Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod do právní a ústavní komparatistiky.  je srovnávací právní věda  předmětem je poznávání a rozlišování shodných, podobných či rozdílných prvků právních.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod do právní a ústavní komparatistiky.  je srovnávací právní věda  předmětem je poznávání a rozlišování shodných, podobných či rozdílných prvků právních."— Transkript prezentace:

1 Úvod do právní a ústavní komparatistiky

2  je srovnávací právní věda  předmětem je poznávání a rozlišování shodných, podobných či rozdílných prvků právních systémů  seznamování se s cizími právními řády  proces zkoumání právních řádů za účelem sbližování, diferencování a harmonizování

3  Srovnávání je základní metodou této vědy, a to konkrétně srovnávání práva a jeho rozlišování  právní komparatistika – srovnávací právní věda

4  Porovnávání je v praktickém životě složkou myšlení  Srovnáme tak tedy jednotlivé shodné a odlišné prvky, získáme poznatek a určitým způsobem jej vyhodnotíme, resp. vyvodíme z poznání závěr  comparatum, prvky  comparandum, porovnávaní  tertium comparationis

5  dvě úrovně komparace – makro a mikro  makrokomparatistika srovnává velké právní systémy či jednotlivé národní právní řády.  mikrokomparatistika pak srovnává jednotlivé právní normy, právní předpisy a právní instituty

6  PRÁVO v objektívním smyslu v subjektívním smyslu soubor závazných norem soubor práv a povinností lidského chování daných státem a statní mocí vynucovaných.

7  Kontinentální  Angloamerický  Systém islamského práva  Systém hindského práva

8

9  Zkoumaní podobných a odlišných znaků ústav  Centrální pojem ÚSTAVA  Zakladatel Georg Jellinek ( )  Německý právní filozof  Autor Obecní státovědy

10  Vníma jako materiální a formální  Materiální – pořádek nevyhnutný pro jakékoliv společenstvo lidí  Formální – ústava jako zákon nejvyšší právní síly  To je předmětem ústavní komparace

11  Znaky, které jsou společné  Ve svém obsahu a chápaní se mohou lišit  1. organizace státní moci  2. lidské práva a svobody  3. struktura složených států  4. politické a hospodářské zájmy států  5. kontrola ústavnosti

12  Stejné obecné základy  Základ porovnávací státovědy  1. dělba moci doplněná principem check and balances  2. suverenita lidu  3. lidské a občanské práva

13  Ustanovovaní funkcí – volbou, jmenováním apod.  Systém státních orgánů  Úprava přímé demokracie

14

15  Podle způsobu výkonu státní moci a stupně účasti občanů na správě věcí veřejných lze rozlišovat  demokratický režim - zdrojem moci je lid (demos)  autoritativní režim - držitelem moci je buď jednotlivec (monokracie) nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí (aristokracie, plutokracie, oligarchie, technokracie), oporou jsou obvykle ozbrojené síly a byrokratická státní správa  totalitní režim - vůdce (opřený o kult osobnosti) či vládnoucí skupina neuznává žádné meze své pravomoci a snaží se regulovat všechny aspekty veřejného a soukromého života.

16   přímá - lid vykonává státní moc přímo rozhodnutím, vyslovením své vůle (referendem, přímou iniciativou), a to na celostátní, regionální či místní úrovni,   nepřímá (zastupitelská) - lid vykonává státní moc prostřednictvím lidem volených zástupců a orgánů (parlamentu, přímo voleného prezidenta, apod.).

17  dělba moci, zejména na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní,   uplatňování státní moci jen v případech, mezích a způsobem stanoveným zákonem,   zásada, že jednotlivec může činit, co není zákonem zakázáno a nesmí být nucen činit, co zákon neukládá,   ochrana základních práv a svobod,   rovnost před zákonem, právo na spravedlivý proces,   oddělení politických stran od státu,   proporcionalita zásahu veřejné moci do postavení jednotlivce

18

19  základní zákon (nebo soubor základních zákonů) státu a nejvyšší právní norma jeho právního řádu  právní výraz existence státu  stanoví pravidla výkonu státní moci a zaručuje občanům základní lidská práva

20 podle formy:  psaná – tvořená jedním zákonem (monolegální) nebo více zákony (polylegální), příkladem jsou ústavy zemí kontinentální Evropy a USA

21  nepsaná – vytvářená jinými formami práva (historické dokumenty, ústavní zvyklosti, precedenty), klasickým příkladem je britská ústava

22  podle původu  původní – obvyklý případ  o přenesená – ústava, jejíž platnost je přenesena na nové území, např. německá ústava po roce 1990 na území bývalé NDR

23  podle způsobu přijetí  dohodnutá – je výsledkem dohody či kompromisu převážné části společnosti  oktrojovaná – vydaná z rozhodnutí panovníka bez souhlasu zastupitelského orgánu; v českých dějinách se jednalo např. o Pillersdorfovu ústavu (1848) a Stadionovu ústavu (1849)  revoluční – vyhlášená revolučně; za takovou lze považovat např. Prozatímní ústavu z roku 1918

24  podle jejího dodržování  reálná – ústava je skutečně dodržována, jde o základní znak právního státu  fiktivní – formálně existující, ovšem nedodržovaná (např. Ústava ČSR v době komunistické diktatury

25  podle způsobu změny  flexibilní – ústavu lze měnit prostým zákonem  rigidní – změna ústavy je obtížnější než u jiných právních norem;

26  Americký  Francúzsky  Britský

27  Ústava USA, 1789  Bill of Rights, 1791 (10 doplňků ústavy)  Obecný princip dělby moci a princip lidu jako nositele státní moci  Osobitná úprava – výkonná moc  Stylotvorní prvek  Náleží prezidentu USA

28  Vztahy komor Kongresu USA  Postavení Nejvyššího soudu USA  Americký federalizmus – priorita práva jednotlivých států před federálním právem

29  Základ Ústava z roku 1793  Prototypem je Ústava z roku 1875 (Třetí republika)  Návrat k republikánským principům

30  Slabé postavení prezidenta (součást výkonné moci, nutná kontrasignace zákonů, jinak jen nepatrné pravomoci)  Postavení vlády a dvoukomorového parlamentu  Postavení Státní rady – soudní a správní právomoc  Ústavní rada – kontrola ústavnosti

31  Soubor pramenů ústavního práva, soudcovského práva a ústavními zvyklostmi  Významná součást – ústavní konvence, tj. nenormativní pravidla, které jsou nežalovatelné  Psaná část ústavy – zákony a historické dokumenty

32  Fakticky se nedá rozlišit mezi zákonem klasickým a ústavním  Prakticky - ústavními zákony jsou zákony upravující základní práva, vztahy mezi státy Koruny a kompetence státních orgánu  Parliament Act, 1911  Parliament Act 1949  Constitutional Reform Act, 2005

33  Tj. Books of Authority  Magnu chartu libertatum (1215)  Petition of Rights (1628),  Habeas Corpus Act (1679),  Bill of Rights (1689),  Statut of Westminster II. (1285),  Act of Settlement (1701)

34  Princip panstva práva  Princip suverenity lidu (jako suverenita parlamentu)  Respektování základních práva a svobod (Human Rights Act Dohovor o ochraně lidských práv a základních svobod)  forma státu – unitární stát, moc zjednocená v osobě panovníka – doživotní monarcha)

35  Např. islámské krajiny (Oman, Líbie, Saudská Arábie)  Nemají ústavu  Nejvyšší zákon je Korán  Postupně vplyv psané ústavní tradice  Vytváření moderních ústav – uchování nejvyššího zákona ve formě Koránu

36

37  Zkouška - ústní, v předem stanovených termínech  Varianty:  a) rozprava nad textem seminární práce v rozsahu 10 – 12 stran na předem dohodnuté téma odpovídající předmětu  b) odpovědi na vylosované otázky

38 Základní limity pro volbu tématu písemné práce jsou:  cizí stát (ústavní úprava v České republice jen v míře nezbytné)  ústavní institut  tematický rozsah v zásadě daný tématy přednášek  Časové dispozice:  Zvolené téma předložit k posouzení do konce dubna   Rozsah práce max. 12 stran rukopisu.   Odevzdání nejpozději 15. května 2014.

39  Tendence ústavního rozvoje (vybraných) evropských států po II. světové válce  Ústava V. Francouzské republiky a její proměny  Ústavní změny Základního zákona SRN  Ústavní vymezení státu – aspekty mezinárodněprávní  Ústavní vymezení státu – aspekty ekonomické a finanční  Zákonodárství o politických stranách (SRN nebo Itálie)  Racionalizovaný parlamentarismus na příkladu Francouzské republiky  Autonomie ve Španělsku  Regionalismus v Itálii. Stala se Italská republika již federací?  Přímá demokracie ve Švýcarsku – formy a jejich realizace  Ústavní rada ve Francii – ústavní statut, složení a kompetence

40  Reforma Sněmovny lordů ve Velké Británii  Španělsko jako konstituční monarchie (s důrazem na postavení hlavy státu)  Financování prezidentských volebních kampaní v USA  Přímá volba hlavy státu (v Rakousku nebo na Slovensku nebo ve Francii)  Spolková rada SRN a její postavení v ústavním systému  Vztahy mezi Kongresem a prezidentem v USA – ústavní vymezení a realita  Reforma soudnictví ve Velké Británii  Dvoukomorový parlament v Rusku  Prezident USA a jeho zahraničně politické pravomoci

41  Ústavy – znaky, funkce, obsah, shody a rozdíly  Základní zákon SRN – přijetí, obsah, změny, ústavní aspekty sjednocení Německa  Ústava V. Francouzské republiky a její proměny  Ústava USA – přijetí, charakteristika, dodatky, interpretace  Ústava Itálie – přijetí, základní charakteristika  Ústava Ruska – přijetí, obsah  Formální podmínky, za kterých lze měnit ústavy – konkrétní příklady  Ústavní vymezení státu, ústavní principy jeho organizace  Ústavní zakotvení přímé demokracie ve Francii  Soustava nejvyšších státních orgánů (Velká Británie, Francie, USA, SRN, Itálie, Švýcarsko, Rusko)

42  Velká Británie – postavení Parlamentu, volby Dolní sněmovny, reforma Sněmovny lordů  Evropské monarchie na příkladu Španělska  Francie – ústavní vymezení prezidenta, volební systém většinový  Prezident USA - volby, postavení  SRN – postavení spolkového kancléře  Federalismus – ústavní konstrukce – USA, SRN  Základní práva a svobody v Ústavě USA  Základní práva a svobody v Ústavě Itálie  Základní práva a svobody v Základním zákonu SRN  Ústavní regulace postavení jednotlivce ve Francii  Kontrola ústavnosti v USA  Koncentrované ústavní soudnictví - německý model  Ústavní rada ve Francii – složení, kompetence

43


Stáhnout ppt "Úvod do právní a ústavní komparatistiky.  je srovnávací právní věda  předmětem je poznávání a rozlišování shodných, podobných či rozdílných prvků právních."

Podobné prezentace


Reklamy Google