Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekologie člověka. EKOLOGIE ≠ OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekologie člověka. EKOLOGIE ≠ OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ."— Transkript prezentace:

1 Ekologie člověka

2 EKOLOGIE ≠ OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

3 Ekologie Ekologie je věda zabývající se vztahem živých soustav k prostředí v nejširším slova smyslu Ekologie je věda zabývající se vztahem živých soustav k prostředí v nejširším slova smyslu Obecná ekologie Obecná ekologie Ekologie mikroorganizmů Ekologie mikroorganizmů Ekologie živočichů Ekologie živočichů Ekologie rostlin Ekologie rostlin Ekologie ČLOVĚKA Ekologie ČLOVĚKA

4 Ekologie člověka Zkoumá souhrn všech životních složek prostředí, které působí jak na jedince tak na celou populaci. Cíl: ochrana budoucích populací a ekosystémů. Cíl: ochrana budoucích populací a ekosystémů.

5 Jedinec, populace, ekosystém - vztahy Synekologie– popisuje vztahy mezi ekosystémy Demekologie– populační ekologie, vztahy v populaci Autekologie – ekologie jedince, působení prostředí na jedince určitého druhu

6 Důležité populační pojmy Natalita – porodnost Natalita – porodnost počet narozených na 1000 obyvatel Mortalita – úmrtnost Mortalita – úmrtnost počet zemřelých na 1000 obyvatel - Populace progresivní, regresivní, stacionární - Populační problematika současného světa - Populační exploze zemí třetího světa X vymírání - Evropa, ale také Čína!!!

7 Mechanizmy působení prostředí Faktory působící na člověka Faktory působící na člověka -PŘÍRODNÍ -CIVILIZAČNÍ

8 Přírodní faktory Klima Klima Geografická poloha Geografická poloha Nadmořská výška Nadmořská výška Složení půdy Složení půdy Přítomnost vodních zdrojů Přítomnost vodních zdrojů

9 Civilizační vlivy Sociální Sociální Materiální Materiální

10 Vliv teploty a vlhkosti vzduchu Mechanizmy výměny tepla mezi povrchem těla a okolím: Mechanizmy výměny tepla mezi povrchem těla a okolím: -kondukce a konvekce -radiace -evaporace

11 Přehřátí – změny krevního oběhu, rozšíření kapilár, zvýšení průtoku kůží – červenání, evaporace Přehřátí – změny krevního oběhu, rozšíření kapilár, zvýšení průtoku kůží – červenání, evaporace Ochlazování povrchu těla – vazokonstrikce kapilár v kůži, zvýšení svalového tonu, svalový třes Ochlazování povrchu těla – vazokonstrikce kapilár v kůži, zvýšení svalového tonu, svalový třes

12 Tloušťka podkožního tuku – vojáci ve druhé světové válce Tloušťka podkožního tuku – vojáci ve druhé světové válce Bergmannovo pravidlo – nejmenší formy jednoho druhu nacházíme v chladných oblastech Bergmannovo pravidlo – nejmenší formy jednoho druhu nacházíme v chladných oblastech Allenovo pravidlo – v chladných oblastech jsou tělesné výrůstky menší Allenovo pravidlo – v chladných oblastech jsou tělesné výrůstky menší Glogerovo pravidlo – tmavá barva kůže – teplé a vlhké oblasti, světlá barva chladné suché Glogerovo pravidlo – tmavá barva kůže – teplé a vlhké oblasti, světlá barva chladné suché

13 Vliv složení vzduchu Troposféra – vrstva atmosféry, ve které je život Troposféra – vrstva atmosféry, ve které je život Složení vzduchu: Složení vzduchu: - 78,08 % N ,95 % O % ostatní plyny Do atmosféry se dostává celá řada ostatních látek – pevných, kapalných a plynných Do atmosféry se dostává celá řada ostatních látek – pevných, kapalných a plynných

14 Rozdělení škodlivin v ovzduší Exhaláty – vlastní škodliviny vyloučené do atmosféry, plynné, kapalné, pevné Exhaláty – vlastní škodliviny vyloučené do atmosféry, plynné, kapalné, pevné Emise – látky vyloučené jedním zdrojem v časové jednotce, jejich pohyb – transmise Emise – látky vyloučené jedním zdrojem v časové jednotce, jejich pohyb – transmise Imise – škodlivé látky vyloučené z atmosféry, negativně se podílející na biosféře Imise – škodlivé látky vyloučené z atmosféry, negativně se podílející na biosféře

15 Exhalační plyny Oxid siřičitý (SO 2 ) - koncentrace nesmí překročit 0,1 mg/m 3. Zvýšená koncentrace (nad 1,5 mg/m 3 ) vyvolává pocit dušnosti a tlaku za hrudní kostí, ve vyšších koncentracích dráždí dýchací cesty. Oxidací vzniká SO 3 v mlze aerosol H 2 SO 3 a H 2 SO 4 = kyselé deště Oxid siřičitý (SO 2 ) - koncentrace nesmí překročit 0,1 mg/m 3. Zvýšená koncentrace (nad 1,5 mg/m 3 ) vyvolává pocit dušnosti a tlaku za hrudní kostí, ve vyšších koncentracích dráždí dýchací cesty. Oxidací vzniká SO 3 v mlze aerosol H 2 SO 3 a H 2 SO 4 = kyselé deště Oxid uhelnatý (CO) – nedokonalé spalování. Je silně toxický, ireverzibilní vazba na hemoglobin. Zvýšená koncentrace HbCO u městskéh obyvatelstva a kuřáků. Koncentrace 70% HbCO v krvi je smrtelná. Rizikový u dopravních policistů Oxid uhelnatý (CO) – nedokonalé spalování. Je silně toxický, ireverzibilní vazba na hemoglobin. Zvýšená koncentrace HbCO u městskéh obyvatelstva a kuřáků. Koncentrace 70% HbCO v krvi je smrtelná. Rizikový u dopravních policistů

16 Exhalační plyny Oxid uhličitý (CO 2 ) – vznik při spalování, dýchání, kvašení atd. je těžší než vzduch – hromadí se ve sklepech, jeskyních, dolech. V koncentracích 5-8% narušuje dýchací funkce, závratě. 9% - přímé nebezpečí ochrnutí dýchacích center, % smrt. Koncentrace ve vzduchu neustále roste- předpokládaná hodnota v roce 2020 – 0,066% - v současné době cca 0,032%. C O 2 pohlcuje UV záření – zvyšování teploty - globální oteplování klimatu Oxid uhličitý (CO 2 ) – vznik při spalování, dýchání, kvašení atd. je těžší než vzduch – hromadí se ve sklepech, jeskyních, dolech. V koncentracích 5-8% narušuje dýchací funkce, závratě. 9% - přímé nebezpečí ochrnutí dýchacích center, % smrt. Koncentrace ve vzduchu neustále roste- předpokládaná hodnota v roce 2020 – 0,066% - v současné době cca 0,032%. C O 2 pohlcuje UV záření – zvyšování teploty - globální oteplování klimatu

17 Exhalační plyny Oxidy dusíku (No x ) – vznik při topení a provozu automobilů. Denní dávka by neměla překročit 0,1 mg/m 3. Nárazová krátkodobá dávka 0,3 mg/m 3. Koncentrace 0,5 mg/m 3 způsobuje spasmus bronchů a bronchiolů. Oxidy dusíku (No x ) – vznik při topení a provozu automobilů. Denní dávka by neměla překročit 0,1 mg/m 3. Nárazová krátkodobá dávka 0,3 mg/m 3. Koncentrace 0,5 mg/m 3 způsobuje spasmus bronchů a bronchiolů. Ozon (O 3 ) - ve výškách okolo 20-30km tvoří ozonovou vrstvu – ochrana před UV zářením. Koncentrace ozonu se vyjadřuje v Dobsonových jednotkách. Ozon (O 3 ) - ve výškách okolo 20-30km tvoří ozonovou vrstvu – ochrana před UV zářením. Koncentrace ozonu se vyjadřuje v Dobsonových jednotkách. - ozonová vrstva je ničená přírodními vlivy, především sopečnými plyny - exhalacemi – freony - koncentrace nad antarktidou je 50% - ozonová díra

18 Vliv záření Zářením rozumíme šíření energie, která není vázána na prostředí, kterým prochází Zářením rozumíme šíření energie, která není vázána na prostředí, kterým prochází Z hlediska ekologie člověka rozlišujeme následující záření: Z hlediska ekologie člověka rozlišujeme následující záření: - elekromagnetické - ionizující - UV - infračervené

19 Elektromagnetické Biologické účinky závisí na vlnové délce, energetickém kvantu fotonů a hustotě proudu fotonů

20 Ionizující záření Schopnost měnit atomy látky, kterou prochází na ionty. Destruuje chemické procesy v buňce. Nejnebezpečnější je záření gama. Stejné vlastnosti má RTG. Vliv na DNA – vznik mutací, nebezpečí vzniku rakovin

21 Ultrafialové záření -Velká část je pohlcována ozonovou vrstvou -Působí na kůži a oči. V silných dávkách popáleniny a puchýře -Podíl na tvorbě vitamínu D -Při opalování dochází k tvorbě melaninu – jeho migrace k povrchu – zvyšování pohlcování UV. Množství záleží na intenzitě UV. Největší pigmentace obyvatelé Súdánu. Ve středních šířkách je vysoká pigmentace nevýhodná.

22 Infračervené Zvyšuje kinetickou energii molekul a teplotu tkání. Sluneční záření obsahuje cca 60%. Nebezpečí vzniku úžehu.

23 Zemní záření Různý původ Různý původ - radioaktivní zdroje – smolinec - tektonické poruchy – geopatogenní zóny - podzemní prameny – geopatogenní zóny Geopatogenní zóny jsou pásy táhnoucí se podél geologických zlomů nebo podél podzemní vody. Geopatogenní zóny jsou pásy táhnoucí se podél geologických zlomů nebo podél podzemní vody.

24 Atmosférická elektřina Zásadní vliv na zdravotní stav člověka Zásadní vliv na zdravotní stav člověka Mezi ionosférou a povrchem země vzniká elektrické pole – průměrná intenzita 8 V/m Mezi ionosférou a povrchem země vzniká elektrické pole – průměrná intenzita 8 V/m V budovách v jejichž stěnách je značný podíl kovu je toto el. pole rušeno V budovách v jejichž stěnách je značný podíl kovu je toto el. pole rušeno Ionty v atmosféře – kladné a záporné Ionty v atmosféře – kladné a záporné Poměr – 750+ / 650- na m 3 Poměr – 750+ / 650- na m 3 Čím je poměr unipolárnější, tím jsou projevy na lidský organizmus horší Čím je poměr unipolárnější, tím jsou projevy na lidský organizmus horší Větrání, vodopády Větrání, vodopády

25 Vliv hluku Hluk je definován jako zvuky, které člověku přicházejí nevhod a ruší jeho pohodu. Hluk je definován jako zvuky, které člověku přicházejí nevhod a ruší jeho pohodu. Citlivost sluchového aparátu – Hz Citlivost sluchového aparátu – Hz Práh bolestivosti 120 dB Práh bolestivosti 120 dB Nespecifické účinky, při vysokých intenzitách zvracení, závratě Nespecifické účinky, při vysokých intenzitách zvracení, závratě

26 Vliv hluku 0-30 db – intenzita hluku v normálních zdravých podmínkách – pohyb, déšť, hovor (vyjma konverzace dvou a více pedagogů) 0-30 db – intenzita hluku v normálních zdravých podmínkách – pohyb, déšť, hovor (vyjma konverzace dvou a více pedagogů) dB – relativní hluk – práce v otevřených provozech – továrny dB – relativní hluk – práce v otevřených provozech – továrny dB – uzavřené výrobní haly, může vyvolat neurotické poruchy dB – uzavřené výrobní haly, může vyvolat neurotické poruchy dB – absolutní hluk – poškození sluchového ústrojí, práh bolestivosti dB – absolutní hluk – poškození sluchového ústrojí, práh bolestivosti

27 Reakce organizmu na změnu prostředí Reakce člověka na změny prostředí jsou: Reakce člověka na změny prostředí jsou: - reakce - adaptace - deformace

28 Reakce Rychlá fyziologická změna, odehrává se v řádech vteřin až minut Trvá-li podnět dostatečně dlouho může dojít na základě zpětnovazebných informací k adaptaci

29 Adaptace Biologicky výhodné změny vedoucí k zachování homeostázy Biologicky výhodné změny vedoucí k zachování homeostázy Mohou probíhat na všech úrovních – molekulární až ekosystémové Mohou probíhat na všech úrovních – molekulární až ekosystémové Čas adaptace je různý Čas adaptace je různý Schopnost aklimatizace je jednou z nejdůležitějších vlastností člověka Schopnost aklimatizace je jednou z nejdůležitějších vlastností člověka Aklimatizace se projeví změnou životních limitů Aklimatizace se projeví změnou životních limitů Rezistentní adaptace – rozšiřující hranice přežití Rezistentní adaptace – rozšiřující hranice přežití Kapacitní – zachování schopnosti rozmnožování Kapacitní – zachování schopnosti rozmnožování

30 Adaptace fylogenetické Změna genetického kódu Změna genetického kódu Vede ke vzniku druhů - speciace Vede ke vzniku druhů - speciace Reprodukční bariéry Reprodukční bariéry Konvergentní X divergentní vývoj Konvergentní X divergentní vývoj konvergence – stejný znak u různých druhů divergence - adaptivní radiace – stejný druh, různé znaky

31 Fylogenetické adaptace Genetické důkazy antropogeneze Přestavby v karyotypu Přestavby v karyotypu Gibbon 2n = 44 Gibbon 2n = 44 Člověk 2n = 46 Člověk 2n = 46 Šimpanz, gorila, orangutan 2n= 48 Šimpanz, gorila, orangutan 2n= 48 Chromozom – DNA – veškerá informace Chromozom – DNA – veškerá informace - chromatidy, centromera - chromatidy, centromera - metacentrický, submetacentrický, aktrocentrický - metacentrický, submetacentrický, aktrocentrický Vývojová linie vedoucí k člověku – sloučení dvou akrocentrických chromozomů do jednoho metacetrického = reprodukční bariéra Vývojová linie vedoucí k člověku – sloučení dvou akrocentrických chromozomů do jednoho metacetrického = reprodukční bariéra

32 Ontogenetické adaptace Dochází k nim ve fázích růstu a vývoje individua Dochází k nim ve fázích růstu a vývoje individua Organizmus je schopen dosáhnout nových, vhodných vlastností Organizmus je schopen dosáhnout nových, vhodných vlastností Vývojová homeostáza, plasticita Vývojová homeostáza, plasticita

33 Fyziologické adaptace Pracují na základě feedbacku Pracují na základě feedbacku Při nedostatečném množství podnětů klesá adaptační schopnost organizmu Při nedostatečném množství podnětů klesá adaptační schopnost organizmu Imunitní mechanizmy Imunitní mechanizmy Uskutečňují se pouze v rámci genotypu jedince Uskutečňují se pouze v rámci genotypu jedince Projevují se realizací fenotypu – konkrétní formy genu Projevují se realizací fenotypu – konkrétní formy genu Adaptabilita je dána bohatostí genetického potenciálu a schopností jeho vyžití Adaptabilita je dána bohatostí genetického potenciálu a schopností jeho vyžití

34 Fyziologické adaptace Mechanizmus vzniku adaptace Mechanizmus vzniku adaptace stres – poplachová reakce (rezervy)-adaptace - přesáhne–li stres adaptační možnosti individua, dochází k deformaci – maladaptaci Sportovní trénink není nic jiného než neustálý cyklus stresu a adaptace Přetrénování nastává ve chvíli, kdy tréninkové zatížení přesáhne adaptační možnosti sportovce

35 Fyziologické adaptace Mechanizmus stresové reakce je zakódován v genetickém programu jedince Mechanizmus stresové reakce je zakódován v genetickém programu jedince V průběhu evoluce se změnil jen nepatrně V průběhu evoluce se změnil jen nepatrně Stresová reakce je spojena především s tvorbou rezerv Stresová reakce je spojena především s tvorbou rezerv Současné stresory především sociálně psychologické Současné stresory především sociálně psychologické

36 Kulturní adaptace Na změny prostředí reaguje člověk změnou svého chování Na změny prostředí reaguje člověk změnou svého chování Kultura zahrnuje vše co člověk v průběhu existence vytvořil Kultura zahrnuje vše co člověk v průběhu existence vytvořil Kulturní adaptace není vlastní jedinci, nýbrž celé populaci Kulturní adaptace není vlastní jedinci, nýbrž celé populaci Na kulturu člověka můžeme pohlížet globálně, či lokálně – různé domorodé kultury, Na kulturu člověka můžeme pohlížet globálně, či lokálně – různé domorodé kultury, Neexistuje nadřazená resp. podřazená kultura, lepší či horší Neexistuje nadřazená resp. podřazená kultura, lepší či horší Interakce kultur, difúze kultur, Interakce kultur, difúze kultur, Zrychlování kulturního vývoje – adaptace na technosféru, podstatou rekreace je návratem k činnostem, kterým byl člověk miliony let adaptován Zrychlování kulturního vývoje – adaptace na technosféru, podstatou rekreace je návratem k činnostem, kterým byl člověk miliony let adaptován

37 Habituální bipedie Ranní hominidé pravděpodobně využívali všech forem lokomoce souvislost s potravním oportunismem – schopnosti využívat všechny možnosti obstarání potravy Ranní hominidé pravděpodobně využívali všech forem lokomoce souvislost s potravním oportunismem – schopnosti využívat všechny možnosti obstarání potravy

38 Teorie přechodu k bipedii Hypotéza ekologického vývoje: bipedie souvisí s lepší schopností orientace v novém prostředí stepí a savan. Přechod k bipedii je dán přechodem k terestrálnímu způsobu života. Ovšem!!! – žádný známý živočich nepřešel při změně ekosystému k bipedii. Hypotéza ekologického vývoje: bipedie souvisí s lepší schopností orientace v novém prostředí stepí a savan. Přechod k bipedii je dán přechodem k terestrálnímu způsobu života. Ovšem!!! – žádný známý živočich nepřešel při změně ekosystému k bipedii. Hypotéza kulturního vývoje: V souvislosti využívání nástrojů stoupá nutnost na uvolnění horních končetin. Hypotéza kulturního vývoje: V souvislosti využívání nástrojů stoupá nutnost na uvolnění horních končetin.

39 Teorie přechodu k bipedii Přechod se neodehrál najednou Přechod se neodehrál najednou Proběhl postupně v několika stádiích Proběhl postupně v několika stádiích Polární a silně polární kvadrupedie, brachiace, semibrachiace, bipedie

40 Příklady adaptací k bipedii

41 POROVNÁNÍ KOSTRY ŠIMPANZE A ČLOVĚKA Kostra šimpanze, přizpůsobená ke kotníkové chůzi kostra člověka, nesoucí četná přizpůsobení k naučené chůzi po dvou (habituální bipedie) 1.Velká a klenutá mozkovna 2.Hlava je držena v rovnováze, lebka je zakloubena kolmo na první obratel páteře 3.Horní (proximální ) kloubní hlavice kosti stehenní je zvětšená, zesílená a zakloubená v jamce kyčelního kloubu, krček nesoucí kulovitou kloubní hlavici svírá s podélnou osou těla kosti stehenní úhel přibližně 120° 4.Ruce mají prodloužený palec, konečky prstů charakterizuje zvýšená citlivost, jednotlivé články prstů jsou rovné, nezakřivené 5.Kost stehenní je prodloužená a zesílená 6.Kloubní plochy kolenního kloubu jsou zvětšené Noha tvoří sklenutou strukturu s neoponovatelným 7.palcem, zbývající Prsty nohy jsou malé, krátké a rovné 8.Řezáky jsou zmenšené, špičáky malé, stoličky a zuby třenové velké a pokryté tlustou sklovinou Předloktí je zkrácené 9.Pánev je krátká a široká

42 ,5 25 ?10 0, ,5 1,8 (čas v milionech let): Různé části naší kostry byly tvarovány v rozdílných údobích našich evolučních dějin. Klenutá mozkovna je naším nejranějším výdobytkem - zakulatila se do dnešní podoby asi před lety, zato uzavřená očnice od spánkové jámy (vzniklá před 40 miliony let)a základní zubní vzorec (35 milionů let starý) patří zřejmě k nejstarším. Zbývající kosterní struktury se tvořily v tomto velkém časovém rozsahu v pořadí patrném na obrázku. Dědictví anatomie Formování částí kostry v průběhu fylogeneze

43 1.velký a střední sval hýžďový 2.malý sval hýžďový 3.svaly a šlach zadní strany stehna (hamstrings) 4.čtyřhlavý sval stehenní 5.trojhlavý sval lýtkový

44 Další adaptace k bipedii Bederní lordóza Bederní lordóza Kyfóza os sacrum Kyfóza os sacrum Kolodiafizární úhel Kolodiafizární úhel Torzní úhel Torzní úhel Pravý úhel nohy a kostí bérce Pravý úhel nohy a kostí bérce Silný neoponující palec v rovnovážném, postavení Silný neoponující palec v rovnovážném, postavení Zvětšená pata Zvětšená pata Klenby nožní Klenby nožní Oploštělý hrudník Oploštělý hrudník Zkrácená horní končetina Zkrácená horní končetina Posun foramen magnum Posun foramen magnum

45 Bipedie – velmi efektivní a energeticky nenáročná

46 Postura - pohyb Posturou začíná každý pohyb – fixační funkce Posturou začíná každý pohyb – fixační funkce Funkce postrurálních svalů Funkce postrurálních svalů Kvalita držení těla je dána postavením páteře v rovině vertikální ve vztahu k rovinám sagitální, horizontální a frontální Kvalita držení těla je dána postavením páteře v rovině vertikální ve vztahu k rovinám sagitální, horizontální a frontální Ke globálním změnám držení těla dochází v průběhu prvního roku života. Základní tělesné schéma se ukončuje v 6. měsíci –páteř napřímena sagitálně. V dalších měsících vývoj ke zkříženému motorickému vzoru

47 Ideální tělesné schéma ve 3. měsíci. Základna je tvořena třemi vrcholy: symfýza, med. epikondyly humeru. Neideální postura se projevuje: reklinací hlavy, chybné křivky páteře, kraniálně směřující klíční kosti, vnitřní rotace ramen, ventrální flexe ramen, plantovalgozita hlezna, zborcené klenby nožní

48 Funkční rozdělení pohybové soustavy Základní životní funkce – respirační systém, nutrice Základní životní funkce – respirační systém, nutrice Antigravitační systém- posturální svaly Antigravitační systém- posturální svaly Změna polohy těla – lokomoční funkce Změna polohy těla – lokomoční funkce Změna zevního prostředí – člověk se nejen přizpůsobuje, ale také záměrně mění své životní prostředí Změna zevního prostředí – člověk se nejen přizpůsobuje, ale také záměrně mění své životní prostředí Přenos informací – řeč, nonverbální komunikace Přenos informací – řeč, nonverbální komunikace

49 Faktory ovlivňující vývoj motoriky Genetické Genetické Intrauterinní – gravidita, porod Intrauterinní – gravidita, porod Průběh motorické ontogeneze – způsob životního režimu Průběh motorické ontogeneze – způsob životního režimu Vlivy zevního prostředí – psychika, nemocnost Vlivy zevního prostředí – psychika, nemocnost

50 Z hlediska vývoje motoriky Intrauterinní – vodní prostředí, nízký vliv gravitace, generace bazálních rámcových pohybů – geneticky fixovaných Intrauterinní – vodní prostředí, nízký vliv gravitace, generace bazálních rámcových pohybů – geneticky fixovaných Extrauterinní – po porodu – gravitace – informace z proprioreceptorů Extrauterinní – po porodu – gravitace – informace z proprioreceptorů - pohybové chování získané učením na základě geneticky fixovaných vzorů

51 Proces vzniku motorického chování Zkoušení při navazování kontaktů mezi vlastním tělem a zevním prostředím Zkoušení při navazování kontaktů mezi vlastním tělem a zevním prostředím Napodobování rodičů a jedinců v okolí Napodobování rodičů a jedinců v okolí Cvičení, opakování, trénink Cvičení, opakování, trénink

52 Proces vzniku motorického chování Vývoj posturální motoriky spojený s úchopovou funkcí, fixace „zajímavých“ objektů, pokusy o uchopení, vnímání okolního prostoru, tendence dosažení objektu určitou lokomocí. Řízeno aktivitou limbického systému. Vývoj posturální motoriky spojený s úchopovou funkcí, fixace „zajímavých“ objektů, pokusy o uchopení, vnímání okolního prostoru, tendence dosažení objektu určitou lokomocí. Řízeno aktivitou limbického systému. Opření o končetinu, otáčení, plazení, lezení, vertikalizace, lokomoce s oporou i bez do 1. roku. Opření o končetinu, otáčení, plazení, lezení, vertikalizace, lokomoce s oporou i bez do 1. roku. Vývoj bipedální lokomoce ukončen kolem 3. roku – stoj na jedné noze. Vývoj bipedální lokomoce ukončen kolem 3. roku – stoj na jedné noze. !! Potlačení zvídavosti a pohybová deprivace vede nedokonalému pohybovému projevu v dospělosti!!!

53 Proces vzniku motorického chování Vývoj jemné motoriky ukončen v 6. letech – dokončeno zrání cerebella – nutné pro rozvoj nejvyššího stupně svalové koordinace – psaní Vývoj jemné motoriky ukončen v 6. letech – dokončeno zrání cerebella – nutné pro rozvoj nejvyššího stupně svalové koordinace – psaní Hypokinéza v průběhu ontogeneze vede k psychofyzické nerovnováze – příznačné pro současnou dobu – HOMO SEDENTARIUS Hypokinéza v průběhu ontogeneze vede k psychofyzické nerovnováze – příznačné pro současnou dobu – HOMO SEDENTARIUS

54 Pohyb člověka - životně důležitý ekologický faktor z hlediska autekologického, demekologického i synekologického Současný moderní člověk = Homo sapiens sedentarius  zkrácení určitých svalových skupin

55 Růstové křivky některých systémů organizmu

56 Senzitivní období pro rozvoj motorických schopností

57 Schéma vývoje motorických schopností

58 Společné působení jednotlivých motorických schopností na výkonnost celého těla

59 Lidská noha a její adaptační systémy

60 Vývoj pánevního komplexu a kostry nohy

61 Schéma zatížení nohy A B SATICKÝ TROJÚHELNÍK: A – rozložení zatížení na plosce nohy B – zatížení nohy ve stoji

62 A B C A – vnitřní a zevní část klenby B – příčná klenba v úrovni Lisfrankova kloubu C – vnitřní (1) a zevní (2) oblouk klenby (1) KLENBY NOŽNÍ: Mechanismy udržující klenbu nohy A – působí zatížení nohy B – výslednice tahů svalů bérce C – ligamenta nohy pomáhající udržovat klenby 1–5 směry tahů svalů A B C 1 2

63 TYP NOHOU A1, A2obvyklé typy řecké nohy A3řecký typ s neobvykle dlouhými prsty B1, B2obvyklé typy egyptské nohy B3hypertrofie palce u egyptské nohy C1, C2obvyklé typy kvadratické nohy C3kvadratická noha s hypertrofií malých prstů D1metatarzofalangeální převaha u řerkého typu nohy D2krátký I. metatarz u egyptského typu D3metatarzofalangeální převaha u egyptského typu

64 Otlaky u kladívkovitých prstů 1 – dorzální otlak (cavus) nad PIP kloubem 2 – otlak na bříšku prstu 3 – plantární otlak pod hlavičkou metatarzu Otisky nohou při různém stupni vytvoření nebo poškození klenby nožní 1 – vysoce klenutá noha (pes cavus), za hranicí normálu 2 – zvýšené klenutí nohy 3 – noha normálně klenutá 4 – plochá noha (pes planus) 5 – těžký stupeň ploché nohy vnitřním okrajem k podložce (pes planovalgus)

65 A BC STAV KLENBY NOŽNÍ: Pohled z mediální roviny A – noha normálně klenutá B – noha plochá C – statický trojúhelník D – zobrazení nohy normálně klenuté s kostrou nohy D A B C TYP NOHY A – egyptská B – široká C – antická

66 Pohyby nohou kolem podélné a svislé osy A – supinace a addukce B – pronace a abdukce A B dorsální flexe plantární flexe 30° 50° B A

67 Svaly bérce

68 Krátké svaly nohy

69 Hallux valgus na dospělé noze Podélná klenba nožní A – Stanovení podle Chippauxe pomocí indexu a. 100/b (a – nejužší úsek klenby nožní, b – nejširší úsek klenby nožní) B – Stanovení klenby podle Schwarze a Clarka. Úhel je mezi tečnou vnitřního okraje chodidla a místem maximálního vykrojení klenby a b  A B

70 Klenba nožní – metody vyšetření

71 A B C D TYPY CHŮZE A – špičkami přímo dopředu B – špičkami od sebe C – indiánská chůze D – chůze špičkami k sobě

72

73 Evoluce člověka z hlediska potravní strategie

74 Evoluce života Vznik života datován 3,5 mld. BP Vznik života datován 3,5 mld. BP -Teorie samoorganizace -Samoorganizace molekul – voda, lipidy -Vznik membrán -Teorie biofotonů – komunikace molekul -Prokaryota, endosymbiózy, semiautonomní organely, eukaryta

75 Evoluce života na zemi ČÁST I.

76 Evoluce života na zemi ČÁST II.

77 Evoluce člověka - života Buňka – 2 mld. BP Buňka – 2 mld. BP Mnohobuněční živočichové vznikali z bičíkovců, datace – proterizoikum Mnohobuněční živočichové vznikali z bičíkovců, datace – proterizoikum První primáti 70 mil. BP První primáti 70 mil. BP Purgatorius ceratops

78 „Starší“ teorie vzniku člověka Sumerská báje – uhněten z hlíny Sumerská báje – uhněten z hlíny Staroegypťané – bůh Chanúm na hrnčířském kruhu Staroegypťané – bůh Chanúm na hrnčířském kruhu Podle křesťanské nauky je člověk stvořen z prachu jemuž byl vdechnut život Podle křesťanské nauky je člověk stvořen z prachu jemuž byl vdechnut život Podle Polynézanů byl člověk tvořen z hlíny smíchané s krví. Charakter člověka závisí na použité krvi. Podle Polynézanů byl člověk tvořen z hlíny smíchané s krví. Charakter člověka závisí na použité krvi.

79 Evoluce člověka

80 Homo computerus

81 Evoluce člověka První primáti se vyvinuli na severní polokouli ve vlhkém prostředí tropických lesů, postupně migrovali do Afriky a Ameriky – Eurasie byla spojena s Amerikou v oblasti Beringovi úžiny, s Afrikou v oblasti Suezu. První primáti se vyvinuli na severní polokouli ve vlhkém prostředí tropických lesů, postupně migrovali do Afriky a Ameriky – Eurasie byla spojena s Amerikou v oblasti Beringovi úžiny, s Afrikou v oblasti Suezu. Po přerušení spojení mezi světadíly došlo k izolaci a zniku dvou větví: Po přerušení spojení mezi světadíly došlo k izolaci a zniku dvou větví: Amerika Platyrrhiny Afrika Catarrhiny

82 Evoluce člověka Floresiensis

83 Vývoj lebky

84 Vývoj potravních strategií

85

86 Australopithecus - vegetarián  F rugivorní, důkaz na základě charakteru zubních plošek  Označovaní jako homodontní linie – veliké stoličky

87 Masožravost a její důsledky Homo habilis 2,2-1,6 mil. BP  Homo habilis 2,2-1,6 mil. BP  Přechod k masožravosti postupný  Nálezy po nástrojích na kostech  Oblázková kultura  Využívání nástrojů – jednorázových později trvalých později trvalých  Killing sites, nástroje zahodil  Dělba práce a sociální hierarchie

88 Masožravost a její důsledky Homo erectus (1,9-0,4 BP) Více energie, možnost expanze Vynález ohně Zvýšení energetického zisku z potravy Vytápění obydlí – možnost osídlení chladných oblastí

89

90 Neolitická revoluce Počátky zemědělství tis. BP Počátky zemědělství tis. BP Chování zvířat i pěstování rostlin Chování zvířat i pěstování rostlin Sociální změny Sociální změny Vznik nadbytku potravin Vznik nadbytku potravin Změna postoje k přírodě k životnímu prostředí Změna postoje k přírodě k životnímu prostředí Vazba na lokalitu Vazba na lokalitu

91 Neolitická revoluce - důsledky Změna složení potravy Změna složení potravy „Lovecký“ jídelníček – 400g proteinů, 150g lipidů, 50g sacharidů „Lovecký“ jídelníček – 400g proteinů, 150g lipidů, 50g sacharidů Člověk buď hladověl nebo se přejídal Člověk buď hladověl nebo se přejídal Člověk má velkou adaptivní kapacitu s různou hormonální regulací Člověk má velkou adaptivní kapacitu s různou hormonální regulací Pokles pestrosti Pokles pestrosti Absence některých látek – nemoci beri – beri (B1), pelarga (kys. nikotinová) Absence některých látek – nemoci beri – beri (B1), pelarga (kys. nikotinová) OBEZITA – produkce potravin do zásoby OBEZITA – produkce potravin do zásoby

92 Metabolické adaptace Kosmopolitní rozšíření člověka Kosmopolitní rozšíření člověka Různá dostupnost potravinových zdrojů Různá dostupnost potravinových zdrojů Eskymáci pojídají syrové maso a olej, vegetariáni nahrazují nedostatek bílkovin a tuků konzumací sójových produktů Eskymáci pojídají syrové maso a olej, vegetariáni nahrazují nedostatek bílkovin a tuků konzumací sójových produktů Adaptační tolerance má hranice !!! Adaptační tolerance má hranice !!! Ročně umírá mil. lidí na nedostatečnou výživu – nedostatek aminokyselin a esenciálních aminokyselin Ročně umírá mil. lidí na nedostatečnou výživu – nedostatek aminokyselin a esenciálních aminokyselin

93 Cesta člověka na vrchol trofické pyramidy Velmi široká ekologická nika Velmi široká ekologická nika Zasahování do ekologických nik jiných živočichů Zasahování do ekologických nik jiných živočichů Po vymření velkých savců – hlad, zemědělství Po vymření velkých savců – hlad, zemědělství Snaha přizpůsobit okolí svým potřebám Snaha přizpůsobit okolí svým potřebám Decimování celých živočišných druhů Decimování celých živočišných druhů Rezidua a jejich kumulace na různých etážích trofických pyramid – dusičňany, Cd, Pb, Hg, As, Rezidua a jejich kumulace na různých etážích trofických pyramid – dusičňany, Cd, Pb, Hg, As,

94 Potrava, zdraví Nové zdroje Nové zdroje Racionální výživa Racionální výživa Potravinové doplňky Potravinové doplňky Vycházet z evolučních hledisek Vycházet z evolučních hledisek

95 Ekologie pedagogického procesu

96 Ekologické faktory ovlivňující kvalitu pedagogického procesu Délka vyučovací hodiny Délka vyučovací hodiny - biorytmy, růst únavy v průběhu vyučování - biorytmy, růst únavy v průběhu vyučování - délka přestávek - kolísání pracovní výkonnosti v závislosti na počtu hodin počtu hodin Zevní faktory Zevní faktory - mikroklima třídy - hluk - statická námaha - osvětlení

97 Délka vyučovací hodiny 45 min., ke konci dochází k prudkému poklesu výkonnosti 45 min., ke konci dochází k prudkému poklesu výkonnosti Udržení pozornosti závisí na věku Udržení pozornosti závisí na věku let cca 20min let cca 25 min let cca 30 min Záleží na metodách, formách, náročnosti učiva, schopnostech učitele, Záleží na metodách, formách, náročnosti učiva, schopnostech učitele, Vyučovací hodina má dvouvrcholovou křivku Vyučovací hodina má dvouvrcholovou křivku Vyučovací procesy jsou energeticky velmi náročné Vyučovací procesy jsou energeticky velmi náročné

98 Zevní faktory Teplota – °C, (18-22°C při 50% relativní vlkosti), tělocvična 16°C, Teplota – °C, (18-22°C při 50% relativní vlkosti), tělocvična 16°C, Záleží na množství CO 2, ionizaci a znečištění vzduchu Záleží na množství CO 2, ionizaci a znečištění vzduchu Záporné ionty – baloelektrický jev, množství klesá a se znečištěním, kouřením… Záporné ionty – baloelektrický jev, množství klesá a se znečištěním, kouřením… Kladné ionty: snižování produkce serotoninu, migrény, deprese – vazba serotoninu na presynaptické membráně Kladné ionty: snižování produkce serotoninu, migrény, deprese – vazba serotoninu na presynaptické membráně Agonisté serotininu LSD, psilocybin – psilocybe selimanceta (p. bohemica) Agonisté serotininu LSD, psilocybin – psilocybe selimanceta (p. bohemica)

99 Zevní faktory Hluk Přípustná hladina 49-45dB Přípustná hladina 49-45dB 60dB působí negativně na autonomní systém 60dB působí negativně na autonomní systém 90 dB poškozuje sluch 90 dB poškozuje sluch Víc jak 120 dB poškozuje sluch Víc jak 120 dB poškozuje sluch Statická námaha Dlouhodobé sezení, udržování polohy Dlouhodobé sezení, udržování polohy Ortopedické vady Ortopedické vady Lavice neodpovídají proporcím Lavice neodpovídají proporcím Únava způsobuje motorický neklid Únava způsobuje motorický neklid

100 Zevní faktory Osvětlení Intenzita osvětlení by nemela klesnout pod 150 Lx Intenzita osvětlení by nemela klesnout pod 150 Lx Kreslírny a laboratoře 250 Lx Kreslírny a laboratoře 250 Lx Vzdálenost zraku při čtení a psaní cm – ohnisková vzdálenost oka Vzdálenost zraku při čtení a psaní cm – ohnisková vzdálenost oka Špinavá okna snižují intenzitu osvětlení až o 60% Špinavá okna snižují intenzitu osvětlení až o 60% Barvy: červená – vitalita a sexuální energie, oranžová a žlutá – trávení, zelená - uklidňuje emoce, modrá – ovlivňuje dýchání Barvy: červená – vitalita a sexuální energie, oranžová a žlutá – trávení, zelená - uklidňuje emoce, modrá – ovlivňuje dýchání

101 Biorytmy Pomáhají udržet homeostázu Pomáhají udržet homeostázu Jsou zakořeněny v podstatě organizmu Jsou zakořeněny v podstatě organizmu Křivka výkonnosti – cirkadiánní rytmus Střídání aktivity a útlumu je charakteristické pro většinu denních obratlovců Střídání aktivity a útlumu je charakteristické pro většinu denních obratlovců U člověka má křivka pro různé věky stejný tvar, ale různou amplitudou U člověka má křivka pro různé věky stejný tvar, ale různou amplitudou

102 Kolísání výkonnosti v průběhu dne Faktory: kvalita a délka spánku, režim dne Faktory: kvalita a délka spánku, režim dne Optimální aktivita mezi 8-11 hodinou ranní, nejhlubší pokles mezi hodinou, mírý vzestup hod. potom trvalý pokles s minimem ve 3 hod Optimální aktivita mezi 8-11 hodinou ranní, nejhlubší pokles mezi hodinou, mírý vzestup hod. potom trvalý pokles s minimem ve 3 hod Nejobtížnější předměty by měly být zařazovány na období nejvyšší výkonnosti Nejobtížnější předměty by měly být zařazovány na období nejvyšší výkonnosti Počty hodin: první třída 4, vyšší třídy 5, efektivnost 6.a 7. hodiny bez předchozí delší přestávky je diskutabilní Počty hodin: první třída 4, vyšší třídy 5, efektivnost 6.a 7. hodiny bez předchozí delší přestávky je diskutabilní

103 Přestávky Délka přestávek určena experimentálně Délka přestávek určena experimentálně 1903 prodloužena přestávka z 5 na 10 min prodloužena přestávka z 5 na 10 min. Důležitá je náplň přestávek – aktivní odpočinek Důležitá je náplň přestávek – aktivní odpočinek Zvýšit intenzitu fyziologických funkcí Zvýšit intenzitu fyziologických funkcí Pobyt na čerstvém vzduchu Pobyt na čerstvém vzduchu

104 Pracovní týden „Nejvýkonnější“ den v týdnu je úterý, ve středu by nemělo být odpolední vyučování „Nejvýkonnější“ den v týdnu je úterý, ve středu by nemělo být odpolední vyučování Ve čtvrtek stoupá výkonnost Ve čtvrtek stoupá výkonnost Odpolední vyučování by mělo být řazeno na úterý a čtvrtek, ale ne delší než hodin. Odpolední vyučování by mělo být řazeno na úterý a čtvrtek, ale ne delší než hodin. V průběhu roku – maximum v březnu, pokles po zimě – nejvyšší nemocnost V průběhu roku – maximum v březnu, pokles po zimě – nejvyšší nemocnost


Stáhnout ppt "Ekologie člověka. EKOLOGIE ≠ OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ."

Podobné prezentace


Reklamy Google