Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Územní samospráva Přednáška č.1. Uzemní samospráva  Cílem předmětu je seznámit se základními teoriemi a principy utváření územní správy, prohloubit vědomosti.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Územní samospráva Přednáška č.1. Uzemní samospráva  Cílem předmětu je seznámit se základními teoriemi a principy utváření územní správy, prohloubit vědomosti."— Transkript prezentace:

1 Územní samospráva Přednáška č.1

2 Uzemní samospráva  Cílem předmětu je seznámit se základními teoriemi a principy utváření územní správy, prohloubit vědomosti o systémech veřejné správy se zaměřením na územní samosprávu.  Student bude schopen analyzovat územní samosprávu z různých pohledů, organizačního, ekonomického, právního a sociálního.  Bude schopen popsat vývoj a základní znaky územní samosprávy a bude se orientovat v základních oblastech a problémech územní samosprávy.  Požadavky na studena:  Zkouška je udělena na základě vypracované semestrální práce na jedno ze zadaných témat a písemného zápočtového testu.

3 Územní samospráva  Přehled probírané látky:  Historický vývoj územní samosprávy  Základní formy územní samosprávy  Přenesená a samostatná působnost, subsidiarita  Vztah státní správy a územní samosprávy  Finanční zabezpečení územní samosprávy  Hospodaření územní samosprávy  Práva a povinnosti zaměstnanců územní samosprávy  Služební zákon – personalistika ve veřejné správě  Metody hodnocení a odměňování ve veřejné správě  Moderní management v evropské veřejné správě  Moderní manažerské techniky ve veřejné správě  Kvalita jakost neveřejné správě – TQM, EFQM, BSC, Benchmarking, CAF, Agenda 21 atd.  Korupce ve veřejné správě

4 Územní samospráva - literatura  D.Hendrych a kol. : Správní právo - obecná část, Praha 1996 P.Mates, M. Matula: Kapitoly ze správní vědy, VŠE, Praha 1997 P.Průcha a kol. : Místní správa, MU, Brno 1994  D.Hendrych : Základy správní vědy, Aleko, Praha 1992 P. Průcha, P. Mrkývka, S. Skulová : Vybrané kapitoly ze správní vědy, MU, Brno 1993  Keller, Jan: Úvod do sociologie. Praha, Slon Musil, Jiří: Sociologie města. Praha, Svoboda 1972 Slepička, Alois: Venkov nebo město? Praha, Svoboda 1984 Patočka, Jiří: Sociologie města I. (skripta)  Kadeřábková, J., Mates, P., Postránecký, J., Wokoun, R.: Úvod do regionálních a správních věd. Codex Praha, 1996.

5 Územní samospráva  Karl Popper - hlavní výhodou demokracie není možnost zvolit si ty, kdo jsou právě populární, ale naopak možnost „odvolit“ ty, které už nechceme.  Americký politolog Fareed Zakaria - redukovat demokracii pouze na volební proces (třeba zmanipulovaný mocenským monopolem, slabostí či prodejností médií) je obrovskou chybou, která uvádí v život tzv. neliberální demokracie, jakými jsou třeba četné autoritářské režimy třetího světa.  „Budoucnost svobody“ - právní stát je daleko důležitějším předpokladem svobody než existence voleb; ve vyspělých demokraciích je podmínkou úspěšného fungování mnoha institucí právě to, že jsou řízeny na základě odbornosti a zůstávají nezávislé na politickém stranictví.  italský liberální myslitel Marco Pannella - demokracie může zdegenerovat v „partokracii“, nadvládu politických stran nad společností.  demokracii jako akt posvěcení pravého držitele moci, jako rituál, jímž Národ prostřednictvím voleb (byť třeba zjevně nesvobodných ) odevzdává svůj osud a své právo spolupodílet se na veřejném dění do rukou populárního Vůdce a jeho stranických přívrženců. 

6 Územní samospráva  v západní Evropě platí rovnice demokracie = právní stát + svobodné volby + občanská společnost,  demokracie = národní populismus + nadvláda jedné či více politických stran + volby (více či méně svobodné podle „národních specifik“)  středoasijské diktatury - vlastně modelově demokratické - vždyť tamější Otcové vlasti jsou pravidelně voleni a mají až devadesátiprocentní podporu svých národů, ba i jejich státní správu jistě řídí stranické kádry.  Evropská komise, jejíž úřednictvo je (v souladu s pravidly moderní veřejné správy) tvořeno technokratickými odborníky bez ohledu na stranickou příslušnost, se vymyká kontrole politických stran a neřídí se ani průzkumy veřejného mínění; je tedy nedemokratická ????

7 Veřejná správa  Rozdělení: státní správa, územní samospráva, ostatní  Definice : „…správa věcí veřejných ve veřejném zájmu..“ nebo „…účelově vytvořený systém zřízený za účelem zabezpečení činnosti výkonné moci ve státě,ve sféře veřejné správy…“ atd.  Veřejná správa je systém vytvořený člověkem, má své sociální poslání a plní funkce veřejnosprávního působení  Co jsou věci veřejné – určuje národní politika státu  Veřejný zájem

8 Veřejná správa  Veřejnou správu chápeme jednak jako činnost ve smyslu vydávání správních aktů, služby občanům apod., a jednak jako souhrn institucí, které tyto činnosti přímo nebo zprostředkovaně vykonávají.  Veřejná správa, jako záměrná činnost, představuje aktivity vykonávané ve veřejném zájmu.  Naplňování tohoto zájmu je cílem veřejné správy.  Působení veřejné správy nás provází téměř nepřetržitě, aniž bychom si to mnohdy uvědomovali.  Z institucionálního hlediska náleží veřejná správa do sféry výkonné moci. Je tedy činností státu, která není soudnictvím, zákonodárstvím ani vládnutím.

9 Instituce zapojené do veřejné správy  PODLE MÍRY ZAPOJENÍ DO VEŘEJNÉ SPRÁVY  instituce přímo vykonávající veřejnou správu (např. ministerstva, územní orgány státní správy, obce)  instituce, které částí své činnosti veřejnou správu ovlivňují (Parlament, vláda,soudy..)  PODLE SUBJEKTŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY  stát  vyšší územní samosprávné celky  obce  PODLE ÚZEMNÍHO HLEDISKA  instituce ústřední  krajské  okresní - neexistují  obecní

10 Správa – definice  Správa (administration) je „obecné označení institucionalizované kontrolní a regulativní činnosti týkající se především veřejných záležitostí.“ (Velký sociologický slovník (str ).  Správa je obecně vymezována jako „záměrná činnost nebo soubor takových činností, které sledují dosažení určitého cíle, jímž je udržení nebo obnovení určitého žádoucího stavu a současně jde i o zajištění těch procesů, jimiž se správa uskutečňuje. Tyto činnosti jsou vykonávány v organizovaném rámci a zaměřeny na regulaci jeho fungování, tj. výběr prostředků k dosažení cílů, které jsou stanoveny řídícími orgány “. (Mates, Wokoun, str.134)

11 Správa – definice  Správou se zabývají různé vědní disciplíny a každá z nich se snaží nalézt svoji definici.  Věda o správě spojuje tradiční a historicky déle konstituované vědní obory, jako je např. právo,sociální vědy, ekonomika a správní teorie vůbec. To vše přináší nové pohledy, nové analýzy a syntézy, čímž se obohacuje původní chápání pojmu správa.  V současné době roste význam pojmu správa především z hlediska funkcí správy jako správy veřejné.  V souvislosti s přehodnocením vlivu společenského řízení na obsah společenské správy jako pojmu, je tento pojem chápat zcela specificky, ale zároveň rovnocenně všem dalším možným projevům správních činností.

12 Správa – definice  Definice :  „… vymezení správy především v oblasti celospolečenské organizace, hlavně organizace státu znamená chápání správy jako vůbec správu věcí (cílů) veřejných i soukromých, správu jako cílovou, mnohostrannou činnost určitého charakteru, rozsahu a času určenou na zabezpečení chodu věcí společného zájmu.  Nová kvalita a kvantita správy je ovlivněná poznatky různých věd využitých ke správě státu, pro činnost hospodářskou, pro dosažení efektu a racionality v rozhodování,pro správu věcí ve smyslu sociálním a politickém…“ ( Kosorín, Labaj: str. 7)

13 Veřejná správa  Slovo správa je velmi často užíváno v různých spojeních. V současné době je to zejména pojem reforma veřejné správy, ale může to být také užívaný pojem veřejná správa, státní správa nebo samospráva.  Pod pojmem správa je obvykle chápána určitá lidská činnost, jejímž smyslem a podstatou je zabezpečování výkonu a řízení určitých záležitostí, přičemž toto jednání je charakteristické jistou trvalostí, systematičností, organizovaností a plánovitostí a slouží k dosahování žádoucího výsledku /Merkl A.: Obecní právo správní, Praha 1932/.  Někteří autoři, jako např.: Hendrych, Pražák, definují správu jako činnost sledující záměrně nějaký cíl, řídící za trvalým účelem příslušné záležitosti.  Činnost se pak může sledovat podle subjektů, jichž se to dotýká nebo podle objektů, které se spravují.

14 Veřejná správa  Sociologický slovník definuje správu jako administrativu, administraci, obecné označení institucionalizované kontrolní a regulativní činnosti, týkající se především veřejných záležitostí.  Nevylučuje se správa soukromoprávních záležitostí /např.: občanská sdružení a jiné neziskové i ziskové soukromé firmy/.  V této souvislosti je třeba ještě zmínit pojmy organizace - řízení - správa.  Organizace bývá obecně vymezena jako sociální jev založený na plánovité koordinaci skupinových aktivit, jenž v důsledku dělby práce funguje kontinuálně, má svou hierarchii a vnitřní autoritu a směřuje k určitému cíli.  Organizací také můžeme rozumět jistý specifický druh lidské činnosti, který směřuje k uspořádání určitých prvků a vztahů mezi nimi s cílem zajistit žádoucí fungování systému - tedy organizování.  Jiným možným přístupem je definice organizace jako výsledku lidské činnosti, tedy instituce.

15 Veřejná správa  Pojmy řízení a správa se někdy požívají jako synonyma pro tutéž činnost – není to však totožné - teorie managementu  Rozdíl je v chápání obsahu obou těchto pojmů v organizační teorii – teorie managementu – řízení x zpětná vazba  V případě řízení chápeme tento pojem jako dynamický proces, vážící se k lidskému chování či jednání, ……řízení je vykonávání úkolů řízenými subjekty -  Správa je činností která zajišťuje chod věcí požadovaným směrem.  …….. řízení je kategorií širší, ze které správa vychází a jejíž je také součástí.

16 Veřejná správa  Jaké druhy správy rozeznáváme?  Podle povahy právních vztahů rozeznáváme:  správu veřejnoprávní neboli veřejnou  soukromoprávní neboli soukromou.  Nositeli veřejné správy jsou: orgány státní správy a samosprávné veřejnoprávní instituce /jako jsou kraje, obce, veřejnoprávní fondy, veřejnoprávní rozhlas a televize, sociální pojišťovna a pod./  Nositeli soukromé správy jsou organizace zřízené podle občanského nebo obchodního zákona nebo podle jiných předpisů regulujících dobrovolné sdružování občanů. 

17 Veřejná správa  Soukromá správa se vztahuje k oblasti soukromoprávních vztahů (např.: správa podniková nebo správa určitého sdružení). Pro soukromou správu je charakteristické, že může zavazovat pouze osoby, které jsou ve specifickém dobrovolném vztahu k dané správě (např.: členové spolu, sdružení, zaměstnanci podniku).  Poměry v soukromé správě se řídí jak právním řádem (zákon je závazný i pro instituce vykonávající správu), tak i vlastními právními akty k jejichž vydání není třeba předchozí zákonné úpravy. Pak jde o vnitřní řády příslušných institucí - organizační řády, stanovy.  Veřejná správa se vztahuje k oblasti veřejnoprávních vztahů. Je zřizována státem ke správě věcí veřejných ve veřejném zájmu. Její orgány jsou zpravidla voleny občany v souladu s pravidly stanovených právním řádem.  Podle Všeobecné encyklopedie se uvádí dva významy termínu veřejná správa: 1. obstarávání veřejných úkolů nebo činností sledujících veřejný zájem (spravování) 2. soubor institucí, zajišťujících toto spravování.

18 Veřejná správa 1. Jsou zde vyjmenovány dále i úkoly veřejné správy, mezi které patří:  ochrana veřejného pořádku  bezpečnost a obrana státu  zahraniční politika  hospodářská politika  sociální, zdravotní a školská sféra.  Z tohoto výčtu je patrné, že sociální sféra je jednou z pěti základních sfér státní činnosti.  Je třeba dodat, že v současné době tato sféra je chápána šířeji - zahrnuje opatření proti negramotnosti, nemoci, nezaměstnanosti, chudobě, sociálnímu vyloučení, které úzce s chudobou souvisí, tedy jako sféra zahrnující správu zaměstnanosti, zdravotnictví, ochrany práce, sociálního zabezpečení a základního povinného školství

19 Veřejná správa  veřejný zájem - veřejná záležitost.  veřejná záležitost – veřejné věci - je vlastně vše, co se dotýká nějakým způsobem veřejnosti ???? – politický přístup  veřejný zájem - na čem je veřejnost určitým způsobem zainteresována. – velmi složité vymezit definici zájmu – společenský x soukromý  kde je hranice mezi soukromým a veřejným. ??????  Tato hranice úzce souvisí s povahou daného státu, rolí občana v něm, s principy, které jsou v dané společnosti přijímány a také realizovány - princip spravedlnosti, solidarity či subsidiarity - toto vše se promítá v sociální politice státu (a nejen v ní).  péče o všeobecné blaho občanů stejně jako zajišťování právního a institucionálního rámce pro ostatní,  nestátní subjekty a občanskou iniciativu jako důležitého subsidiárního principu.  Platí, že v demokratickém prostředí se veřejné zájmy formují jako společenský konsenzus, což s sebou přináší i prosazování určitých skupinových zájmů.

20 Veřejná správa 1. Uplatňování veřejného zájmu jakožto procesu, je možno rozdělit takto:  identifikace veřejného zájmu  formulace a prezentace veřejného zájmu  realizace veřejného zájmu ve společenské praxi.  Praktickým vyústěním prosazování veřejného zájmu s výše uvedenými principy je pak určité politické rozhodnutí, které se v legislativním procesu mění na právní předpis. Z formulovaného veřejného zájmu se stává veřejný úkol.  Smyslem veřejné správy je především plnění veřejných úkolů, jejich zabezpečení po stránce organizační i funkční. Rozhodování o tom, zda některý veřejný zájem je či není veřejným úkolem, je určeno právním řádem, je dále podmíněno historicky i aktuálními politickými rozhodnutími (viz: Hendrych, D.: Základy správní vědy Praha, Aleko 1992).

21 Veřejná správa  Nástroje veřejné správy  Veřejná správa má pravomoc vydávat obecné i individuálně závazné právní akty.   Obecné právní akty zavazují určité osoby, které mohou být definovány jako skupina - např.: majitelé aut, občané se zdravotním postižením, obyvatelé určité obce, regionu, nebo všichni obyvatelé státu. Obecné právní akty veřejné správy jsou závazné i pro ty osoby, fyzické či právnické, které nejsou k vydávajícímu subjektu v žádném specifickém vztahu.   Individuální právní akty zavazují určité konkrétní jedince (stavebník se stavebním povolení). Jde o akty, které se vztahují k rozhodování o konkrétních právech a povinnostech fyzických či právnických osob v jednotlivých případech.  Ve veřejné správě a v jejím výkonu se uplatňují tyto organizační principy:  princip územní, věcný a funkční  princip centralizace a decentralizace  princip koncentrace a dekoncentrace  princip monokratický a kolegiální  princip volební a jmenovací

22 Veřejná správa  Princip územní, věcný a funkční  Územní princip vymezuje působnost veřejné správy vzhledem k teritoriu, oblasti, regionu. Platí obecně, že určení takového vymezení je podle administrativního členění státu. Může samozřejmě zahrnovat i jiná kriteria např.: území chráněné krajinné oblasti, území národního parku apod.  Věcný princip prosazuje při organizaci veřejné správy homogenitu agend, které jsou vykonávány. Působnost orgánů veřejné správy je tak stanovena podle záležitostí, které jsou jim svěřeny např.: školství, zemědělství.  Funkční princip se prosazuje při budování tzv. průřezových orgánů veřejné správy, to jest takových, které mají za úkol koordinovat činnost různých orgánů v případě, že objekt veřejné správy spadá svojí náplní činnosti do několika oblastí správy.

23 Veřejná správa  Princip centralizace a decentralizace – dekoncentrace x decentralizace  Tento princip úzce souvisí se stylem řízení, s delegací rozhodovacích pravomocí a o odpovědnosti ve vertikálním směru. Úplná centralizace ve veřejné správě znamená soustředění rozhodovacích procesů do ústředních orgánů.  Centrální orgán buď sám rozhoduje a provádí i rozhodnutí, nebo výkon správy může delegovat na složky nižší, ovšem bez pravomocí odpovědnosti. Nižší složka je pak pouze výkonnou složkou- dekoncentráty  Decentralizace je takový princip organizace, kdy spolu s výkonem činností je na nižší složky delegována i pravomoc a odpovědnost.  V tomto případě jsou nižší složky nezávislé na ústředních orgánech a jsou pouze v určitém daném rozsahu kontrolovány centrem.

24 Veřejná správa  Princip koncentrace a dekoncentrace  U těchto principů jde o to, do jaké míry jsou jednotlivé úkoly veřejné správy vykonávány jednou institucí.  V horizontální rovině vypovídá koncentrace, případně dekoncentrace o tom, zda jsou agendy svěřeny jednomu či více orgánům, mezi nimiž není vztah podřízenosti (např.: při slučování či dělení ministerstev).  Základem vertikální dekoncentrace je vždy delegována působnost, ale zachovává se podřízenost orgánům centrální státní správy.  Princip kolegiální a monokratický  Princip kolegiální a monokratický se vztahuje ke složení správního orgánu a vyjadřuje způsob, jakým tento orgán přijímá rozhodnutí.  Pro kolegiální orgán je charakteristické, že jej tvoří větší počet členů schvalujících rozhodnutí hlasováním. Monokratický orgán je reprezentován jednou osobou, jejíž rozhodnutí zastupuje vůli celého orgánu (v případě hejtmana krajského úřadu, ministra).

25 Veřejná správa  Princip jmenovací x volební  Tento princip má úzký vztah k obsazování míst ve veřejné správě. Jmenovací princip ve veřejné správě je pravidlem, volební princip je uplatňován zejména v oblasti samosprávy.  Působnost a pravomoc orgánů veřejné správy  Veřejnou správu vykonávají orgány veřejné správy, které mají své působnosti a pravomoci.  Působností se rozumí nejčastěji věcný okruh činností orgánu ve veřejné správě (školství, zdravotnictví), ale může se také vymezit místem (regionem), kde je správa vykonávána.  Pokud jde o pravomoci orgánů veřejné správy - nejsou vždy stejné a jsou jednotlivým orgánům přiznávány právním řádem podle potřeby.  Pravomoc i působnost orgánu veřejné správy jsou dány zákonem.

26 Veřejná správa – veřejný zájem  Odlišnosti veřejné a soukromé správy :  hledisko cílů účelu – veřejný zájem x soukromý zájem  organizační – orgány veřejné správy x soukromá aktivita  funkční – výkon veřejné správy x soukromé záměry a cíle  mocenské – veřejná moc x rozhodování individua  Veřejný zájem:  platná právní úprava jej obsahově nevymezuje  veřejný zájem je definován nejednoznačně a nejasně  často je zpochybňována vůbec existence veřejného zájmu – smysluplnost správy věcí veřejných  je nutné vymezit vztah mezi – veřejný zájem, společenský zájem a celospolečenský zájem – vztah rovnomocnosti - jsou to synonyma

27 Veřejná správa – veřejný zájem  Veřejný zájem a jeho vymezení :  hodnoty tzv. všelidského charakteru – morální a sociální filozofie – zdraví  hledisko ekonomických disciplín má otázka veřejného zájmu normativní charakter  předmět veřejného zájmu – společenská realita se skládá ze sféry :  ekonomické  politické  duchovní  sociální

28 Veřejná správa-veřejný zájem  Zájem je definován :  rovina individuální - motivační zaměření individua ve smyslu osobních preferencí, jejich chování a jednání  rovina společenských skupin – společné integrující hodnoty pomáhají ke spolupráci – skupinové zájmy  rovina celospolečenská - agregace individuálních a skupinových zájmů  Dva základní přístupy :  upřednostňování role individua – individuálních zájmů  rozhodují je obecní blaho – obecné dobro – veřejný zájem  Co je veřejným a neveřejným zájmem  rozsah a pojetí pojmu veřejnost  veřejný zájem je takovým druhem zájmu, který má nadindividuální charakter, jeho nositelem je sociální subjekt. Sociální subjekt zaměřuje prostřednictvím veřejného zájmu svoji činnost  v ní jsou základními motivačními faktory společensky uznané cíle a potřeby  veřejný zájem je činitelem skupinové integrity sociálního subjektu

29 Veřejná správa - územní  Územní správa :  veškerá veřejná správa, která přichází v úvahu na jednotlivých úrovních územně správního členění státu  ta v sobě zahrnuje tzv. místní správu – nejnižší úroveň – místní úroveň veřejné správy  Tři základní systémové formy :  anglo- americká forma - selfgovernment - kdy na úrovni nejnižších územních jednotek je místní správa vykonávána výlučně jako samospráva  francouzská forma – pouvoir municipal - kdy v obcích jako základních územních jednotkách se odděleně vedle sebe realizuje jednak obecní samospráva, jakož i místní státní správa  smíšený systém - německý – kdy na úrovni obcí jako základních územních jednotek se společně vykonává samospráva, tak i v určitém rozsahu místní státní správa

30 Veřejná správa – státní  Kompetenční zákon - Zákon č. 2/ 1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy  Účinnost od  Poslední úprava – zákon č. 47/2002 Sb.1.ledna 2003  Zákon  část první - Zřízení ústředních orgánů státní správy  část druhá – Okruh působnosti ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele stojí člen vlády ČR  část třetí – Zásady činnosti ústředních orgánů státní správy  část čtvrtá – Závěrečná ustanovení

31 Veřejná správa  Státní správa a její nositelé  Státní správa je veřejná správa uskutečňovaná vládou - nezastupitelná část veřejné správy.  Je podstatou a způsobem realizace státní moci.  Výkon státní správy je svěřen orgánům státní správy – ústřední správní orgány  Jiné subjekty mohou vykonávat státní správu na základě zmocnění - např.: orgány místní samosprávy. V tomto případě hovoříme o tzv. přenesené působnosti.  Státní správa plní dvě základní funkce:  aplikace zákonů, rozhodování o právech a povinnostech fyzických i právnických osob při výkonu správy  provádění státní politiky a sledování státních zájmů.

32 Veřejná správa  Pravomoc a hierarchie státní správy  Pro organizaci státní správy je důležitým pojmem vertikální hierarchie - princip nadřízenosti a podřízenosti, odpovědnost a pravomoc nebo působnost státní správy.  Pravomocí jsou vybaveny zejména mocenské orgány státní správy.  Projevem pravomocí jsou zejména: 1. vydávání obecných právních aktů 2. vydávání konkrétních právních aktů 3. uzavírání veřejnoprávních dohod 4. výkon rozhodnutí (exekuce)

33 Veřejná správa   V rámci zákonodárné moci reguluje stát zákony a část činnosti samosprávy, zejména jedná-li se o výkon veřejné správy.  Výkonná moc se uplatňuje především v oblasti státního dozoru nad výkonem veřejné správy samosprávními orgány.  Jde především o zajištění finančních prostředků pro samosprávu, kontroluje soulad rozhodnutí vydávaných samosprávou se zákony.  Soudní moc působí pouze v otázkách souladu samosprávního rozhodování se zákonem.  Z oblastí soudní moci se činností samosprávy zabývá především správní soudnictví a nejvyšší instanci představuje Ústavní soud České republiky.

34 Ústřední státní správa  prvky systému ústřední státní správy jsou vedle samotné vlády ústřední správní úřady (starším pojmem je ústřední orgány státní správy)  ústřední státní správa má mimo jiné také zajistit kontakt vlády s okolím a schopnost veřejné správy reagovat na potřeby občanů. Vláda rozhoduje a stanovuje vize a politické priority.  Ústřední správní úřady (ústřední orgány státní správy)  ústřední správní úřady jsou základním nástrojem vlády. Svými četnými vazbami spoluvytvářejí systém, který je nazýván ústřední státní správa.  Zřizuje je část první zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.  Zákon vymezuje ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády, tzv. ministerstva.  další ústřední orgány státní správy.  14 ministerstev a 11 dalších ústředních orgánů státní správy v České republice 26 ústředních správních úřadů.  V působnosti ústředních správních úřadů je přes 700 dalších správních úřadů, dále organizační složky státu, které nejsou správními úřady, a státní příspěvkové organizace.

35 Veřejná správa - státní Správní úřad:  ministerstva, ústřední správní úřady a ostatní správní úřady (orgány státní správy, jestliže jsou zřízeny zvláštními zákony, jsou těmito zákony výslovně označeny jako ministerstva nebo správní úřady anebo orgány státní správy a vykonávají na základě těchto zákonů státní správu  Ústřední orgány státní správy, v jejichž čele stojí člen vlády 14 ministerstev – monokratické  Ústřední orgány státní správy 11 – kolegiální  Orgány státní správy – ostatní správní úřady  Státní regulační úřady – 6 RRTV, …….

36 Veřejná správa - státní  Ústřední orgány státní správy :  Český statistický úřad – předseda návrh vlády – prezident republiky  Český úřad zeměměřičský a katastrální  Český báňský úřad  Úřad průmyslového vlastnictví  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – návrh vlády – prezident republiky  Úřad pro veřejné informační systémy  Správa státních hmotných rezerv  Státní úřad pro jadernou bezpečnost  Komise pro cenné papíry - předsedu a členy na návrh vlády – prezident republiky  Národní bezpečnostní úřad  Energetický regulační úřad  Orgány státní správy – ostatní správní úřady  Úřad vlády  Zeměměřičský úřad  Zeměměřičské a katastrální inspektoráty a katastrální úřady  Úřady práce  Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení  Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce  Státní energetická inspekce  Hlavní hygienik ČR a krajské hygienické úřady  Státní veterinární správa okresní veterinární správy

37 Veřejná správa - státní  Česká inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat  Státní zemědělská a potravinářská inspekce – krajské inspektoráty  Ústřední kontrolní ústav zemědělský  Státní rostlinolékařská správa  Státní ústav pro kontrolu léčiv  Ústav pro kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv  Drážní úřad  Drážní inspekce  Státní plavební správa  Úřad pro civilní letectví  Správa národního parku České Švýcarsko  Úřad pro mezinárodně ochranu dětí  …………  Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví  Český metrologický institut  Puncovní úřad  Vojenské správní úřady  Česká inspekce životního prostředí  Česká školní inspekce  Územní finanční orgány – finanční ředitelství a úřady  česká obchodní inspekce – ústřední inspektorát a ředitelství

38 Funkce veřejné správy  Obecné – vlastní veřejné správě jako celku (organizační a mocensky ochranná)  Dílčí – vlastní jen jednotlivým organizačním systémům – konkrétní činnosti veřejnou správou vykonávané (programovací, ovlivňovací, koordinační, kooperační, rozhodovací, kontrolní…..)

39 Cíle veřejné správy  Cílem podnikatelských subjektů – je zisk  Provozní pravidla pro řízení závodu, firmy jsou dány třemi ukazateli– průtok, zásoby a provozní náklady  Cílem veřejné správy je :  zlepšovat kvalitu života občanů při respektování zásad trvale udržitelného rozvoje - občan  zvyšovat výkonnost a kvalitu poskytovaných veřejných služeb - zákazník

40 Základní rysy veřejné správy  Systémy veřejné správy ve většině států Evropy se vyznačují stejnými principy a rysy, protože mají společný politický, ekonomický a právní základ.  Politický základ většiny evropských států se odvíjí od pluralitního politického systému, který je založen na soutěži politických stran a svobodné činnost opozice.  Ekonomický základ a hospodářská sféra je charakterizována tržní ekonomikou, která je dána ochranou soukromého vlastnictví a svobodnou hospodářskou soutěží. Právní hledisko je zajištěno uplatňováním principu ústavního a právního státu, to znamená, že se orgány a instituce řídí ústavou a zákony a zároveň stát respektuje mezinárodněprávní závazky, které plynou z mezinárodních smluv o lidských právech a základních lidských svobodách.  Na základě komparativního studia evropských systémů veřejné správy se v celém evropském prostoru se dají najít obecné rysy a principy podle, kterých se řídí evropská veřejná správa. Tyto principy jsou uplatňovány i v české veřejné správě.

41 Principy demokratické veřejné správy v Evropě  Princip A : Demokratická legitimita veřejné správy a její demokratická kontrola je zajišťována následujícími pravidly:  legitimita je odvozena od demokraticky zvoleného parlamentu  parlament vykonává kontrolu exekutivy a státní správy  orgány místní samosprávy jsou legitimovány volbami místních zastupitelstev  výkonné orgány územní samosprávy mají důvěru zastupitelstev  Princip B :Zvláštním zákonem je stvrzen status úřednictva–kontinuita správní činnosti na základě politické neutrality úřednictva a jeho loajality k legitimní vládě, zákon pak vždy stanoví :  podmínky tzv. definitivy  pravidla pro výběr úředníků  postup na základě splnění kvalifikačních požadavků  platové a jiné nároky  práva, povinnosti, odpovědnost a způsob jejich uplatňování  Princip C : Celá organizace veřejné správy se řídí určitými standartami, těmi jsou:  hierarchická nadřízenost a podřízenost  přesná úprava kompetencí správních orgánů  vázanost správních orgánů a úředníků zákonem stanovenými postupy  písemný charakter správní činnosti  jsou vydávána specifická pravidla pro administraci správních aktů atd.

42 Modernizace veřejné správy  racionalizace procesů ve veřejné správě  identifikace poslání – cílů  popis a analýza procesů  zpracování právní normy pro vznik tzv. agentur  převedení nadbytečných činností ministerstev na agentury  rušení a slučování ústředních orgánů státní správy  zlepšení řízení ve státní správě  posílení koordinační úlohy vlády ČR  moderní manažerské techniky ve státní správě  komunitní plánování  řízení znalostí  zvýšení kvality a efektivnosti fungování státní správy  řízení kvality ve veřejné správě  reforma regulace  standardizace veřejných služeb  účast veřejnosti na rozhodování  e-government  reforma státní služby  reforma veřejných rozpočtů

43 Územní samospráva  Systém územní samosprávy v ČR  V České republice existuje dvoustupňový systém územní samosprávy. V Ústavě ČR je zakotveno člení České republiky na základní a vyšší územní samosprávné celky.  Základní územní samosprávné celky představují obce, vyšší územní samosprávné celky kraje.  U územní samosprávy se nejedná o hierarchickou strukturu, resp. o nadřízenost a podřízenost, neboť každý územní samosprávný celek má své samostatné kompetence, do kterých jiný územní samosprávný celek nemůže zasahovat.  V České republice byl zvolen tzv. spojený model veřejné správy, tzn. že obce a kraje vykonávají vedle samostatných působností také statní správu v přenesené působnosti.

44 Územní samospráva  Základní územní samosprávné celky (obce)  Obecní samospráva byla v České republice obnovena v roce 1990 zákonem o obcích (367/1990 Sb.). Území obce je tvořeno jedním nebo více k.ú. Obec se dále může členit na části.  Každá část území České republiky přísluší k některé obci, pokud zvláštní zákon (o vojenských újezdech č. 222/1999 Sb.) nestanoví jinak.  K existovalo na území ČR obcí a 5 vojenských újezdů (Boletice, Brdy, Březina, Hradiště, Libavá).  Obce se od sebe liší rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. Podle rozsahu výkonu státní správy v přenesené působnosti rozlišujeme obce na obce se základním rozsahem přenesené působnosti (do této kategorie spadají všechny obce)  na obce s širším rozsahem přenesené působnosti. Jedná se o obce, které vykonávají státní správu v přenesené působnosti i na území druhých obcí, tj. pro obce spadající do jejich správního obvodu.  Do této kategorie obcí spadají pověřené obecní úřady (388) a obce s rozšířenou působností (205), které jsou stanoveny zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností

45 Města, statutární města  Zvláštním typem obcí jsou města a statutární města. Město je obec, ve které do působil MěNV nebo které určí předseda Poslanecké sněmovny.  Statutární města jsou taxativně vyjmenována : Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Most, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava a Havířov.  Praha je jako hlavní město definována Ústavou.  Hlavním orgánem samosprávního celku je zastupitelstvo jako orgán přímo volený lidem daného celku na základě všeobecného rovného a přímého volebního práva. Funkční období je čtyřleté.  Výkonným orgánem obce je rada, která je volena zastupitelstvem a v jejímž čele je starosta ( ve statutárních městech primátor ).

46 Územní samospráva  Vyšší územní samosprávné celky  Vyšší územní samosprávné celky jsou stanoveny Ústavním zákonem č. 347/1997Sb. s účinností od  Na území České republiky bylo vymezeno 14 VÚSC.  Ústavní zákon vymezuje území jednotlivých krajů územím stávajících okresů a vychází tak vlastně ze stavu územního členění státu založeného zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu.  Nově vzniklé kraje se však územně liší od krajů, v nichž působily do roku 1990 krajské národní výbory, a které dosud představují územní obvody pro řadu specializovaných orgánů státní správy.  Z územního hlediska se kraje zřízené ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. přibližují krajům, které existovaly v letech , a které respektovaly v zásadě všechna regionální centra střední úrovně.

47 Krajské zřízení  Krajské zřízení je označení pro systém veřejné správy s kraji jako územněsprávními jednotkami.  V českých zemích krajský systém správy existoval v původní podobě od 13. do 19. století.  Kraje byly na zcela odlišném organizačním, kompetenčním i územním základě znovu zavedeny v roce 1849, ty pak definitivně zanikly v roce 1868.Opětovně byly zřízeny v roce  Do roku 1990 působily v krajích krajské národní výbory jako obecné orgány státní správy.  V roce 1960 byla změněna sídla krajů a jejich územní obvody na základě redukce počtu krajů ( v českých zemích ze 13 na 7 a hlavní město Praha ).  V letech 1990 až 1997 kraje jako územněsprávní jednotky stále existovaly, nepůsobily v nich však obecné orgány územní státní správy ani orgány samosprávy.  V roce 1997 bylo krajské zřízení změněno a kraje byly postaveny na nový organizační i územní základ.

48 Územní samospráva  Z důvodu vstupu České republiky do Evropské unie je vhodné zmínit postavení samosprávných krajů v klasifikaci NUTS, která se využívá ke statistickému monitorování a analýzám.  Samosprávné kraje v ČR nejsou současně jednotkami NUTS II. Průměrná velikost krajů (VÚSC) je v porovnání s průměrem NUTS 2 v EU menší co do počtu obyvatel 2,5krát, co do rozlohy 4krát.  Samosprávné kraje jsou proto zařazeny do úrovně NUTS 3. Pro potřeby EU bylo nutné vytvořit sdružené kraje, tzv. oblasti na úrovni NUTS 2. Vytvoření této úrovně NUTS 2 v podmínkách ČR má ryze statistický charakter.  Rozhodujícím pro sdružování krajů do oblastí (NUTS 2) byla jejich velikost měřená počtem obyvatelstva, aby byla zajištěna porovnatelnost údajů za oblasti NUTS 2 v ČR s oblastmi stejné úrovně NUTS v EU.  V ČR to má být územní jednotka, jejíž počet obyvatelstva je vyšší než 1 milion. Přitom z hlediska využití pro vnitrostátní komparace bylo užitečné sledovat i relativně rovnoměrné rozdělení obyvatelstva do oblastí NUTS 2.  tzn. na úrovni NUTS 1 je jedna územní jednotka, NUTS 2 je 8 územních jednotek a na úrovni NUTS 3 je 14 územních jednotek. Úroveň NUTS 4 reprezentují okresy a úroveň NUTS 5 obcí

49 Územní samospráva  Územně správní členění  Územně správní členění není pro samosprávu a pro státní správu jednotné.  V území na různých úrovních funguje řada orgánů státu.  Jejich územní působnost často nekoresponduje s územím územních samosprávných celků.  Uvedená skutečnost vyvolává problémy v součinnosti orgánů veřejné správy a při orientaci občanů.  Záměrem Ministerstva vnitra je tento nedostatek odstranit prostřednictvím sladění, které by mělo vést k vytvoření podmínek pro stabilizované, přehledné a jednotné administrativní uspořádání veřejné správy, které umožní občanům a institucím výrazně snazší orientaci.  V souvislosti s uvedeným se připravuje nový zákon o územně správním členění státu.

50 Územní samospráva  Obec a její kompetence  Obec je základem územní samosprávy.  Je základním územním samosprávným společenstvím občanů na územním celku vymezeném hranicí území obce.  Obec disponuje vlastním majetkem, spravuje své záležitosti samostatně, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.  Obec může nést i označení město pokud splňuje stanovená kritéria.  Zákon o obcích upravuje zvláštní kategorii měst označenou jako územně členěná statutární města (19).  Jsou jimi zvlášť významná města, která upravují své vnitřní poměry statutem a jejichž správa je odlišná od ostatních měst především samosprávou městských částí.  Poměry hlavního města Prahy upravuje zvláštní zákon o hlavním městě Praze

51 Územní samospráva  Orgány obce  Orgánem, který samostatně spravuje obec, je zastupitelstvo.  Zastupitelstvo volí ze svých členů starostu, který zastupuje obec navenek a je odpovědný za výkon své funkce zastupitelstvu, a místostarostu (nebo místostarosty), který zastupuje starostu po dobu jeho nepřítomnosti.  Výkonným orgánem obce je rada obce tvořená starostou a zvolenými členy z řad zastupitelů.  Starosta stojí v čele obecního úřadu. Obecní úřad dále tvoří místostarosta (nebo místostarostové), tajemník (pokud je tato funkce zřízena, jinak ji vykonává starosta) a zaměstnanci obecního úřadu.  Obecní úřad plní úkoly, které mu uložilo v samostatné působnosti zastupitelstvo obce nebo rada obce, a vykonává přenesenou působnost.  Zastupitelstvo si může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Každá obec musí mít vždy finanční a kontrolní výbor.  Rada obce je oprávněna zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Komise může být rovněž zřízena pro výkon přenesené působnosti

52 Územní samospráva  Působnost obce  Obec spravuje své záležitosti samostatně – v samostatné působnosti.  V zákonem stanovených případech vykonávají orgány obec rovněž státní správu.  V těchto případech hovoříme o výkonu přenesené působnosti – výkonu státní správy delegované státem formou zákona na orgány základních územních samosprávných celků.  Samostatná působnost obcí je vymezena v zákonech příkladným výčtem a dále jako péče o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi, především uspokojováním potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

53 Územní samospráva  Do samostatné působnosti ze zákona o obcích patří  hospodaření obce,  rozpočet a závěrečný účet obce,  peněžní fondy obce,  právnické osoby obce a organizační složky obce a účast obce v právnických osobách,  osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce, organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu,  vydávání obecně závazných vyhlášek obce,  místní referendum,  obecní policie,  ukládání pokut za správní delikty  program rozvoje územního obvodu obce,  územní plán obce a regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou,  spolupráce s jinými obcemi atd.

54 Územní samospráva  Na základě zvláštních zákonů patří dále do samostatné působnosti obce:  místní poplatky,  zřizování jednotky dobrovolných hasičů a zabezpečení úkolů požární ochrany v obci,  zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a podílení se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva,  zřizování a správa předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol a zařízení jim sloužících,  zřizování zdravotnických zařízení a ochrana veřejného zdraví,  ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.  Obec spravuje samostatně záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům, a záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.  Pokud zákon nestanoví, zda se jedná o samostatnou nebo přenesenou působnost, platí, že jde o samostatnou působnost. Toto rozlišení je nutné z procesních i z finančních důvodů.

55 Územní samospráva  Přenesená působnost a kategorizace obcí  Pro výkon přenesené působnost rozlišujeme v současné době podle míry přenesení státní správy následující kategorie obcí:  obec,  obec s matričním úřadem,  obec se stavebním úřadem,  obec s pověřeným obecním úřadem a  obec s rozšířenou působností.  Orgány všech obcí vykonávají přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, v základním rozsahu a pro svůj správní obvod, který je totožný s územním obvodem obce.  Orgány obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností vykonávají přenesenou působnost v základním rozsahu svěřeném obcím a vedle této přenesené působnosti vykonávají ve stanoveném správním obvodu i přenesenou působnost svěřenou jim zvláštními zákony.  Obec s rozšířenou působností je i obcí s pověřeným obecním úřadem.

56 Územní samospráva  Obce, které vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle které budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo její část pro orgány jiné obce.  Stejnou možnost mají obce s rozšířenou působností, které vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu.  V případě, že obec není schopna zajistit řádný výkon přenesené působnosti v základním svěřeném rozsahu vlastním obecním úřadem, je oprávněn krajský úřad rozhodnout o přenesení výkonu přenesené působnosti nebo její části na obec s pověřeným obecním úřadem, v jehož správním obvodu se obec nachází.

57 Územní samospráva  Orgány obce v přenesené působnosti  vydávají nařízení obce,  rozhodují o místních a účelových komunikacích,  projednávají přestupky,  jsou vodoprávním úřadem a spravují drobné toky,  jsou povodňovým orgánem,  jsou orgánem ochrany přírody a ochrany ovzduší atd.

58 Územní samospráva  Orgány obce s pověřeným obecním úřadem v přenesené působnosti  jsou oprávněny rozhodovat v prvním stupni ve správním řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech osob, pokud zvláštní zákon nestanoví jinou příslušnost,  rozhodují o poskytování peněžité a věcné dávky nebo půjčky,  zajišťují volby do Parlamentu České republiky, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcí a do Evropského parlamentu,  jsou vodoprávním úřadem a povolují odběr a nakládání s vodami,  jsou orgánem ochrany přírody,  jsou orgánem ochrany zemědělského půdního fondu atd.

59 Územní samospráva  Orgány obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti  vydávají řidičské průkazy  vedou registry motorových vozidel,  jsou silničním správním úřadem pro silnice II. a III. třídy,  zajišťují ochranu kulturních památek v územním obvodu,  zajišťují sociálně-právní ochranu dětí a rozhodují o poskytování věcných a peněžitých dávek a služeb,  vydávají občanské průkazy a cestovní doklady,  vedou registry obyvatel,

60 Územní samospráva  vykonávají státní správu lesů,  rozhodují na úseku rybářství a myslivosti,  jsou vodoprávním úřadem a vydávají souhlasy k vodním stavbám,  jsou povodňovým orgánem a řídí ochranu před povodněmi,  podílejí se na hospodaření s odpady, zpracovávají evidenci odpadů, udělují souhlas k nakládání s odpady,  jsou orgánem ochrany přírody a ochrany ovzduší,  jsou orgánem ochrany zemědělského půdního fondu,  jsou živnostenským úřadem atd.

61 Územní samospráva  Kraje a jejich kompetence  Kraje jsou územním společenstvím občanů, kterému náleží právo na samosprávu.  Má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří s nimi.  V právním vztazích vystupuje vlastním jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.  Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.  Orgány kraje  Orgánem, který samostatně spravuje kraj, je zastupitelstvo. Ze svých řad volí členové zastupitelstva hejtmana a náměstka hejtmana (nebo náměstky hejtmana).  Hejtman zastupuje kraj navenek, náměstek hejtmana zastupuje hejtmana v době jeho nepřítomnosti a oba jsou odpovědni za výkon své funkce zastupitelstvu.  Výkonným orgánem kraje je rada, kterou tvoří hejtman, náměstek hejtmana (náměstci hejtmana) a další osoby zvolené z řad členů zastupitelstva.

62 Územní samospráva  Hejtman zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány, pokud tak stanoví zvláštní zákon.  Zastupitelstvo může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory.  Vždy však musí zřídit výbory finanční, kontrolní a pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost.  Dalším orgánem kraje je krajský úřad,  Krajský úřad plní úkoly uložené v samostatné působnosti zastupitelstvem nebo radou a napomáhá činnosti výborů a komisí a dále plní úkoly v přenesené působnosti, které nejsou svěřeny zastupitelstvu, radě nebo zvláštnímu orgánu.  V čele krajského úřadu stojí ředitel, který je odpovědný hejtmanovi.

63 Územní samospráva  Působnost kraje  Kraj spravuje své záležitosti samostatně.  V případě, že byl kraji svěřen výkon státní správy, vykonávají ji orgány kraje jako svou přenesenou působnost.  Kraj má povinnost zabezpečit výkon přenesené působnosti ve svém správním obvodu.  Pokud zvláštní zákon upravuje působnost krajů a nestanoví, že se jedná o přenesenou působnost, platí, že jde o samostatnou působnost.  Ve vztahu mezi obcí jako základním územním samosprávným celkem a krajem v pozici vyššího územního samosprávného celku nelze hovořit o žádném vztahu nadřízenosti a podřízenosti.!!!!!  Obec má v oblasti územní samosprávy obecnou působnost.  Platí tedy, že je-li něco v působnosti územní samosprávy a není-li výslovně určeno, že jde o působnost kraje, jedná se vždy o působnost obce.

64 Územní samospráva  Kraj v oblasti samostatné působnosti není podřízen vládním orgánům.  Při výkonu samosprávy se kraj řídí jen právním řádem, nikoli interními akty státu.  Zásah státu do samosprávy je možný jen při porušení ústavnosti a zákonnosti.  V oblasti přenesené působnosti jsou orgány kraje podřízeny příslušným ministerstvům a musí respektovat i interní normativní akty těchto nadřízených orgánů.  Samostatná působnost kraje je vymezena zákonem o krajích, který do této oblasti řadí záležitosti, které jsou v zájmu kraje a občanů kraje, pokud nejde o přenesenou působnost kraje.

65 Územní samospráva  Do samostatné působnosti podle zákona o krajích patří:  hospodaření kraje,  rozpočet a závěrečný účet kraje,  peněžní fondy kraje,  právnické osoby kraje a organizační složky kraje a účast kraje v právnických osobách,  osobní a věcné výdaje na činnost krajského úřadu a zvláštních orgánů kraje, organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení krajského úřadu,  vydávání obecně závazných vyhlášek,  zákonodárná iniciativa vůči Poslanecké sněmovně,  aktivní legitimace k podání ústavní samosprávné stížnosti a návrhu na zrušení podzákonného právního předpisu Ústavním soudem z důvodu nezákonnosti či neústavnosti,

66 Územní samospráva  program rozvoje kraje,  územně plánovací dokumentace pro území kraje a vyhlašování její závazné části obecně závaznou vyhláškou,  spolupráce s jinými kraji,  účast v regionech soudržnosti,  dopravní obslužnost na území kraje,  koncepce rozvoje cestovního ruchu,  ukládání pokut v samostatné působnosti atd.

67 Územní samospráva  Na základě zvláštních zákonů patří dále do samostatné působnosti kraje:  koncepce rozvoje památkové péče, prováděcí plány zachování a obnovy kulturních památek,  zajišťování přípravy na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a podílení se na ochraně obyvatelstva,  střední školství, odborná učiliště, speciální základní školy, konzervatoře,  krajská zařízení a ústavy sociální péče, zařízení sociálně výchovné činnosti, zařízení odborného poradenství pro děti, zařízení pro výkon pěstounské péče,  zřizování zařízení zdravotnické péče, záchranné služby, protialkoholního zařízení,  ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi,  koncepce odpadového hospodářství kraje,  účastnictví při řízení o posuzování vlivů na životní prostředí, zpracovávání strategie ochrany přírody, koncepce ochrany ovzduší atd.

68 Územní samospráva  Na základě zvláštních zákonů patří do přenesené působnosti kraje:  odvolací řízení v první instanci,  kontrola výkonu státní správy orgány obcí a metodická pomoc obcím,  přezkoumávání hospodaření obce, pokud o to obec požádá,  výkon dozoru nad zákonností ve státní správě a samosprávě obcí,  oprávnění rozhodnout v případech nečinnosti obecních úřadů v přenesené působnosti o jejím výkonu jiným obecním úřadem  povolování zvláštního užívání silnic II. a III. třídy,  výkon státní památkové péče v oblasti národních kulturních památek,  zprostředkování osvojení a pěstounské péče,  rozhodování o zařazení lesů do kategorie lesů,  rozhodování na úseku myslivosti, např. povolování honiteb,  rozhodování na úseku rybářství, např. vytváření rybářských revírů,  vedení a zpracování evidence odpadů, schvalování nakládání s nebezpečnými látkami,  řízení prevence závažných havárií,  výkon na úseku ochrany přírody, ovzduší a zemědělského půdního fondu,  výkon agendy krajských živnostenských úřadů atd.

69 Územní samospráva  Systém propojenosti a koordinace ústřední a územní veřejné správy  Ve shora uváděných kapitolách je popsáno uspořádání ústřední státní správy a také územní uspořádání úřadů vykonávajících veřejnou správu ve specifickém uspořádání takzvaném spojeném modelu. V takovém případě samosprávný celek vykonává svými orgány státní správu v přenesené působnosti a současně vykonává činnosti spojené se samostatnou působností.  Státní správa v přenesené působnosti je vykonávána pro celý územní obvod, který je vymezen zákonem (kraje, obce s rozšířenou působností, obce s pověřeným obecním úřadem a obce) samospráva je naproti tomu vykonávána pouze pro zákonem vymezený územní celek (kraj, obec).


Stáhnout ppt "Územní samospráva Přednáška č.1. Uzemní samospráva  Cílem předmětu je seznámit se základními teoriemi a principy utváření územní správy, prohloubit vědomosti."

Podobné prezentace


Reklamy Google