GOTIKA ve světě pol. 12. – 15. st..

Prezentace na téma: "GOTIKA ve světě pol. 12. – 15. st.."— Transkript prezentace:

1 GOTIKA ve světě pol. 12. – 15. st.

2 Periodizace raná – přechodné období vrcholná - 13.-14.st.
pozdní – 15.st. (v Itálii již renesance)

3 Periodizace v českých zemích
Jednotlivá období jsou spojována s panovnickými rody: gotika přemyslovská – 13. st. gotika lucemburská - 14.st. gotika jagellonská (vladislavská) - 15.st. Gotické umění již nesloužilo výhradně církvi a feudálům, ale stále více se v něm uplatňovaly požadavky měšťanstva. Od 14. století získával gotický sloh v jednotlivých zemích specifické národní rysy.

4 Zrodila se v polovině 12. století v Ille – de – France v okolí Paříže
Zrodila se v polovině 12. století v Ille – de – France v okolí Paříže. První stavbou nového slohu byl klášterní chrám Saint – Denis u Paříže, který dal přestavět opat Suger. Pojmenování gótské neboli germánské a barbarské umění se vžilo zásluhou Giorgia Vasariho v období renesance. „Tyto stavby vypadají , jako by byly z papíru a ne z kamene či z mramoru. Tato díla mají tolik výčnělků, prohlubní, konzolek a ozdůbek, že se pod nimi ztrácejí veškeré proporce…“ G. Vasari. Z Francie se gotika rozšířila do celé Evropy a stala se univerzálním slohem. Zásluhu na jejím šíření mají mnišské duchovní řády, například cisterciáci.

5 ARCHITEKTURA

6 Charakteristické znaky
lomený oblouk žebrová klenba opěrný systém vertikalita bohaté zdobení členitost stavební materiál – kámen, vysoké cihly (tzv.“buchty“)

7 Lomený oblouk okna portály arkády

8 Klenby Klenba žebrová Druhy: křížová šestidílná hvězdicovitá
vějířovitá sklípková

9 Žebra nosný prvek gotické klenby tesaný z kamene nebo ve formě terakotové tvarovky, který umožňuje svádět síly klenby do podpor a odlehčovat obvodové zdi (žebrová klenba)

10 Čtyřdílná

11

12 Šestidílná klenba

13 Osmidílná

14 Obkročná

15

16 Hvězdová

17 Vějířovitá oblíbená v anglické gotice

18 Přesahy žeber pozdní gotika

19 Větvoví

20 Sklípková nebo diamantová

21 Opěrný systém Milánský dóm

22 Okna velice vysoká lomený oblouk vyplněna vitráží rozetová okna

23 Saint Chapell

24 Fiála Štíhlý jehlan posázený kraby a ukončený křížovou kytkou, umístěný zpravidla na vrcholech pilířů opěrného systému gotické katedrály. Může však být použit také k dekoraci jiných prvků, například štítů budov, architektonického orámování oken, portálů, nik pro osazení soch, baldachýnů atp.

25 Krab dekorativní prvek gotické architektury ve tvaru svinutého zprohýbaného listu, umisťovaný na hranu fiál, opěrných oblouků, štítů nebo vimperků

26 Kytka dekorativní ukončující článek na vrcholu fiály, vimperku apod.

27 Vimperk ozdobný trojúhelníkový štít nad portálem, oknem nebo sanktuářem, zpravidla vyplněný slepou kružbou, někdy provázený kraby, fiálami, kytkou

28 Krakorec nosný článek vystupující ze zdi, zpravidla složený ze dvou a více na sebe kladených a odstupňovaných kamenných dílů (mohutnější než konzola), který nese ochoz, balkón, arkýř; prevet (viz arkýř konzola, vpadlina)

29 Konzola ze zdi vystupující nosný architektonický článek, který podpírá římsu, balkón, sochu, klenební žebro, často je dekorativně ztvárněný Konzola: figurální vegetabilní svazková jehlancová kuželová

30 Kružba souměrný obrazec, který tvoří dekorativní výplň oblouku okna nebo arkády, zábradlí, tympanonu, není-li ve volném prostoru, mluvíme o liché (slepé) kružbě či kružbové panelaci, např. v ploše stěny, konzoly, hlavice

31 Druhy staveb katedrály kláštery kostely hrady města, městská opevnění
měšťanské domy, paláce mosty

32 Katedrála (dóm) Každý biskupský nebo arcibiskupský kostel (katedra – trůn pro biskupa, zprvu v ose presbyteria, pak na jeho levé straně, nyní opět usedá biskup v ose kněžiště, tváří k věřícím) Gotický vícelodní kostel s ochozem kolem hl. oltáře, k němuž přiléhá věnec kaplí. Nad tento ochoz vyrůstá tzv. chór s velikými okny a při jejich patě, ale i po obvodu hl. bazilikální lodi, obíhá úzký chodbovitý ochoz – triforium. Katedrála má bohatě rozvinutý opěrný systém z opěrných pilířů s fiálami, kraby a kytkami (kyticemi) a z opěrných oblouků. Na západě velkolepé dvouvěžní průčelí s bohatě zdobenými portály a rozetovým oknem mezi věžemi. Gotická katedrála – živý organismus plný symbolů a mystiky

33 Katedrály Francie Notre Dame Paříž St. Denis Chartres Amiens Remeš
Tours Notre Dame Paříž

34 Chartres

35 Amiens

36 Katedrály

37 Notre Dame Paříž

38

39

40 Saint Chapell

41

42 Mont Saint Michel

43 Avignon

44 Katedrála v Canterbury
Anglie

45 Lincoln anglická gotika širší průčelí

46 Milánský dóm

47 Benátky – dóžecí palác

48 Kolín nad Rýnem

49 Štrasburk

50 Katedrála sv. Víta, sv. Vojtěcha a sv. Václava Praha
Matyáš z Arrasu fr. Architekt, za Karla IV. (1344 – zákl. kámen) kněžiště s věncem kaplí Mozaika Posledního soudu na J straně – benátší umělci Petr Parléř – pokračoval ve stavbě (asi 40 let) síťová klenba stavitelská huť Hvězdovizá klenba nad kaplí sv. Václava Pokračovali jeho synové Jan a Václav 1554 dostavěna věž 1770 barokní helmice na věži konec 19. st. Josef Mocker dostavěl v novogotickém slohu Z průčelí s věžemi zač. 20. st. dokončil stavbu Kamil Hilbert (1929 – katedrála dostavěna)

51 Katedrála sv. Víta roku 1887

52 Novogotické západní průčelí

53

54

55 Kláštery Anežský klášter

56 Zlatá Koruna

57 Vyšší Brod

58 Hrady Karlštejn korunovační klenoty Matyáš z Arrasu Petr Parléř

59 Bezděz

60 Pernštejn

61 Měšťanské domy Dům u kamenného zvonu Kamenný dům v Kutné Hoře

62 Věže Staroměstská mostecká věž (Petr Parléř)

63 Prašná brána Matěj Rejsek z Prostějova

64 Karlův most nestarší pražský most
jeho základní kámen slavnostně položil Karel IV a stavba mostu se táhla téměř do konce 14. st. roku 1378 pak byly po novém mostě převezeny ostatky Karla IV. na pražský hrad k uložení do Svatovítského chrámu Petr Parléř

65

66

67 Sv. Barbora v Kutné hoře

68 Patr Parléř dokončil (pozdní gotika) Benedikt Rejt (pokračuje na katedrále sv. Víta, Vladislavský sál) Matěj Rejsek (Prašná brána)

69 Katdrála sv. Ducha v Hradci Králové

70 Katedrála sv. Bartoloměje v Kolíně

71 SOCHAŘSTVÍ

72 za architekturou spoždění asi 100 let
první sochy románské (Chartres) většinou vázány na architekturu později volná plastika posun k realismu materiál: dřevořezby (polychromie) kámen (polychromie) náměty: náboženské motivy ( nejčastěji madony, piety) Madony časem zjemnění tváře, lyričnost ve výrazu, propracovanější draperie ladné „esovité“ prohnutí těla (krásný sloh – u nás)

73 Giovanni Pisano

74

75 Andrea Pisano Reliéfy bronzových dveří baptistéria ve Florencii
(výzdobu posledních dveří dokončil Lorenzo Ghiberti - renesance)

76

77

78

79 Petr Parléř portrétní busty ve sv. Vítu
výzdoba mostní věže u Karlova mostu

80

81 Busty Petra Paléře Karel IV. Eliška Pomořanská

82 Matyáš z Arasu Petr Parléř Alžběta Pomořanská Anna Falcská Anna Svidnická

83 Jezdecká socha sv. Jiří bojujícího s drakem
bronz na 3. nádvoří Pražského hradu uprostřed kašny vyrobili v r bratři Martin a Jiří z Kluže originál v NG

84

85 Madona plzeňská

86 Madona strakonická

87 Madona krumlovská

88 MALBA

89 Giotto di Bondone Madona s dítětem perspektivní konstrukce
postavy z profilu i zezadu hl. Florencie fresky v kapli v Padově Fresky v kostele sv. Františka z Assisi

90

91

92 Simone Martini (1284 - 1344 (60) fresky v Assisi
fresky v papežském paláci v Avignonu

93

94

95 Bratři Lorenzettiové

96

97 Bratři z Limburku Přebohaté hodinky vévody z Berry
nádherně zdobený rukopis hodinek (knihy obsahující modlitby pro každou liturgickou hodinu dne) objednavatel - vévoda Jan z Berry kolem roku 1410 kniha bývá nazývána králem iluminovaných rukopisů, pravděpodobně je nejdůležitějším iluminovaným rukopisem 15. st. kniha má 416 stran a zhruba polovina z nich obsahuje celostránkové ilustrace, jež navzdory své poměrně malé velikosti patří k vrcholům gotické knižní malby

98

99

100 Mistr vyšebrodského oltáře
autor devíti deskových maleb oltáře ve Vyšším Brodě Oltář byl zhotoven kolem roku 1350 Oltář se skládá ze třech linií Ve spodní linii - výjevy zachycující radostné události ze života Krista (Zvěstování, Narození, Klanění tří králů) v prostřední linii - pašijové výjevy (Kristus na hoře Olivetské, Ukřižování, Oplakávání) v horní linii - výjevy mystické (Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení, Seslání Ducha Svatého) Dále je tomuto malíři přisuzována Madona vyšehradská, Madona zbraslavská, Madona strahovská a Madona z Veveří. Barvy: zlatá, modrá, červená – mariánské barvy

101

102

103 Mistr třeboňského oltáře
působil na dvoře českého krále Václava IV. poznamenal pozdější vývoj evropského malířství hlavní představitel krásného slohu vytvořil nový ideál figury s typickou stylizací oděvu a příznačnou obličejovou lyrikou.

104 krásný sloh spojující skutečné a nadpozemské
výrazná stylizací izolovaných nepřirozeně protažených esovitě prohnutých postav ladný pohyb štíhlých postav, rytmická hra záhybů drapérie, líbezné obličeje světic a klidné výrazy tváří světců Práce: Třeboňský oltář Madona roudnická Deska z Církvic Ukřižování ze sv. Barbory Adorace

105 Třeboňský oltář Zavřený oltář představoval pašijové scény: Kristus na hoře Olivetské, Kladení Krista do hrobu a Zmrtvýchvstání Krista Na opačných stranách oltáře vidíme na soklech před zlatým pozadím pod baldachýnovou architekturou trojice svatých: zleva nahoře stojí tři světice: sv. Kateřina, sv.Máří Magdaléna a sv. Markéta naproti apoštolové sv. Jakub Mladší, sv. Bartoloměj a sv. Filip a ve spodní řadě patron kostela sv. Jiljí a zakladatel řádu sv. Augustin a sv. Jeroným Střední deska rozměrného oltáře musela být přes tři metry vysoká. Dodnes se bohužel nedochovala.

106 Třeboňský oltář Kladení do hrobu Zmrtvýchvstání

107 Madona roudnická

108 Ukřižování z kostela sv. Barbory

109 Adorace

110 Mistr Theodorik - nejstarší malíř, kterého známe jménem- výzdoba hradní kaple sv. Kříže na Karlštejně - jeho dílem je soubor 130 deskových obrazů - obrazy se dodnes zachovaly v autentickém uspořádání a tvoří tzv. nebeské vojsko Kristovo. Zahrnuje všechny členy nebeské hierarchie - mučedníky, biskupy a vyznavače, panovníky, panny a řeholnice. Toto vojsko mělo chránit v kapli chované ostatky svatých a Kristova utrpení a zvláště korunovační klenoty Svaté říše římské. - výzdoba kaple vznikla v neuvěřitelně krátké době - v letech a je jedinečným příkladem naší gotické malby 70. let 14. století.

111 - portréty svatých se vyznačují velkými obličeji a široce otevřenýma hlubokýma očima
- důraz je kladen na barvu a světlo - barvy rouch, zvláště těch modrých, jsou vystupňovány až k bílé a to jim dodává na zářivosti a plasticitě - není autorem všech prací, pracovalo se podle vzorníku

112 Pod vliven Theodorika byla vytvořena
- Votivní deska Jana Očka z Vlašimi - Madona Aracoeli - malá brněnská deska se Smrtí Panny Marie

113

114

115 Sv. Matouš

116 Knižní malba prudký rozvoj, vysoká úroveň Pasionál abatyše Kunhuty
rané období (kol. r. 1320) velké množství námětů obrazová bible Velislavova (1325 až 1349) soubor perokreseb jemně kolorovaných základními barvami nedokončena šestidílná Bible Václava IV. vrcholné dílo miniaturního malířství dvorské z konce 15. století pochází řada kancionálů, objednávaných řadou městských literárních bratrstev Antifonář kutnohorský z roku 1471 úpadek iluminace se projevoval jako následek postupně se rozšiřujícího knihtisku

117 Pasionál abatyše Kunhuty

118 Kutnohorský antifonář liturgická kniha obsahující antifony (střídavé žalmové zpěvy kněze a sboru)

119

120 Kutnohorský graduál liturgická kniha obsahující mešní zpěvy s výjimkou zpěvů celebranta

121 Vytvořený obrazový a textový učební materiál vznikl jako doplněk učebních materiálů využívaných v estetické výchově. Byl připraven výhradně pro účely výuky. Pro tyto účely nám autorský zákon dovoluje citovat autorská díla celá nebo jejich části. Doporučení: zpracované kapitoly lze využít jak pro výuku estetické výchovy, tak i dějepisu, českého jazyka, základů společenských věd…

122 Použitá literatura: Prokop,V.: Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov 2004 Mráz, B.: Dějiny výtvarné kultury 1 – 4. Praha 2000 Kol.: Průvodce výtvarným uměním I – V. Praha 1994 Pijoan, J.: Dějiny umění Praha 1982 – 1990 Gombrich, E. H.:Příběh umění. Praha 1975 Herout, J.: Staletí kolem nás. Praha 1970 Hora, P.: Toulky českou minulostí 1-9. Praha 1985 – 2004 Brych, Vl.; Rendek, J.: České hrady a zámky, Ottovo nakladatelství, Praha 2006 Internet jako zdroj obrázků