Politická ekonomie klimatické změny Prezentace k semináři 31.5.2007 Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 Michal.

Prezentace na téma: "Politická ekonomie klimatické změny Prezentace k semináři 31.5.2007 Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 Michal."— Transkript prezentace:

1 Politická ekonomie klimatické změny Prezentace k semináři 31.5.2007 Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Prahawww.libinst.cz

2 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Prahawww.libinst.cz Centrum pro studium ŽP Součást Liberálního institutu jako jedno z 5 vzájemně se ovlivňujících center Centrum sleduje dění v oblasti ekonomie a politiky životního prostředí, vyjadřuje se k němu v médiích, na konferencích a odborných seminářích, dále připomínkuje stávající i navrhovanou legislativu v oblasti životního prostředí, Centrum se zaměřuje na zpracovávání analýz a publikační činnost v rámci ekonomických a politických témat v oblasti ochrany životního prostředí. Střediskem zájmu centra mimo jiné: Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 ekologická daňová reforma globální oteplování, Kjótský protokol rybářství lesní hospodářství a dřevozpracující sféra role vlastnických práv v ochraně životního prostředí politiky záchrany ohrožených druhů role státu, soukromých subjektů a neziskových organizací.

3 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Prahawww.libinst.cz I.I. Politická ekonomie klimatické změny Globální oteplování a celá problematika klimatické změny je dnes velmi populárním tématem, které určitě nelze přehlížet Cílem tohoto příspěvku však není dokázat, zda existuje Příspěvek se tématicky dělí na: Objasnění zvýšeného zájmu o katastrofické scénáře obecně a za pomoci teoretických poznatků školy veřejné volby Konkrétní pohled na význam problematiky globálního oteplování Zhodnocení efektivity a flexibility dnešních možností boje proti klimatické změně oproti možnostem příštích generací Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007

4 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Prahawww.libinst.cz I.II. Zvýšený zájem o klimatickou změnu Zájem o klimatickou změnu v moderní společnosti není novým tématem Ještě v roce 1975 světoznámý časopis Newsweek prognózoval za pomoci vědeckých podkladů pravý opak globálního oteplování – globální ochlazování: „Hlavní skutečností je to, že po 75 letech výjimečně mírných podmínek se zdá, že se zemské klima začalo ochlazovat…. /Meteorologové/ Jsou však téměř zajedno pokud jde o tvrzení, že tento trend sníží produktivitu v zemědělství na celý zbytek tohoto století.“ Newsweek, 28.duben, 1975 Teplota se však v polovině 70. let začala zvyšovat, a proto jsme dnes svědky podobných obav o budoucnost našeho klimatu – obav z globálního oteplování Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007

5 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Prahawww.libinst.cz I.II. Vývoj teploty v období 1856 - 2000 Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 Zdroj: Newsweek, 1975Zdroj: Lomborg, 2006

6 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Prahawww.libinst.cz I.III. Popularita katastrofických scénářů V čem spočívá popularita globálního oteplování? Lidé ze své přirozenosti dávají přednost špatným zprávám a sami vidí svou současnou situaci ve srovnání se situací minulou jako tu horší. Tento fenomén je v psychologii velice dobře popsán a jednoduše vede lidské bytosti k nadměrné kritice svých vlastních životních podmínek, a to v daný časový okamžik. Zaměřování na úpadek lidské společnosti můžeme nalézt i v moderní historii vědy, jehož příkladem je práce T.R.Malthuse nebo Římského klubu Hlavním důsledkem tohoto fenoménu může být zvýšené množství mediálních výstupů se zaměřením na špatné zprávy (klimatické změny) Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007

7 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Prahawww.libinst.cz I.III. Výzkum a škola veřejné volby Média však nejsou zdrojem katastrofických scénářů. Je jím výzkum, neboť teprve po vědeckém probádání získávají scénáře určitou váhu Mohou být i vědci nějakým způsobem motivováni k uvolňování vyššího počtu špatných zpráv? (zde si již s popsaným fenoménem nevystačíme) Odpovědi může poskytnout teoretický rámec školy veřejné volby, který může vysvětlit takovéto chování vědců Jednou z nezanedbatelných motivací vědců je jistě snaha o odkrytí pravdy o fungování světa v zájmu lidstva a blahobytu a s tím související lokalizování problémů a vytváření jejich řešení Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007

8 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Prahawww.libinst.cz I.III. Výzkum a škola veřejné volby Další motivace vědců musí nutně vycházet z toho, kdo stojí za jejich financováním Vědci placeni ze soukromých zdrojů mohou úmyslně překrucovat realitu ohledně oteplování Jejich zaměstnavatelé tak mohou lépe chránit své zájmy, které mohou být ohroženy státní intervencí Vědci placení z veřejných zdrojů se snaží ospravedlnit svou existenci, která je závislá na přesvědčování zaměstnavatele (státu) o své užitečnosti Mezi jejich práci patří i vytváření katastrofických scénářů, a proto zde existuje motivace ke zvyšování jejich množství či jejich zveličování – jedině tak může vědec obstát v konkurenci ostatních vědců Stát jako zaměstnavatel logicky nefinancuje vědce, kteří nepřinášejí problémy k analýze, navíc stát může právě větší počet k.s. přímo poptávat Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007

9 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Prahawww.libinst.cz I.III. Výzkum a škola veřejné volby Výše popsané motivace se vzájemně prolínají Nelze říct, že vědci financováni z veřejných rozpočtů pouze zveličují nepříliš palčivé problémy, jen je nutné zdůraznit, že tu existuje toto riziko To stejné platí o vědcích financovaných soukromými společnostmi Pokud totiž vědec nesdílí názory s hlavním proudem svých kolegů, kteří pracují pro stát, je pro něj určitě těžké v konkurenci uspět Útočiště mu mohou poskytnout právě soukromé firmy, které mohou financovat jeho výzkum Bohužel takový vědec nemusí dosáhnout potřebné vědecké autority Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007

10 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Prahawww.libinst.cz I.IV. Význam klimatické změny Klimatická změna se liší od ostatních globálních problémů týkajících se životního prostředí Statistické údaje vyjádřené v Kuznetsových křivkách mohou mluvit o zlepšování stavu životního prostředí nebo ceny zdrojů mohou vypovídat spíše poklesu jejich vzácnosti než naopak U globálního oteplování je situace jiná, neboť změna klimatu se zdá být stále jistější – z toho může vycházet její 1. místo v popularitě Jak je to však se skutečným významem globálního oteplování a naší dnešní schopností jej ovlivnit? Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007

11 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Prahawww.libinst.cz I.IV. Význam klimatické změny Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 VýzvaŘešení 1Communicable DiseasesScaled-up basic health services 2Sanitation and WaterCommunity-managed water supply and sanitation 3EducationPhysical expansion 4Malnutrition and HungerImproving infant and child nutrition … 27Climate ChangeThe Kyoto Protocol … 39Climate ChangeValue-at-risk carbon tax 40Climate ChangeA carbon tax starting at $2 and ending at $20 Zdroj: Copenhagen Consensus 2006 Ranking, www.copenhagenconsensus.com

12 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Prahawww.libinst.cz I.V. Řešení klimatické změny Měli by však státy začít bojovat proti globálnímu bojovat nyní? Je riziko s ním spojené vyšší než náklady na oddálení tohoto rizika? Z ekonomického pohledu se snaží na tyto otázky nalézt odpověď Sir Nicholas Stern ve své zprávě Zde ukazuje nutnost rychlého řešení tohoto problému, aby se předešlo daleko hlubším ztrátám bohatství v budoucnu Na zprávu reaguje W.T. Nordhaus kritikou použití nízké míry diskontování, díky které se dnešní náklady „neakce“ zdají být v budoucnosti ohromné Nordhausův argument je klíčový, neboť souvisí s tím, že budoucí generace budou hodnotit změnu teploty jinak než my díky postupnému růstu bohatství a snižování nákladů Bohužel umělým omezením ekonomické aktivity (Kjóto) může dojít k tomu, že výhody vyššího bohatství, bude ztracena Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007

13 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Prahawww.libinst.cz Závěrem „Není jedinou nadějí planety, že průmyslová civilizace zkolabuje? Není naší povinností to udělat?“ Maurice Strong, zástupce gen. Tajemníka OSN Jestliže se podíváme na klimatickou změnu čistě pohledem ekonoma, tak jak jsme se o to dnes pokusili my, neměli bychom už věřit ukvapeným odsudkům hospodářské aktivity V případě životního prostředí jsou tržní řešení často považována za nežádoucí a nebezpečná, neboť existují obavy, že právě trh způsobuje všechny zmiňované problémy Budoucí generace budou však díky trhu bezpochyby daleko bohatší a technicky vyspělejší, tak jako my jsme vyspělejší než generace před námi Možná místo drahé snahy zachovat svět ve stavu, v jakém je teď, bychom jim měli dát možnost takto vyspět, aby byly schopny řešit problémy, které ani nemusí souviset s těmi našimi Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007

14 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Prahawww.libinst.cz Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 Děkuji za pozornost