Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

starověký řecký matematik a geometr vedle základů geometrie se věnoval teorii čísel, perspektivě, kuželosečkám a sférické geometrii jeho hlavním dílem.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "starověký řecký matematik a geometr vedle základů geometrie se věnoval teorii čísel, perspektivě, kuželosečkám a sférické geometrii jeho hlavním dílem."— Transkript prezentace:

1

2

3

4 starověký řecký matematik a geometr vedle základů geometrie se věnoval teorii čísel, perspektivě, kuželosečkám a sférické geometrii jeho hlavním dílem jsou ZÁKLADY (řecky STOICHEIA) ve 13 knihách, v nichž shrnul a dále rozvinul práci mnoha dřívějších matematiků a filozofů ZÁKLADY byly vydávány po jeho smrti dalších 2000 let a staly se nejúspěšnější učebnicí matematiky všech dob

5 O Euklidově životě víme velmi málo. Neznáme místo jeho narození ani data narození a úmrtí. Nejčastěji se uvádí, že žil přibližně v letech 325 až 265 př.n.l. Orientačním bodem pro nás je jeho působení v egyptské Alexandrii za vlády prvních dvou faraónů řecké dynastie: Ptolemaia I. (304 – 283 př.n.l.) a Ptolemaia II. (284 – 246 př.n.l.). Studoval pravděpodobně přímo v Athénách na Platónově Akademii. AKROPOLIS – POSVÁTNÝ VRCH V ATHÉNÁCH AKROPOLIS - na pahorku Areopagu - byla a je dominantou a symbolem města, které bylo nově vybudováno po ukončení řecko – perských válek za vlády Perikla (444 – 429 př.n.l.)

6 Euklides jako student jistě mnohokrát procházel Propylájemi až k hlavnímu chrámu Parthenónu, který byl zasvěcen Athéně, aby se zde zúčastnil náboženských slavností nebo jen obdivoval dokonalost Feidiova díla. PARTHENÓN – HLAVNÍ CHRÁM NA AKROPOLI PROPYLÁJE – VSTUPNÍ BRÁNA

7 ATHÉNY byly už od poloviny 5. století př.n.l. nejvýznamnějším mocenským a kulturním střediskem Řecka. V bratrovražedné peloponéské válce ( př.n.l.). se hospodářsky i vojensky vyčerpaly. Místo toho, aby získaly v Řecku vysněné rozhodující postavení, staly se zanedlouho (v Euklidově době) snadnou kořistí rozpínavé Makedonie. SOUČASNÁ AKROPOLIS – torzo antické architektury - byla výrazně poškozena při explozi prachárny umístěné přímo v Parthenónu za války s Turky v 17. století. ATHÉNA PARTHENOS – rekonstrukce původní Feidiovy sochy. Originál byl zhotoven ze dřeva, zlata a slonoviny. Dosahoval výšky 12 metrů.

8 Filozof Platón založil svou Akademii v roce 387 př.n.l. na athénském předměstí severozápadně od centra města obehnaného hradbami. ATHÉNY PŘÍSTAV PIRAEUS Platónova Akademie Aristotelovo Lyceum

9 Platón předběhl svou dobu názorem, že vzdělání má být placeno státem a má být přístupné všem dětem. Ani jeho žáci za studium neplatili. Platón, který proslul jako filozof, přikládal matematice velký význam. Nad vchodem do Akademie byl prý nápis:„Nevstupuj, kdo neovládáš geometrii.“ PLATÓN (427 – 347 př.n.l.) Platónův způsob vedení školy byl ovlivněn předchozím osmiletým studiem u řeckého filozofa Sokrata, který se stal obětí politických intrik v Athénách v roce 399 př.n.l. Smrt jeho učitele a zklamání z politiky přiměly Platóna opustit Athény. Jeho cesty za vzděláním ho přivedly do Egypta a do jižní Itálie, kde se podrobně seznámil s učením elejské a pythagorejské školy. Po návratu do Athén pak v roce 387 př.n.l. založil svou vlastní školu. Její název – AKADEMIA – byl odvozen od jména aténského hrdiny Akadéma, jemuž byl zasvěcen háj v blízkosti školy. Vyučovala se zde např. filozofie, etika, řečnictví, matematika, astronomie a gymnastika. Důraz se kladl na dialog učitele s žákem.

10 V době, kdy Euklides vstupuje na půdu Platónovy Akademie, má tato škola za sebou mnohaletou tradici. Její brány opustila řada vynikajících absolventů - k těm nejslavnějším patřil Aristoteles, všestranný vědec, učitel Alexandra Velikého a zakladatel Lycea - nové školy v Athénách. PŮDORYS PLATÓNOVY AKADEMIE DNESZAHRADA, V NÍŽ STUDOVAL I EUKLIDÉS Když studuje na Akademii Euklides, stojí v jejím čele Xenokratés (339 – 314 př.n.l.), žák Platóna a přítel Aristotela, a později Polemón (314 – 276 př.n.l.). ARISTOTELES

11 V roce 336 př.n.l. se stává makedonským králem ALEXANDR VELIKÝ (336 – 323 př.n.l.), který usiluje o sjednocení Řecka pod svou nadvládou a o dobytí Perské říše. Vše se mu daří uskutečnit během 13 let. Pro Athény však jeho vláda znamená ztrátu bývalé nezávislosti. Alexandrova předčasná smrt překazila dobudování jeho říše, která ležela na třech kontinentech.

12 Po smrti Alexandra byla jeho říše rozdělena mezi jeho přátele – vojevůdce, kteří měli zemi spravovat do plnoletosti jeho ještě nenarozeného syna. Alexandrovi nástupci však mezi sebou rozpoutali vleklé války - boje diadochů ( ), během kterých se každý z nich snažil získat co největší podíl na moci. Nečekané politické situace chtěly využít i Athény, aby získaly zpět svou nezávislost.

13 Jakmile se do Athén donesla zpráva o Alexandrově smrti, město povstalo proti nenáviděné makedonské nadvládě. Nezávislost Athén však byla nemyslitelná pro nového správce Malé Asie i velké části Řecka - Antigona. ANTIGONOS zpočátku spolupracoval s Kassandrem – správcem Makedonie, který mu pomohl obsadit Athény. Athénské loďstvo ztratilo během povstání definitivně svůj význam na moři a přístav Piraeus byl obsazen okupačními vojsky. KASSANDROS však chtěl Athény pro sebe. Nejprve povraždil Alexandrovu rodinu i se čtrnáctiletým následníkem makedonského trůnu a pak zahájil války s Antigonovým synem. Athény TRIÉRA – řecká válečná loď měla plachtu a vesla ve třech řadách nad sebou, dosahovala délky 30 až 40m a pohybovala se rychlostí 16km/h. Na její palubu se vešlo 200 mužů. Později se stala vzorem pro římské lodě.

14 Po obsazení Athén se Kassandros vůči městu zachoval velkoryse a prozíravě. Do čela athénské vlády jmenoval DÉMÉTRIA Z FALÉRA, athénského občana, žáka Aristotela, filozofa a učence. Za jeho vlády (318 – 307 př.n.l.) Athény zase zbohatly a jejich obyvatelé se mohli cítit pár let bezpečně. Po dalším vojenském převratu, který následoval v pokračujících válkách diadochů, umožnil nový vládce Athén Demétriovi, aby z města svobodně odešel. Demétrios se rozhodl pro egyptskou Alexandrii. Athény byly znovu obléhány Makedonci. K výstroji makedonského a athénského TĚŽKOODĚNCE patřila kovová přilba, kožený nebo plátový pancíř, kovový štít a lýtkové pláty. K jejich výzbroji patřilo kopí a krátký meč. RŮZNÉ TYPY KRÁTKÝCH MEČŮ

15 V roce 300 př.n.l., zhruba čtyři roky po odjezdu Demétria z Faléra do Alexandrie, obdržel od něj Euklides společně s dalšími významnými řeckými vědci a umělci nabídku pracovat v egyptské metropoli v nově zřízeném MÚSEONU – vědecké a umělecké instituci. PTOLEMAIOS Za vlády Ptolemaia, zakladatele nové řecké dynastie v Egyptě, bývalého přítele a generála Alexandra Velikého, se město Alexandrie stalo novým Babylonem. Žilo zde na tři sta tisíc obyvatel různých národností – Egypťanů, Řeků, Židů, Peršanů, Arabů, Indů atd. Město se svými obrovskými přístavy bylo křižovatkou světového obchodu. Vývozním artiklem bylo hlavně obilí a papyrus, ale také sklo, plátno, parfémy a keramika. CESTA DO ALEXANDRIE Athény Alexandrie Euklides nabídku přijal. V Alexandrii měl pro práci ideální podmínky. Protože se vojenské konflikty diadochů odehrávaly spíše v pohrani- čí, nedoléhala sem ani vřava z bitevního pole. Stát také zajišťoval pozvaným bydlení přímo v Múseionu i stálý plat. K dispozici měli navíc nejmodernější knihovnu. Model starověké Alexandrie – pohled ze severu

16 MAJÁK – 1 ze 7 DIVŮ SVĚTAMĚSTO OBEHNANÉ HRADBAMI Z Euklidovy doby se zachovalo málo starověkých památek. Vděčíme za to ničivým zemětřesením, která se s odstupem staletí několikrát zopakovala a pohřbila postupně do moře královský palác a maják silně poškodila. Naštěstí se archeologům daří některé antické památky znovu objevovat a komplikovaně vyzvedávat ze dna moře. ALEXANDRIE OBEHNANÁ HRADBAMI MAJÁK – JEDEN ZE SEDMI DIVŮ SVĚTA

17 Alexandrijský Múseion neboli chrám Múz, předchůdce dnešních univerzit, byl vybudován díky úsilí Démétria z Faléra a faraóna Ptolemaia I. a dokončen za vlády Ptolemaia II. Součástí Múseia byla nejen škola, ale také botanická a zoologická zahrada, anatomický ústav, astronomická observatoř a velkolepá knihovna. Vyučovala se zde například matematika, fyzika, astronomie, lékařství, zeměpis, literární věda, historie a filozofie. PTOLEMAIOS I.KNIHOVNA V MÚSEIONUDÉMÉTERIOS AULA MÚSEIA - zde přednášel i Euklides

18 Knihovna vznikla asi v roce 295 př. n. l. a v době svého největšího rozkvětu měla až papyrových a pergamenových svitků. V budovách patřících Alexandrijské knihovně žili písaři, kteří přepisovali rukopisy zapůjčené z jiných knihoven. Podle legendy dokonce každá loď, která kotvila v Alexandrii, musela zapůjčit rukopisy, jež měla na palubě. Ty nejcennější byly odkoupeny nebo opsány. HALA KNIHOVNY S OBRAZY FARAÓNA A BOHA SERAPAARCHIV KNIHOVNY

19 Nejvýznamnější vědci a umělci Múseia mohli být jmenováni knihovníky nebo učiteli králových dětí a jejich přátel. Druhým nejslavnějším knihovníkem po Déméteriovi byl v době Euklida Kallimachos z Kyrény (asi př. n. l.), který během svého působení v knihovně sestavil podrobný popis všech uložených rukopisů. Byl to soubor 120 knih, které byly utříděny podle klasifikačního systému a poskytovaly i podrobné informace o autorech a jejich dílech a rovněž analýzu textů. Speciální tvar polic k uskladnění svitků

20 Pro Euklidův odborný růst bylo důležité jak studium v nejlepší knihovně tehdejšího světa, tak i možnost být v osobním kontaktu s řadou vynikajících učenců z různých vědních oborů. Pracovali zde například Aristarchos ze Samu, matematik a astronom, tvůrce heliocentrického modelu vesmíru, Stratón z Lampsaku, filozof a přírodovědec, Ktésibios z Alexandrie, matematik a mechanik, nebo Archimédes ze Syrakus, slavný matematik a fyzik a pravděpodobně Euklidův žák. Zde také židovští učenci překládali do řečtiny na žádost faraóna Starý zákon (Septuaginta). Alexandrijská knihovna fungovala až do Caesarova tažení do Egypta, kdy byla poškozena požárem. Definitivně pak byla zničena po druhém požáru v 7. stol. n.l. při vpádu Arabů.

21 V roce 1974 přišel profesor alexandrijské univerzity Mostafa El- Abbadi s myšlenkou vybudovat na původním místě novou knihovnu, která by se stala jak egyptským, tak mezinárodním intelektuálním střediskem a navázala na starověkou tradici. Za pomoci světové kulturní organizace UNESCO se tato idea stala v roce 2002 skutečností. Moderní knihovna v Alexandrii M. El-Abbadi

22 Součástí nové knihovny Bibliotheca Alexandrina jsou kromě studoven, depozitů, a přednáškových sálů také galerie, muzea a moderní planetárium ve tvaru koule.

23 PTOLEMAIOS I. faraón PTOLEMAIOS II. faraón DÉMÉTERIOS vládce Athén a knihovník v Alexandrii ALEXANDR VELIKÝ vojevůdce a makedonský král ARISTOTELES filozof PYRRHOS vojevůdce a král v Épeiru ARCHIMEDES matematik a fyzik SELEUKOS I. vojevůdce a vládce Babylonu

24 Hlavním Euklidovým dílem jsou Základy ve třinácti knihách, které ovlivňovaly vědecké myšlení víc než jakékoli jiné dílo. Euklides se v nich věnoval GEOMETRII, MĚŘENÍ a TEORII ČÍSEL. Velká část obsahu Základů byla známa již dříve. Euklidův přínos spočíval hlavně v jeho metodě. Sestavil pět základních kamenů – pět postulátů (axiomů), které byly tak jednoduché, že je mohl uznat každý. Z nich pak logicky odvozoval další složitější pojmy. EUKLIDŮV POSTULÁT Č. 1: Máme - li dány dva body, existuje jedna přímka, která jimi prochází. A B EUKLIDŮV POSTULÁT Č. 2: Úsečku můžeme prodloužit tak, že vznikne opět úsečka. A B C D

25 EUKLIDŮV POSTULÁT Č. 3: Je možné nakreslit kružnici s libovolným středem a poloměrem. EUKLIDŮV POSTULÁT Č. 4: Všechny pravé úhly jsou si rovny. S k r M A 2 r k 2 k 3 r 90°

26 EUKLIDŮV POSTULÁT Č. 5: Je-li dána přímka a bod mimo ni, existuje jen jedna přímka procházející tímto bodem, která je rovnoběžná s původní přímkou. p A p´ EUKLIDŮV POSTULÁT Č. 5: Tento postulát odolával až do 19. stol.n.l., kdy byl na základech takzvané neeklidovské geometrie odmítnut ruským matematikem N. I. Lobačevským a později G. F. Riemannem a Albertem Einsteinem. První kniha Základů shrnovala poznatky o trojúhelnících a rovnoběžnících a podala důkaz platnosti Pythagorovy věty, který byl obohacen o Euklidovy poznatky.

27 EUKLIDOVA VĚTA O VÝŠCE: Obsah čtverce sestrojeného nad výškou pravoúhlého trojúhelníka je roven obsahu obdélníka sestrojeného z obou úseků přepony: v c = c a.c b 2 vcvc 2 c a. c b

28 EUKLIDOVA VĚTA O ODVĚSNĚ: Obsah čtverce sestrojeného nad odvěsnou pravoúhlého trojúhelníka je roven obsahu obdélníka sestrojeného z přepony a úseku přepony k této odvěsně přilehlý. a = c.c a 2 a 2 c.c a

29 EUKLIDOVSKÁ KONSTRUKCE: Po definování nezbytných postulátů přistoupil Euklides ke konstrukci rovinných geometrických útvarů, jako například trojúhelníků a rovnoběžníků. Jejich konstrukce byla založena na užití pomyslného kružítka a pravítka. EUKLIDOVSKÁ KONSTRUKCE PĚTIÚHELNÍKU A ŠESTIÚHELNÍKU:

30 Někteří lidé v dnešní moderní době někdy pohlížejí na vědecké poznatky ze starověku s úsměvem v domnění, že vše již bylo překonáno. Obvykle zapomínají, že tehdy byly položeny základy současných vědeckých disciplín, na kterých můžeme s přehledem stavět i v současnosti. Osvojit si Euklidovy Základy v plném rozsahu by nebyla vůbec snadná záležitost ani pro dnešní studenty. Do geometrie na středních školách jsou proto vybírány některé kapitoly z prvních čtyř Euklidových knih. Náročnost Euklidových Základů také dokládá pověst, která se traduje od slavnostního předání hotového díla faraónovi. Faraón nahlédl do textů a zeptal se Euklida, zda neexistuje nějaký snadnější způsob, jak proniknout do tajů geometrie. Euklides mu odpověděl: „Ne, můj pane. Není královské cesty ke geometrii. Studiu je potřeba věnovat patřičný čas.“ Význam Euklidovy geometrie v dnešní době spočívá především v tom, že vynikajícím způsobem cvičí logické myšlení. Euklides se zapsal do dějin jako tvůrce matematické přesnosti.

31 3 / 4/ 5/ 6/a 6/b 7/a 7/b 8/ 9/ 10/a 10/b 10/c 11/a 11/b 12/ 13/a 13/b 13/c 13/d 14/a 14/b 14/c 15/a 15/b 15/c 16/a 16/b 16/c-f číslo strany / obrázek EUKLIDES – OBRAZOVÁ PŘÍLOHA PREZENTACE

32 17/a 17/b 17/c 17/d 18/a 18/b 18/c 19/a 19/b 19/c 20/ 21/a 21/b 22/a-b 23/a 23/b 23/c 23/d 23/e 23/f 23/g 23/h 23/i 27/ 28/ 29/a 29/b-c 30/ číslo strany / obrázek EUKLIDES – OBRAZOVÁ PŘÍLOHA PREZENTACE

33 EUKLIDES – INTERNETOVÉ ZDROJE PREZENTACE (staženo )

34 EUKLIDES – POUŽITÁ LITERATURA K PREZENTACI Beckmann, P.: Historie čísla π, Academia, Praha 1998, str. 40, 45 Kolman,A.: Dějiny matematiky ve starověku, Academia, Praha 1968, str. 124, 128 Struik,D.J.: Dějiny matematiky, Orbis, Praha 1963, str. 46, 49 Volný, Z. a kol.: Toulky minulostí světa, druhý díl, Baronet & Via Facti, Český Těšín 2000, str. 178, 182 Pečírka, J. a kol.: Dějiny pravěku a starověku II., SPN, Praha 1979, str. 689 EUKLIDES – DOPORUČENÉ ZDROJE


Stáhnout ppt "starověký řecký matematik a geometr vedle základů geometrie se věnoval teorii čísel, perspektivě, kuželosečkám a sférické geometrii jeho hlavním dílem."

Podobné prezentace


Reklamy Google