Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Evropská unie má rozlohu 4 miliony km² a žije v ní 503 milionů obyvatel, což ji staví na třetí místo na světě za Čínu a Indii. Co se týče rozlohy, největší.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Evropská unie má rozlohu 4 miliony km² a žije v ní 503 milionů obyvatel, což ji staví na třetí místo na světě za Čínu a Indii. Co se týče rozlohy, největší."— Transkript prezentace:

1

2 Evropská unie má rozlohu 4 miliony km² a žije v ní 503 milionů obyvatel, což ji staví na třetí místo na světě za Čínu a Indii. Co se týče rozlohy, největší zemí Unie je Francie, nejmenší je Malta.

3 Díky jednotnému trhu se z 28 členských států EU stala světová obchodní velmoc. Svůj hospodářský růst se snaží udržet investováním do dopravy, energetiky a výzkumu a zároveň hledá způsob, jak minimalizovat dopad dalšího ekonomického rozvoje na životní prostředí.

4 Ekonomika EU — měřeno podle údajů o zboží a službách (HDP) — je nyní větší než ekonomika USA: HDP EU v roce 2012: milionů eur.

5 Ačkoliv v EU žije pouze 7 % světového obyvatelstva, její obchod se zbytkem světa představuje zhruba 20 % světového dovozu a vývozu. Přibližně dvě třetiny veškerého obchodování EU se uskutečňují mezi členskými zeměmi Unie.

6 Obchod byl zasažen celosvětovou recesí, avšak EU zůstává nadále nejvýznamnějším aktérem – v roce 2011 činil její podíl na veškerém světovém dovozu 16,4 %. Na druhém místě za Evropskou unii jsou Spojené státy s 15,5 % a dále Čína s 11,9 %. Podle statistických údajů byla EU rovněž největším vývozcem – uskutečnila 15,4 % veškerého vývozu. Pro srovnání, podíl Číny činil 13,4 % a podíl Spojených států 10,5 %.

7

8 Membership Plnoprávným členským státem Evropské unie se kandidátská země může stát po splnění Kodaňských kritériíKodaňských kritérií Rozhodla o nich Evropská radaEvropská rada 22. června 1993 v Kodani při přípravě na rozšíření Evropské unie 22. června1993Kodanirozšíření Evropské unie Kritéria se člení do tří skupin

9 politická kritéria: kandidátská země musí mít stabilní instituce zajišťující demokracii, právní stát, dodržování lidských práv a práv menšin ekonomická kritéria: země musí mít fungující tržní ekonomiku schopnou se vypořádat s konkurenčními tlaky uvnitř Unie kritéra přijetí acquis communautaire:acquis communautaire země musí být schopná přijmout závazky vyplývající z členství, včetně cílů politické, hospodářské a měnové unie

10 Rozšiřování EU Zakládajícími členy 1952 Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, SRN a Nizozemsko - takzvaná „šestka“.1952BelgieFrancieItálieLucemburskoSRNNizozemsko K prvnímu rozšíření 1973 Dánsko,Irsko a Spojené království.1973DánskoIrskoSpojené království 1981 Řecko 1981Řecko 1986 Portugalskem a Španělskem 1986PortugalskemŠpanělskem Čtvrté rozšíření 1995 Finsko, Rakousko a Švédsko.1995FinskoRakouskoŠvédsko Znovusjednocení Německa 3. října 1990 zvětšilo Unii o pět zemí bývalé NDR. Oficiálně nešlo o rozšíření EU, nové země Spolkové republiky Německo převzaly její právní řád a i mezinárodní status. Znovusjednocení Německa3. října1990NDRSpolkové republiky Německo Páté rozšíření EU - zvané východní - proběhlo 1. května 2004, kdy se Unie rozšířila o 10 zemí: Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko,Slovensko a Slovinsko.1. května2004ČeskoEstonskoKyprLitvaLotyšskoMaďarskoMaltaPolskoSlovenskoSlovinsko Šesté rozšíření – Od 1. ledna 2007 jsou členy EU Rumunsko a Bulharsko.1. ledna2007RumunskoBulharsko Sedmé rozšíření proběhlo dne 1. července 2013, kdy se součástí EU stalo Chorvatsko.2013Chorvatsko Kandidátské země jsou Makedonie, Turecko, Island, Černá Hora a Srbsko (stav k červenci 2013).MakedonieTureckoIslandČerná HoraSrbsko

11 Historie Evropské unie

12 Důvody pro Evropskou integraci zabezpečení míru na Evropském kontinentě (nebezpečí vlivu SSSR pro demokracii v Evropě) překonání nacionalisticky orientovaných státních struktur (příčina 2. světové války) umožnění společného trhu jakožto prostředku ke zvyšování hospodářského blahobytu

13 Vzájemná spolupráce – „Když si lidé zvyknou, že je spolupráce sytí, nebudou se vraždit. Když se dohodnou o tom, jak si rozdělit tehdy strategické suroviny, uhlí a ocel, nebudou se kvůli nim zabíjet.“

14 9. května 1950 předložila Francie celému kontinentu tzv. Schumanův plán - Společný trh pro uhlí a ocel Pařížská smlouva Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko  ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli - Dohoda o propojení uhelného a hutního průmyslu (na 50 let) 50. léta: - spolupráce funguje, uvolnění politické situace - integrační zájmy se soustřeďují na ekonomickou sféru - zasedání v Bruselu – návrh na uspořádání Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii 14 Evropské Společenství I.

15 Římské smlouvy 1957 O spolupráci ve všech oblastech hospodářství včetně zemědělství. Smlouva o EHS - Společný trh s volným pohybem osob, služeb, zboží a kapitálu (tzv. čtyři svobody) a přísnými pravidly hospodářské soutěže -Rozvoj ekonomického života -Hlavní cíl: založení celní unie -Formování prvních politik: zahraniční obchod, doprava a zemědělská politika Smlouva o EURATOM -platforma pro jadernou energetiku, podporu atomového výzkumu, zvýšení bezpečnosti jaderných zařízení a především nadnárodní kontrolu zacházení se štěpným materiálem v souvislosti s podporou mírového využívání atomové energie. Zakládající členové EHS a EURATOM byly stejné země jako v případě ESUO (Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko) 15 Evropské Společenství II.

16 1.ledna 1973 se šestka rozšiřuje na devítku a to o Velkou Británii, Dánsko a Irsko. Hlavní roli zde hrála Velká Británie – dlouhou dobu se VB distancovala od myšlenky ES. Snaha VB o společný trh s nižší mírou integrace – EFTA (evropské společenství volného obchodu) – vyjednávání se členy ESUO byla však neúspěšná, a proto VB a ostatní podávají přihlášku do Společenství Pro Brity bylo členství ekonomickou nutností Irsko a Dánsko byly přímo závislé na obchodních vztazích s VB, proto vstup do ES byl v podstatě přeurčen britským postupem 16 První rozšíření ES

17 Členství v ES bylo předmětem velkých bojů Vstup byl zamítnut referendem Proti byli především obyvatelé severních zemí, kteří se obávali společné zemědělské politiky a ohrožení vlastního rybářského sektoru Vztahy s Norskem byly upraveny pouze podpisem dohody o volném obchodu. 17 Norsko

18 Jižním směrem (Řecko, Španělsko, Portugalsko) Výzva pro ES nejen v oblasti rozvoje společného trhu, ale také posílení stability ve středomořské oblasti. Poprvé v historii šlo o politická hlediska rozšíření, kdy Evropská společenství chtěla pomoci státům, které se zbavily diktátorských forem vlády. První požádalo Řecko (1975), následně Španělsko a Portugalsko Dlouholeté diskuse o přijetí - jednalo se o ekonomicky slabší země, které se nedávno zbavily autoritativních režimů a vytvořily fungující demokratické politické systémy. Rozšíření ES způsobilo prohloubení hospodářských rozdílů a značnou finanční zátěž 18 Druhé rozšíření I.

19 Řecko Řecko mělo již velmi dlouho podepsanou smlouvu o přidružení, ale po vojenském převratu v této zemi byly styky se Společenstvím velmi omezeny. Situace se mění až po obnově demokracie. Španělsko a Portugalsko – Podobný osud měly i státy Iberského poloostrova, které si také musely počkat až se změní jejich politický režim. Španělsko a Portugalsko požádaly o vstup do EU v roce 1977 a v roce 1986 se připojují k ostatním členům Společenství. Bývalá Německá demokratická republika Neobvyklé rozšíření - díky sjednocení Německa se vlastně další stát, bývalá Německá demokratická republika, stává členským státem. Bylo to neplánované a rychlé rozšíření, které se vyhnulo obvyklým procesům přibližování. Počet členských států: Druhé rozšíření II.

20 1. července 1987 vstoupil v platnost „Jednotný evropský akt“ -otvíral cestu k vytvoření společného vnitřního trhu dvanácti členských států a řešil i otázky institucionální. -Zrušeno právo veta při hlasování v Radě -Zapojení Evropského parlamentu do legislativních záležitostí -Stanoven harmonogram pro dokončení vnitřního trhu, tedy trhu bez vnitřních hranic -Užší spolupráce v oblasti zahraniční politiky -Stanoven nový cíl: vytvoření hospodářské a měnové unie (společná měna pro členy ES) 20 Jednotný evropský akt

21 Maastrichtská smlouva 1992 – „Smlouva o Evropském společenství“ a „Smlouva o Evropské unii“ Vytvořila strukturu s třemi samostatnými oblastmi, které bývají nazývány jako tři pilíře: 1. pilíř: zahrnuje tři zakládající smlouvy o ES - vytvořily právní a institucionální základ pro celní unii, jednotný evropský trh a Hospodářskou a měnovou unii. V rámci prvního pilíře byla vytvořena jedinečná institucionální struktura. 2. pilíř: zahrnuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku umožňující, aby EU vystupovala v mezinárodních vztazích jako samostatný činitel a prosazovala svůj vliv a společné zájmy členských států na mezinárodní scéně. 3. pilíř: zahrnuje policejní a soudní spolupráci v trestních věcech. Cílem je společným postupem členských států Evropské unie zajistit všem občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva, a to prevencí a bojem proti kriminalitě, zvláště proti terorismu, obchodu s lidmi, ilegálnímu obchodu se zbraněmi a drogami, proti korupci a podvodům, proti rasismu a xenofobii 21 Evropská unie

22 Základní myšlenka: Vytvořit takový hospodářský prostor, v rámci něhož by se nečlenské země, které mají podepsanou pouze dohodu o volném obchodu začlenily do vnitřního trhu ES (jedná se o oblasti zemědělství, rybářství a dopravy) 1992 byla podepsána smlouva – následoval však problém s ratifikací ve Švýcarsku smlouva vstupuje v platnost 22 Evropský hospodářský prostor - EHP

23 1994 – schváleno přijetí Finska, Švédska, Norska a Rakouska Norsko – jeho vstup byl opět odmítnut lidovým hlasováním 1995 – vstup Finska, Švédska a Rakouska Vstup těchto zemí s EU nijak výrazně nezatřásl, neboť se jednalo o státy s vyspělou ekonomikou a vysokou hospodářskou úrovní. Navíc tyto země s sebou do EU přinesly také výraznou ekologickou dimenzi pro evropskou politiku. Celkový počet členských zemí: Čtvrté rozšíření

24 Hlavní součást měnové a hospodářské unie 1999 vstoupila na světové trhy – zatím však v neviditelné formě (bezhotovostní styk) 2002 národní bankovky a mince nahrazeny EUREM 24 Společná měna EURO

25 Největší rozšíření za padesátiletou historii Země Střední a Východní Evropy Výchozí ekonomická a politická situace kandidátských států se značně lišila od předchozích kandidátů na členství Proces rozšiřování byl realizován pomocí specifických nástrojů: - Evropské Dohody - Bílá kniha o začlenění do vnitřního trhu - Program PHARE - Strukturovaný dialog 25 Páté rozšíření na východ I.

26 Evropské dohody: -Řešení politických otázek -Podpora investic -Zlepšení podmínek pro rozvoj managementu zabývajícího se přechodem od centrálního plánování k tržní ekonomice -Podpora transparentnosti ekonomik Bílá kniha o začlenění do vnitřního trhu: -Bílé knihy Komise jsou dokumenty, které obsahují návrhy na činnost Společenství v určité oblasti. -Průvodce kandidátským zemím v procesu přibližování k EU. -Přehled legislativy nutné k fungování vnitřního trhu. 26 Páté rozšíření na východ II.

27 Program PHARE: -Poskytování finančních prostředků na podporu transformace a restrukturalizace zemí Střední a východní Evropy. -Oblasti podpory: Infrastruktura, státní správa, přeshraniční spolupráce, rozvoj lidských zdrojů, rozvoj podnikání, podpora neziskového sektoru, atd. Strukturovaný dialog: -Prohloubení vzájemných kontaktů -Stanovena frekvence setkávání šéfů jednotlivých států a vlád (1xročně), ministrů zahraničních věcí (pololetní setkání), ministrů financí, hospodářství, zemědělství, dopravy, výzkumu, životního prostředí, telekomunikací, kultury a školství (1x ročně) a ministrů vnitra (pololetní setkání) 27 Páté rozšíření na východ III.

28 2002 na zasedání v Kodani uzavřelo přístupová jednání dalších deset zemí: 1.Estonsko 2.Lotyšsko 3.Litva 4.Polsko 5.Česká republika 6.Slovensko 7.Maďarsko 8.Slovinsko 9.Malta 10.Kypr Rozšíření Evropské unie: 1. květen Páté rozšíření na východ IV.

29 Rozšíření VI. 1. květen 2004 Osm zemí střední a východní Evropy – Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko – vstupuje do EU, čímž končí rozdělení Evropy, o kterém bylo rozhodnuto před 60 lety v Jaltě. Členskými státy EU se také stávají Kypr a Malta. Přistoupení Bulharska a Rumunska se očekává v roce Kandidátskými zeměmi na členství jsou také Chorvatsko a Turecko.

30 Rozšíření VII Chorvatsko přistupuje k EU a počet členských států se tak zvyšuje na 28. Počet úředních jazyků EU se zvyšuje na 24. Chorvat Neven Mimica se stává evropským komisařem pro spotřebitelskou politiku.

31 Zakladatelé EU

32 Konrad Adenauer pragmatický demokrat a neúnavný sjednotitel První kancléř Spolkové republiky Německo, který stál v čele nově vytvořeného státu v letech , více než kdokoli jiný změnil tvář poválečného Německa a Evropy. Joseph Bech lucemburský politik, který na začátku 50. let minulého století pomáhal založit Evropské společenství uhlí a oceli a na konci 50. let se stal jedním z hlavních strůjců myšlenky evropské integrace. Johan Beyen pracoval jako mezinárodní bankéř, obchodník a politik, vdechl tzv. „Beyenovým plánem“ v polovině 50. let minulého století nový život procesu evropské integrace. plán společného trhu Winston Churchill výzva k vytvoření Spojených států evropských Bývalý armádní důstojník, válečný zpravodaj a britský premiér Winston Churchill (premiérem byl v letech 1940–45 a 1951–55) jako jeden z prvních vyzýval k vytvoření „Spojených států evropských“. Zkušenosti z druhé světové války jej přesvědčily, že mír může zaručit jedině sjednocená Evropa. Jeho cílem bylo v Evropě jednou provždy vymýtit zlo nacionalismu a rozpoutávání válečných konfliktů.

33 Alcide de Gasperi ve funkci italského premiéra a ministra zahraničních věcí v letech 1945 až 1953 určoval, jakým směrem se jeho země v poválečném období vydá. Usilovně podporoval iniciativy zaměřené na spojení západní Evropy a podílel se na realizaci Marshallova plánu a vytvoření úzkých hospodářských vazeb s ostatními evropskými zeměmi, zvláště s Francií. Walter Hallstein prvním předsedou Evropské komise, oddaným Evropanem a důrazným zastáncem evropské integrace. Ve funkci předsedy Evropské komise usiloval o rychlé uskutečnění společného trhu. Sicco Mansholt byl zemědělcem, členem holandského odboje za druhé světové války, politikem a prvním evropským komisařem odpovědným za oblast zemědělství. Mansholtovy představy a plány položily základy pro společnou zemědělskou politiku Evropské unie,

34 Jean Monnet Francouzský ekonomický a politický poradce Jean Monnet zasvětil svůj život úsilí o sjednocení Evropy. Inspiroval vyhlášení „Schumanova plánu“, který předvídal sloučení těžkého průmyslu v západní Evropě. Robert Schuman architekt projektu evropské integrace Politik a právník Robert Schuman, francouzský ministr zahraničí v letech 1948 až 1952, je považován za jednoho z „otců zakladatelů“ projektu sjednocené Evropy. Ve spolupráci s Jeanem Monnetem vypracoval slavný Schumanův plán, který veřejnosti představil dne 9. května roku 1950; toto datum se dnes považuje za den vzniku Evropské unie. V plánu navrhl společný dohled nad výrobou uhlí a oceli, nejdůležitějších surovin pro zbrojní průmysl. Základní myšlenkou bylo, že nebudou-li produkci uhlí a oceli samostatně řídit jednotlivé státy, nebudou schopny vést válku.

35 Paul-Henri Spaak „Evropský státník“ – Belgičan Paul-Henri Spaak si tento titul vzhledem ke své dlouhé politické kariéře plně zaslouží. Spaak hrál vedoucí úlohu při formulaci Římské smlouvy Altiero Spinelli talský politik Altiero Spinelli patřil k „otcům zakladatelům“ Evropské unie. Byl výraznou osobností, která stála za návrhem Evropského parlamentu na smlouvu o vytvoření federální Evropské unie, tzv. „Spinelliho plánem“.

36 Instituce EU

37 Instituce Evropská rada Tvorba právních předpisů: Evropská komise (EK, Komise) exekutivní orgán Rada (Rada ministrů nebo Rada EU) legislativní orgán Evropský parlament (EP, Parlament) legislativní orgán Evropský soudní dvůr (ESD, Soudní dvůr) Evropský účetní dvůr Evropský ombudsman

38 Instituce poradní, finanční instituce a servisní: Výbor regionů Hospodářský a sociální výbor Evropská centrální banka (nejmladší instituce) Evropská investiční banka EUROSTAT - servisní instituce (Evropská statistická služba)

39

40 Evropská rada/samit nové sídlo vznikne přestavbou Residenčního paláce (1922 – 1927), otevření je plánováno na r stanoví obecný politický směr a priority EU zabývá se složitějšími nebo citlivými otázkami nemá pravomoc schvalovat právní předpisy Jejího hlasu je třeba, mají-li být stanoveny směry další integrace a odstraněny překážky, s nimiž si ministři nevědí rady.

41 Předseda Evropské rady President of the European Council stálá funkce vykonávaná na plný pracovní úvazek, volený na 2,5 roku, od Herman Van Rompuy reprezentuje EU navenek, předkládá zprávy Evropskému parlamentu.

42 Evropská komise - Eauropean Commission Pracuje v zájmu EU jako celku. Kolegium komisařů (27 komisařů) a jejich aparát, jejichž společným úkolem je profesionální obrana evropských zájmů (vláda). Jako jedina tvoří a předkládá návrhy evropského práva. Pětiletý mandát. Komisaři jsou původně významnými politickými anebo akademickými představiteli svého státu. Po svém jmenování nesmí přijímat nebo žádat instrukce odnikud a musí se řídit jen potřebami EU jako celku.

43 Evropská komise Předseda EK - José Manuel Durão Barroso (Portugalsko). Komise se schází jednou týdně, rozhodnutí schvaluje prostou většinou. Sídlo v Bruselu

44 Administrativní aparát Komise 37 oddělení s vymezenou působností tzv. generální ředitelství/ministerstva. Zajišťují její každodenní agendu. Celkem má Komise přibližně zaměstnanců, z nichž přibližně 15% tvoří překladatelská a tlumočnická služba.

45 Oblasti politiky / GŘ Cla a daně Doprava a cestován Hospodářství a finance Kultura, vzdělávání a sport Podnikání – hospodářská soutěž, obchod, podniky a průmysl, vnitřní trh Regiony a místní rozvoj - regionální politika Rozšíření EU a zahraniční věci Rozvoj a humanitární pomoc Spravedlnost a občanská práva Věda a technika Zaměstnanost a sociální věci Zdraví Zemědělství, rybolov, potraviny Životní prostředí, energetika, změna klimatu

46 český komisař Štefan Füle – odpovědný za rozšíření EU a politiku sousedství,

47 Kabinet Zázemím každého komisaře je kabinet - několik (cca 6) jím vybraných evropských či národních úředníků. Jejich úkolem je připravovat komisaři podklady pro jednání kolegia EK a předjednávat různé návrhy předkládané kolegiu a zajišťovat kontakty komisaře uvnitř aparátu i navenek.

48 Zákonodárný monopol EK Nejvýznamnější pravomocí EK je monopol zákonodárné iniciativy. Všechny právní akty musí být navrženy Komisí. Impuls může přijít odkudkoliv. Návrh textu však musí zpracovat a předložit EK. Kolegium komisařů tyto návrhy schvaluje většinou svých hlasů a startuje tak vlastní zákonodárný proces.

49 Rada (Rada ministrů, Rada EU), the Council Nejdůležitějším rozhodovacím orgánem ES. Každý ministr jednající v Radě, je zástupcem určitého členského státu a jeho zájmy také hájí. Rada pracuje na několika úrovních: - Rada, - Coreper, - pracovní skupiny. Rada nemá stálé členy. Členské státy posílají na každé zasedání Rady toho ministra, který odpovídá za politickou oblast, jež bude projednávána, např. ministra životního prostředí, pokud se bude jednat o problematice životního prostředí. Toto zasedání pak ponese název „Rada (ve složení) pro životní prostředí“. Rada má 27 členů – vždy 1 zástupce země

50 Aparát Rady Po administrativní stránce je aparátem stálý Sekretariát Rady. Rada se schází podle aktuální potřeby, není to stálý orgán. Předsednictví: Předsedající země svolává a řídí všechna zasedání Rady EU a jejích pracovních výborů, je vyjednavačem kompromisů napříč členskými státy a jménem EU jedná s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. 1. pol Irsko, 2. pol Litva

51 Předsednictví v Radě Předsednictví se řídí podle priorit. Ty si stanoví každá předsedající země. Priority se částečně skládají z cílů, na jejichž splnění má předsednická země eminentní zájem, dále ze záležitostí vyplývajících z aktuální situace a pro zajištění kontinuity z agendy předchozích předsednictví. Zasedáním Rady předsedá příslušný ministr ze země, která byla pověřena předsednictvím v EU. Jestliže se zasedání Rady pro životní prostředí uskuteční v době, kdy je předsednickou zemí Estonsko, bude tomuto zasedání předsedat estonský ministr životního prostředí. Kypr: červenec–prosinec 2012 Irsko: leden–červen 2013 Litva: červenec–prosinec 2013

52 Hlasování v Radě EU Čím má stát více obyvatel, tím více hlasů mu připadá, avšak tento počet hlasů je upraven ve prospěch zemí s menším počtem obyvatel: Francie, Itálie, Německo a Spojené království: 29 hlasů Polsko a Španělsko: 27 hlasů Rumunsko: 14 hlasů Nizozemsko: 13 hlasů Belgie, Česká republika, Maďarsko, Portugalsko a Řecko: 12 hlasů Rakousko, Bulharsko a Švédsko: 10 hlasů Dánsko, Finsko, Irsko, Litva a Slovensko: 7 hlasů Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko: 4 hlasy Malta: 3 hlasy

53 Hlasování v Radě od r KV Jediný způsob hlasování KV (zrušeno PV a jednomyslnost)

54 Výbor stálých představitelů (COREPER – „malá Rada“) je tvořen vedoucími stálých misí členských států (v hodnosti velvyslanců) při EU v Bruselu a jejich zástupci. Sídlí v Bruselu trvale. Scházejí se daleko častěji než ministři a jejich úkolem je předjednávat a pokud možno vyřešit všechny otázky a návrhy předkládané na zasedání ministrů.

55 Pracovní skupiny Nejnižší a nejtechničtější úrovní práce Rady jsou Pracovní skupiny. Jsou tvořeny odbornými úředníky národních ministerstev členských států a hledají shodu o věcném obsahu Komisí předkládaných návrhů. Je jich několik set a lze říci, že na úrovni pracovních skupin funguje Rada prakticky nepřetržitě.

56 Výsledek jednání v Pracovní skupině – bod „A“ Pokud se Pracovní skupiny shodnou na projednávané otázce, je bod zařazen na pořad jednání Rady jako bod „A“ a to znamená, že velvyslani v Coreperu návrh již jen formálně schválí a předají ministrům, kteří ho bez dalšího jednání berou na vědomí jako přijatý.

57 Bod „B“ Skutečné jednání a někdy i politický „handl“ se mezi ministry a velvyslanci rozvíjí u bodů „B“ jednací agendy, na nichž se úředníci v Pracovních skupinách neshodli. U některých směrnic ES se taková shoda hledala patnáct i více let a návrh putoval Radou nahoru a dolů, až někdy vylétl na stoly samotných hlav států a vlád zasedajících jako Summit.

58 Evropský parlament Hlavní funkcí je demokratická kontrola zákonodárné-ného procesu a výkonné moci, schvalování rozpočtu: Zastupuje občany EU prostřednictvím přímo volených europoslanců, 736 poslanců volených na 5 let (22 českých), počet poslanců za každý stát je podle počtu obyv. (min. počet poslanců na zemi je 6 a max. 96), předseda je volený na 2,5 roku,

59

60 Poslanci Oficiálně jsou poslanci EP rozděleni nikoli do národních, ale do politických klubů (frakcí) podle své politické příslušnosti. Je zde 7 politických skupin a nezávislí (lidovci, socialisté, liberálové, zelení, konzervativci atd. – viz následující snímek). V parlamentu sedí podle frakcí. Poslanci současně pracují v parlamentních výborech.

61

62 Jednou měsíčně zasedají týden ve Štrasburgu. Jinak plenární zasedání v Bruselu. Výkonné funkce parlamentu plní generální sekretariát se sídlem v Lucemburku (okolo 3300 zaměstnanců). Parlament je uvnitř členěn do 20 problémově zaměřených výborů:

63

64

65 Výbory zpracovávají stanoviska a přijímají zprávy o legislativních návrzích. Každý poslanec pracuje v jednom výboru a ve druhém je náhradníkem. Každý pozměňovací návrh musí mít za sebou 37 poslanců nebo podporu frakce.

66 Rozvrh poslance 1 týden práce ve Výboru 1 týden práce ve frakci (polit. straně) 1 týden zasedání ve Štrasburgu 1 týden práce v regionech (doma)

67

68 Evropský soudní dvůr Soudní dvůr Evropské unie provádí výklad právních předpisů EU a zajišťuje tedy jejich jednotné uplatňování ve všech státech EU. Rovněž řeší spory mezi vládami jednotlivých členských států EU a orgány EU. Na Soudní dvůr se mohou obrátit i jednotlivci, podniky nebo organizace, pokud se domnívají, že některý z orgánů EU porušil jejich práva. Nejobsáhlejší skupinu sporů tzv. předběžná řízení. Tento typ řízení se fakticky odehrává na úrovni národních soudů, přičemž ESD k nim pouze připravuje stanoviska v dotčených bodech evropského práva.

69 ESD tvoří Soudní dvůr Evropské unie tvoří jeden soudce za každý členských stát EU jmenovaný na funkční období šesti let s možností opětovného jmenování. O kandidátech rozhodují vlády jednotlivých členských států EU. Kvůli přehlcení ESD zřízen další soudní orgán, tzv. Tribunál, který řeší případy předložené jednotlivci, podniky nebo některými organizacemi, a také případy, jež se týkají práva v oblasti hospodářské soutěžeTribunál Třetím soudním orgánem je Soud pro veřejnou službu EU, který rozhoduje spory mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci.Soud pro veřejnou službu EU

70

71 Evropský účetní dvůr Jeden auditor z každého členského státu. Hlavním úkolem EÚD je dohled nad efektivností vynakládaných finančních prostředků. Kontrolují příjmy a výdaje EU. Po každé roční uzávěrce podává výroční zprávu, která se zveřejňuje v Úředním listě.

72

73 Hospodářský a sociální výbor monitoruje fungování vnitřního trhu, upozorňuje na změny, doporučuje opatření k nápravě, Nepodílí se na legislativním procesu. Je instituce poradní. zastupují nejnižší správní úroveň – regiony. poskytuje odborné znalosti k formulování legislativy, udržuje kontakt s organizacemi v kandidátských zemích, výboru rozdělen do 3 skupin: - zaměstnavatelé, - zaměstnanci, - jiné zájmové skupiny (zemědělci, spotřebitelé, odborné profese, NNO, svobodná povolání …)

74 NUTS 3 mají svá zastoupení v Bruselu, např. Praha - Pražský dům je financován hlavním městem Prahou. Jeho roční rozpočet činí zhruba osmnáct milionů korun. Jednou z priorit zastozupení je sledování dění v evropských institucích, zejména v Evropské komisi, parlamentu a poradním orgánu komise Výboru regionů a lobování za zájmy regionu.

75

76 Evropská centrální banka Je nejmladší evropskou institucí. Evropská centrální banka - European Central Bank - byla zřízena v r a funguje jako tvůrce nezávislé měnové politiky orientované na cenovou stabilitu. Správní rada Evropské centrální banky je složena z členů výkonné rady a z guvernérů centrálních bank jednotlivých členských států.

77

78 Evropská investiční banka EIB řídí ministři financí členských států, kteří tvoří Radu guvernérů banky. Banka poskytuje půjčky a dává záruky na financování investičních záměrů, které přispívají k rovnovážnému vývoji EU. Banka nesleduje ziskové cíle – úrokové sazby vyjadřují pouze náklady jejich zápůjček plus bankovní rozpětí 0,15 %. Jejím úkolem je prostřednictvím půjček a záruk financovat projekty zpravidla do výše 50 % projektových nákladů, které jsou v souladu s hospodářsko-politickými cíli EU.

79 Ombudsman Úkolem ombudsmana je chránit práva občanů EU a právnických osob před chybami a byrokratickou zvůlí všech orgánů EU. Je zmocněn přijímat stížnosti od kteréhokoli subjektu s bydlištěm či sídlem na území EU, které se týkají nepravostí a chyb v činnosti orgánů Společenství.


Stáhnout ppt "Evropská unie má rozlohu 4 miliony km² a žije v ní 503 milionů obyvatel, což ji staví na třetí místo na světě za Čínu a Indii. Co se týče rozlohy, největší."

Podobné prezentace


Reklamy Google