Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Obchodování s emisemi skleníkových plynů v České republice – aktuální situace (a výhled do budoucna) Odbor změny klimatu Bc. Jaroslav Suchý Ministerstvo.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Obchodování s emisemi skleníkových plynů v České republice – aktuální situace (a výhled do budoucna) Odbor změny klimatu Bc. Jaroslav Suchý Ministerstvo."— Transkript prezentace:

1 Obchodování s emisemi skleníkových plynů v České republice – aktuální situace (a výhled do budoucna) Odbor změny klimatu Bc. Jaroslav Suchý Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 Praha 10, Tel: Fax:

2 Jak a kde lze obchodovat ?  V dnešní době jsou klíčové dva základní světy obchodování s emisemi skleníkových plynů – Kjótský protokol a EU ETS Velmi se liší Velmi se vzájemně ovlivňují Velmi se prolínají  Obchodování s emisemi je všechno možné, jenom ne jednoduché a lehce pochopitelné

3 Jak je na tom Česká republika ?  Aktivní v obou systémech: Kjótské flexibilní mechanismy: Projekty JI (Joint Implementation – článek 6 Protokolu) a Mezinárodní emisní obchodování (IET – článek 17 Protokolu), ČR není aktivní v projektech CDM (zatím – může pouze jako investor) EU ETS: samozřejmě + kombinace obojího díky „linking directive“ – 2004/101/ES

4 Základní rozdíly mezi systémy  Kjótské „flexmex“ Definovány Protokolem Obchod na úrovni států (signatářů Protokolu) Zapojení dobrovolné JI a IET od roku 2008 Doplňkem domácích opatření  EU ETS Definováno směrnicí (2003/87/ES) Obchod na úrovni znečišťovatelů (podniků) Zapojení povinné (EU 25) EU ETS od roku 2005 Součást domácích opatření (na úrovni EU), ale… (linking directive)

5 Kjótské mechanismy (I.)  Projekty Joint Implementation (JI): ČR hostitelem – zahraniční investor vloží finanční prostředky do projektu vedoucího ke snížení emisí a získá dosažené emisní redukce Projekty musí splnit náročná kritéria a podmínky Rámcové úmluvy OSN (UNFCCC) Na straně ČR existuje rámcová metodika Zájem z řady zemí (Rakousko, Dánsko, Nizozemí, Japonsko, SRN) Několik desítek projektů zaregistrováno Asi 15 projektů schváleno „Learning by doing“

6 Kjótské mechanismy (II.)  Mezinárodní emisní obchodování (IET): Umožňuje zobchodovat „přebytek“, kterým ČR disponuje (tzv.jednotky AAU) Investice do projektů není vyžadována (ČR ale hodlá takto nastavit) Procedura jednodušší oproti projektům JI, ale o to větší záruky nese stát (musí splnit řadu kritérií) „Green investment scheme“, „Greening of AAUs“ nyní po ratifikaci Protokolu Ruskem poměrně atraktivní ČR by ráda byla aktivní – značný zájem Japonska, ale i Světové banky Snaha poučit se ze zkušeností z projektů JI

7 Kjótské mechanismy – závěry:  Praktické zkušenosti ukázaly řadu důležitých problémových oblastí – nutno řešit efektivně, ale pokud možno jednoduše: Jak identifikovat kvalitní projekty? Jasná definice odpovědnosti (hostitel-investor-realizátor- zprostředkovatel) Jasná a pokud možno nekomplikovaná metodika Management rizika Kontraktační otázky (mezinárodní právo, drahé, nepřehledné) Role soukromého sektoru? Financování projektů z domácích zdrojů vs. ceny na trhu

8 EU ETS

9

10 EU ETS – úvod:  Systém definován směrnicí /87/EC  První obchodovací období tříleté ( ) Pouze vybrané sektory Pouze oxid uhličitý (CO 2 ) Nižší pokuta  Zjednodušený přístup v 1. období ≠ nejede se doopravdy!  Druhé období kopíruje pětileté kontrolní období Kjótského protokolu (2008 – 2012)  Revize směrnice plánována – bude otevřeno diskusi – očekává se rozšíření na další sektory a další skleníkové plyny (kdy?)

11 EU ETS – základní pilíře:  Povolení (permit): administrativní povolení, které musí mít každý provozovatel zařízení v systému – definuje jeho práva a povinnosti, je pevně svázáno s konkrétním zařízením  Povolenka (allowance): právo vypustit tunu CO 2 do ovzduší – je volně převoditelná (obchodovatelná) v rámci EU-25  Zjišťování a vykazování emisí: sjednocena metodika – tuna CO 2 bude mít konkrétní ekonomickou hodnotu, průkazný a jednotný monitoring zásadní pro důvěryhodnost systému

12 Jak systém funguje?  Zařízení spadající do systému obchodování musí mít povolení – jeho součástí je i tzv. monitorovací plán (popis jak hodlá provozovatel monitorovat emise skleníkových plynů ze zařízení)  Provozovatelé obdrží před zahájením obchodovacího období povolenky (na celé období) – Národní alokační plán  1 povolenka = 1 tuna emisí  Provozovatel monitoruje emise, je povinen si roční výkaz emisí nechat nezávisle ověřit a předložit ho MŽP  Provozovatel je k určitému datu povinen vyřadit povolenky odpovídající jeho emisím  V průběhu roku lze povolenky volně prodávat/nakupovat v rámci EU (volná převoditelnost)  Klíčová je cena povolenky – motivační prvek systému

13 Jak se má podnik zachovat?  Strategická otázka – povolenky jsou aktivem (mají konkrétní ekonomickou hodnotu) – jejich management může mít řadu podob  Dlouhá doba mezi tím, kdy podnik povolenky obdrží a kdy je povinen jimi pokrýt emise za uplynulý rok (první vyřazování povolenek nastane až začátkem roku 2006)  Co bude podnik dělat mezi tím je otázka strategické volby: Sázka na jistotu (sedět na povolenkách „co kdyby“) Spekulace na trhu (jako s jinými aktivy) Strategické uvažování – tvorba operativního kapitálu, zajišťovací obchody, úvahy v dlouhodobém horizontu  Povolenky mohou v průběhu roku vydělávat (nebo také ne)  Otázka: Mají podniky v ČR strategii jak se hodlají v systému chovat?  Odpověď: Jak kdo, ale obecně moc ne.

14 V čem je flexibilita systému obchodování?  Obchodování dává podnikům mnohem více možností volby: Snižovat emise / nesnižovat emise Kdy snižovat emise pokud ano (časová flexibilita)  Tj. Investovat do redukcí v pro podnik nejvhodnějším období (odpisy, plánovaný rozvoj/útlum, akvizice atd.)  Klíčovou roli hraje cena povolenky (cena za vypuštění/nevypuštění tuny CO 2 do ovzduší – dosud bylo zdarma…)  Náklady na snížení emisí tuny CO 2  cena povolenky – podniku se vyplatí snížit více než musí a ušetřené povolenky prodat se ziskem (a opačně)

15 Jaká je aktuální situace v ČR? Někdy napjatá (často), někdy uvolněná (málokdy), hlavně ale ještě není vyhráno

16 Základní elementy systému obchodování  Legislativa Zákon upravující podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – 695/2004 Sb. Implementuje směrnici 2003/87/EC Definuje systém jako takový, povinnosti a práva jednotlivých aktérů (státní správa, podniky) Zjišťování a vykazování emisí upraveno vyhláškou (transponuje Monitoring and Reporting Guidelines) – 696/2004 Sb.  Národní alokační plán Naplňuje systém povolenkami (pravidelně) Kritéria pro jeho přípravu definuje směrnice (resp. zákon) Musí schválit Evropská Komise (3 měsíce na posouzení)  Registry Zajišťují „fyzické“ fungování obchodování

17 Závěry EU ETS (?)  Lze v tuto chvíli dělat vůbec nějaké konkrétní závěry?  Legislativní uchopení - ano (od právní rámec)  Dosavadní diskuse zaměřena především na výši alokace. Věcnost?  Jsou podniky na obchodování vůbec připraveny? Mají dostatek informací ? Co samy udělaly pro odstranění nejistot ? Spolupracují navzájem při řešení společných problémů ? Je vůbec společný zájem o to, aby bylo obchodování spuštěno a bylo funkční ?

18 Kontakty Bc. Jaroslav Suchý (odbor změny klimatu)


Stáhnout ppt "Obchodování s emisemi skleníkových plynů v České republice – aktuální situace (a výhled do budoucna) Odbor změny klimatu Bc. Jaroslav Suchý Ministerstvo."

Podobné prezentace


Reklamy Google