Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

(§ 1 AŽ § 14 OZ) PETR LAVICKÝ KATEŘINA RONOVSKÁ Základní východiska nového soukromého práva.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "(§ 1 AŽ § 14 OZ) PETR LAVICKÝ KATEŘINA RONOVSKÁ Základní východiska nového soukromého práva."— Transkript prezentace:

1 (§ 1 AŽ § 14 OZ) PETR LAVICKÝ KATEŘINA RONOVSKÁ Základní východiska nového soukromého práva

2 Přehled výkladu 1. Soukromé a veřejné právo 2. Dispozitivnost a kogentnost norem soukromého práva (dále jen „SP“) 3. Prameny SP 4. Interpretace a vyplňování mezer 5. Zásady SP 6. Průměrný člověk a průměrný odborník 7. Ochrana SP

3 ČÁST I. Soukromé a veřejné právo

4 Právo objektivní a subjektivní Objektivní právo  pravidla chování, jejichž zachovávání je vynutitelné státní mocí  tím se liší od morálky, náboženství a jiných systémů  např. nikoho nelze státní mocí nutit k účasti na bohoslužbě  psané i nepsané prameny Subjektivní právo  z objektivního práva pramenící míra možného chování (určité oprávnění)  nikoliv každé ustanovení objektivního práva zakládá právo subjektivní (např. § 489 OZ)

5 Třídění objektivního práva Hmotné a procesní právo  HP upravuje vztahy mezi osobami (jejich vzájemná práva a povinnosti)  PP reguluje procesní činnost Soukromé a veřejné právo  § 1/1: SP tvoří ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob  význam: akceptace dualismu právního řádu (SP – VP), nikoliv třídící kritérium

6 Pojem SP 1. věta § 1/1 OZ  nepřesná a nevhodná charakteristika SP  nesprávně pomíjí nepsané prameny, rovnost a autonomii vůle Soukromé právo je  část právního řádu,  jehož psaná i nepsaná pravidla upravují vzájemná práva a povinnosti osob  majících vůči sobě rovné postavení  a jsou nadány širokou autonomií vůle

7 Zájmová teorie Kritérium zájmu VP  chrání veřejné zájmy (slouží zájmům celku) SP  chrání zájmy soukromé (slouží zájmům jednotlivce) Kritérium zájmu je neostré  např. trestní právo chrání jak zájem celku na zachování veřejného pořádku, tak majetek a život jednotlivce  dále viz č. 448/2005 Sb.NSS

8 Subordinační teorie VP  vertikální vztahy  jeden subjekt vystupuje jako nadřízený, druhý jako podřízený  vysvětluje-li se nadřízenost jako projev uplatňování veřejné moci, jde o tzv. mocenskou teorii SP  horizontální vztahy  strany mají rovné postavení Problém:  i ve VP se lze setkat s rovností (např. procesní smlouvy)  ne všechny vztahy v SP jsou založeny na rovnosti (zaměstnanec a zaměstnavatel, rodiče a děti)

9 Organická (subjektová) teorie VP  jeden ze subjektů vystupuje v PV z důvodu výkonu funkce veřejného svazu nebo z důvodu příslušnosti k němu  moderněji: jeden ze subjektů vystupuje v PV pro svou vlastnost nositele veřejné moci (VM), resp. kvůli jejímu výkonu  tj. 1 subjekt je oprávněn vystupovat vůči 2. jako nositel nebo vykonavatel VM a vyvozovat vůči němu právní následky SP  v PV nevystupuje nositel VM, nebo v něm nevystupuje pro svou vlastnost nositele VM nebo kvůli její realizaci

10 Teorie zvláštního práva (přiřazovací teorie) SP  patří k němu PN, které zavazují kohokoliv VP  tvoří PN, které zavazují nebo opravňují pouze nositele VM  VP je tak zvláštní právo nositelů VM  je-li „zvláštní“ VP úprava neúplná, použije se subsidiárně „obecná“ SP úprava Viz např. č. 1034/2007 Sb.NSS nebo č. 1392/2007 Sb.NSS

11 Nezávislost uplatňování SP a VP § 1/1 věta druhá OZ: uplatňování SP je nezávislé na uplatňování VP Neznamená:  nezávislost interpretace a aplikace SP na VP (viz ústavní právo - § 2/1 OZ, civilní právo procesní, správní právo – veřejné seznamy)  nezávislost uplatňování VP na SP  nezávislost uplatňování subjektivního práva

12 Skutečný význam nezávislosti uplatňování SP a VP Soukromoprávní důsledky porušení veřejnoprávních povinností  nedostatek VP oprávnění nezpůsobí sám neplatnost (§ 5/2)  v případě porušení jiné VP povinnosti se posoudí teleologickým výkladem, zda bude PJ neplatné, či nikoliv (§ 580) Interpretace a aplikace SP v ostatních případech  dovolává-li se OZ veřejnoprávních předpisů, je nutno je použít  chybí-li výslovný odkaz, je rozhodující  věcná působnost VP normy  teleologický výklad

13 ČÁST II. Dispozitivnost a kogentnost norem SP

14 Pojem DN a KN KN  vylučuje autonomní právo a nerespektuje lidskou vůli  2 druhy:  Absolutně kogentní – zcela vylučuje autonomní právo  Relativně kogentní – vylučuje autonomní právo jenom v určitém směru (např. změnu v neprospěch slabší strany) DN  zmocňuje strany k autonomní normotvorbě  subsidiárně reguluje lidské chování  slouží k interpretaci nejasného autonomního pravidla  je měřítkem spravedlnosti

15 Kritéria rozlišování DN a KN - přehled Výslovný zákaz Kogentnost vyplývající se smyslu a účelu PN  omezení autonomie vůle  ochrana slabší strany  úprava právního postavení osob  ochrana třetích osob  regulace základních otázek umožňujících racionální fungování SP jako systému

16 Výslovný zákaz Nejde o zákaz určitého chování, ale o zákaz autonomní normotvorby (odchýlení se) Podoby zákazu:  „zakázaná ujednání“ - § 2519/1  k jednání se nepřihlíží (§ 16, § 2519/2)  jednání je neplatné nebo se lze dovolat jeho neplatnosti (§ 2549)  jednání nemá účinky (§ 2728/2) apod.

17 Omezení autonomie vůle Např. § ½ za středníkem – strany si nemohou ujednat, že se v jejich případě kupř. dobré mravy nepoužijí Obdobně nelze vyloučit kupř. princip poctivosti, zákaz zneužití práva apod. Nelze se odchýlit od základního vymezení statusu osob Nelze snížit standard zákonem garantované ochrany (smysl a účel ustanovení)

18 Ochrana slabší strany Spotřebitel, nájemce, zaměstnanec, nezletilý Často půjde o relativně kogentní PN Např. § 1812/2, § 2519/2, § 2549 Ochrana člena spolku, minoritního akcionáře apod. – zvláštní režim

19 Právní postavení osob Ke statusovým otázkám člověka patří:  právní osobnost (prohlášení za nezvěstného a mrtvého)  svéprávnost  deliktní způsobilost  jméno a bydliště FO  vznik a zánik manželství nebo registrovaného partnerství  určování a popírání rodičovství  osvojení  rodičovská zodpovědnost

20 Právní postavení osob Ke statusovým otázkám právnických osob patří zejména:  právní osobnost (právní forma, národnost, vznik a zánik, přeměny)  název a sídlo PO  vymezení účelu PO  způsob projevování vůle za PO  veřejná prospěšnost PO  odpovědnost vůči 3 osobám

21 Ochrana třetích osob Typicky ochrana věřitele Např. § 300 a § 589 a násl. PN chránící dobrou víru třetích osob

22 Racionální fungování SP jako systému Např. PN obsahující  kritéria rozlišování movitých a nemovitých věcí  nabývání vlastnického práva  předpoklady perfekce právního jednání

23 ČÁST III. Prameny SP

24 Psané prameny Občanský zákoník  § 9/1 si činí nárok na monopolní regulaci statusových otázek  úprava majetkových vztahů Předpisy upravující zvláštní soukromá práva (např. ZOK)  zvláštní úprava má aplikační přednost  na neupravené otázky se použije OZ  OZ slouží též k interpretaci nejasných ustanovení speciálních předpisů

25 Nepsané prameny ČR není zemí výlučně psaného práva Pramenem práva jsou také  zvyklosti  dlouhodobě fakticky zachovávaná pravidla, aniž by existovalo opinio necessitatis  podle § 9/1 jenom tam, kde se jich zákon dovolává (§ 10/2, § 545, § 558/2 apod.)  u obyčejů je naproti tomu dáno opinio necessitatis a jsou závazné ze své právní síly, ne kvůli odkazu zákona na ně  zásady k nepsaným pramenům viz nález Pl. ÚS 33/97

26 Pl ÚS 33/97: „ I v českém právu takto platí a je běžně aplikována řada obecných právních principů, které nejsou výslovně obsaženy v právních předpisech. Příkladem je právní princip, dle něhož neznalost práva neomlouvá, nebo princip nepřípustnosti retroaktivity, a to nejenom pro odvětví práva trestního. Jiným příkladem jsou výkladová pravidla a contrario, a minore ad maius, a maiore ad minus, reductio ad absurdum apod. Dalším, a to moderním ústavním nepsaným pravidlem, je řešení kolize základních práv a svobod principem poporcionality. ….“

27 ČÁST IV. Interpretace a vyplňování mezer

28 Funkce § 2 OZ Nadbytečný; význam je leda ve zdůraznění toho, že právo není jenom text zákona § 2 zdůrazňuje  ústavně konformní výklad  roli zásad a hodnot při interpretaci  jazykový výklad  logický výklad  systematický výklad  historický výklad  teleologický výklad

29 Ústavně konformní výklad Existuje-li několik interpretačních alternativ, má vždy přednost ta, která je nejvíce v souladu s ústavním pořádkem (nejvíce šetří zákl. práva) Vždy je nutno zjistit, zda za ustanovením OZ není nějaké základní právo Případné střety základních práv se řeší testem proporcionality

30 Význam zásad a hodnot SP pro interpretaci SP předpisy mají být vykládány  v souladu se zásadami, na nichž spočívá OZ  zásady mají interpretační funkci  jde též o zásady výslovně v OZ nevyjádřené (např. rovnost)  kolize zásad se řeší testem proporcionality  se zřetelem k hodnotám, které OZ chrání Zábrana proti textualistickému výkladu Hodnoty = čeho má být dosaženo? (spravedlnost, právní jistota, účelnost) Zásady = jak?

31 Jazykový výklad Vychází se slovního znění právního předpisu Představuje pouhé prvotní přiblížení se obsahu právní normy Vázanost soudce zákonem neznamená vázanost slovy zákona, ale jeho smyslem O skutečném obsahu (interpretaci doslovné, rozšiřující nebo zužující) rozhodnou další metody

32 Logický výklad Zvláštní argumenty právní logiky  a contrario  per eliminationem  a fortiori  a maiori ad minus  a minori ad maius  per analogiam

33 Systematický výklad Slova právního předpisu mají být vnímána „v jejich vzájemné souvislosti“ Právní řád tvoří jednotný celek a jeho jednotlivé části je nutno vnímat souladně

34 Historický výklad Hledá úmysl zákonodárce (to, co chtěl určitým ustanovením vyjádřit) dle § 2/2 nelze ust. přikládat jiný význam, než jaký plyne z jasného úmyslu zákonodárce Cílem interpretace  není však vůle zákonodárce (subjektivně teleologický výklad)  je vůle zákona (objektivně teleologický výklad) Subjektivně teleologický (historický) výklad je proto pouze podpůrnou interpretační metodou

35 Teleologický výklad Hledá smysl a účel zákona  objektivní, nikoliv subjektivní smysl a účel  jaká je funkce určité ustanovení, proč je v zákoně obsažen, co se jím sleduje  účel se může v průběhu dob měnit  účel se hledá nejenom z textu právního předpisu, ale i zásad a hodnot

36 Mezery v zákoně – přehled řešení Na skutkovou podstatu se použijí  ustanovení na ni výslovně dopadající  doslovně interpretovaná ustanovení  též ustanovení interpretovaná extenzivně  není-li jich, ustanovení zákona obsahem a účelem nejbližší (analogie legis)  není-li ani jich, principy spravedlnosti a zásady (analogie iuris)

37 Analogie legis Analogie zákona předpokládá  mezeru v zákoně (tzv. nepravá otevřená mezera)  neúplnost zákona – text zákona je formulován příliš úzce (PN dopadá jenom na určitou skutkovou podstatu, a nikoliv na SP obdobnou, aniž k tomu je rozumný důvod)  protiplánová neúplnost – určí se teleologickou či axiologickou úvahou  existenci PN upravující obdobnou skutkovou podstatu  relevantní podobnost2 případů : podobnost z hlediska účelu právní regulace podobnost z hlediska chráněných hodnot  není-li podobná PN, užije se argumentu a contrario Viz např. problém povahy dočasných staveb

38 Analogie intra legem Nejde o protiplánovou neúplnost zákona Případy, kdy se zákon sám dovolává obdobného či přiměřeného užití jiného ustanovení Obdobné užití  jiná PN se použije v plném rozsahu Přiměřené užití  jiná PN se přizpůsobí skutkové podstatě, na kterou má být aplikována Příklad:  § 418 „obdobně“  § 1221 „přiměřeně“  viz df

39 Analogie iuris Nelze-li postupovat podle analogie legis, použijí se  principy spravedlnosti (viz též § 3/3)  dobré mravy, zákaz zneužití, principy distributivní spravedlnosti apod.  zásady, na kterých spočívá OZ  zásady výslovně v OZ vyjmenované  zásady v OZ neupravené Je nutno vzít zřetel k  zvyklostem soukromého života  stavu právní nauky  ustálené rozhodovací praxi

40 ČÁST V. Zásady SP

41 Význam § 3 OZ Deklaratorní význam Závěr, že součástí právního řádu jsou též právní zásady, plyne z ustálené judikatury ÚS Platí to pro  zásady výslovně vyjádřené  zásady, které výslovně vyjádřeny nejsou a zákon na ně ani neodkazuje  např. legitimní očekávání, rovnost, ochrana nabytých práv, vigilantibus iura  platí ze své právní síly  zákon je může vyloučit stanovením odchylného pravidla

42 Autonomie vůle/privátní autonomie DZ: „způsob určení a utváření vlastního právního postavení jednotlivce z jeho iniciativy a v důsledku jeho chtění…“ Svoboda „žít život“ v mantinelech vytvořených právních řádech (explicitně § 3 odst. 1 nebo 81/1) Svoboda vlastnická, smluvní, testovací, sdružovací Význam v nauce o právním jednání (druh tvorby pravidel, uznaných právním řádem) Kolize s jinými principy (právní jistota, korektiv dobrých mravů, ochrana veřejného pořádku, ochrana slabší strany), test proporcionality

43 Princip poctivosti Předpoklad řádně a poctivě se chovajícího člověka (vyvratitelná presumpce poctivosti + § 4 odst. 1) Poctivost – kogentní standard chování, vyžadující čestnost, otevřenost a povinnost brát ohled na zájmy protistrany Výslovně v NOZ: judikatura ÚS (obecný korektiv) x NS (pouze pokud výslovně) Funkce  interpretační  doplňující  Korigující

44 Interpretační funkce poctivosti Uplatní se při interpretaci smluv Nelze-li najít společný úmysl stran, uplatní se objektivní výklad:  hledá se význam, který by právnímu jednání přikládala osoba v postavení toho, komu byl projev vůle adresován  projev vůle je nutno vykládat z pohledu poctivého adresáta, tj. co poctivý adresát mohl a měl rozumět  je-li více interpretačních možností, platí ta, která nejlépe odpovídá principu poctivosti Interpretace contra proferentem  k tíži toho, kdo formuloval nejasný článek smlouvy (§ 557)

45 Doplňující funkce poctivosti Doplnění obsahu právního vztahu o práva a povinnosti, které nebyly sjednány a neplynou ani ze zákona  vedlejší povinnosti (loajalita, součinnost, informační povinnost)  např. nepoctivě jedná, kdo nesdělí protistraně informaci, o které ví, že je pro ni důležitá  vyplňování mezer ve smlouvách, jejich „dotváření“

46 Korigující funkce poctivosti Při uzavírání smlouvy  culpa in contrahendo (§ 1728, § 1729) Omezení obsahu právního vztahu, výkonu práv a povinností  změna poměrů (§ 1763)  vyloučení neočekávatelných pravidel v obchodních podmínkách (§ 1753)  zákaz zneužití práva (§ 8), včetně zákazu těžit z vlastního nepoctivého jednání (§6/2) Zánik závazku  povinnost dlužníka plnit poctivě  při výkonu práva na plnění musí poctivě postupovat i věřitel

47 Korektiv dobrých mravů a veřejného pořádku Kritéria kogentnosti norem i limit možnosti odchýlit se od dispozitivních norem Mají zásadní význam při posuzování právního jednání (§580, 588) Dobré mravy  Co je v souladu/v rozporu se základními morálními, mravními a etickými zásadami  Relativně neměnné, většinově sdílené Veřejný pořádek o Předpoklad řádného lidského soužití (široké pojetí i DM) o Základ v právním řádu jako takovém (úzké pojetí) – např. ochrana právní jistoty, zabránění nespravedlnostem, zásahy do statusu o Relevantní je intenzita zásahu

48 ČÁST VI. Průměrný člověk a průměrný odborník

49 Průměrný člověk Je-li člověk svéprávný, předpokládá se, že  má rozum průměrného člověka (neodborníka)  je schopen užívat rozum s běžnou péčí a opatrností (jak by si za daných okolností počínal člověk, který není odborníkem)  a každý to od něj může očekávat Člověk průměrného rozumu je objektivní měřítko k posuzování toho  jaká péče a opatrnost by měla být obvykle v právním styku vynakládána  jakou mohou ostatní osoby očekávat Význam u náhrady škody (§ 2912/1), u posuzování dobré víry držitele apod.

50 Průměrný odborník § 5/1 vyžaduje, aby odborník měl svému oboru odpovídající znalosti, schopnosti a dovednosti Nepresumuje se; předpokladem je přihlášení se k profesi  veřejné (reklama, zápis do veřejného rejstříku apod.)  ve styku s jinou osobou (výslovně nebo konkludentně) Měřítko platí pro  skutečného odborníka  toho, kdo se za něj jenom vydává Viz též § 2912/2 a § 2950

51 ČÁST VIII. Ochrana SP

52 Soudní ochrana Soukromému právu poskytuje ochranu zásadně civilní právo procesní Výjimky:  adhezní řízení  ochrana poskytovaná správními orgány

53 Předvídatelnost rozhodování § 13 vyjadřuje principy rovnosti a právní jistoty Legitimní očekávání stability judikatury  předpokládá existenci stabilní rozhodovací praxe  podobnost právních případů  legitimní očekávání platí pro všechny účastníky řízení Povinnost odůvodnit odklon od judikatury  nepřímá novela ustanovení procesních předpisů o odůvodňování rozhodnutí

54 Svépomoc Svépomoc dle § 14/1  ohrožení subjektivního práva  je zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě  možnost přiměřeně „pomoci si k právu“  např. zadržení sprejera Svépomoc dle § 14/2  neoprávněný zásah do práva  bezprostřednost zásahu  bezprostředně hrozí nebo nastal a trvá  nelze ztotožňovat s nastoleným protiprávním stavem  možnost odvrátit zásah přiměřenými prostředky


Stáhnout ppt "(§ 1 AŽ § 14 OZ) PETR LAVICKÝ KATEŘINA RONOVSKÁ Základní východiska nového soukromého práva."

Podobné prezentace


Reklamy Google