Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sociální struktura a dynamika Sociální diferenciace, vertikální sociální diferenciace Horizontální sociální diferenciace, sociální skupina Sociální mobilita.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sociální struktura a dynamika Sociální diferenciace, vertikální sociální diferenciace Horizontální sociální diferenciace, sociální skupina Sociální mobilita."— Transkript prezentace:

1 Sociální struktura a dynamika Sociální diferenciace, vertikální sociální diferenciace Horizontální sociální diferenciace, sociální skupina Sociální mobilita

2 Sociální difrerenciace  Sociální diferenciace je součástí problematiky sociální struktury.  Znamená vydělování a rozlišování jednotlivých částí společnosti podle významných rozdílů. Tyto rozdíly i samotná diferenciace mají povahu sociální instituce a jsou symbolicky vyjádřeny.

3 Funkce sociální diferenciace  Funkce znamená, jaký význam sociální diferenciace pro společnost má, důvod, proč se diferenciace reprodukuje.  Funkce poznávací – vychází z možnosti zobrazení velkých sociálních systémů prostřednictvím struktury. S. d. dále umožňuje snížit počet jednotek, ke kterým se vztahují rozhodnutí, když počet jedinců je příliš vysoký.  Funkce motivační - je spojena s možností odlišení, vyniknutí a přijetí uznání ve skupině, kterou právě nemá jako jedinec. Nerovnoměrná distribuce zdrojů pro naplňování potřeb vytváří sociální diferenciaci. Jedinec je motivován snahou získat nejlepší pozici při využívání zdrojů.

4 Definice vertikální diferenciace  Jednotlivé části sociální diferenciace jsou ve vzájemných vztazích nadřazenosti a podřazenosti.  Vertikální diferenciace představuje řád sociálního celku, a to ve způsobu uspořádání částí.

5 Vlastní faktory vertikální diferenciace  Podle znaků se ve vertikální diferenciaci odlišují části, faktory naplňují význam diferenciace.  Moc - znamená schopnost prosadit záměr jednoho subjektu u jiného subjektu.  Bohatství – znamená dispozici s prostředky naplňování potřeb v objemu přesahujícím spotřebu jedince v situaci, kdy jsou prostředky vzácné.  Prestiž – ocenění, veřejné vyjádření uznání, vzor jednání.

6 Třídní diferenciace  Pojetí třídy a třídní diferenciace není v sociologii ustáleno. Je pouze převažující trend a zde je prezentován jako model.  T. d. používá jeden dominantní faktor a ostatní jsou odvozeny.  Třída je část celku charakterizovaná specifickým zájmem.  Třídní struktura je jednoduchá – polární.  Mezi třídami je konfliktní vztah.

7 Stratifikace  Stratifikace je prezentována nejčastěji jako model strukturně funkcionální (Davis, Moore).  Na rozdělení se podílí kombinace faktorů.  Rozdělení na vrstvy, které jsou charakterizovány způsobem života.  Je běžně vnímána.  Počet vrstev se odvíjí od základního rozdělení na tři části.  Diferenciace je nekonfliktní. Je reálným prostorem pro sociální vzestup (i sestup).  Hranice mezi vrstvami nejsou zřetelné. Zařazení do vrstvy je vyjadřováno symbolicky.

8 Definice horizontální diferenciace  Jednotlivé části vydělené v sociální diferenciaci jsou relativně nezávislé. Každá je definována sama o sobě.  V horizontální diferenciaci jsou samostatné sociální celky, jen menší než je společnost.

9 Sociální skupina  Sociální skupina je specifickým sociálním útvarem, vytvářený různým počtem jedinců a vždy určitým způsobem tak, že jedinci k sobě patří nebo jsou přiřazováni.  S. s. je souborem jedinců, kteří se odlišují podle nějakého znaku od jiných.

10 Charakteristika sociální skupiny  S. s. je jednotkou horizontální diferenciace. Pojem se objevuje po francouzské revoluci k označeni jiného než stavovského (tj. vertikálního) členění.  Označuje se jím soubor jedinců, kteří jsou propojeni osobními nebo neosobními/ institucionálními vazbami ve vyšším celku (Z. Bauman).  Označuje se jím také jakékoli množství lidí, mezi nimiž jsou takové vztahy, že musí být posuzováni společně (A. W. Small)  Rozlišuje se s. s. v širším smyslu a užším smyslu.

11 Široký význam pojmu  Kategorie, kohorta - dochází k rozlišení podle společného znaku. Ten se může prosazovat v jednání lidí, ale soubor utvořený podle příslušného znaku není subjektem. Užívá se pro označení výzkumného a statistického členění.  Agregát vyjadřuje prostorové soustředění osob (v domě, obci, v organizaci), kteří nevstupují do vzájemných interakcí nebo jen minimálních.  Další typy seskupení - komunita, veřejnost, dav.

12 Úzký význam pojmu  S. s. umožňuje dosahovat nějaký cíl a má pro členy určitý význam. Skupina je důležitá pro uspokojování potřeb sounáležitosti a sebeprosazení.  S. s. znamená existenci reálných vztahů mezi konkrétními jedinci.  S. S. je představována strukturou pozic a rolí.  Každá skupina má vlastní vzory chování, hodnoty a normy, tj. specifický výraz většinové kultury.  Vystupuje jako subjekt.

13 Typy sociálních skupin  podle utváření vztahů  Formální skupina - definovaný cíl, určené vazby, účelové chování.  Neformální skupina – spontánní, významná je osobnost členů.  podle velikosti  Malá skupina –interpersonální vazby, vztahy mezi všemi členy.  Velká skupina – vztahy zprostředkované, zdůraznění pozic a rolí.

14 Typy sociálních skupin  podle významu vztahů  Primární skupina – vztahy jsou pro členy hodnotou, výrazně motivují chování a změnu chování.  Sekundární skupina – význam má skupina nikoli vztahy mezi členy.  podle zařazení a orientace členů  Členská skupina – skupina, k níž jedinec reálně přísluší. Opakem je skupina nečlenská.  Referenční skupina – skupina, jejíž hodnoty a normy jedinec přijímá a respektuje její vzory chování. Je to ta skupina, se kterou se identifikuje především.

15 Typy sociálních skupin  podle trvání  Skupina dočasná – skupina vytvářená jen na určitý čas (např. pracovní tým).  Skupina stálá – skupina, u které ukončení činnosti není aktuální problém (např. pracovní skupina)  Skupina trvalá– je vytvářena bez záměru jejího ukončení (např. rodina).

16 Typy sociálních skupin  podle zařazování a uvolňování  Skupina otevřená – neklade překážky přijímání nových členů a uvolňování stávajících.  Skupina s podmíněným přístupem – Jsou stanoveny podmínky členství a členové jsou vybíráni. Uvolňování není samozřejmé, ale ne nemožné.  Skupina uzavřená – Skupina se brání přijímání nových členů a brání se uvolňovat stávající.

17 Skupinový konformismus  S. k. znamená, že jedinec podléhá tlaku skupiny v jednání i myšlení.  S. k. je ve skupinách, se kterými se člověk identifikuje.  Konformita jedinců je vyšší při posuzování složitých jevů kde odklon od většinového mínění má větší pravděpodobnost.  Míra konformity je závislá na osobnosti.  Mimo dosah skupiny se míra konformity oslabuje.

18 Sociometrická skupinová struktura  Platí pro malé skupiny. Sociometrie je metoda pro určení vazeb v malých s. s.  Hierarchická mocenská: vůdcové, pomocníci, souputníci, pasivní, periferní členové.  Hierarchická prestižní: populární, oblíbené, akceptované, trpěné, mimo stojící osoby.

19 Struktura podle grafického zobrazení  Kruh - malá rychlost a přesnost komunikace, nestabilní organizace, vysoké uspokojení členů  Řetěz - vcelku velká rychlost a přesnost komunikace, organizace stabilní, malé uspokojení členů  Hvězda - velká rychlost a přesnost komunikace, organizace velice stabilní, malé uspokojení členů

20 Sociální mobilita Sociální mobilita je pohyb sociálních subjektů (jednotlivých osob) v sociálním prostoru tvořeném soustavou sociálních pozic. P. Sorokin ( )

21 Sociální mobilita a struktura  Sociální mobilita probíhá v rámci existující struktury společnosti (nebo jiné sociální struktury) a tuto strukturu nemění.  Základní jednotkou sociální struktury je sociální pozice.  Sociální pozice je uzlovým bodem ve vztazích. Vztahy směřují „k“ těmto a „od“ těchto bodů – pozic. Pozice jsou představovány činnostmi, normami, právy a povinnostmi.

22 Sociální mobilita a vývoj  Rozlišování dynamických procesů podle důsledků pro společnost (nebo jiný sociální systém).  Sociální mobilita je dynamikou uvnitř společnosti (nebo jiného sociálního systému). Nedochází ke změně celku. Mobilita celek upevňuje, protože existující struktura pozic je pro jedince (nebo jiné subjekty) motivující.  Vývoj přestavuje dynamiku společnosti (nebo jiného sociálního systému) při které dochází k jejím (jeho) kvalitativním proměnám. Projevují se změnou struktury a funkcí i změnou jednání.

23 Sociální distance  Vnímání sociální mobility je závislé na existenci sociální distance (odstupu).  Mírou sociální mobility je překonání určité velikosti sociální distance.  Projevuje se ve vnějších znacích  podle činností, způsobu života a užívaných prostředků.  symbolech.  Je prožívaná, je to pocit vnitřního vzdálení se od pozic a lidí na těchto pozicích (např. jako nedosažitelnost, izolace, pohrdání, soucit).

24 Mobilita vertikální a laterální Mobilita vertikální  Jedinec (nebo jiný sociální subjekt) obsazuje vyšší nebo nižší pozice, než byly předchozí.  Je motivována vzestupem na žebříčcích moci, bohatství a prestiže. Mobilita laterální (=horizontální)  Jedinec (nebo jiný sociální subjekt) mění dosavadní pozici za jinou, která je na stejné úrovni.  Může být skrytě podmíněna vzestupem nebo ohrožením sestupem.

25 Mobilita inter- a intragenerační Mobilita intergenerační  Je změnou pozice dětí proti pozici rodičů.  Používá se jako měřítko otevřenosti společnosti. Otevřenost je dána velikostí a početností změn. Nebo jak silně závisí pozice dětí na pozici rodičů. (K. R. Popper) Mobilita intragenerační  Je změnou pozic uvnitř generací.  Kariéra představuje změny u jedince. M. intragenerační je agregovaná veličina.  Je měřítkem příležitostí: Čím vyšší vzestupná mobilita, tím lepší příležitosti.


Stáhnout ppt "Sociální struktura a dynamika Sociální diferenciace, vertikální sociální diferenciace Horizontální sociální diferenciace, sociální skupina Sociální mobilita."

Podobné prezentace


Reklamy Google