Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Globální problémy lidstva Ing. Jana Šašková

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Globální problémy lidstva Ing. Jana Šašková"— Transkript prezentace:

1 Globální problémy lidstva Ing. Jana Šašková

2 Historický vývoj vztahů člověka a prostředí

3 Člověk součástí ekosystému asi 2 miliony let většinu času jako každý jiný živočichvětšinu času jako každý jiný živočich stavba obydlí stavba obydlí lov a sběr lov a sběr lidská populacelidská populace málo početná málo početná neměla prostředky k přetváření neměla prostředky k přetváření před několika tisíci lety začal člověk více zasahovat do svého životního prostoru před několika tisíci lety začal člověk více zasahovat do svého životního prostoru nejzávažnější zásahy a poškození v 19. a hlavně 20. stoletínejzávažnější zásahy a poškození v 19. a hlavně 20. století

4 Faktory které zvýšily vliv člověka na prostředí Růst populace Od 17. století Od 17. století Rozvoj zemědělstvíRozvoj zemědělství Schopnost uživit více lidí Schopnost uživit více lidí Brambory – konec hladomorům Brambory – konec hladomorům Zvyšující se úroveň lékařství a hygienyZvyšující se úroveň lékařství a hygieny Utlumení moru a jiných epidemií Utlumení moru a jiných epidemií Na počátku našeho letopočtu 200 miliónů obyvatelNa počátku našeho letopočtu 200 miliónů obyvatel 1650 – 500 mil.1650 – 500 mil – 2,4 mld.1950 – 2,4 mld – 6 mld.2000 – 6 mld. Rozložení populace není rovnoměrnéRozložení populace není rovnoměrné 60 % v Asii 60 % v Asii Nejvíce přibýváNejvíce přibývá 55 – 60 mil ročně55 – 60 mil ročně Evropa a severní Amerika stagnuje Evropa a severní Amerika stagnuje Nárůst populaceNárůst populace Větší nároky na množství potravy, spotřebních věcí, obydlí a území, dopravy Větší nároky na množství potravy, spotřebních věcí, obydlí a území, dopravy Růst intelektuálních schopností nárůst materiálních prostředků nárůst materiálních prostředků Rozvoj zemědělství, výrobních procesů, dopravy atd. Rozvoj zemědělství, výrobních procesů, dopravy atd. Rozvoj výrobních i jiných procesů → zvýšení čerpání přírodních zdrojů Rozvoj výrobních i jiných procesů → zvýšení čerpání přírodních zdrojů Rozvoj bez ohledu na přírodní zákonitosti Rozvoj bez ohledu na přírodní zákonitosti Čerpání ropy, těžba rud, těžba uhlí, spotřeba vody

5 Historický vývoj Pravěk Člověk se řídí přírodními zákonitostmi Člověk se řídí přírodními zákonitostmi Žije na vhodných územíchŽije na vhodných územích V malých skupinkáchV malých skupinkách Živí se lovem a sběremŽiví se lovem a sběrem Co uloví, to bezezbytku využijeCo uloví, to bezezbytku využije Zásahy do ekosystému nevedly k narušení přírodních procesů a rovnováhyZásahy do ekosystému nevedly k narušení přírodních procesů a rovnováhyStarověk Rozvoj zemědělství a pastevectví Rozvoj zemědělství a pastevectví Budování větších sídel Budování větších sídel Těžba rud Těžba rud Těžba dřeva – stavba lodí a obydlí Těžba dřeva – stavba lodí a obydlí Rozsáhlá odlesnění Vodní a větrná eroze Změna vodního režimu a klimatu v krajině → vznik stepí a pouští Vede ke stagnaci či zániku některých civilizací Mezopotámie, Egypt, Palestina, Řecko a Řím U nás odlesnění Polabí a jižní Moravy Středověk Rozvoj zemědělství a stavba sídel Další odlesňování Rozvoj řemesel Rozvoj těžby surovin

6 Novověk do průmyslové revoluce stejné jako středověk do průmyslové revoluce stejné jako středověk od průmyslové revoluce v 18. stol od průmyslové revoluce v 18. stol zvětšování spotřebyzvětšování spotřeby dřevo – stavební materiál a palivo dřevo – stavební materiál a palivo těžba uhlí a ropy těžba uhlí a ropy těžba rud těžba rud rozvoj zemědělstvírozvoj zemědělství rozšiřování městrozšiřování měst osidlování nových územíosidlování nových území stavba nových komunikačních spojení a rozvoj dopravystavba nových komunikačních spojení a rozvoj dopravy železnice, lodě a později letadla železnice, lodě a později letadla tyto procesy měly za následek: tyto procesy měly za následek: poškození ekosystémůpoškození ekosystémů vysoušení mokřadů vysoušení mokřadů kácení tropických deštných lesů kácení tropických deštných lesů nadměrné spásání travních společenstev nadměrné spásání travních společenstev vyhubení mnoha druhů organismůvyhubení mnoha druhů organismů přímým působením člověka vyhubeno asi 115 druhů ptáků a 110 druhů savců přímým působením člověka vyhubeno asi 115 druhů ptáků a 110 druhů savců snížení stavu až ohrožení existence dalších druhůsnížení stavu až ohrožení existence dalších druhů změny jejich přirozeného prostředí změny jejich přirozeného prostředí přímý lov přímý lov rozšiřování jiných druhůrozšiřování jiných druhů krysa, prase atd. krysa, prase atd.

7 Růst lidské populace a přelidnění Viz historie vztahu člověka a ŽP Viz historie vztahu člověka a ŽP člověk na Zemi tis. letčlověk na Zemi tis. let změna jeho vztahu ke svému okolízměna jeho vztahu ke svému okolí Významné zlomyVýznamné zlomy zemědělská revoluce zemědělská revoluce průmyslová revoluce průmyslová revoluce 17. století17. století člověk se vymanil z přírodních podmínekčlověk se vymanil z přírodních podmínek začal budovat vlastní světzačal budovat vlastní svět technosféra = umělé prostředí technosféra = umělé prostředí potřebují surovinypotřebují suroviny pohodlí pohodlí negativní dopady negativní dopady

8 Růst lidské populace a přelidnění Dynamika růstu populace Dynamika růstu populace sigmoida = křivka tvaru Ssigmoida = křivka tvaru S Exponenciální růst zpomalen, když se populace přiblíží limitům prostředíExponenciální růst zpomalen, když se populace přiblíží limitům prostředí limitylimity surovinové zdroje surovinové zdroje nedostatek potravy a vody nedostatek potravy a vody nedostatek životního prostoru a další nedostatek životního prostoru a další přibližování limitům prostředípřibližování limitům prostředí větší množství úmrtí větší množství úmrtí Růst zastaven dosažením limitních hodnotRůst zastaven dosažením limitních hodnot lidská populace ve fázi rozvoje geometrickou řadoulidská populace ve fázi rozvoje geometrickou řadou kde leží hranice a kdy jich lidé dosáhnou? kde leží hranice a kdy jich lidé dosáhnou?

9 podminek.html&docid=nYXXqbhYLwDcdM&imgurl=http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/img/obr05.jpg&w=800&h=741&ei=nkJrT-PkIone4QTlr- yrBg&zoom=1&iact=hc&vpx=606&vpy=132&dur=1183&hovh=216&hovw=233&tx=135&ty=107&sig= &page=1&tbnh=121&tbnw=141&start=0&ndsp=16&ved=1t:429,r:3,s:0

10 Růst lidské populace a přelidnění explozivní nárůst počtu obyvatel během posledního století explozivní nárůst počtu obyvatel během posledního století v roce mil lidív roce mil lidí v r ,6 miliardyv r ,6 miliardy v r ,6 miliardv r ,6 miliard v r ,7 miliardyv r ,7 miliardy v r miliardv r miliard v r miliardv r miliard v r ,9 miliardv r ,9 miliard Roční přírůst obyvatelstva v průměru 1,7 % Roční přírůst obyvatelstva v průměru 1,7 % větší podíl v chudých státech světavětší podíl v chudých státech světa v bohatých trend klesající porodnostiv bohatých trend klesající porodnosti

11 Růst lidské populace a přelidnění v nejchudších zemích světa velký nárůst obyvatelstva v nejchudších zemích světa velký nárůst obyvatelstva důvodydůvody nedostatek finančních prostředků nedostatek finančních prostředků nízká vzdělanost nízká vzdělanost snaha získat levnou pracovní sílu snaha získat levnou pracovní sílu podpora pro stáří podpora pro stáří religiózní důvody religiózní důvody velká kojenecká úmrtnost a krátká průměrná délka životavelká kojenecká úmrtnost a krátká průměrná délka života chudý jihchudý jih Afrika, Jižní Amerika, některé státy Asie Afrika, Jižní Amerika, některé státy Asie

12 Růst lidské populace a přelidnění Zdravotní stav populace Zdravotní stav populace rozvojové zeměrozvojové země malárie (Afrika), žluté zimnice (Jižní Amerika), cholerou (Indie) či leprou (Indie, Afrika, Indonésie) malárie (Afrika), žluté zimnice (Jižní Amerika), cholerou (Indie) či leprou (Indie, Afrika, Indonésie) zdraví ohrožuje zdraví ohrožuje nedostatek nezávadných vodních zdrojůnedostatek nezávadných vodních zdrojů 1,7 mld. obyvatel planety nemá přístup k čisté vodě 1,7 mld. obyvatel planety nemá přístup k čisté vodě nedostatkem potravinnedostatkem potravin rozvinuté státyrozvinuté státy kardiovaskulární poruchy, psychická onemocnění, rakovina a obezita kardiovaskulární poruchy, psychická onemocnění, rakovina a obezita ohrožení zdraví ohrožení zdraví psychický stres, návykové látky, nezdravé stravování, špatný životní stylpsychický stres, návykové látky, nezdravé stravování, špatný životní styl

13 Růst lidské populace a přelidnění Rostoucí množství obyvatel Rostoucí množství obyvatel lokální působenílokální působení globální působeníglobální působení klimatické změny klimatické změny spojené s antropogenním znečištěním ŽPspojené s antropogenním znečištěním ŽP posílení skleníkového efektuposílení skleníkového efektu poškození ozónové vrstvypoškození ozónové vrstvy znečištění světového oceánuznečištění světového oceánu produkce odpadůprodukce odpadů kácení deštných pralesůkácení deštných pralesů omezování biodiverzityomezování biodiverzity exploatace přírodních zdrojů a dalšíexploatace přírodních zdrojů a další

14 Růst materiálové a energetické spotřeby přírodní zdroje přírodní zdroje složky životního prostředí sloužící k uspokojování potřeb člověkasložky životního prostředí sloužící k uspokojování potřeb člověka obnovitelné obnovitelné neobnovitelné neobnovitelné vyčerpatelnévyčerpatelné nevyčerpatelnénevyčerpatelné mohou být znehodnoceny mohou být znehodnoceny velké čerpání přírodních zdrojů velké čerpání přírodních zdrojů hlavně neobnovitelnéhlavně neobnovitelné způsobeny způsobeny nárůstem lidské populacenárůstem lidské populace nárůstem potřeb jednotlivcenárůstem potřeb jednotlivce

15 Růst materiálové a energetické spotřeby spotřeba spotřeba potravinypotraviny vodavoda energieenergie minerály a nerostyminerály a nerosty ropa, uhlí, zemní plyn ropa, uhlí, zemní plyn kovy kovy bohatý Sever bohatý Sever 20 % světové populace20 % světové populace 80 % energie a surovin80 % energie a surovin chudý Jih chudý Jih rozsáhlá devastace přírodyrozsáhlá devastace přírody boj o holé přežitíboj o holé přežití

16 Růst materiálové a energetické spotřeby zabezpečení dostatku potravin zabezpečení dostatku potravin úkol zemědělstvíúkol zemědělství nelze rozšiřovat zemědělskou půdu na úkor lesůnelze rozšiřovat zemědělskou půdu na úkor lesů eroze a degradace půderoze a degradace půd technika technika pastva pastva distribuce potravindistribuce potravin vyspělé země vyspělé země dostatek potravindostatek potravin nadbytek nadbytek útlum zemědělstvíútlum zemědělství 60% potravin = odpad60% potravin = odpad převážná část lidské populace převážná část lidské populace kvantitativní nedostatekkvantitativní nedostatek kvalitativní nedostatekkvalitativní nedostatek

17 Růst materiálové a energetické spotřeby Zabezpečení dostatku potravin Zabezpečení dostatku potravin nadbytkynadbytky Indie je vývozcem obilí Indie je vývozcem obilí Argentina přebytky hluboko zmrazeného hovězího Argentina přebytky hluboko zmrazeného hovězího Austrálie Austrálie zdivočelá stáda domácích zvířatzdivočelá stáda domácích zvířat skot, prasata, kozy atd. skot, prasata, kozy atd. pustoší krajinu pustoší krajinu likvidována, maso nevyužito likvidována, maso nevyužito maso pro domácí mazlíčky maso pro domácí mazlíčky kvalita využitelná pro člověkakvalita využitelná pro člověka současně současně 10 miliónů dětí ročně umírá hlady10 miliónů dětí ročně umírá hlady 2/3 lidstva trpí nějakou formou podvýživy2/3 lidstva trpí nějakou formou podvýživy problém zabezpečení dostatku potravy je ekonomický a politický problém zabezpečení dostatku potravy je ekonomický a politický ne ekologický nebo biologickýne ekologický nebo biologický

18 Globální problémy

19 19. a hl. 20.stol 19. a hl. 20.stol člověk se začal potýkat s důsledky svého vztahu k ŽPčlověk se začal potýkat s důsledky svého vztahu k ŽP problémy týkajícími se celého světa problémy týkajícími se celého světa = globální problémy Jejich intenzita je taková, že ohrožuje celou existenci lidstvaJejich intenzita je taková, že ohrožuje celou existenci lidstva Globální problémy způsobeny Globální problémy způsobeny Existujícím typem rozvoje lidstvaExistujícím typem rozvoje lidstva Způsobem uvažováníZpůsobem uvažování Politickým rozhodovánímPolitickým rozhodováním

20 Globální problémy Populační explozePopulační exploze Nejintenzivnější v rozvojových zemích Nejintenzivnější v rozvojových zemích Jižní a Východní Asie, Jižní Amerika a AfrikaJižní a Východní Asie, Jižní Amerika a Afrika Souvisí s ní potravinová krize Souvisí s ní potravinová krize Surovinová krizeSurovinová krize Způsobena trvale neudržitelným využíváním zdrojů Způsobena trvale neudržitelným využíváním zdrojů Souvisí Souvisí s vyšším počtem lidí na světěs vyšším počtem lidí na světě vyšší potřebou materiálního zabezpečení jedincevyšší potřebou materiálního zabezpečení jedince vyššími civilizačními nárokyvyššími civilizačními nároky Velká část zdrojů patří mezi neobnovitelné Velká část zdrojů patří mezi neobnovitelné Jednosměrný tok látek v lidském prostředíJednosměrný tok látek v lidském prostředí Energetická krizeEnergetická krize Způsobena rostoucí potřebou a spotřebou energie Způsobena rostoucí potřebou a spotřebou energie Průmyslový vývojPrůmyslový vývoj Vyšší civilizační nárokyVyšší civilizační nároky ve dvacátém století se výroba elektřiny zdvojnásobila přibližně každých 14 let ve dvacátém století se výroba elektřiny zdvojnásobila přibližně každých 14 let Úbytek biodiverzity ( viz. předchozí přednáška)Úbytek biodiverzity ( viz. předchozí přednáška) Globální oteplováníGlobální oteplování ZnečištěníZnečištění

21 JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010 Problémy lidstva JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha Energie (světová spotřeba energie roste o 2 ‐ 3 % ročně) 2. Voda 3. Jídlo 4. Životní prostředí 5. Chudoba 6. Terorismus a války 7. Pandemie a nemoci 8. Vzdělání 9. Demokracie 10.Přelidnění - (7mld. 2010, 10mld. lidí 2050) Jednou vyčerpáme i zásoby fosilních paliv a nakonec nám zbudou pouze OZE Pravděpodobně budeme muset omezit dosavadní nekontrolovatelnou expanzi a nalézt způsob jak obnovit dávno narušenou rovnováhu s ostatní biosférou. Řešením je trvale udržitelný rozvoj

22 1. Energie JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010 Revoluce ve struktuře primárních zdrojů v 21. století Do roku 2050 bude potřeba: 1. zvýšit výkon zdrojů z dnešních 15 TW na 30 ‐ 50 TW 2. změnit strukturu ve prospěch nízkoemisních primárních zdrojů ‐ obnovitelných zdrojů energie OZE ‐ jaderných zdrojů Rostoucí potřeby energie zatím nemůžeme pokrýt bez jaderné energie Dnes zatím nemáme technologie na efektivní využití OZE,stejně jako technologii pro jadernou fůzi Jaderná energie nám dává především čas

23 Primární zdroje energie a jejich podíl na výrobě energie JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010

24 Technologie pro TUR JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha Ekonomická (nákladově efektivní) 2. Spolehlivá, bezpečná a robustní ‐ malý vliv proměnlivých vnějších podmínek 3. Flexibilní – podle potřeby výroba energie elektrické anebo tepelné 4. Exportovatelná k místům s největší spotřebou 5. Škálovatelná od mikrovýroben 1kW po makrovýrobny 1000 MW Technologie pro udržitelný rozvoj 6. S rychlým náběhem výkonu 7. S nevyčerpatelným zdrojem, alespoň střednědobě 8. S nízkým vlivem na ŽP, alespoň střednědobě Takové technologie zatím nemáme, představují ideální stav. Současné reálné technologie splňují 1 ‐ 6 bodů.

25 Ztráty energie JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2012

26 JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010 Konverze/zušlechtění primární energie do spotřebních energií představuje ztrátu ≈25 % Ztráta při konečném využití je dalších asi 25 %, tedy celkem asi 50 %.

27 JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2012 Výroba elektrické energie Struktura primárních zdrojů (energetický mix) pro výrobu elektřiny JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2012

28

29 Ekologické katastrofy Ekologické katastrofy do životního prostředí zasahují i nahodilé katastrofydo životního prostředí zasahují i nahodilé katastrofy značný vliv na ekosystémznačný vliv na ekosystém mohou způsobit zánik daného ekosystému, nebo nevratné či obtížně odstranitelné poškozenímohou způsobit zánik daného ekosystému, nebo nevratné či obtížně odstranitelné poškození Havárie tankerů Havárie tankerů Havárie ropných vrtů Havárie ropných vrtů Lesní požáry Lesní požáry Havárie chemických továren Havárie chemických továren Některé ekologické katastrofy přímo zapříčiněny nešetrným chováním člověka ke krajiněNěkteré ekologické katastrofy přímo zapříčiněny nešetrným chováním člověka ke krajině Poškození území rozsáhlou těžbou Poškození území rozsáhlou těžbou Poškození území imisemi Poškození území imisemi Kácení deštných lesů, tajgy atd. Kácení deštných lesů, tajgy atd.

30 JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2012

31 2. VODA pitná voda pitná voda dostatek pouze část populacedostatek pouze část populace sladká voda sladká voda 77 % v polárních ledovcích a pevninských ledovcích77 % v polárních ledovcích a pevninských ledovcích 22 % ve formě podzemních vod22 % ve formě podzemních vod 1 % prezentují povrchové vody1 % prezentují povrchové vody většinou značně znečištěné většinou značně znečištěné kyselými deštikyselými dešti prachovou depozicíprachovou depozicí vodami z okolní krajinyvodami z okolní krajiny hnilobnými procesy apod.hnilobnými procesy apod.

32 pro pitné účely nejvíce vhodné vody podzemní pro pitné účely nejvíce vhodné vody podzemní velké množství podzemní vody v těžko dosažitelných hloubkáchvelké množství podzemní vody v těžko dosažitelných hloubkách

33 pro pitné účely nejvíce vhodné vody podzemní pro pitné účely nejvíce vhodné vody podzemní velké množství podzemní vody v těžko dosažitelných hloubkáchvelké množství podzemní vody v těžko dosažitelných hloubkách sladká voda sladká voda pro pitné účely využito jen přibližně 6 %pro pitné účely využito jen přibližně 6 % Pro zavlažování zemědělských ploch 71 %Pro zavlažování zemědělských ploch 71 % zbytek průmyslzbytek průmysl poměr se liší poměr se liší rozvinuté státy spíš průmyslová výrobarozvinuté státy spíš průmyslová výroba rozvojové státy převládá zemědělská spotřebarozvojové státy převládá zemědělská spotřeba

34 nedostatečné zásobení obyvatel pitnou vodou nedostatečné zásobení obyvatel pitnou vodou Významný problém především v rozvojových státechVýznamný problém především v rozvojových státech 61 % venkovského obyvatelstva 61 % venkovského obyvatelstva 26 % obyvatel měst v rozvojových zemích 26 % obyvatel měst v rozvojových zemích nuceni využívat nedostatečně ošetřených zdrojů nuceni využívat nedostatečně ošetřených zdrojů Voda často nositelem infekčních onemocněníVoda často nositelem infekčních onemocnění tyfus, cholera a průjmy tyfus, cholera a průjmy onemocnění se podílí na obrovské úmrtnosti především dětí onemocnění se podílí na obrovské úmrtnosti především dětí

35 Jídlo Viz. předchozí Viz. předchozí

36 4. Životní prostředí a) deštné pralesy b) změny klimatu c) poškození ozonové vrstvy d) nedostatek pitné vody e) poškození ekosystému moří a oceánů f) nadměrný rybolov g) ekologické katastrofy

37 Deštné pralesy v Jižní Americe, Jižní a Střední Africe, Indonésii, Jihovýchodní Asii a Severní Austrálii v Jižní Americe, Jižní a Střední Africe, Indonésii, Jihovýchodní Asii a Severní Austrálii ekosystém s velice intenzivní přeměnou látek a energií ekosystém s velice intenzivní přeměnou látek a energií Intenzivní fixace oxidu uhličitého fotosyntézou doprovázena intenzivním rozkladem odumřelého materiálu Intenzivní fixace oxidu uhličitého fotosyntézou doprovázena intenzivním rozkladem odumřelého materiálu Vhodně se projevují klimatické faktory, jako je vysoká vlhkost, velké množství srážek a málo kolísající teploty v průběhu celého roku.Vhodně se projevují klimatické faktory, jako je vysoká vlhkost, velké množství srážek a málo kolísající teploty v průběhu celého roku. Biochemické cykly živin jsou relativně uzavřené a velice stabilní Biochemické cykly živin jsou relativně uzavřené a velice stabilní Deštné pralesy jsou velmi resistentní proti přírodním katastrofám, jako jsou požáry, vývraty nebo polomy Deštné pralesy jsou velmi resistentní proti přírodním katastrofám, jako jsou požáry, vývraty nebo polomy Obnažené plochy jsou velmi rychle osídleny pionýrskými dřevinami, a dochází tak k obnově lesa. Rozdílná je situace při poškození lidskou rukou, která je velmi špatně snášena a dochází k devastaci lesního společenstva a jeho zániku. Obnažené plochy jsou velmi rychle osídleny pionýrskými dřevinami, a dochází tak k obnově lesa. Rozdílná je situace při poškození lidskou rukou, která je velmi špatně snášena a dochází k devastaci lesního společenstva a jeho zániku. Pralesy představují genetickou pokladnu Země. Každoročně jsou popisovány nové a nové druhy. Ze zatím popsaných druhů většina žije v pralese (např. přibližně 80 % zástupců hmyzu a 90 % primátů). Množství rostlinných a živočišných druhů, které zde žijí, jsou považovány za endemitní. Pralesy představují genetickou pokladnu Země. Každoročně jsou popisovány nové a nové druhy. Ze zatím popsaných druhů většina žije v pralese (např. přibližně 80 % zástupců hmyzu a 90 % primátů). Množství rostlinných a živočišných druhů, které zde žijí, jsou považovány za endemitní.

38 V České republice se vyskytuje přibližně 200 druhů dřevin, zatímco na Madagaskaru je jich přibližně V České republice se vyskytuje přibližně 200 druhů dřevin, zatímco na Madagaskaru je jich přibližně Kácení Kácení ohromný zdroj dřeva ohromný zdroj dřeva půda půda Degradace půdy → dezertifikace (vznik pouští). Degradace půdy → dezertifikace (vznik pouští). v 80. letech minulého století se v Brazílii ročně vykácelo přibližně 42 tis. km 2 deštného pralesa - cca 50 % takto získané půdy je dnes již opuštěno a označeno za neúrodnou a nepoužitelnou pro zemědělství v 80. letech minulého století se v Brazílii ročně vykácelo přibližně 42 tis. km 2 deštného pralesa - cca 50 % takto získané půdy je dnes již opuštěno a označeno za neúrodnou a nepoužitelnou pro zemědělství

39 Stav lesů na planetě Původní stav lesů Současný stav lesů

40 b) Změny klimatu 1 Porovnání teplot v zalesněném a odlesněném prostředí (Přejato: Vráblíková J., Vráblík P., Hlávka M.: Poznatky z obnovy území na Mostecku. Sborník na CD-Sekcia geofaktorov a životného prostredia. Technická Univerzita vo Zvolene, Viničky, 2004.)

41 Ovlivnění klimatických podmínek Země Ovlivnění klimatických podmínek Země závažný zásah do chodu přírodních procesů.závažný zásah do chodu přírodních procesů. Člověk svou činností však tento chod může ovlivnit a pozměnitČlověk svou činností však tento chod může ovlivnit a pozměnit Predikce budoucího vývoje však není pro člověka optimálníPredikce budoucího vývoje však není pro člověka optimální Za stavem klimatu na Zemi stojí především skleníkový efekt Za stavem klimatu na Zemi stojí především skleníkový efekt Příčiny intenzifikace globálního oteplováníPříčiny intenzifikace globálního oteplování vypouštění velkého množství skleníkových plynů vypouštění velkého množství skleníkových plynů odlesňování pevnin odlesňování pevnin poškozování života v oceánech poškozování života v oceánech změna hydrologického cyklu změna hydrologického cyklu eroze eroze tání ledovců tání ledovců změna podnebí změna podnebí Klimatické změny, které po odlesnění nastávají, jsou výrazné především na lokální úrovni jako mikroklimatické změny.Klimatické změny, které po odlesnění nastávají, jsou výrazné především na lokální úrovni jako mikroklimatické změny. Tyto změny nastávají při odlesnění všech typů lesů. V případě odlesnění velkých ploch se pak projeví i vliv nejen na mikroklimatu, ale vliv je větší.Tyto změny nastávají při odlesnění všech typů lesů. V případě odlesnění velkých ploch se pak projeví i vliv nejen na mikroklimatu, ale vliv je větší.

42 Změny hydrologického cyklu Změny hydrologického cyklu Lesy retence vodních srážekLesy retence vodních srážek Voda se zadržuje na listech a jehlicích (intercepce) a teprve pozvolna padá na zem. Intercepcí je kapkám odebírána kinetická energie a jejich erozní potenciál se snižuje. Pozvolným přísunem vody je zajištěno, že se jí větší množství postupně vsákne do půdy, která je silně prokořeněna a prokypřena více než půda polní, která je částečně uhutněna. Zadržená voda se odpařuje nebo odtéká povrchovým a podpovrchovým odtokem. Výzkumem byla potvrzena významná protipovodňová funkce lesů nacházejících se v povodí řek.Voda se zadržuje na listech a jehlicích (intercepce) a teprve pozvolna padá na zem. Intercepcí je kapkám odebírána kinetická energie a jejich erozní potenciál se snižuje. Pozvolným přísunem vody je zajištěno, že se jí větší množství postupně vsákne do půdy, která je silně prokořeněna a prokypřena více než půda polní, která je částečně uhutněna. Zadržená voda se odpařuje nebo odtéká povrchovým a podpovrchovým odtokem. Výzkumem byla potvrzena významná protipovodňová funkce lesů nacházejících se v povodí řek. Eroze Eroze půda není schopna pojmout jednorázově větší množství vody při srážkách a může vznikat riziko povodňových vln při intenzivních deštích.půda není schopna pojmout jednorázově větší množství vody při srážkách a může vznikat riziko povodňových vln při intenzivních deštích. Voda se v obnažené půdě příliš nezdržuje a rychle se odpařuje či zasakuje. Tím je narušen hydrologický cyklus a mohou vznikat časté přívalové deště střídané obdobími sucha. Tato situace se uplatňuje např. u deštných pralesů, kdy se vypařuje méně vody do atmosféry a při dálkovém přenosu by mohlo dojít k drastickému snížení srážek v Evropě.Voda se v obnažené půdě příliš nezdržuje a rychle se odpařuje či zasakuje. Tím je narušen hydrologický cyklus a mohou vznikat časté přívalové deště střídané obdobími sucha. Tato situace se uplatňuje např. u deštných pralesů, kdy se vypařuje méně vody do atmosféry a při dálkovém přenosu by mohlo dojít k drastickému snížení srážek v Evropě.

43 Tání ledovců Tání ledovců Předpoklad tání arktického, antarktického a grónského ledovce → zvýšení hladiny oceánůPředpoklad tání arktického, antarktického a grónského ledovce → zvýšení hladiny oceánů Během posledních 100 let stoupla hladina oceánů přibližně o cm.Během posledních 100 let stoupla hladina oceánů přibližně o cm. Rychlost růstu hladiny se bude pravděpodobně zvyšovat a do roku 2100 se počítá s přírůstkem cm.Rychlost růstu hladiny se bude pravděpodobně zvyšovat a do roku 2100 se počítá s přírůstkem cm. Rostoucí teplota paradoxně v prvním okamžiku pravděpodobně způsobí větší množství sněhových srážek v Antarktidě a Grónsku, tím se vlastně více vody zachytí v tuhé fázi a hladiny oceánů klesnou. V další fázi růstu teploty však rychlost tání ledu předstihne rychlost ukládání sněhových srážek a výsledkem bude tání ledu a rostoucí hladina oceánů.Rostoucí teplota paradoxně v prvním okamžiku pravděpodobně způsobí větší množství sněhových srážek v Antarktidě a Grónsku, tím se vlastně více vody zachytí v tuhé fázi a hladiny oceánů klesnou. V další fázi růstu teploty však rychlost tání ledu předstihne rychlost ukládání sněhových srážek a výsledkem bude tání ledu a rostoucí hladina oceánů. Vyšší hladina oceánů → zaplavení hustě obydleného pobřeží → migrace obyvatel.Vyšší hladina oceánů → zaplavení hustě obydleného pobřeží → migrace obyvatel. Změna podnebí Změna podnebí Prohloubení extrémních situací, tedy na jedné straně rozšíření aridních a semiaridních oblastí a na straně druhé, na jiných místech, se výrazně ochladí.Prohloubení extrémních situací, tedy na jedné straně rozšíření aridních a semiaridních oblastí a na straně druhé, na jiných místech, se výrazně ochladí. Přesun monzunových oblastíPřesun monzunových oblastí Na 2. konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru roku 1992 byla mimo jiné přijata Rámcová úmluva o změně klimatu. Tato úmluva specifikovala nutnost snížení emisí skleníkových plynů způsobených člověkem, aby předešla negativním vlivům změny globálního klimatu. V následujících letech se konalo několik konferencí věnovaných pouze změnám klimatu a realizaci Rámcové úmluvy. Na třetí konferenci, která proběhla v japonském Kjótu, byl přijat Kjótský protokol, který obsahoval konkrétní závazky zemí, které jej přijaly. V platnost vstoupil až koncem roku 2004, kdy jej 18. listopadu ratifikovalo Rusko Na 2. konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru roku 1992 byla mimo jiné přijata Rámcová úmluva o změně klimatu. Tato úmluva specifikovala nutnost snížení emisí skleníkových plynů způsobených člověkem, aby předešla negativním vlivům změny globálního klimatu. V následujících letech se konalo několik konferencí věnovaných pouze změnám klimatu a realizaci Rámcové úmluvy. Na třetí konferenci, která proběhla v japonském Kjótu, byl přijat Kjótský protokol, který obsahoval konkrétní závazky zemí, které jej přijaly. V platnost vstoupil až koncem roku 2004, kdy jej 18. listopadu ratifikovalo Rusko

44 c) Poškození ozonové vrstvy Poškození ozonové vrstvy začaly objevovat v 80. letech 20. století. Poškození ozonové vrstvy začaly objevovat v 80. letech 20. století. Obavy byly spjaty s tehdy novým typem letadla Concord, které létalo ve vyšších vrstvách atmosféry, tedy cca v 17 km nad zemí. Pohledy soustředěné na ozonovou vrstvu nepřehlédly pravděpodobné účinky halogenovaných uhlovodíků a konkrétně freonů (někdy zkracovány jako CFC nebo HCFC). Freony se používaly jako chladící médium nebo jako hnací plyn ve sprejích. Freony byly také používány, jako nadouvadla při výrobě pěnových umělých hmot nebo jako rozpouštědlo a čistící prostředek v elektrotechnice. Obavy byly spjaty s tehdy novým typem letadla Concord, které létalo ve vyšších vrstvách atmosféry, tedy cca v 17 km nad zemí. Pohledy soustředěné na ozonovou vrstvu nepřehlédly pravděpodobné účinky halogenovaných uhlovodíků a konkrétně freonů (někdy zkracovány jako CFC nebo HCFC). Freony se používaly jako chladící médium nebo jako hnací plyn ve sprejích. Freony byly také používány, jako nadouvadla při výrobě pěnových umělých hmot nebo jako rozpouštědlo a čistící prostředek v elektrotechnice. Fluorchlorované uhlovodíky známé jako freony byly objeveny koncem 20. let minulého století. Do běžného použití byly uvedeny ve 30. letech především, jako chladící médium. Nejvíce se používaly freony R-11 a R-12, jejichž produkce představovala asi 80 % všech vyrobených freonů. Od 30. let začala postupně jejich produkce stoupat a kulminovala v druhé polovině 70. let, kdy se celosvětově vyrobilo přibližně 800 tisíc tun. Pak jejich produkce začala klesat. Fluorchlorované uhlovodíky známé jako freony byly objeveny koncem 20. let minulého století. Do běžného použití byly uvedeny ve 30. letech především, jako chladící médium. Nejvíce se používaly freony R-11 a R-12, jejichž produkce představovala asi 80 % všech vyrobených freonů. Od 30. let začala postupně jejich produkce stoupat a kulminovala v druhé polovině 70. let, kdy se celosvětově vyrobilo přibližně 800 tisíc tun. Pak jejich produkce začala klesat.

45 Struktura freonů R-11 a R-12 Freony mají velkou perzistenci v ŽP,odolné proti degradaci. V atmosféře jsou schopny se zdržovat desítky až stovky let (např. R let a R let)! To je důvod, proč mohou překonat velké vzdálenosti v atmosféře a dosáhnout až stratosférického ozónu. Mechanismus účinku freonů na destrukci ozonové vrstvy není zcela objasněn. Přesto se považuje za nejúčinnější destruktor radikál chlóru, který se uvolňuje při absorpci vysokoenergetického záření. Uvolněný chlorový radikál pak rozkládá tří atomární molekulu kyslíku na běžnou dvou atomární a kyslíkový radikál. Ten dále reaguje v celé řadě radikálových reakcí, které jsou zakončeny dvouatomovou molekulou kyslíku. Ozon je schopen absorbovat záření v rozmezí kratších vlnových délek než dvouatomová molekula kyslíku. Proto není kyslík schopen zadržet nebezpečné UV záření. Freony mají velkou perzistenci v ŽP,odolné proti degradaci. V atmosféře jsou schopny se zdržovat desítky až stovky let (např. R let a R let)! To je důvod, proč mohou překonat velké vzdálenosti v atmosféře a dosáhnout až stratosférického ozónu. Mechanismus účinku freonů na destrukci ozonové vrstvy není zcela objasněn. Přesto se považuje za nejúčinnější destruktor radikál chlóru, který se uvolňuje při absorpci vysokoenergetického záření. Uvolněný chlorový radikál pak rozkládá tří atomární molekulu kyslíku na běžnou dvou atomární a kyslíkový radikál. Ten dále reaguje v celé řadě radikálových reakcí, které jsou zakončeny dvouatomovou molekulou kyslíku. Ozon je schopen absorbovat záření v rozmezí kratších vlnových délek než dvouatomová molekula kyslíku. Proto není kyslík schopen zadržet nebezpečné UV záření.

46 Koncem 70. a v průběhu 80. let pozorovány významnější výkyvy hodnot koncentrace ozónu ve stratosféře. Nejpostiženějšími oblastmi : Arktida a Antarktida. Koncem 70. a v průběhu 80. let pozorovány významnější výkyvy hodnot koncentrace ozónu ve stratosféře. Nejpostiženějšími oblastmi : Arktida a Antarktida. Pokles hodnoty v různých časových intervalech až o 50 %. = ozonová díra. Ozonové díry vznikají ojediněle a jen na krátkou dobu. Lokalizovány jsou především na oba zemské póly, ale zasahují např. i do Jižní Ameriky nebo Austrálie. Pokles hodnoty v různých časových intervalech až o 50 %. = ozonová díra. Ozonové díry vznikají ojediněle a jen na krátkou dobu. Lokalizovány jsou především na oba zemské póly, ale zasahují např. i do Jižní Ameriky nebo Austrálie. Účinky UV záření na organismy jsou neopominutelné. Záření s kratší vlnovou délkou, jakou část UV záření je, je nositelem vysoké energie, která při absorpci záření může způsobovat poškození živočišných a rostlinných buněk. U živočichů se projevuje vznikem rakoviny kůže nebo očním zákalem. Expozice ultrafialovému záření poškozuje i imunitní systém a způsobuje větší náchylnost organismu k onemocnění. Rostliny ovlivněné UV zářením mají menší přírůst, menší odolnost vůči chorobám a celkově je jejich životaschopnost snížena. UV totiž poškozuje chlorofyl a omezuje tak fotosyntézu. Podobně jsou ovlivněny i vodní rostliny a živočichové. Výrobky z gumy nebo některých umělých hmot mají vlivem UV sníženou životnost a je urychlena jejich degradace. Účinky UV záření na organismy jsou neopominutelné. Záření s kratší vlnovou délkou, jakou část UV záření je, je nositelem vysoké energie, která při absorpci záření může způsobovat poškození živočišných a rostlinných buněk. U živočichů se projevuje vznikem rakoviny kůže nebo očním zákalem. Expozice ultrafialovému záření poškozuje i imunitní systém a způsobuje větší náchylnost organismu k onemocnění. Rostliny ovlivněné UV zářením mají menší přírůst, menší odolnost vůči chorobám a celkově je jejich životaschopnost snížena. UV totiž poškozuje chlorofyl a omezuje tak fotosyntézu. Podobně jsou ovlivněny i vodní rostliny a živočichové. Výrobky z gumy nebo některých umělých hmot mají vlivem UV sníženou životnost a je urychlena jejich degradace.

47 Celosvětově byla konstatována nutnost snížit vliv freonů na ozonovou vrstvu již v roce 1985 v konferenci ve Vídni. Výsledkem konference byla Úmluva o ochraně ozonové vrstvy neboli Vídeňská úmluva. Až v roce 1987 byl podepsán Montrealský protokol, který omezuje produkci a využívání freonů. Montrealský protokol navázal na Vídeňskou úmluvu. V platnost však protokol vstoupil až o dva roky později, kdy jej přijal potřebný počet států. Omezení, které bylo v protokolu deklarováno, však nebylo dostatečně důrazné, a proto došlo několikrát během jeho platnosti k přijetí přísnějších omezení. Celosvětově byla konstatována nutnost snížit vliv freonů na ozonovou vrstvu již v roce 1985 v konferenci ve Vídni. Výsledkem konference byla Úmluva o ochraně ozonové vrstvy neboli Vídeňská úmluva. Až v roce 1987 byl podepsán Montrealský protokol, který omezuje produkci a využívání freonů. Montrealský protokol navázal na Vídeňskou úmluvu. V platnost však protokol vstoupil až o dva roky později, kdy jej přijal potřebný počet států. Omezení, které bylo v protokolu deklarováno, však nebylo dostatečně důrazné, a proto došlo několikrát během jeho platnosti k přijetí přísnějších omezení.

48 d) Nedostatek pitné vody veškerá voda na Zemi veškerá voda na Zemi 97 % vody soustředěno v mořích a oceánech 97 % vody soustředěno v mořích a oceánech zbytek vodní toky, jezera, ledovce, litosféra zbytek vodní toky, jezera, ledovce, litosféra soubor vlhkostních poměrů se označuje jako stanovištní vlhkost soubor vlhkostních poměrů se označuje jako stanovištní vlhkost zdrojem vody jsou především atmosférické srážky: zdrojem vody jsou především atmosférické srážky: vertikální - déšť, sníh vertikální - déšť, sníh horizontální - mlha, rosa, jinovatka, námraza horizontální - mlha, rosa, jinovatka, námraza množství srážek je dáno především zeměpisnou polohou množství srážek je dáno především zeměpisnou polohou u nás hodnoty od 400 mm (Žatecko) do 2000 mm (Deštné) u nás hodnoty od 400 mm (Žatecko) do 2000 mm (Deštné)

49

50 Rozdělení vody na Zemi Druh vodcelkem %sladká % 1. Slaná povrchová voda 97,37-  oceány 98,87-  moře 1,49-  slaná jezera 0, Sladká povrchová voda 2,0578,02  ledovce a věčný sníh 2,0477,66  jezera a nádrže 0,0090,33  bažiny 0,00040,01  řeky 0,00010,0033  voda v organismech 0,000080, Podpovrchová voda 0,5821,98  půdní vlhkost 0,0050,18  podzemní voda do 800 m 0,2810,9  podzemní voda v 800 – m 0,2810,9 4. Sladká voda celkem 2,63100,0

51 Přibližně 77 % je uloženo v polárních ledovcích a pevninských ledovcích v Grónsku, Skandinávii, Alpách apod. Přibližně 77 % je uloženo v polárních ledovcích a pevninských ledovcích v Grónsku, Skandinávii, Alpách apod. Dalších 22 % sladké vody se nachází ve formě podzemních vod a jen zbylé 1 % prezentují povrchové vody. Dalších 22 % sladké vody se nachází ve formě podzemních vod a jen zbylé 1 % prezentují povrchové vody. Vody povrchové - většinou znečištěné kyselými dešti, prachovou depozicí, vodami z okolní krajiny, hnilobnými procesy apod. Vody povrchové - většinou znečištěné kyselými dešti, prachovou depozicí, vodami z okolní krajiny, hnilobnými procesy apod. Pro pitné účely nejvíce vhodné vody podzemní. Pro pitné účely nejvíce vhodné vody podzemní. Ze sladké vody je však pro pitné účely využito jen přibližně 6 %! Ze sladké vody je však pro pitné účely využito jen přibližně 6 %! Pro zavlažování zemědělských ploch je použito 71 % a zbytek zužitkovává průmysl. Pro zavlažování zemědělských ploch je použito 71 % a zbytek zužitkovává průmysl. Významný problém především v rozvojových státech představuje nedostatečné zásobení obyvatel pitnou vodou. Významný problém především v rozvojových státech představuje nedostatečné zásobení obyvatel pitnou vodou. Šetření WHO (Světová zdravotnická organizace) odhalilo, že cca 61 % venkovského obyvatelstva a 26 % obyvatel měst v rozvojových zemích nemá přístup k čistým zdrojům pitné vody (dle Elsworth [2]). Šetření WHO (Světová zdravotnická organizace) odhalilo, že cca 61 % venkovského obyvatelstva a 26 % obyvatel měst v rozvojových zemích nemá přístup k čistým zdrojům pitné vody (dle Elsworth [2]). Tito lidé jsou nuceni využívat nedostatečně ošetřených zdrojů. Tito lidé jsou nuceni využívat nedostatečně ošetřených zdrojů. Voda je často nositelem celé řady infekčních onemocnění, které mají za důsledek výskyt onemocnění tyfu, cholery a průjmů. Všechna tato onemocnění se pak podílí na obrovské úmrtnosti především dětí. Voda je často nositelem celé řady infekčních onemocnění, které mají za důsledek výskyt onemocnění tyfu, cholery a průjmů. Všechna tato onemocnění se pak podílí na obrovské úmrtnosti především dětí.

52 e) Poškození moří a oceánů Významná plošná převaha oceánů (zaujímají cca 70 % povrchu Země) nad pevninami zavdala člověku důvod myslet si, že látky, které se do moří vypustí, se v něm rozptýlí a jejich negativní efekt se anuluje. Významná plošná převaha oceánů (zaujímají cca 70 % povrchu Země) nad pevninami zavdala člověku důvod myslet si, že látky, které se do moří vypustí, se v něm rozptýlí a jejich negativní efekt se anuluje. Obdobná situace se předpokládala i v případě znečištění atmosféry. Zcestnost těchto tvrzení se v průběhu 20. století projevila a lidé museli svou domněnku přehodnotit. Obdobná situace se předpokládala i v případě znečištění atmosféry. Zcestnost těchto tvrzení se v průběhu 20. století projevila a lidé museli svou domněnku přehodnotit. Znečišťovatelé: námořní doprava, průmysl lokalizovaný na pobřeží, ukládání odpadů na mořské dno, rybolov a další činnosti. Výjimečné postavení je přikládáno haváriím tankerů. Znečišťovatelé: námořní doprava, průmysl lokalizovaný na pobřeží, ukládání odpadů na mořské dno, rybolov a další činnosti. Výjimečné postavení je přikládáno haváriím tankerů. Havárie:havárie tankerů Torrey Canyon (v roce 1967, uniklo cca 50 tis. tun ropy), Amoco Cadiz (v roce 1978, uniklo cca 220 tis. tun ropy), Exxon Valdez a Khark 5 (v roce 1989), 2010 havárie ropné plošiny Havárie:havárie tankerů Torrey Canyon (v roce 1967, uniklo cca 50 tis. tun ropy), Amoco Cadiz (v roce 1978, uniklo cca 220 tis. tun ropy), Exxon Valdez a Khark 5 (v roce 1989), 2010 havárie ropné plošiny Pro zneškodnění vzniklých ropných skvrn na hladině moří po haváriích tankerů se nejčastěji používají mechanické metody zachycení pomocí norných stěn. Pro zneškodnění vzniklých ropných skvrn na hladině moří po haváriích tankerů se nejčastěji používají mechanické metody zachycení pomocí norných stěn.

53 Námořní doprava způsobuje kontaminaci nejenom při haváriích, ale i při běžném provozu. Jsou tím míněny spaliny z motorů, úniky paliv a maziv a odpadní vody z výplachu dopravního prostoru. V 90. letech minulého století se dokonce do moří uvolnilo více ropy a jejích produktů při vyplachování tankerů než při jejich haváriích! Ke všemu lodě kromě ropy přepravují i látky radioaktivní, toxické, žíravé, výbušné apod. Každý jejich únik představuje nebezpečí. Námořní doprava způsobuje kontaminaci nejenom při haváriích, ale i při běžném provozu. Jsou tím míněny spaliny z motorů, úniky paliv a maziv a odpadní vody z výplachu dopravního prostoru. V 90. letech minulého století se dokonce do moří uvolnilo více ropy a jejích produktů při vyplachování tankerů než při jejich haváriích! Ke všemu lodě kromě ropy přepravují i látky radioaktivní, toxické, žíravé, výbušné apod. Každý jejich únik představuje nebezpečí. Většina znečišťujících látek má svůj původ na pevnině. Významnými znečišťovateli jsou průmyslové areály na pobřeží a hlavně řeky, které s sebou nesou polutanty z vnitrozemí. Mezi látky, které poškozují moře, se počítají živiny, které způsobují eutrofizaci, především částečně uzavřených moří (Baltské, Černé, Středozemní moře apod.). Dále s říční vodou přichází velké množství splaškových vod z velkých měst. Situace se v tomto ohledu však lepší, protože se budují ČOV. Stále však bohužel nepracují u všech měst a stav znečištění není uspokojivý. Většina znečišťujících látek má svůj původ na pevnině. Významnými znečišťovateli jsou průmyslové areály na pobřeží a hlavně řeky, které s sebou nesou polutanty z vnitrozemí. Mezi látky, které poškozují moře, se počítají živiny, které způsobují eutrofizaci, především částečně uzavřených moří (Baltské, Černé, Středozemní moře apod.). Dále s říční vodou přichází velké množství splaškových vod z velkých měst. Situace se v tomto ohledu však lepší, protože se budují ČOV. Stále však bohužel nepracují u všech měst a stav znečištění není uspokojivý. Velice znepokojivé je znečištění moří a oceánů radioaktivními izotopy. Na kontaminaci se podepsaly zkoušky jaderných zbraní, které konali USA, Anglie, Francie a další. Radioaktivní spad vzniklý výbuchem jaderných zbraní byl deponován na mořské hladině a postupně se zapojil do potravního řetězce. Velice znepokojivé je znečištění moří a oceánů radioaktivními izotopy. Na kontaminaci se podepsaly zkoušky jaderných zbraní, které konali USA, Anglie, Francie a další. Radioaktivní spad vzniklý výbuchem jaderných zbraní byl deponován na mořské hladině a postupně se zapojil do potravního řetězce. Jiné znečištění sebou přináší plasty, které ve formě obalů, výrobků a jiného odpadu kontaminují oceány. Jejich velmi pomalá degradace způsobuje zkoncentrování plastů. Ryby nebo ptáci mohou plasty zaměnit za potravu a přijímat je. Výsledkem je poškození jejich života nebo až smrt. Jiné znečištění sebou přináší plasty, které ve formě obalů, výrobků a jiného odpadu kontaminují oceány. Jejich velmi pomalá degradace způsobuje zkoncentrování plastů. Ryby nebo ptáci mohou plasty zaměnit za potravu a přijímat je. Výsledkem je poškození jejich života nebo až smrt.

54 f) Nadměrný rybolov V roce 1968 bylo celosvětově uloveno přibližně 64 mil. tun ryb, zatímco v roce 1985 již 84 mil. tun. Dvě třetiny úlovku je pak využito pro výrobu potravin, zbytek pro krmení dobytka nebo přípravu hnojiv. Až 60 % obyvatel rozvojových zemí čerpá 40 % ročního přísunu proteinů z ryb (zpracováno dle Elswort [2]). V roce 1968 bylo celosvětově uloveno přibližně 64 mil. tun ryb, zatímco v roce 1985 již 84 mil. tun. Dvě třetiny úlovku je pak využito pro výrobu potravin, zbytek pro krmení dobytka nebo přípravu hnojiv. Až 60 % obyvatel rozvojových zemí čerpá 40 % ročního přísunu proteinů z ryb (zpracováno dle Elswort [2]).

55 g) Ekologické katastrofy Bhópal Bhópal Černobyl Černobyl Seveso Seveso Deepwater Mexiko Deepwater Mexiko Japonsko Japonsko

56 BHÓPÁL V roce 1977 v Bhópálu ve střední Indii V roce 1977 v Bhópálu ve střední Indii Továrna na výrobu pesticidů, firma Union Carbide Továrna na výrobu pesticidů, firma Union Carbide Provoz byl provázen některými problémy, které skončily smrtí několika indických dělníků. Provoz byl provázen některými problémy, které skončily smrtí několika indických dělníků. V noci z 2. na 3. prosince roku 1984 došlo k nechtěné reakci v jednom ze zásobníků, do kterého pronikla voda. Přetlakem vzniklého plynu praskly membrány na zásobníku a začal unikat velice jedovatý plyn na bázi methylisokyanátu. Protože nebyl nainstalován bezpečností signální systém, plyn unikal několik hodin a únik nebyl zpozorován. V noci z 2. na 3. prosince roku 1984 došlo k nechtěné reakci v jednom ze zásobníků, do kterého pronikla voda. Přetlakem vzniklého plynu praskly membrány na zásobníku a začal unikat velice jedovatý plyn na bázi methylisokyanátu. Protože nebyl nainstalován bezpečností signální systém, plyn unikal několik hodin a únik nebyl zpozorován. Během této doby plyn utvořil oblak, který pokryl plochu 40 km 2 a díky své hustotě se držel u země. Během této doby plyn utvořil oblak, který pokryl plochu 40 km 2 a díky své hustotě se držel u země.

57 Na bezprostřední otravu smrtelným plynem zemřelo pravděpodobně více než lidí. Podle předpokladů mrtvých na následky intoxikace však bylo až Plyn způsobil poškození zraku, až slepotu, podráždění plic a pokožky u více než 50 tis. obyvatel. Více než 152 tis. obyvatel bylo vystěhováno do nezamořeného prostředí. Na bezprostřední otravu smrtelným plynem zemřelo pravděpodobně více než lidí. Podle předpokladů mrtvých na následky intoxikace však bylo až Plyn způsobil poškození zraku, až slepotu, podráždění plic a pokožky u více než 50 tis. obyvatel. Více než 152 tis. obyvatel bylo vystěhováno do nezamořeného prostředí. Provozovatel Union Carbide hrubě podcenil bezpečnostní opatření, která byla vyřazena z provozu, nebo nefungovala správně. Po havárii vyšla najevo celá řada nedostatků, které byly prezentovány u soudu, a částka, o kterou se Indie soudila, dosáhla několika miliard dolarů. V ostatních státech, kde Union Carbide provozoval podobné závody, docházelo k podobným haváriím, avšak ne s takovými následky. Provozovatel Union Carbide hrubě podcenil bezpečnostní opatření, která byla vyřazena z provozu, nebo nefungovala správně. Po havárii vyšla najevo celá řada nedostatků, které byly prezentovány u soudu, a částka, o kterou se Indie soudila, dosáhla několika miliard dolarů. V ostatních státech, kde Union Carbide provozoval podobné závody, docházelo k podobným haváriím, avšak ne s takovými následky.

58 Černobyl Černobyl

59 Seveso V italském Sevesu poblíž Milána V italském Sevesu poblíž Milána 10. července 1976 došlo k úniku toxických látek 10. července 1976 došlo k úniku toxických látek Havárie nastala v provozu vyrábějící mimo jiné 2,4,5 - trichlorfenol, který byl používán jako herbicid. Havárie nastala v provozu vyrábějící mimo jiné 2,4,5 - trichlorfenol, který byl používán jako herbicid. Vedlejším produktem výroby je vznik malého množství 2,3,7,8 – tetrachlordibenzo-p-dioxinu (v současnosti nejtoxičtější známá látka). Vedlejším produktem výroby je vznik malého množství 2,3,7,8 – tetrachlordibenzo-p-dioxinu (v současnosti nejtoxičtější známá látka). Dioxin je produkován v malé míře, ale jeho množství roste při vyšší reakční teplotě. Dioxin je produkován v malé míře, ale jeho množství roste při vyšší reakční teplotě. V poledních hodinách 10. července došlo k přehřátí reaktoru na vyšší než dovolenou teplotu (více než 180 °C), a díky vyššímu tlaku došlo k poškození reaktoru a úniku reakční směsi do ovzduší. Vytvořil se mrak plynů s obsahem dioxinu, který se přemisťoval přes obytné zóny Sevesa. Zástupci továrny neinformovali dostatečně úřady, a proto život ve městě probíhal přibližně týden naprosto normálně. Teprve po sedmi dnech byli obyvatelé informováni, že není vhodné konzumovat kontaminovanou zeleninu a ovoce. Až 24. července bylo přistoupeno k evakuaci obyvatel z nejvíce postižené zóny, těch bylo 700. V poledních hodinách 10. července došlo k přehřátí reaktoru na vyšší než dovolenou teplotu (více než 180 °C), a díky vyššímu tlaku došlo k poškození reaktoru a úniku reakční směsi do ovzduší. Vytvořil se mrak plynů s obsahem dioxinu, který se přemisťoval přes obytné zóny Sevesa. Zástupci továrny neinformovali dostatečně úřady, a proto život ve městě probíhal přibližně týden naprosto normálně. Teprve po sedmi dnech byli obyvatelé informováni, že není vhodné konzumovat kontaminovanou zeleninu a ovoce. Až 24. července bylo přistoupeno k evakuaci obyvatel z nejvíce postižené zóny, těch bylo 700. Výsledkem havárie bylo úmrtí nebo postižení cca 70 tis. zvířat, z nichž několik tisíc zemřelo přímo na otravu toxickými látkami nebo byla později utracena. Mrakem bylo zasaženo až 20 tis. obyvatel Sevesa a projevily se u nich různé zdravotní potíže. Část půd kontaminovaných dioxinem, který je v ŽP velmi perzistentní, byla odtěžena a odvezena. Stopy toxických látek jsou v postižených místech však pravděpodobně stále patrné. Výsledkem havárie bylo úmrtí nebo postižení cca 70 tis. zvířat, z nichž několik tisíc zemřelo přímo na otravu toxickými látkami nebo byla později utracena. Mrakem bylo zasaženo až 20 tis. obyvatel Sevesa a projevily se u nich různé zdravotní potíže. Část půd kontaminovaných dioxinem, který je v ŽP velmi perzistentní, byla odtěžena a odvezena. Stopy toxických látek jsou v postižených místech však pravděpodobně stále patrné.

60 Deepwater Mexiko Deepwater Mexiko Japonsko Japonsko

61 Literatura [1] Anonymous: Climate change information kit. UNEP and UNFCCC, Paris 2002 [1] Anonymous: Climate change information kit. UNEP and UNFCCC, Paris 2002 [2] Elsworth, S.: A dictionary of the environment. Paladin, London 1990 [2] Elsworth, S.: A dictionary of the environment. Paladin, London 1990 [3] Hadač, E.: Ekologické katastrofy. Horizont, Praha 1987 [3] Hadač, E.: Ekologické katastrofy. Horizont, Praha 1987 [4] Jech, Č.: V zájmu života ochraňujme ozonovou vrstvu. Ekologické sdružení Děti Země, Brno 1993 [4] Jech, Č.: V zájmu života ochraňujme ozonovou vrstvu. Ekologické sdružení Děti Země, Brno 1993 [5] Klener, V.: Patnáct let od Černobylu – 1. část. Praha. Vesmír č. 80, s [5] Klener, V.: Patnáct let od Černobylu – 1. část. Praha. Vesmír č. 80, s [6] Kocourek, R.: Msta vynálezů. Ekologie a kulturní krize společnosti. Votobia, Olomouc 1997 [6] Kocourek, R.: Msta vynálezů. Ekologie a kulturní krize společnosti. Votobia, Olomouc 1997 [7] Kontrišová, O., a kol.: Globálne problémy životného prostredia. FEE TU, Zvolen 1997 [7] Kontrišová, O., a kol.: Globálne problémy životného prostredia. FEE TU, Zvolen 1997 [8] Nováček, P., Huba, M., Mederly, P.: Ohrožená planeta na prahu 21. století. UP, Olomouc 1998 [8] Nováček, P., Huba, M., Mederly, P.: Ohrožená planeta na prahu 21. století. UP, Olomouc 1998 [9] Podrázský, V.: Ekologie lesa I. ČZU, Praha 1999 [9] Podrázský, V.: Ekologie lesa I. ČZU, Praha 1999 [10] Simpson, S.: Guide to the environment: a comprehensive handbook to green issues. Times Books, London 1990 [10] Simpson, S.: Guide to the environment: a comprehensive handbook to green issues. Times Books, London 1990 [11] Vráblíková J., Vráblík P., Hlávka M.: Poznatky z obnovy území na Mostecku. Sborník na CD-Sekcia geofaktorov a životného prostredia. Technická Univerzita vo Zvolene, Viničky, s. 10 [11] Vráblíková J., Vráblík P., Hlávka M.: Poznatky z obnovy území na Mostecku. Sborník na CD-Sekcia geofaktorov a životného prostredia. Technická Univerzita vo Zvolene, Viničky, s. 10

62 Děkuji za pozornost

63 Realizátorem projektu je Střední odborná škola ekologická a potravinářská, Veselí nad Lužnicí, Blatské sídliště 600/I Název projektu: Název projektu: Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje ČP: CZ.1.07/1.3.06/ ČP: CZ.1.07/1.3.06/ Projekt je financován ze státního rozpočtu ČR a ESF v rámci Globálního grantu CZ.1.07/ Zvyšování kvality ve vzdělávání v Jihočeském kraji, Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost


Stáhnout ppt "Globální problémy lidstva Ing. Jana Šašková"

Podobné prezentace


Reklamy Google