Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

UKRAJINA prezentace OEÚ Kyjev Teritoriální seminář Praha 29.4.2010 Ing. Jan Erben CSc.,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "UKRAJINA prezentace OEÚ Kyjev Teritoriální seminář Praha 29.4.2010 Ing. Jan Erben CSc.,"— Transkript prezentace:

1 UKRAJINA prezentace OEÚ Kyjev Teritoriální seminář Praha Ing. Jan Erben CSc.,

2 1. Základní údaje o zemi: Oficiální název státu: Ukrajina ( nezávislost od ) Geografická poloha: Země leží na vnější hranici EU (spojnice s euroasijským prostorem). Rozloha: 603,7 tis. km 2 Charakter státního zřízení: Ukrajina se stala v důsledku změn Ústavy z roku 1996, které byly schváleny 8. prosince 2004 a vstoupily v platnost 1. ledna 2006, parlamentně prezidentskou republikou. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 45,9 mil. obyvatel (stav k ) 76 obyvatel na km 2 podíl ekonomicky činného obyvatelstva ve věkové skupině 15 – 70 let: 44,2 % městská populace cca 70%

3 Národnostní složení: Ukrajinci 77,8 % Rusové 17,3 % aj. Podle oficiálních statistických údajů žije na Ukrajině cca 8 tisíc etnických Čechů. Celkem zde žije více než 130 národností. Náboženství: Převládá pravoslavné náboženství (Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského Patriarchátu, Ukrajinská pravoslavná církev Ukrajinského Patriarchátu (bez autokefality), Autokefální Pravoslavná církev), v západních oblastech řeckokatolické a římskokatolické, z protestantských nejvýraznější baptismus, v jižní oblasti, zejména na Krymu, muslimské. Úřední jazyk: Státním jazykem je ukrajinština, na základě rozhodnutí některých místních orgánů je v úředním styku používána rovněž ruština (především ve východních oblastech – Luhanské, Doněcké, Charkovské oblasti a na Krymu).

4 Administrativní členění: Autonomní republika Krym + 24 oblastí, Kyjev a Sevastopol mají zvláštní statut Hlavní město: Kyjev (2,67 mil. obyvatel) Další velká města: Charkov (1,47 mil.), Dněpropetrovsk (1,1 mil.), Doněck (1,1 mil.), Oděsa (1,1 mil.) Peněžní jednotka: Peněžní jednotka hryvna (zkratka UAH) byla zavedena při měnové reformě v roce Dělí se na 100 kopějek.

5 2. Historický kontext, předpoklady rozvoje, příčiny současného stavu  1991 nezávislost Ukrajiny v důsledku rozpadu bývalého SSSR, pádu železné opony  UA jedna z ekonomicky nejvyspělejších částí SSSR  Objektivní předpoklady ekonomického růstu (geografické dimenze, zásoby nerostného bohatství – uhlí 6. na světě, rudy, plyn, nafta, zemědělský potenciál – 3. největší zásoby černozemě na světě, lidský potenciál, rozvinutý průmysl zejména těžký, hutní,raketokosmický komplex, letecký průmysl aj.) Proč Ukrajina zatím nevyužila tyto předpoklady pro dynamický růst ekonomiky?

6 Příčiny: v důsledku získání nezávislého statutu v roce 1991 dochází k rapidním a mnohdy překotným změnám v systému a organizaci hospodářství země včetně změn jejich vnějších vazeb (v roce 1992 vstupuje UA do SB a MMF, rozpadá se systém hospodaření v rámci SSSR, resp. přechod od plánovaného hospodářství k tržnímu a realizace příslušných ekonomických reforem – i když nedůsledná řada dřívějších výrobních kapacit je nevyužita a současně poškozena (důsledek rozdělení SSSR) probíhá pomalu a nedůsledně diversifikace těžkého průmyslu rozbíjejí se dřívější monopoly (včetně monopolu ZO), rozpad kombinátů a změna struktury řízení průmyslu, postupný zánik kolchozů a sovchozů nedostatek kvalitních kádrů přizpůsobených novým podmínkám tradiční korupce, snaha rychle zbohatnout staré metody práce ještě fungují včetně starého myšlení (čekání na pokyn shora…) chybějící legislativa v novém ekonomickém prostředí narušení infrastruktury (dopravních sítí a spojení z dob SSSR)

7 V důsledku uvedených příčin dochází k negativním tendencím v ekonomice země (hyperinflace, nezaměstnanost, snížení průmyslové a zemědělské výroby, snížení HDP aj.) První růstové momenty byly zaznamenány až po roce 2000, kdy začaly probíhat některé ekonomické reformy, v roce 2007 dosáhl růst HDP dokonce 7%.

8 3. Dopady krize, její příčiny a opatření Nástup globální hospodářské a finanční krize se na Ukrajině začal projevovat již od 3Q Krize v pořadí druhá strukturálního charakteru (první v 90. letech spojena s post sociálně-ekonomickou transformací po pádu SSSR). Současná krize se na Ukrajině podepsala v nejvyšší míře v porovnání s ostatními evropskými zeměmi. Co ovlivnilo vznik krize na Ukrajině? - strukturální deformace UA ekonomiky (cca 60% exportních příjmů připadá na surovinometalurgický komplex, resp. na výrobky s nizkou přidanou hodnotou) - vzrůstající otevřenost ekonomiky vůči vnějšímu světu (35-40% podíl exportu na HDP) při současně nízkém stupni diversifikace ekonomiky - vyšší závislost na poptávce a vývoji cen příslušných komodit na světovém trhu, což podmínilo pád těchto odvětví - makroekonomická nestabilita (velký obchodní deficit, vnější dluh a jeho splátky, slabost finančně-bankovního sektoru – růst nezajištěných úvěrů v letech aj.)

9 - fixní kurs měny vázaný na USD (zvýšená peněžní masa v oběhu způsobila inflaci, zejména dvouciferná inflace od ro. 2004, v květnu 2008 až 31%, zvýšil se deficit obchodní bilance, následně přechod k řízenému plovoucímu systému s intervencemi NBÚ na mezibankovním trhu, devalvace měny v r o 50% s cílem snížit deficit obchodní bilance + státní dotace, protekcionistická opatření atp.). Tato situace následně zhoršila stav veřejných financí a snížila přístup k mezinárodním půjčkám (nedůvěra v ukrajinskou ekonomiku). - nízký stupeň reformovanosti národohospodářského komplexu a odtud nízký stupeň adaptability na krizové podmínky, neexistence jasně formulované hospodářské strategie a modelu ekonomického profilu země, neucelený systém ekonomické legislativy aj. - politická nestabilita (permanentní předvolební situace, boj o moc)

10 Ukrajinské a zahraniční firmy tak čelí novým výzvám: devalvace hřivny (inflační tlaky, neschopnost splácet úvěry, odliv vkladů, kapitálu, tlak na veřejné finance aj.) snížení odbytových možností (ani levnější vývozy v důsledku devalvace nekompenzují tuto situaci) opožděné platby, druhotná platební neschopnost či neplatby vůbec nižší poptávka po produkci redukce nákladů (včetně mzdových) růst korupčního prostředí (hospodářské kriminality) případy tzv. rejderství

11 Protikrizová opatření a) institucionální/legislativní podpora b) opatření v bankovně-finančním sektoru c) opatření v reálném sektoru ekonomiky ad a) legislativa (zvláštní zákony k zamezení negativních důsledků krize), některé institucionální změny, snaha o zlepšení regulačního rámce, vymezení priorit pro činnost centrální banky a vládních orgánů atp. ad b) zahraniční půjčky, zejména u MMF, zpřísněná opatření ve fiskální a rozpočtové politice, refinancování bank, zavedení dočasné správy, příp.odnětí bankovních licencí, likvidace některých finančních a bankovních institucí, některé daňové úlevy bankovní sféře, zvýšený podíl rezerv u úvěrových operací aj. Zvláštní oblast podpory představuje restrukturalizace dluhu u státem vlastněných společností např. Naftogazu apod. V této oblasti se využívala i tzv. cílená finanční podpora ve formě emise obligací, vládních záruk, investic, zvláštních fondů apod. ad c) selektivní státní podpora jednotlivých odvětví ve formě cenových dotací (energetika, těžební průmysl, chemický průmysl, stavebnictví aj.)

12 Zvláštní formu protikrizových opatření představují požadavky MMF v tzv. dohodě stand-by (uzavřena v listopadu 2008 na dobu dvou let na sumu 16,4 mld. USD) na makroekonomickou stabilitu země, které byly několikrát upravovány, resp. změkčovány. Jednalo se zejména na požadavek na určitou výši deficitu veřejných financí a dále požadavky na revitalizaci bankovního a finančního systému, měnové politiky, ekonomických reforem v sociální oblasti, požadavky na zvýšení cen plynu pro spotřebitele aj. V důsledku jejich neplnění byla spolupráce s MMF na konci roku 2009 pozastavena. Dosud obdržela Ukrajina v rámci půjčky od MMF tři tranše ve výši cca 12 mld. USD. Čtvrtá tranše ve výši 3,8 mld. USD nebyla zatím poskytnuta v důsledku uvedeného pozastavení spolupráce s MMF. Ukrajina v závěru roku 2009 využila i tzv. monetizaci zvláštních práv čerpání (SDR), kterou obdržela v rámci stanovených kvót. Další úvěrové prostředky ze zdrojů Světové banky a EBRD byly použity zejména na financování projektů v oblasti infrastruktury (EBRD – 4,5 mld. euro na 189 projektů a SB na projekty ve státním a soukromém sektoru ukrajinské ekonomiky v celkové výši 6,4 mld. USD, z čehož bylo využito zatím 4,3 mld. USD).

13 Další oblastí boje s krizí, která se ještě nestačila v současné době plně rozvinout, a je spíše ještě ve stádiu rozpracování v rámci připravované Národní strategie rozvoje exportu Ukrajiny do roku 2020 je státní podpora exportu (úvěry, pojištění aj.). V důsledku politické nestability a soupeření mezi jednotlivými centry moci (prezident, premiérka, parlament, Národní banka) se většina opatření minula účinkem nebo spíše situaci zhoršila pro nedůslednou nebo neúplnou realizaci, a to nejen z nedostatku politické vůle, ale v mnohých případech i v důsledku prostého nedostatku finančních prostředků nebo jejich nehospodárného využití včetně korupčních praktik a neprůhledného systému vlastnických vztahů. Navíc se v podmínkách krize objevily některé protekcionistické tendence mj i v oblasti snahy o zavádění tarifních i netarifních překážek v zahraničním obchodě, které byly i pod tlakem mezinárodních organizací včetně EU v průběhu roku řešeny, resp. v některých případech z ukrajinské strany zrušeny.

14 4. Makroekonomické údaje HDP, růst/pokles(%)2,67,17,32,1- 15% HDP/ob. (€)***1 584,11 938,62 199,72 743,11 787,0 Inflace, roční růst (%)* 10,311,616,622,312,3 Nezaměstnanost (%)** 3,12,72,33,0 1,9 Struktura HDP Průmysl (%)27,1625,4931,032,523,3 Stavebnictví (%)3,74,385,04,42,3 Zemědělství (%)9,187,569,09,87,8 Služby (%)31,2932,3855,053,366,6

15 *) Podle některých odhadů dosáhla oficiální inflace za rok 2009 až 16%. Pod vlivem inflace se v roce 2009 snížily reálné mzdy o 9,2%, zatímco nominální mzdy se zvýšily o 5,5%. Průměrná mzda ke konci roku 2009 představovala 1906,- UAH. **) Ukazatel nezaměstnanosti je na Ukrajině poněkud zkreslen, obsahuje pouze množství oficiálně registrovaných, navíc vysoký podíl šedé zóny, která nepodléhá statistikám absorbuje značný počet pracovních míst včetně dočasných. Také metodika výpočtu tohoto ukazatele není plně kompatibilní s mezinárodními standardy. Podle některých odhadů dosahuje podíl šedé zóny na HDP země více než 50%. Ukazatel nezaměstnanosti v souladu s metodikou ILO by se pohyboval na úrovni kolem cca 10%, ve skutečnosti však jde o ještě vyšší procento. ***) HDP/obyv v dolarovém vyjádření činí cca 2500,- USD (v roce 2008 tento údaj reprezentoval cca 3770,-USD)

16 Výsledky jednotlivých odvětví v roce 2009 (růst/pokles v % k předchozímu roku):  zemědělství + 0,1%  maloobchod -16,6%  zpracovatelský průmysl -26,6 %  výroba elektrické energie -11,1 %  stavebnictví - 48,2%  strojírenství - 45,1%  hutnictví – 26,6%  chemický – 23,2%  lehký průmysl -25,9%  Průmysl -21,9  investice do základního kapitálu -43,7%  doprava -22,5%

17 Hlavními charakteristikami hospodářského vývoje v roce 2009 byly:  bezprecedentní snížení HDP a průmyslové výroby  ukrajinsko-ruská plynová krize na počátku roku a přetrvávající problémy s plněním plynových dohod v průběhu celého roku, zadluženost společnosti Naftohaz  spolupráce s MMF, která byla pozastavena koncem roku v důsledku neplnění podmínek tzv. Stand - by dohody z ukrajinské strany  zvýšení vnějšího dluhu země  problémy finančně-bankovního sektoru včetně snížení počtu poskytnutých úvěrů a zvýšení počtu rizikových úvěrů  neúspěšný proces privatizace  problémy v ekonomické legislativě  nezaměstnanost a snaha o zvýšení sociálních standardů  nesplnění státního rozpočtu na rok 2009 a neschválení státního rozpočtu na r. 2010

18 V důsledku uvedených příčin se ukrajinská ekonomika jak na počátku, tak i na konci roku 2009 nacházela v tzv. období před defaultem. Vnitropolitická situace před prezidentskými volbami (leden 2010) ovlivnila ekonomiku země řadou populistických řešení (přijetí zvýšených sociálních standardů, nepřijetí zvýšení cen plynu pro obyvatele aj.)

19 5. Bankovně-finanční ukazatele Státní rozpočet (v mld. hřiven) Oficiálně je vykazován deficit státního rozpočtu na úrovni cca 2,5% HDP, což ovšem neodpovídá reálné skutečnosti. Příjmová část rozpočtu totiž v sobě zahrnuje příjmy z monetizace tzv. zvláštních práv čerpání (SDR) MMF v částce cca 15,7 mld. UAH. V případě jejich nezapočítání by deficit státního rozpočtu reprezentoval cca 3,6% HDP, dalším problémem je evidence restrukturalizace dluhu u společnosti Naftogaz aj. S ohledem na rozdíly v metodice ani tento ukazatel však neodpovídá reálné skutečnosti. Většina expertních odhadů vyčísluje reálný deficit státního rozpočtu Ukrajiny za rok 2009 na úrovni cca 10 – 12% Příjmy105,2133,5165,9149,2225,3 Výdaje112,8137,1174,2143,1242,4 Bilance-7,9-3,6-8,35,7- 19,9

20 Platební bilance Běžný účet (mil.USD)*) Finanční účet (mil.USD) Devizové rezervy (mld. $) 9,519,432,528,123,6

21 Zadluženost, dluhová služba Zadluženost (mld.USD)**14,612,713,918,637, Dluhová služba (%)14,717,318,025,9 5,7

22 *) deficit běžného účtu platební bilance představoval v roce 2009 cca 2% HDP na rozdíl od roku 2008, kdy tento podíl činil 7%. Celkově se deficit platební bilance Ukrajiny v roce 2009 zvýšil o 330% na celkovou sumu 13,7 mld. USD. **) Zde je nutno upozornit na skutečnost, že uvedená statistika zachycuje pouze vnější a vnitřní státní a garantovaný dluh, který nezahrnuje dluhy bank a soukromých firem. Tento dluh se podílel na HDP cca 33%. Celkový ukrajinský dluh (včetně firemních a bankovních dluhů) pak dosahuje více než 100 mld. $, resp. cca roční objem HDP. Růst zadluženosti v dolarovém vyjádření se v roce 2009 zvýšil o cca 100% oproti srovnatelnému období roku U vnějšího dluhu, který představoval cca 65% z uvedené částky 37,7 mld. USD, resp. 24,5 mld. USD tento růst proběhl především na úkor tří tranší MMF v celkové výši cca 12 mld. USD a také na úkor růstu devizového kurzu, u vnitřní části dluhu – cca 35%, resp. 13 mld. USD, pak na úkor vnitřních půjček (emise obligací), které byly využity zejména na rekapitalizaci společnosti Naftogaz. Dynamika růstu státního dluhu v roce 2009 dosáhla 35%.

23 Ve vztahu k ČR zůstává nesplacený ukrajinský dluh ve výši cca 1,247 mld. m 3 zemního plynu. Pohledávka ČR vůči Ukrajině se váže k tzv. Jamburgským dohodám uzavřeným v roce 1985 mezi ČSSR a SSSR, na jejichž základě realizovala ČSSR (a následně ČSFR a ČR) výstavbu zařízení plynárenského průmyslu na území bývalého SSSR. Ukrajinský dluh z období 1992–1995 měl být splacen dodávkami plynu. Jednání o splacení dluhu dosud neskončila. Se zatím posledním návrhem na řešení této otázky přišla česká strana V souladu s dohodou učiněnou v rámci 3. zasedání Smíšené Komise v Kyjevě se experti obou stran měli sejít do konce r s cílem posouzení všech variant řešení uvedeného problému. Na základě návrhu ukrajinské strany došlo k odložení tohoto jednání v době po prezidentských volbách.

24 Bankovní systém  197 bank s licencí, z toho činných 182  Počet bank se zahraniční účastí 51, se 100% zahraniční účastí 18, cca 2/5 bankovního systému vlastněny zahraničním kapitálem (cca 36%)  Problémy s nedostatečnou likviditou, nízké % poskytovaných úvěrů (vliv na hroucení trhů v oblastech jako stavebnictví, nemovitosti atp.), vysoká rizikovost, problémovost s obsluhou dluhu v souvislosti s devalvací měny (z 5 na 8 UAH za 1 USD)  Státní banky Oščadnyjbank (Státní spořitelna) a Děržavnyj export–import bank (Ukreximbank).  V roce 2009 rekapitalizace bank, snížení mezinárodního ratingu  V likvidaci 14 bank, dočasná správa v 16 bankách  Odliv vkladů (odhady od 4 – 12 mld. USD)  Podíl problémových úvěrů oficiálně 10%, odhady ratingových agentur %  1/3 bankovních ústavů vykázala v roce 2009 ztrátu (celková konsolidovaná ztráta bankovního sektoru v roce 2009 vykázala částku 5 mld. USD)  Z pojistného trhu odešlo v roce společností, celkem funguje na 470 pojišťovacích společností  % u úvěrů v hřivnách v průměru 16-22%, v devizách cca 10-12%

25 Pořadí největších bank podle velikosti aktiv v roce 2009 PořadíNázevČistá aktiva (v mil. USD) 1.Privatbank10,406 2.Raiffeisenbank Aval 7,489 3.Ukreximbank 7,425 4.Oschadbank 7,008 5.Ukrsibbank 6,671 6.Ukrsocbank 5,886 7.Alfa-bank 4,238 8.OTP Bank3,892 9.Prominvestbank 3, VTB Bank3,571

26 6. Energetika  Výrobní kapacita elektrické energie UA cca 54 tis. MW (12. Místo na světě), těžba ropy vlastní 4,5 mil.t perspektiva do 8 mil.t, plynu 22 mld. cm – perspektiva mld.cm, kapacita zásobníků plynu 32 mld.cm využívány cca na kapacitu mld.cm  Jeden z nejvýznamnějších tranzitérů ropy a plynu do Evropy (80% plynu do Evropy proudí přes UA, většina ropy dovážené do ČR proudí rovněž přes UA) délka ropovodů 4,7 tis. km, plynovodů 38,2 tis. km  nízká efektivnost na výrobu jednotky HDP UA spotřebovává 2 – 3x více el. energie než země EU  struktura spotřeby podle zdrojů el. energie (plyn cca 40% v EU cca polovina, uhlí cca 25%, 6. největší zásoby na světě, uran s podílem cca 18%, ropa 12%, voda a obnovitelné zdroje energie cca 5%)  4 jaderné elektrárny s 15 bloky o instalovaném výkonu 13,8 mil. KW (8. místo na světě, 4-5. v Evropě)  uhlí možnosti těžby až 120 mil.t, 6. největší zásoby na světě, problém zastaralé zařízení, nutnost privatizace, bezpečnost provozu, problém státních dotací (falšování ekonomických výsledků s cílem dosáhnout na dotace).

27 Problémy  Konflikt s RF ohledně podmínek dodávek plynu (cena a objem včetně cen tranzitu, na počátku roku 2009 dodávky zastaveny)  Celý sektor podinvestovaný, neefektivní a netransparentní (vliv oligarchických skupin)  Zastaralé zařízení, bezpečnost jaderných elektráren, uhelných dolů – nutnost modernizace včetně přenosové soustavy a zásobníků plynu  Cenové dotace pro vybrané průmyslové podniky a obyvatele (deformace cen, zisky prostředníků aj.)  Nedostatečná legislativa (zákon o plynu apod.)

28 Politika v energetice  diversifikace energetických zdrojů, dodavatelů, dopravních cest a způsobů (Počítá se s dodávkami plynu z oblasti Kaspického moře a střední Asie, s účastí na průzkumu a exploataci ropných a plynových nalezišť v Africe a Blízkém Východě, jakož i s výstavbou terminálů pro stlačený plyn).  návrh prezidenta Janukovyče na vybudování mezinárodního konsorcia v oblasti tranzitu plynu (s účastí EU a Ruska), účast Ukrajiny na projektech jdoucích mimo území Ukrajiny, dostupnost ke zdrojům mimo území Ukrajiny, přezkoumání plynových kontraktů s RF, restrukturalizace společnosti Naftogaz (mj. s nástupem Janukovyče byl odvolán předseda Naftogazu Dubyna), rozdělení systému magistrálních plynovodů, uvažovaná výstavba terminálů na stlačený plyn s jeho následnou replynofikací aj.

29 7. Zahraniční obchod (proexportní politika UA) Vývoz zboží a služeb34,238,464,085,639,7 Dovoz zboží a služeb36,145,071,9100,145,4 Obrat70,383,4135,9185,785,1 Saldo obchodní bilance-1,9-6,7-7,9-14,5- 5,7 (v mld. USD) Obrat zahraničního obchodu Ukrajiny v roce 2009 pod vlivem globální ekonomické a finanční krize dosáhl v porovnání s předchozím rokem úrovně cca 46%. Saldo obchodní bilance dosáhlo záporné sumy v objemu cca 6 mld. USD (cca 5% HDP). Podíl exportu na HDP země tak v roce 2009 dosáhl cca 35% (v dolarovém vyjádření).

30 Teritoriální struktura Ukrajina obchoduje se 213 zeměmi světa. Největším obchodním partnerem je Rusko, jehož podíl na exportu dosáhl v roce ,4 %. Na dalších místech se umístily Turecko – 5,4%, Čína a Kazachstán po 3,6%, Bělorusko 3,2%, Německo a Itálie po 3,1%. V dovozu byly největšími partnery Rusko s 29,1%, Německo – 8,5%, Čína – 6%, Polsko – 4,8%, Kazachstán 4,5%, Bělorusko – 3,7% a Uzbekistán – 3,6%. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Ukrajiny se pod vlivem krize v roce 2009 vrátila k tendenci posilování vztahů se zeměmi SNS na úkor EU a ostatních zemí. EU jako celek ukrajinská statistika nesleduje, pouze položku Evropa. Celkový podíl zemí SNS na obratu zahraničního obchodu Ukrajiny dosáhl v roce ,9%, evropských zemí 31,1% a ostatních zemí 30,%.

31 Komoditní struktura Komoditní struktura v roce 2009 vykázala následující parametry. Podíl exportu nebarevných kovů a výrobků z nich činil 32,3 %, nerostných surovin 9,5 %, produkce strojů a zařízení 12,5%, produkce rostlinného, zemědělského původu 12,7%, chemické výrobky 6,5%. Celkový podíl hutního sektoru na vývozu země dosáhl 28%. Příjmy z vývozu speciálu za rok 2009 činily cca 1,5 mld. USD. Hlavními trhy pro tuto produkci byly ČLR, RF, Indie a Irák Ve struktuře dovozu tvořily 34,5 % energetické suroviny z toho paliva 32,2% a z toho plyn 17,6% a nafta 6,6%, stroje a zařízení 13,8% a produkce chemického průmyslu 11,7%.

32 Proexportní politika V současné době je zpracováván dokument „ Národní strategie rozvoje exportu Ukrajiny do roku 2020 a Návrh zákona o státní finanční podpoře exportu. Institucionální uspořádání: Agendou proexportní politiky se zabývá na centrální úrovni ministerstvo ekonomiky, resp. jeho odbor rozvoje exportu a odbor řízení obchodních zastoupení v zahraničí. Obdoba ČROI: Tzv. Council of Exporters of Ukraine (existuje při ministerstvu ekonomiky, předsedou je ministr ekonomiky, zástupcem ředitel společnosti NORD. Tato organizace posuzuje zásadní otázky rozvoje exportní politiky a exportu vůbec)

33 8. Přímé zahraniční investice  vlivem krize, vnitropolitické nestability a stavu investičního prostředí v podstatě stagnace v dané oblasti  od vzniku nezávislé UA registrovaná výše FDI 35,6 mld. USD (774 USD na 1 obyv.)  v roce 2009 činil objem FDI 5,63 mld. USD (tj. 51,6% úrovně roku 2008)  Doposud nejvýznamnější investicí na Ukrajině je reprivatizace Krivorožstali, za kterou indická společnost Mittal zaplatila 4,8 mld. $.  Z teritoriálního hlediska měly v roce 2009 nejvyšší podíl na investicích Kypr, Německo, Nizozemí, Rusko, Rakousko, Velká Británie a Francie (některé investice na Ukrajinu proudí pod hlavičkami jiných států, jako jsou například Panenské ostrovy, Virginské ostrovy apod).  ze zemí EU pocházelo cca 4 mld. USD investic, ze zemí SNS 1 mld. USD a zbytek cca 0,5 mld. z ostatních zemí světa. Celkově Investice byly evidovány ze 125 zemí.

34  Z hlediska odvětvového členění byla za dobu nezávislosti Ukrajiny většina zahraničních investic vložena do oblasti průmyslu a služeb, které zaujaly cca stejný podíl na celkovém objemu FDI – kolem 22%. V oblasti průmyslu pak většina přímých investic směřoval do zpracovatelského průmyslu (85%) a do těžebního průmyslu pak 15%. Ve zpracovatelském průmyslu byly dominantními oblastmi investic potravinářský průmysl, hutnická výroba, chemický průmysl,výroba produkce z kovů, ropný průmysl, strojírenství a výroba neželezných kovů. V oblasti služeb pak převažovaly investice do bankovně- finančního sektoru, obchodu a nemovitostí.  Ukrajinské investice do zahraniční činily v roce 2009 cca 70 mil. USD a byly převážně ve formě peněžních vkladů. Celkové ukrajinské investice do zahraničí ke konci roku 2009 představovaly částku 6,2 mld. USD. Z teritoriálního hlediska šlo nejvíce ukrajinských investic na Kypr cca 93% z této částky, zbytek převážně do zemí SNS včetně Ruska.

35 9. Obchodní překážky Refundace DPH Tato překážka má horizontální charakter a působí napříč jednotlivými sektory. Diskriminační přístup se týká zejména společností z ČS EU, které investují na Ukrajině a čelí zpožděné refundaci DPH. Hlavním problémem zde zůstává nepředvídatelnost časování a stanovení zdanitelné hodnoty. Zpožděné refundace DPH ovlivňují negativně likviditu společností a ve svém důsledku vedou ke snížení investic a v některých případech i k jejich zastavení. Dalším problémem v daňové oblasti, který je průběžně monitorován a řeší se je tzv. statut daňového rezidenta a v jeho návaznosti systém daňových odvodů, resp. časový okamžik zahájení těchto odvodů a zpětné dodanění aj. Veřejné zakázky V lednu 2010 byl přijat zákon o veřejných zakázkách, který obsahuje antidiskriminační klauzuli (důležité pro zahraniční firmy) určité nejasnosti přetrvávají v článku definujícím tzv. appeal body a jeho mandát a některé další.

36 Definování celní hodnoty Problémem je nekompatibilita celních předpisů s metodologií uplatňovanou v rámci WTO v této sféře. V řadě případů celní orgány UA používají pro stanovení celní hodnoty tzv. referenčních cen a obvykle se spoléhají na velkoobchodní/maloobchodní ceny na zahraničních trzích a celní deklarace týkající se podobného druhu zboží. V některých případech navíc celní orgány vyžadují dodatečné doklady za účelem potvrzení deklarované hodnoty zboží. Celní procedury Problémy spočívají v neúměrné délce, zastaralých kontrolních mechanismech, nejasné metodologii celních kontrol, požadavcích na dodatečné informace, nejasných kritérií pro klasifikaci tzv. autorizovaných obchodníků se zjednodušenými pravidly, těžkostmi s dovozem pro dočasné účely (zboží pro výstavy apod.). Omezení v sanitární a fytosanitární oblasti Původní požadavky ukrajinské strany na povinné inspekce výrobců exportní produkce masných výrobků, které měly vstoupit v platnost byly zrušeny. Ukrajinská strana deklarovala, že EU standardy v sanitární oblasti vyhovují dovozním požadavkům země. Nicméně v této oblasti stále přetrvávají nejasnosti.

37 Ochrana práv duševního vlastnictví Nedostatečná vůle ze strany ukrajinských orgánů dodržovat a efektivně uvádět do praxe existující legislativu spolu s porušováním pravidel v oblasti obchodních značek a problematiky tzv. copyrights jsou stále neřešenými otázkami, které ovlivňují negativním způsobem obchodní vztahy mezi ČS EU a UA.

38 10. Mezinárodní rating Ukrajiny v oblasti Doing Business (zdroj SB) CountryEase of doing business Rank Starting a Business Dealing with Construction Permits Registering Property Enforcing Contracts Slovak Republic Bulgaria Hungary Slovenia Romania Poland Turkey

39 CountryEase of doing business Rank Starting a Business Dealing with Construction Permits Registering Property Enforcing Contracts Czech republic Procedure number Time (days) Serbia Croatia Russia Ukraine Procedure number Time (days)

40 Z uvedené tabulky mj. vyplývá: K zahájení podnikání je potřeba na Ukrajině dvakrát více času než v ČR, třikrát více času k získání stavebního povolení, ale dvakrát méně času zabere na Ukrajině zahájení právní akce v případě komerčního sporu v porovnání s ČR!

41 11. Prognózy/výhled Prognóza (2010 více méně realistická) HDP: růst o 3-4% Inflace:12-13% Průmyslové produkce: 5% Export: 9,5% Kurs měny: 7,5 – 9 UAH/1USD Investiční možnosti: očekávaná vyšší poptávka po akciích hutnictví, strojírenství, bankovnictví s ohledem na nižší úvěrové možnosti se investice do pozemků a nemovitostí jeví jako omezené Možná rizika  stupeň oživení ekonomik hlavních partnerů UA bude za očekáváním (vysoké rozpočtové deficity v EU a USA zvýší úrokové sazby a sníží možnosti investic)  neracionální zvýšení vlivu RF v ekonomice UA  personální změny ve vládních strukturách UA po volbách

42 Opatření Makroúroveň:  obecná potřeba v prohloubení ekonomických reforem prakticky ve všech segmentech  přechod k tzv. cílování inflace (prognóza inflace ve střednědobém horizontu a veřejné vyhlášení inflačních cílů s následnou analýzou a příp. změnou měnových nástrojů, především úrokových sazeb aj.  snížení veřejných výdajů/konsolidace veřejných financí a rozpočtů  harmonizace účetního a daňového systému a evidence  konsolidace finančního a kapitálového trhu/bankovního sektoru  reforma v oblasti sociální (penzijní apod.)  reforma v oblasti energetiky  pokračování v privatizačním procesu  prohloubení spolupráce s EU (DFTA)  zvýšit stupeň deregulace (příliš mnoho licencí aj. regulačních úprav a nařízení) a demonopolizace  reforma, resp. zrušení moratoria na prodej zemědělských pozemků, vytvoření centrálního katastru

43 Mikroúroveň (dle analýzy EBA): Cíl kultivace podnikatelského a investičního prostředí:  boj s korupcí  reforma soudnictví a obecně legislativy  reforma v oblasti vlastnictví půdy  refundace DPH  zjednodušení systému celních procedur, odstranění technických překážek obchodu

44 12. Bilaterální ekonomické a obchodní vztahy s ČR Ukrajina patří mezi prioritní země v oblasti vnějších ekonomických vztahů Proč obchodovat s Ukrajinou?  tradiční dlouhodobý partner  kulturně historické vazby  jazyková blízkost, schopnost komunikace  komplementarita ekonomik, resp. komparativní výhoda  velikost trhu  geografická poloha  nevyužitý potenciál přírodních. lidských, zemědělských zdrojů  význam pro ČR z hlediska tranzitu energetických surovin  hospodářská krize se může stát paradoxně katalyzátorem a impulsem k dalšímu rozvoji bilaterálních vztahů v ekonomické a obchodní oblasti

45 Mezivládní komise  3. MVK v Kyjevě podepsány protokoly o spolupráci (Dohoda o spolupráci mezi Úřadem pro standardizaci, metrologii a zkušebnictví ČR a Státním výborem Ukrajiny pro technickou regulaci a spotřebitelskou politiku a Protokol mezi Statistickým úřadem ČR, Generálním ředitelstvím cel ČR, Státní celní službou Ukrajiny a Státním výborem Ukrajiny pro statistiku o spolupráci v oblasti výměny celních a statistických informací  4. MVK v září t.r. v Praze. Bilaterální obchodní výměna  Hospodářské a obchodní vztahy mezi ČR a Ukrajinou do roku 2008 lze hodnotit jako velmi dobré. Ukrajina jako náš exportní partner předčila v uvedeném období takové země jako Japonsko, Indii nebo Čínu. Objem našeho exportu na Ukrajinu byl v té době téměř dvojnásobně větší než například do celé Afriky.

46  Podle statistických údajů za rok 2009 představoval index obratu vzájemného obchodu v CZK v porovnání se srovnatelným obdobím v roce ,1%, z toho český vývoz 57 % a dovoz 57,2 % při kladném saldu ve prospěch ČR. Ukrajina obsadila v pomyslném žebříčku našich obchodních partnerů co do obratu vzájemné výměny zboží v roce místo, zatímco v roce místo. Co se týče exportu, pak Ukrajina zaujala místo ve druhé desítce zemí – obchodních partnerů ČR. Podíl vzájemného obchodu mezi ČR a Ukrajinou na obratu zahraničního obchodu Ukrajiny činí cca 1%. Podíl obratu ČR-UA na objemu zahraničního obchodu ČR činí cca 0,6%. (v tis. CZK)

47 Vývoz z ČR (tis.CZK) Dovoz (tis.CZK) Obrat (tis. CZK) Bilance

48 Zahraniční obchod s Ukrajinou v roce 2008 (mil. $) Rok 2009Rok 2008Meziroční index (%) Podíl z celku (%) Vývoz 761, ,40,7 Dovoz 592, ,50,5 Obrat 1 353, ,00,6 Bilance+ 169,0+ 358xx

49 Komoditní struktura  Na straně exportu jsou tradičně podle statistiky zahraničního obchodu ČSÚ na prvních místech následující položky. Reaktory, kotle, přístroje a nástroje mechanické, plasty a výrobky z nich, přístroje elektronického záznamu reprodukce zvuku TV obrazu,vozidla motorová, traktory, kola aj. vozidla, výrobky ze železa nebo oceli, papír karton, lepenka, potravinové přípravky,výrobky farmaceutické, barvy, pigmenty, laky, chemické výrobky aj.  V dovozu opět tradičně převládaly rudy kovů, strusky, paliva oleje a výrobky látky živičné vosk, železo a ocel, přístroje elektronického záznamu reprodukce zvuku obrazu TV, reaktory, kotle, přístroje a nástroje mechanické, hliník a výrobky z hliníku, výrobky chemické organické a dřevo, uhlí dřevěné a výrobky dřevěné.  Ze zbožových položek v roce 2009 postihl významný pokles celní položku 87 „vozidla motorová, traktory a jiná vozidla“, jejich export poklesl ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 o více než 80 %, přičemž konkrétněji šlo o položky „karosérie motorových vozidel“ a položku „části osobních motorových vozidel“. Další pokles zaznamenaly z exportně významnějších komodit celní položky reaktory, kotle přístroje nástroje mechanické o 32,7% a nábytek o 80%.

50  Zajímavé však také je, že některé exportní komodity i v tomto velmi nepříznivém období, tj. ke konci roku 2009 pokračovaly oproti srovnatelnému období v roce 2008 v růstu, například trojnásobně vzrostl vývoz potravinových přípravků, určitý růst zaznamenaly keramické výrobky, živá zvířata, cín a výrobky z cínu. Perspektivní položky Potřeby rychle se rozvíjející ukrajinské ekonomiky jsou v podstatě neomezené. Pokud vůbec jmenovat některá průmyslová odvětví samostatně, je možné zmínit elektrotechnický a potravinářský průmysl, stavebnictví, energetiku, zemědělskou výrobu, dřevařský průmysl a papírenský průmysl, chemický průmysl, strojírenství, cestovní ruch, ekologie a infrastruktura aj. České investice České investice jsou vkládány do obchodu a veřejného stravování, potravinářského průmyslu, chemického, ropného a gumárenského průmyslu. Celková hodnota českých přímých investic na Ukrajinu k dosáhla 67,2 mil. USD, nicméně jejich přesná statistická výše je obtížně odhadnutelná, protože některé z českých dceřiných společností mezinárodních firem jsou registrovány podle země sídla mateřské společnosti. Ukrajinské investice v ČR k činily 66,8 mil. USD.

51 České firmy v roce 2008 projevovaly rostoucí zájem o investice na Ukrajině, ovšem s tím, že realizaci jednotlivých projektů si investoři dojednávaly s příslušnými úřady víceméně individuálně, neboť jen tak bylo možné proniknout spletí místního zákonodárství. Tyto aktivity ovšem díky známým skutečnostem počátkem roku 2009 v podstatě ustaly. Zahraniční rozvojová spolupráce Českou stranou financovány projekty v oblasti bezpečnosti jaderných elektráren a lesních ekosystémů Regionální spolupráce  Smluvní vztahy mezi krajem Vysočina a Zakarpatskou oblastí, Zlínského kraje a Lvovské oblasti  Navázány kontakty Moravskoslezského kraje s Doněckou oblastí  Jihomoravským krajem a Charkovskou oblastí  Ve fázi jednání je dohoda o spolupráci Karlovarského kraje s s AR Krym a Plzeňského kraje s Dněpropetrovskou oblastí  Účast našich krajů na prezentacích a veletrzích, příp. účast na projektech s třetími zeměmi (viz. Romny – Moravská Třebová s Nizozemskem v oblasti logistiky státní správy apod.).

52 13. Jaké služby nabízí OEÚ Obchodně ekonomický úsek zastupitelského úřadu ČR v Kyjevě (OEÚ) se aktivně podílí na realizaci služeb státu v oblasti obchodní diplomacie a podpory exportu ve vztahu k teritoriu Ukrajiny. Pomoc a podpora, kterou OEÚ poskytuje českým podnikatelským subjektům se koncentruje do následujících oblastí:  informační a poradenská činnost, například poskytování kontaktních údajů na potenciální obchodní partnery, informace o ekonomickém a podnikatelském prostředí, doporučení služeb právních kanceláří, poradenských firem, obchodních komor, finančních institucí v zemi působení, aktuální informace o změnách obchodně politického režimu, resp. legislativy, které mají vliv na průběh obchodních transakcí, realizovaných našimi podnikatelskými subjekty  aktivní pomoc při navazování kontaktů s příslušnými subjekty  pomoc při zabezpečování podnikatelských misí v teritoriu a jeho jednotlivých regionech  aktivní účast na výstavách, konferencích, seminářích apod.  spolupráce s ostatními zastoupeními na Ukrajině včetně Generálních konzulátů ve Lvově a Doněcku a agenturami Czechtrade, Czechtourism a České centrum

53 Silné a slabé stránky v přístupu ke zpracování ukrajinského trhu Silné stránky:  Dlouhodobá vývozní tradice, znalost ukrajinského trhu a znalost potřeb partnerů  Dobré renomé ČR v očích ukrajinské veřejnosti a dobrá reputace českého zboží z tradičních odvětví mezi ukrajinskými spotřebiteli  Profil české ekonomiky korespondující s potřebami ukrajinského trhu  Schopnost nabídnout řešení v celé řadě klíčových oblastí, včetně energetiky  Konkurenceschopné zboží s příznivým poměrem mezi cenou a kvalitou  Kombinace vývozu s vyššími formami spolupráce, včetně výrobní a technologické a zakládání společných podniků  Možnost stát se mostem mezi EU a Ukrajinou

54 Slabé stránky:  Vesměs nedostatečná kapitálová vybavenost českých podniků  Nedostatečné povědomí o možnostech ukrajinského trhu  Malá snaha firem zakládat sdružení nebo aliance pro účely pronikání na trh Ukrajiny a její regiony  Přetrvávající předsudky o poměrech na trhu, řada předchozích negativních obchodních zkušeností Mezi pozitiva je nutno rovněž zahrnout:  levnou pracovní sílu  obchodní vazby na země SNS, zejména RF  velký nesaturovaný tuzemský trh

55 Mezi negativa pak:  Míru korupce (dle mezinárodního ratingu na 146 místě na světě)  vysokou míru byrokracie (dokumenty, účetní a daňové výkaznictví a jejich nekompatibilita, složité celní procedury aj.  velký podíl šedé ekonomiky (odhady hovoří až o 50%, oficiálně kolem 30%)  nízká úroveň znalostí cizích jazyků  podinvestovaná infrastruktura  nízká energetická efektivita


Stáhnout ppt "UKRAJINA prezentace OEÚ Kyjev Teritoriální seminář Praha 29.4.2010 Ing. Jan Erben CSc.,"

Podobné prezentace


Reklamy Google