Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

FINSKO. Základní údaje Hlavní město: HelsinkyHlavní město: Helsinky Měna: EuroMěna: Euro Čas: Posun: + 1 hodinaČas: Posun: + 1 hodina Rozloha: 388.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "FINSKO. Základní údaje Hlavní město: HelsinkyHlavní město: Helsinky Měna: EuroMěna: Euro Čas: Posun: + 1 hodinaČas: Posun: + 1 hodina Rozloha: 388."— Transkript prezentace:

1 FINSKO

2

3

4 Základní údaje Hlavní město: HelsinkyHlavní město: Helsinky Měna: EuroMěna: Euro Čas: Posun: + 1 hodinaČas: Posun: + 1 hodina Rozloha: km2Rozloha: km2 Hlavní město: HelsinkyHlavní město: Helsinky Jazyky: finština (93%), švédština (30%), laponštinaJazyky: finština (93%), švédština (30%), laponština Správní rozdělení: 12 provinciíSprávní rozdělení: 12 provincií Počet obyvatel: 5,5 milionůPočet obyvatel: 5,5 milionů Jazyky: Finština, ŠvédštinaJazyky: Finština, Švédština Náboženství: evangelická luteránská církev (84%)Náboženství: evangelická luteránská církev (84%) Podnebí:mírné na jihu, na severu subpolární s dlouhými studenými zimami, průměrná teplota v Helsinkách je - 7°C v lednu a 17°C v červenciPodnebí:mírné na jihu, na severu subpolární s dlouhými studenými zimami, průměrná teplota v Helsinkách je - 7°C v lednu a 17°C v červenci Průměrná délka života: muži - 72, ženy – 80Průměrná délka života: muži - 72, ženy – 80 Hustota zalidnění: 16,6 obyv. / km2Hustota zalidnění: 16,6 obyv. / km2

5 Historie Finska Finsko bylo původně součástí Švédska a Ruska. Roku 1809 však Švédsko svou část země ztratilo ve prospěch Ruska vyhlásilo Finsko nezávislost vůči Rusku a stalo se samostatnou republikou. V průběhu 30. let si získalo pověst malého hrdého národa, který jako jediný platil své dluhy USA. Roku 1939 vypukla Zimní válka, kterou po 100 dnech vyhrála mnohonásobná ruská přesila a Finsko bylo nuceno postoupit Rusku požadovaná území (Karélii). Roku 1941 však za pomocí Německa Karélii získalo zpět. Roku 1944 Finsko podepsalo mírovou smlouvu se sověty a roku 1995 bylo připojeno k Evropské unii.Finsko bylo původně součástí Švédska a Ruska. Roku 1809 však Švédsko svou část země ztratilo ve prospěch Ruska vyhlásilo Finsko nezávislost vůči Rusku a stalo se samostatnou republikou. V průběhu 30. let si získalo pověst malého hrdého národa, který jako jediný platil své dluhy USA. Roku 1939 vypukla Zimní válka, kterou po 100 dnech vyhrála mnohonásobná ruská přesila a Finsko bylo nuceno postoupit Rusku požadovaná území (Karélii). Roku 1941 však za pomocí Německa Karélii získalo zpět. Roku 1944 Finsko podepsalo mírovou smlouvu se sověty a roku 1995 bylo připojeno k Evropské unii.

6 Přírodní podmínky Finsko se nemůže pochlubit mohutnými pohořími, krajina je převážně rovinatá s nízkými kopci. Nejvyšší hora Haltitunturi (1328 m) se tyčí na finsko-norských hranicích. Nejnižším bodem je hladina Baltského moře. Průměrná nadmořská výška je pouhých 150 m.Finsko se nemůže pochlubit mohutnými pohořími, krajina je převážně rovinatá s nízkými kopci. Nejvyšší hora Haltitunturi (1328 m) se tyčí na finsko-norských hranicích. Nejnižším bodem je hladina Baltského moře. Průměrná nadmořská výška je pouhých 150 m. Finským bohatstvím jsou jezera a lesy. Lesní půda tvoří 69 % území státu, vodní plochy 10 %, 8 % náleží zemědělské půdě a 13 % připadá na zástavbu, komunikace.V jižním Laponsku pramení nejdelší řeka Finska – Kemi. Je dlouhá 483 km a vlévá se do Botnického zálivu. Vyznačuje se vysokým průtokem vody – v průměru 550 m3/s, což je čtyřikrát více, než má Vltava při svém ústí do Labe.Finsko ma hodně jezer asi Pobřeží v délce 1126 km lemuje řada drobných ostrůvků, z nichž nejznámější je souostroví Alandy. Finský a Botnický záliv jsou mělké a v zimě zamrzají.Finským bohatstvím jsou jezera a lesy. Lesní půda tvoří 69 % území státu, vodní plochy 10 %, 8 % náleží zemědělské půdě a 13 % připadá na zástavbu, komunikace.V jižním Laponsku pramení nejdelší řeka Finska – Kemi. Je dlouhá 483 km a vlévá se do Botnického zálivu. Vyznačuje se vysokým průtokem vody – v průměru 550 m3/s, což je čtyřikrát více, než má Vltava při svém ústí do Labe.Finsko ma hodně jezer asi Pobřeží v délce 1126 km lemuje řada drobných ostrůvků, z nichž nejznámější je souostroví Alandy. Finský a Botnický záliv jsou mělké a v zimě zamrzají. Lesní porosty v severní části Finska spadají do pásma tundry. Střední část státu je pokryta jehličnatými lesy, v jižní části nastupuje zóna listnatých lesů. Celkově převažují lesy jehličnaté, v nichž je nejvíce zastoupenou dřevinou borovice lesní. V příměsi nalezneme smrk ztepilý, topol osiku, jeřáb ptačí a vrbu pětimužnou. Na některých lesních porostech působí velké škody zvěř, převážně losi.Lesní porosty v severní části Finska spadají do pásma tundry. Střední část státu je pokryta jehličnatými lesy, v jižní části nastupuje zóna listnatých lesů. Celkově převažují lesy jehličnaté, v nichž je nejvíce zastoupenou dřevinou borovice lesní. V příměsi nalezneme smrk ztepilý, topol osiku, jeřáb ptačí a vrbu pětimužnou. Na některých lesních porostech působí velké škody zvěř, převážně losi.

7 Doprava Ve Finsku je km železničních tratí, z toho skoro 30 % elektrifikovaných. Silniční síť měří dohromady km a 40 % silnic je v soukromém vlastnictví. Finsko má km vnitrozemských vodních cest, které zahrnují i Saimaajský kanál. Důležitá je také lodní doprava podél pobřeží a na četné ostrovy. Přes km vodních kanálů se využívá k plavení dřeva. Většina finského trhu se stále uskutečňuje pomocí námořní dopravy a to hlavně mezi Finskem a Švédskem. Největším přístavním městem jsou Helsinky. Pro vývoz produktů ze stavebního dřeva je velmi důležitým přístavem Kotka. Město Turku má mnoho obchodních spojení se Švédskem a také s Älandskými ostrovy.Ve Finsku je km železničních tratí, z toho skoro 30 % elektrifikovaných. Silniční síť měří dohromady km a 40 % silnic je v soukromém vlastnictví. Finsko má km vnitrozemských vodních cest, které zahrnují i Saimaajský kanál. Důležitá je také lodní doprava podél pobřeží a na četné ostrovy. Přes km vodních kanálů se využívá k plavení dřeva. Většina finského trhu se stále uskutečňuje pomocí námořní dopravy a to hlavně mezi Finskem a Švédskem. Největším přístavním městem jsou Helsinky. Pro vývoz produktů ze stavebního dřeva je velmi důležitým přístavem Kotka. Město Turku má mnoho obchodních spojení se Švédskem a také s Älandskými ostrovy.

8 Zemědělství Pouze něco přes 7 % země se využívá pro zemědělské účely jako orná půda a další 1 % jako pastviny. V zemědělství je zaměstnáno 9 % pracujících. Hlavní plodiny, které se ve Finsku pěstují, jsou pšenice, žito, ječmen, oves a brambory. Spolu s trávou určenou na sušení zabírají tyto plodiny největší část zemědělské půdy. Ve Finsku se chová 1,4 mil. skotu, 1,3 mil. prasat, přes 6 mil. drůbeže a sobů. Nejlepší zemědělská půda je na jihu.V oblasti jezer jsou hospodářství obecně řečeno postavena na pasekách uprostřed lesů a majitelé hospodářství také většinou pracují jako lesníci. Produkují mléko, sýry, vejce, seno a brambory. Daleko na severu je na některých místech hlavní pracovní činností chov sobů.Pouze něco přes 7 % země se využívá pro zemědělské účely jako orná půda a další 1 % jako pastviny. V zemědělství je zaměstnáno 9 % pracujících. Hlavní plodiny, které se ve Finsku pěstují, jsou pšenice, žito, ječmen, oves a brambory. Spolu s trávou určenou na sušení zabírají tyto plodiny největší část zemědělské půdy. Ve Finsku se chová 1,4 mil. skotu, 1,3 mil. prasat, přes 6 mil. drůbeže a sobů. Nejlepší zemědělská půda je na jihu.V oblasti jezer jsou hospodářství obecně řečeno postavena na pasekách uprostřed lesů a majitelé hospodářství také většinou pracují jako lesníci. Produkují mléko, sýry, vejce, seno a brambory. Daleko na severu je na některých místech hlavní pracovní činností chov sobů.

9 Průmysl V současné době jsou nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími kovoprůmysl, strojírenství a produkty dřevozpracujícího a papírenského průmyslu. Ve vývozu papíru a kartónu je Finsko na druhém místě za Kanadou. Z celkové produkce papírenského a dřevozpracujícího průmyslu je 80 % určeno na vývoz. Kovodělný a strojírenský průmysl se na hrubé průmyslové produkci podílejí 30 %.Tato dvě odvětví můžeme nalézt v Helsinkách, Tampere, Turku a jiných městech. Také chemický průmysl se na celkové produkci podílí 10 %. Dále loďařství, výroba a zpracování kaučuku, plastů, léčiv, elektronického zařízení, textilu, obuvi, nábytku, skla a šperkůV současné době jsou nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími kovoprůmysl, strojírenství a produkty dřevozpracujícího a papírenského průmyslu. Ve vývozu papíru a kartónu je Finsko na druhém místě za Kanadou. Z celkové produkce papírenského a dřevozpracujícího průmyslu je 80 % určeno na vývoz. Kovodělný a strojírenský průmysl se na hrubé průmyslové produkci podílejí 30 %.Tato dvě odvětví můžeme nalézt v Helsinkách, Tampere, Turku a jiných městech. Také chemický průmysl se na celkové produkci podílí 10 %. Dále loďařství, výroba a zpracování kaučuku, plastů, léčiv, elektronického zařízení, textilu, obuvi, nábytku, skla a šperků Produkce energie z domácích zdrojů pokrývá celkovou spotřebu jen z 30 %. 22% veškerých dodávek energie pochází z vodních elektráren, dalších 20 % z atomových a více než 50 % energie je z tepelných elektráren, jejichž chod zajišťuje dovezená nafta.Produkce energie z domácích zdrojů pokrývá celkovou spotřebu jen z 30 %. 22% veškerých dodávek energie pochází z vodních elektráren, dalších 20 % z atomových a více než 50 % energie je z tepelných elektráren, jejichž chod zajišťuje dovezená nafta.

10 Nerostné bohatství Finsko vlastní bohatá ložiska mědi, niklu, železa, stříbra, olova, chromitu, kobaltu, rtuti, vanadu a zinku. Nemá žádná nerostná paliva, ale těží rašelinu a využívá ji i v zemědělství.

11

12

13

14

15

16

17

18


Stáhnout ppt "FINSKO. Základní údaje Hlavní město: HelsinkyHlavní město: Helsinky Měna: EuroMěna: Euro Čas: Posun: + 1 hodinaČas: Posun: + 1 hodina Rozloha: 388."

Podobné prezentace


Reklamy Google