Politika se obejde bez masových politických stran, které nemají návaznost na třídy (které nejsou), nejsou jasné sociální zájmy a jejich nositelé –Zeslabování role rodiny změna rolí,individualizace života –Flexibilita zaměstnání, pokles potřeby živé práce –Převaha hedonismu ve způsobu života

152 Ambivalence reflexivního přístupu Reflexe modernity, její výklad a popis není všemi společenskými vědci přijímán. Vyvolává ve společnosti neklid, pesimismus Neklade si cíle pozitivního řešení problémů Neklade si úkol hledat východiska

153 3. Vynucená individualizace Individualizace vzniká pod tlakem společenských procesů, rozpadem celku na instituce deregulace pravidel Zeslabování a ztráta osobních vazeb Beck se domnívá, že na vině je sociální stát, který zajišťuje to co jednotlivec potřebuje, v důsledku toho nemusí hledat sociální vazby a pomoc, nepotřebuje ani rodinu, přátele, komunitu Sociální stát měl sloužit jako pojistka pro člověka a stal se sám zdrojem rizik – jako nezamýšleného důsledku péče o člověka.

154


Stáhnout ppt "Sociální teorie moderní společnosti Prof. Ing. František Zich, DrSc."

Podobné prezentace


Reklamy Google