Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Politický systém Rakouska. Obsah 1.Základní informace 2.Politický systém 3.Rakouská ústava 4.Zákonodárná moc Spolkové shromáždění (Bundesversammlung)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Politický systém Rakouska. Obsah 1.Základní informace 2.Politický systém 3.Rakouská ústava 4.Zákonodárná moc Spolkové shromáždění (Bundesversammlung)"— Transkript prezentace:

1 Politický systém Rakouska

2 Obsah 1.Základní informace 2.Politický systém 3.Rakouská ústava 4.Zákonodárná moc Spolkové shromáždění (Bundesversammlung) 4.1. Spolkové shromáždění (Bundesversammlung) 4.2. Národní rada (Nationalrat) 4.3. Spolková rada (Bundesrat) 5.Výkonná moc 5.1. Prezident (Bundespräsident) Spolková vláda (Bundesregierung) 5.2. Spolková vláda (Bundesregierung) 6.Soudní moc 7.Politické strany

3 1. Základní informace Rozloha : km² Rozloha : km² Počet obyvatel : Počet obyvatel : Státní zřízení : Spolková republika (9 zemí) Státní zřízení : Spolková republika (9 zemí) Hl. město : Vídeň Hl. město : Vídeň Jazyk : Němčina Jazyk : Němčina Měna : EURO Měna : EURO Vznik : 1918 Vznik : 1918 Přistoupení do EU : 1995 Přistoupení do EU : 1995 Hymna : Land der Berge, Land am Strome Hymna : Land der Berge, Land am Strome

4 2. Politický systém Rakousko je republikou, ve které je předsedou vlády tzv. kancléř. Federální legislativní moc je reprezentována dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění), které se skládá z Národní a Spolkové rady. Od roku 1949 dominuje především Sociálně demokratická strana a Rakouská lidová strana. Soudy jsou nezávislé. Rakousko je republikou, ve které je předsedou vlády tzv. kancléř. Federální legislativní moc je reprezentována dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění), které se skládá z Národní a Spolkové rady. Od roku 1949 dominuje především Sociálně demokratická strana a Rakouská lidová strana. Soudy jsou nezávislé. Etnicky a kulturně homogenní stát Rakousko, bylo malou, ale prosperující částí Rakouska – Uherska. Do jeho zániku se toto zřízení jevilo jako autoritativní monarchie s náznaky ústavnosti. Rakousko se po roce 1918 pokoušelo stát fungující republikou. Tyto snahy byly brzy zmařeny nástupem církevní fašistické moci v roce 1933, který postupně dospěl do totalitního režimu v roce Režim byl rozvrácený v roce 1945, když se Rakousko začalo ubírat směrem k liberální demokracii. Druhá rakouská republika v 21.století vypadá jako stabilní federální republika se psanou formou ústavy, která se řídí principy demokracie a psaným právem. Etnicky a kulturně homogenní stát Rakousko, bylo malou, ale prosperující částí Rakouska – Uherska. Do jeho zániku se toto zřízení jevilo jako autoritativní monarchie s náznaky ústavnosti. Rakousko se po roce 1918 pokoušelo stát fungující republikou. Tyto snahy byly brzy zmařeny nástupem církevní fašistické moci v roce 1933, který postupně dospěl do totalitního režimu v roce Režim byl rozvrácený v roce 1945, když se Rakousko začalo ubírat směrem k liberální demokracii. Druhá rakouská republika v 21.století vypadá jako stabilní federální republika se psanou formou ústavy, která se řídí principy demokracie a psaným právem. První volby se konaly roku 1945 kdy se do vlády dostala Rakouská lidová, Socialistická a Komunistická strana. Jako koalice vládli do roku 1947 kdy odešli komunisté. V roce 1966 Rakouská lidová strana získala absolutní většinu a 4 roky vládla sama. V roce 1970 byla nejsilnější stranou Sociálně demokratická strana v čele s Brunem Kreiskym, vládla v letech 1971 – Jen v letech 1983 – 1986 byla v koalici se Svobodnou stranou Rakouska, ta však padla, když se do čela strany dostal Jorg Heider (obr.). V roce 1999 dělala vládu Rakouská lidová strana i když ve volbách skončila až na 3. místě. V koalici byla se Svobodnou stranou Rakouska. V opozici byli v té době Sociálně demokratická strana a Strana zelených. V roce 1945 Jorg Heider ( obr.) založil novou stranu, do které přešli všichni členové Svobodné strany Rakouska – Alianci pro budoucnost Rakouska. Tato strana vyvolala v roce 2005 předčasné volby. První volby se konaly roku 1945 kdy se do vlády dostala Rakouská lidová, Socialistická a Komunistická strana. Jako koalice vládli do roku 1947 kdy odešli komunisté. V roce 1966 Rakouská lidová strana získala absolutní většinu a 4 roky vládla sama. V roce 1970 byla nejsilnější stranou Sociálně demokratická strana v čele s Brunem Kreiskym, vládla v letech 1971 – Jen v letech 1983 – 1986 byla v koalici se Svobodnou stranou Rakouska, ta však padla, když se do čela strany dostal Jorg Heider (obr.). V roce 1999 dělala vládu Rakouská lidová strana i když ve volbách skončila až na 3. místě. V koalici byla se Svobodnou stranou Rakouska. V opozici byli v té době Sociálně demokratická strana a Strana zelených. V roce 1945 Jorg Heider ( obr.) založil novou stranu, do které přešli všichni členové Svobodné strany Rakouska – Alianci pro budoucnost Rakouska. Tato strana vyvolala v roce 2005 předčasné volby.

5 3. Rakouská ústava Rakouská ústava charakterizuje republiku jako federaci složenou z 9 autonomních států. Všechny mají psanou ústavu, která je opravňuje být samostatnými státními jednotkami, které fungují podle principů parlamentní demokracie. Napříč těmto federálním státům s nezávislými soudy je autonomie těchto státních jednotek více-méně teoretická a politický systém Rakouska se podobá překvapivě politickým systémům větších států jako Německa nebo U.S.A. Rakouská ústava charakterizuje republiku jako federaci složenou z 9 autonomních států. Všechny mají psanou ústavu, která je opravňuje být samostatnými státními jednotkami, které fungují podle principů parlamentní demokracie. Napříč těmto federálním státům s nezávislými soudy je autonomie těchto státních jednotek více-méně teoretická a politický systém Rakouska se podobá překvapivě politickým systémům větších států jako Německa nebo U.S.A.

6 4.1. Zákonodárná moc 4.1. Spolkové shromáždění (Bundesversammlung) Národní a Spolková rada se schází jako Spolkové shromáždění na společných veřejných zasedáních. Národní a Spolková rada se schází jako Spolkové shromáždění na společných veřejných zasedáních. Jejich kompetence zahrnují příležitosti, které se týkají spolkového prezidenta – slib, nařízení lidového hlasování k předčasnému odvolání, souhlas k úřednímu stíhání, vyšetřování obvinění před ústavním soudem kvůli porušování Spolkové Ústavy, mimo to je Spolkové shromáždění oprávněné k vyhlášení války. Jejich kompetence zahrnují příležitosti, které se týkají spolkového prezidenta – slib, nařízení lidového hlasování k předčasnému odvolání, souhlas k úřednímu stíhání, vyšetřování obvinění před ústavním soudem kvůli porušování Spolkové Ústavy, mimo to je Spolkové shromáždění oprávněné k vyhlášení války. Předsednictví ve Spolkovém shromáždění je střídavě vedené prezidentem Národní rady a předsedou ve Spolkové radě. Předsednictví ve Spolkovém shromáždění je střídavě vedené prezidentem Národní rady a předsedou ve Spolkové radě. Úřední stíhání spolkového prezidenta je povolené jen v případě, když s tím souhlasí Národní shromáždění. Úřední stíhání spolkového prezidenta je povolené jen v případě, když s tím souhlasí Národní shromáždění.

7 4.2. Zákonodárná moc 4.2. Národní rada (Nationalrat) Národní rada je volená lidem na základě rovných, přímých a tajných voleb. Národní rada je volená lidem na základě rovných, přímých a tajných voleb. Je to největší státní orgán, který se musí sejít do 30 dní po volbách Je to největší státní orgán, který se musí sejít do 30 dní po volbách Má 183 poslanců volených na 4 roky Má 183 poslanců volených na 4 roky Schůze jsou veřejné (neveřejné jakmile to navrhne předseda nebo pětina členů) Schůze jsou veřejné (neveřejné jakmile to navrhne předseda nebo pětina členů) Předsedou (prezident NR) je většinou představitel nejsilnější politické strany a ten má 2 podpředsedy z jiných stran Předsedou (prezident NR) je většinou představitel nejsilnější politické strany a ten má 2 podpředsedy z jiných stran Prostřednictvím referenda ( podpisů) si občané můžou vynutit, aby Národní rada jednala o návrhu zákona, který předloží, parlament to nemusí schválit Prostřednictvím referenda ( podpisů) si občané můžou vynutit, aby Národní rada jednala o návrhu zákona, který předloží, parlament to nemusí schválit Sídlo Národní rady je ve Vídni Sídlo Národní rady je ve Vídni

8 4.3. Zákonodárná moc 4.3. Spolková rada (Bundesrat) Ve Spolkové radě jsou zastoupeny jednotlivé zěmě a to podle počtu obyvatel Ve Spolkové radě jsou zastoupeny jednotlivé zěmě a to podle počtu obyvatel Celkově má 63 členů, kteří jsou delegováni zemskými sněmy na dobu jejich legislativního období (po každém sčítání lidu učuje prezident počet členů na které mají jednotlivé země nárok) Celkově má 63 členů, kteří jsou delegováni zemskými sněmy na dobu jejich legislativního období (po každém sčítání lidu učuje prezident počet členů na které mají jednotlivé země nárok) Nejvíce může mít jedna země 12 zástupců, nejméně pak 3 Nejvíce může mít jedna země 12 zástupců, nejméně pak 3 Spolková rada zasedá nepřetržitě Spolková rada zasedá nepřetržitě Návrh zákona přijatý Národní radou, musí být před schválením předložený Spolkové radě Návrh zákona přijatý Národní radou, musí být před schválením předložený Spolkové radě Spolková rada může podávat námitky proti návrhu zákona, jestliže Národní rada trvá na svém, může být námitka zrušena Spolková rada může podávat námitky proti návrhu zákona, jestliže Národní rada trvá na svém, může být námitka zrušena

9 5.1. Výkonná moc 5.1. Prezident (Bundespräsident) Volen v přímých volbách, dvoukolovým systémem na 6 let, jen jednou může být ovšem znovuzvolený Volen v přímých volbách, dvoukolovým systémem na 6 let, jen jednou může být ovšem znovuzvolený V prvním kole je neomezený počet kandidátů, do druhého postupují 2 nejsilnější kandidáti V prvním kole je neomezený počet kandidátů, do druhého postupují 2 nejsilnější kandidáti Může být odvolaný na základě lidového hlasování Může být odvolaný na základě lidového hlasování Pravomoci : Pravomoci :  Reprezentuje zemi navenek  Svolává Národní radu a ukončuje její hlasovací období  Může rozpustit Národní radu, ale pouze jednou ze stejného důvodu  Na doporučení kancléře jmenuje ministry jednotlivých rezortů (jakmile kandidáta neschválí, nemůže být členem vlády)  Jmenuje předsedy krajských vlád  Uzavírá státní smlouvy  Potvrzuje ústavnost spolkových zákonů  Nese právní zodpovědnost za případné porušení spolkové ústavy  Pověřuje většinou představitele nejsilnější politické strany sestavením vlády  Může udělit amnestii  Uděluje a propůjčuje tituly Od roku 2004 je spolkovým prezidentem Heinz Fischer (obr.) Od roku 2004 je spolkovým prezidentem Heinz Fischer (obr.)

10 5.2. Výkonná moc 5.2 Spolková vláda (Bundesregierung) V čele Spolkové vlády stojí spolkový kancléř (většinou je to představitel nejsilnější strany, která zvítězila ve volbách) V čele Spolkové vlády stojí spolkový kancléř (většinou je to představitel nejsilnější strany, která zvítězila ve volbách) Spolkový kancléř přímá na podpis od spolkového prezidenta, schválené spolkové zákony Spolkový kancléř přímá na podpis od spolkového prezidenta, schválené spolkové zákony 9. spolkovým kancléřem v druhé republice je Dr. Wolfgang Schüssel (obr.) 9. spolkovým kancléřem v druhé republice je Dr. Wolfgang Schüssel (obr.) Členové vlády jsou spolkový ministři jednotlivých rezortů, kteří nemusí být členi parlamentu, po jejich boku stojí státní tajemníci (jejich počet je nestabilní a záleží na koaličních partnerech) Členové vlády jsou spolkový ministři jednotlivých rezortů, kteří nemusí být členi parlamentu, po jejich boku stojí státní tajemníci (jejich počet je nestabilní a záleží na koaličních partnerech) Nemusí mít v parlamentu absolutní většinu, musí se však opírat o většinu poslanců (podporu můžou získat i od stran, které nejsou ve vládě přímo zastoupené) Nemusí mít v parlamentu absolutní většinu, musí se však opírat o většinu poslanců (podporu můžou získat i od stran, které nejsou ve vládě přímo zastoupené) Předkládá většinu návrhů zákonů Předkládá většinu návrhů zákonů 5.2 Spolková vláda (Bundesregierung) V čele Spolkové vlády stojí spolkový kancléř (většinou je to představitel nejsilnější strany, která zvítězila ve volbách) V čele Spolkové vlády stojí spolkový kancléř (většinou je to představitel nejsilnější strany, která zvítězila ve volbách) Spolkový kancléř přímá na podpis od spolkového prezidenta, schválené spolkové zákony Spolkový kancléř přímá na podpis od spolkového prezidenta, schválené spolkové zákony 9. spolkovým kancléřem v druhé republice je Dr. Wolfgang Schüssel (obr.) 9. spolkovým kancléřem v druhé republice je Dr. Wolfgang Schüssel (obr.) Členové vlády jsou spolkový ministři jednotlivých rezortů, kteří nemusí být členi parlamentu, po jejich boku stojí státní tajemníci (jejich počet je nestabilní a záleží na koaličních partnerech) Členové vlády jsou spolkový ministři jednotlivých rezortů, kteří nemusí být členi parlamentu, po jejich boku stojí státní tajemníci (jejich počet je nestabilní a záleží na koaličních partnerech) Nemusí mít v parlamentu absolutní většinu, musí se však opírat o většinu poslanců (podporu můžou získat i od stran, které nejsou ve vládě přímo zastoupené) Nemusí mít v parlamentu absolutní většinu, musí se však opírat o většinu poslanců (podporu můžou získat i od stran, které nejsou ve vládě přímo zastoupené) Předkládá většinu návrhů zákonů Předkládá většinu návrhů zákonů

11 6. Soudní moc Soudcové jsou jmenováni na návrh vlády prezidentem nebo spolkovým ministrem na základě prezidentova zmocnění. Soudce může být zbaven své funkce (kromě dosažení určité věkové hranice) pouze formou soudního usnesení. Soudcové jsou jmenováni na návrh vlády prezidentem nebo spolkovým ministrem na základě prezidentova zmocnění. Soudce může být zbaven své funkce (kromě dosažení určité věkové hranice) pouze formou soudního usnesení. Soudy nejsou oprávněny přezkoumávat platnost náležitě vyhlášených zákonů. V případě jeho pochybností o určitém nařízení z důvodu jeho protizákonnosti, přeruší řízení a navrhne Ústavnímu soudnímu dvoru zrušení tohoto nařízení. Soudy nejsou oprávněny přezkoumávat platnost náležitě vyhlášených zákonů. V případě jeho pochybností o určitém nařízení z důvodu jeho protizákonnosti, přeruší řízení a navrhne Ústavnímu soudnímu dvoru zrušení tohoto nařízení. Nejvyšší soudní instancí je Nejvyšší správní soud. Rozhoduje o stížnostech na protiprávní rozhodnutí správních úřadů či na porušení povinnosti správních úřadů rozhodnout. Nejvyšší soudní instancí je Nejvyšší správní soud. Rozhoduje o stížnostech na protiprávní rozhodnutí správních úřadů či na porušení povinnosti správních úřadů rozhodnout. Ústavní soudní dvůr - se skládá z předsedy, místopředsedy, dvanácti dalších členů a šesti náhradníků, které jmenuje spolkový prezident na návrhy Národní a Spolkové rady, rozhoduje o všech majetkoprávních nárocích vůči Spolku, zemím, okresům, sdružení obcí a obcím, které nemohou být vyřízeny řádnou soudní cestou nebo rozhodnutím správního orgánu. Dále pak rozhoduje kompetenční spory mezi soudy a správními orgány, mezi Nejvyšším správním soudem a všemi ostatními soudy a mezi zeměmi navzájem, o nezákonnosti nařízení určitého spolkového nebo zemského orgánu, o námitkách proti volbě spolkového prezidenta, o námitkách proti volbám do zemské vlády a o žalobě na nejvyšší orgány spolku. Ústavní soudní dvůr - se skládá z předsedy, místopředsedy, dvanácti dalších členů a šesti náhradníků, které jmenuje spolkový prezident na návrhy Národní a Spolkové rady, rozhoduje o všech majetkoprávních nárocích vůči Spolku, zemím, okresům, sdružení obcí a obcím, které nemohou být vyřízeny řádnou soudní cestou nebo rozhodnutím správního orgánu. Dále pak rozhoduje kompetenční spory mezi soudy a správními orgány, mezi Nejvyšším správním soudem a všemi ostatními soudy a mezi zeměmi navzájem, o nezákonnosti nařízení určitého spolkového nebo zemského orgánu, o námitkách proti volbě spolkového prezidenta, o námitkách proti volbám do zemské vlády a o žalobě na nejvyšší orgány spolku.

12 7. Politické strany Zakázané jsou strany propagující fašismus nebo jiné seskupení prosazující rasovou, náboženskou nebo státní nesnášenlivost Zakázané jsou strany propagující fašismus nebo jiné seskupení prosazující rasovou, náboženskou nebo státní nesnášenlivost V Rakousku je zaregistrováno více než 400 stran z toho jsou pouze 4 parlamentní V Rakousku je zaregistrováno více než 400 stran z toho jsou pouze 4 parlamentní  Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ) Nejsilnější a nejstarší rakouská politická strana, která měla rozhodující podíl na vzniku 1.republiky. Po 2. sv. válce opět povolená pod změněným názvem Socialistická strana Rakouska. Podpora hlavně mezi dělníky, zaměstnanci, ale i mládeží.  Svobodná strana Rakouska (FPÖ) Druhá nejsilnější strana, pravicová nacionální strana s demagogicko-populistickými až extremistickými názory. Od roku 1986 v čele Jörg Haider. Podpora mezi mladými lidmi a podnikateli.  Rakouská lidová strana (ÖVP) Prezentuje se jako občanská politická strana sdružující různé ideologické proudy a směry, prioritou je příslušnost k zásadám parlamentní demokracie. Podporu má mezi středními vrstvami mezi rolníky, živnostníky, úředníky a zaměstnanci.  Zelení (Grünen) Vznik v 80. letech, prioritou je boj za ekologii a mír. Názorově jsou blížší levici. Podpora z řad mladé a střední generace.  Komunistická strana Rakouska (KPÖ) V současnosti je okrajovým prvkem v politickém životě Rakouska.


Stáhnout ppt "Politický systém Rakouska. Obsah 1.Základní informace 2.Politický systém 3.Rakouská ústava 4.Zákonodárná moc Spolkové shromáždění (Bundesversammlung)"

Podobné prezentace


Reklamy Google