Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PLOŠTĚNCI (Plathelminthes). Říše: ŽIVOČICHOVÉ (Animalia) Podříše: MNOHOBUNĚČNÍ (Metazoa) Oddělení: TRIBLASTICA.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PLOŠTĚNCI (Plathelminthes). Říše: ŽIVOČICHOVÉ (Animalia) Podříše: MNOHOBUNĚČNÍ (Metazoa) Oddělení: TRIBLASTICA."— Transkript prezentace:

1 PLOŠTĚNCI (Plathelminthes)

2 Říše: ŽIVOČICHOVÉ (Animalia) Podříše: MNOHOBUNĚČNÍ (Metazoa) Oddělení: TRIBLASTICA

3 Znaky: zploštění těla povrch je tvořen jednovrstevným epitelem a kutikulou z bílkovinných vláken hladká svalovina srůstá s pokožkou vytváří kožněsvalový vak

4 Trávicí soustava: skládá se z hltanu, který mohou vychlípit a obalit jím kořist trávicí dutina je slepá slouží i pro rozvod živin, tzv. gastrovaskulární soustava prostor mezi trávicí dutinou a pokožkou vyplňuje mezenchym, jehož mezibuněčné prostory představují druhotnou tělní dutinu.

5 Vylučovací orgány tzv. protonefridie tvořeny vývodnými kanálky a plaménkovými buňkami ( buňky se svazkem bičíků (plamének), ty vířením vytváří podtlak - dochází k nasávání odpadních produktů, které jsou odváděny odvodnými kanálky ven z těla) mimo to slouží k osmoregulaci a vylučování zplodin N (NH4+)

6 Dýchací soustavu ploštěnci nemají. Dýchají celým tělem.

7 Nervová soustava: tvoří ji párová mozková zauzlina (ganglium)tvoří ji párová mozková zauzlina (ganglium) a šest pruhů, které jsou spojeny příčnými spojkami (komisury)a šest pruhů, které jsou spojeny příčnými spojkami (komisury) Takováto soustava se nazývá zauzlinová provazcová soustavaTakováto soustava se nazývá zauzlinová provazcová soustava

8 Mozková zauzlina

9 Mají miskovité oko (reakce na světlo), chemoreceptory (reakce na chemické látky) a další nervová zakončení. Ploštěnci jsou hermafroditi, množí se vnitřním oplozením. Vyskytují se ve vlhkém prostředí, sladkých i mořských vodách, hrabance, kůře stromů v pralesích. Mohou být endoparaziti, vzácně ektoparaziti. Mají miskovité oko (reakce na světlo), chemoreceptory (reakce na chemické látky) a další nervová zakončení. Ploštěnci jsou hermafroditi, množí se vnitřním oplozením.

10 třída: PLOŠTĚNKY (Turbellaria) Dosahují velikosti od několika desetin mm do několika cm. Žijí volně, nikdy nejsou paraziti. Živí se dravě. Na hřbetě přední části těla jsou uloženy hmatové buňky a párové oči.

11

12 Ploštěnky jsou hermafroditi, vytváří kokon vajíček. Nepohlavně se rozmnožují příčným dělením, i u ploštěnek, které se dělením nerozmnožují jednotlivé části po násilném rozdělení dorostou. U mořských ploštěnek je vývoj nepřímý, u sladkovodních přímý.

13 Zástupci: ploštěnka potoční (Dugesia gonocephala): žije v rychle tekoucích potocích, citlivá na znečištění p. skleníková: žije v tropických sklenících, velká až 25 cm, pochází z Afriky p. mléčná (Dendrocoelum lacteum): žije ve stojatých vodách i proudící vody, bažiny, mléčně zbarvená, prosvítá gastrovaskulární soustava

14 třída: MOTOLICE (Trematoda) Endoparaziti trávicí soustavy obratlovců, střídají hostitele, vývojová stadia cizopasí na bezobratlých. Proti trávím šťávám je chrání silná vrstva kutikuly.

15

16 Pokožka je tvořena buňkami splývajícími v mnohojaderné útvary (syncytia), smyslové orgány a buňky kožněsvalového vaku jsou zakrnělé.

17 mnohojaderné útvary (syncytia)

18 Příchytné orgány jsou vyvinuty v podobě ústní a břišní přísavky, popř. i háčků. Živí se krví a narušenými tkáněmi hostitele, potravu nasávají svalnatým hltanem. Dýchají za nepřístupu kyslíku, odpadními produkty jsou karboxylové kyseliny (kapronová, valerová) - způsobují alergie.

19 Jsou to proterandričtí hermafroditi (spermie dozrávají dříve), varlata jsou párová, vaječník nepárový. Díky dřívějšímu dozrání spermií nemohou být vajíčka oplozena vlastními spermiemi. Oplozená vajíčka se dostávají s výkaly do vody. Vyplave z nich larva miracidium, která proniká do mezihostitele (plž).

20 miracidium

21 Usadí se v trávicím ústrojí a přemění se na sporocystu. Ta se po rozrýhování rozpadne na jedince - redie. Redie žijí samostatně, vytvoří se z nich cerkarie - pohyblivé larvy s přísavkami. Ty vytvoří cysty, které se dostanou do hostitele koncového. Cysta v žaludku praská, larva se přemění v dospělce.

22 Redie motolice jaterní

23 cerkarie

24 Zástupci: motolice jaterní (Fasciola hepatica): koncovým hostitelem je ovce nebo člověk, cerkarie se vystrká na trávu, opouzdří se, ovce trávu sežere, dospělci žijí ve žlučovodech nebo tenkém střevu, lidé mohou motolici chytit při žvýkání stébla trávy

25

26 m. kopinatá (Dicrocoelium dendriticum): konečným hostitelem jsou krávy a ovce, mezihostitelem je suchozemský plž suchomilka, cerkarie se ven dostanou v podobě sladkého smotku velikosti špendlíkové hlavičky, tento smotek sežere mravenec, cerkarie krom jedné se opouzdří, jedna doleze do mozkové zauzliny a ovlivní chování mravence tak, že mravenec dopoledne a odpoledne rozkývává trávu, tím na ni upozorní býložravce, ten trávu sežere, cerkarie v mozkové zauzlině nepřežije

27

28 (viz obrázky)k. močová (Schistosoma haematobium): parazituje na stěnách močového měchýře, vajíčka svými trny protrhnou stěnu močového měchýře, způsobuje nemoc bilharzióza - těžké záněty močového měchýře, může vést k otravě krve, mezihostitelem jsou okružáci, cerkarie mají rozvětvený ocásek pomocí nějž se provrtává do kůže definitivního hostitele, nejvíce rozšířeno na rýžových polích, kde jsou lidé neustále ve vodě (viz obrázky) k. kachní: u nás na j. Moravě, dostane-li se do člověka, zahyne krevničky: gonochoristi samice žije v břišní rýze samce

29 krevnička močová - rozšíření

30

31

32 V dospělosti paraziti ve střevech obratlovců. Tělo se skládá z hlavičky (scolex) - jsou na ní přísavky nebo háčky, sloužící k uchycení v trávicím ústrojí, krčku - dochází v něm k intenzivnímu dělení buněk a článků (proglotidy) - čím starší, tím větší. Povrch těla je pokryt kutikulou, na níž bývají háčky sloužící k přijímání potravy. Nemají trávicí soustavu, potravu přijímají povrchem těla (osmotická výživa), metabolismus je anaerobní. Většinu prostoru v těle zaujímají pohlavní orgány, poslední články jsou výhradně naplněny oplozenými vajíčky. třída: tasemnice (Cestoda)

33

34 Proglotidy (články)

35 Tasemnice jsou proterandričtí hermafroditi (první dozrávají spermie). Vyskytuje se u nich nepřímý vývoj. Spermie tasemnice vypouští ven, ty putují ke starším článkům, v nichž dozrávají vajíčka. Spermie se dostanou do článků a oplodní vajíčka - samooplození. Denně tasemnice produkují miliony vajíček. Z vajíčka se líhne larva onkosféra (ve vývojovém cyklu se střídají dva nebo tři typy larev), vyvíjí se v mezihostiteli (planktonní korýši - buchanky, ryby nebo teplokrevní obratlovci). Z něj se dostává do konečného hostitele (teplokrevný obratlovec), kde dospěje.

36 řád: štěrbinovky Přísavky na scolexu mají podobu štěrbiny. škulovec široký (Diphyllobothrium latum): až 15 m dlouhý, larvální stadia jsou vázána na vodu, vyvíjejí se v planktonních korýších - buchanky, buchanku sežere ryba, larva se uvolní, přemění se na jiné larvální stadium, dospělec žije v rybožravých savcích (medvěd, liška, člověk), rozšíření - břehy S. Ameriky, Japonsko, pobaltské státy, Švýcarsko

37

38 řád: kruhovky Na scolexu mají 4 kruhové přísavky a věnec háčků (rostellum). Články po opuštění hostitele se mohou pohybovat. Jejich velikost je 0,5 × 0,5 cm. Larva (onkosféra) opatřená háčky se prodere skrz střevo do krevního oběhu. S krví do svalů, kde se přemění v klidové stadium boubel. Boubel je s masem mezihostitele pozřen konečným hostitelem, v němž tasemnice dospívá.

39 tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium): rostellum, boubele se vytváří v prasatech, dospělec v tenkém střevě člověka, dnes se téměř nevyskytuje

40

41 t. bezbranná (Taeniarhynchus saginatus): nemá rostellum, boubele ve skotu, u lidí je rozšířenější než t. dlouhočlenná díky větší konzumaci syrového masa (např. tatarský biftek), způsobuje nechutenství, zvracení, bolest hlavy

42 t. vrtohlavá: vykytuje se u ovcí, způsobuje tzv. vrtohlavost (motolice), v mozku vytváří boubel velikosti slepičího vejce, v boubeli je několik stovek hlaviček, narušují rovnováhu, na povrchu hlavy je boubel vidět, dříve je farmáři proráželi hřebíkem měchožil zhoubný (Echinococcuc granulosus): tvoří ho pouze 4 články, velikost do 6 mm, definitivní hostitel psovitá šelma, mezihostitel býložravec nebo člověk, v mozku vytváří boubel velikosti dětské hlavy obsahující několik milionů hlaviček, při vyklubání způsobuje anafylaktický šok, rozšířen v tropech měchožil liščí: u nás se vyskytuje u hranic s Bavorskem (Český les, Šumava), rozšiřuje se k nám liškami z Bavorska, můžeme se nakazit při pojídání neumytých borůvek či hub

43 měchožil zhoubný (vajíčko + boubel v mozku)


Stáhnout ppt "PLOŠTĚNCI (Plathelminthes). Říše: ŽIVOČICHOVÉ (Animalia) Podříše: MNOHOBUNĚČNÍ (Metazoa) Oddělení: TRIBLASTICA."

Podobné prezentace


Reklamy Google