Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Tereza Míková, Kvarta.  Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi (v 1. pádě.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Tereza Míková, Kvarta.  Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi (v 1. pádě."— Transkript prezentace:

1 Tereza Míková, Kvarta

2  Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi (v 1. pádě Jupiter). Okolo planety se nacházejí slabé prstence, které jsou ze Země špatně viditelné. Současně ho obklopuje silné radiační pole. K roku 2008 je známo 63 jupiterských měsíců obíhajících kolem planety. Při pohledu z okolního vesmíru jsou viditelné horní vrstvy atmosféry s různě barevnými pruhy a skvrnami, které jsou atmosférickými bouřemi. Dosud není přesně známo, jaké vrstvy planetu tvoří, jelikož současné technické prostředky neumožňují její průzkum do větší hloubky. Předpokládá se, že Jupiter je složen převážně z vodíku, hélia a organických sloučenin.

3  Spolehlivou informaci o tom, kdy byla planeta Jupiter poprvé pozorována, nemáme k dispozici, pravděpodobně to ale bylo kolem roku až př. n.l. První záznam o pozorování planety Jupiter, je z roku 364 př. n.l., kdy čínský astronom Gan De pozoroval pouhým okem měsíc Jupitera, pravděpodobně Ganymedes.

4  Rovníkový průměr km  Polární průměr km  Zploštění0,  Povrch6,14×10 10 km 2  Objem1,431×10 15 km 3  Hmotnost1,899×10 27 kg  Průměrná hustota1,326 g/cm 3  Sklon rtační osy3,13°  Rychlost rotace45,262 km/h  Perioda rotace0, d  Úniková rychlost59,54 km/s

5  Jupiter je složen z relativně malého kamenného jádra, obklopeného kovovým jádrem, posléze kapalným vodíkem, až nakonec plynným vodíkem. Neexistují přesné hranice přechodu mezi různými fázemi vodíku; podmínky se pozvolna plynule mění z plynu na kapalinu.

6  Jupiterovy prstence nebyly dlouho rozpoznány, jelikož jsou jen slabé a špatně viditelné. Objeveny tak byly až v roce 1979, kdy kolem planety prolétla sonda Voyager 1 a Voyager 2a později podrobně zkoumány v 90. letech 20. století orbitálním modulem sondy Galileo. Jednalo se o třetí objevený prstencový systém ve sluneční soustavě.  Jupiterův systém prstenců je velmi slabý, nezřetelný při pozemských pozorováních a je tvořen převážně prachem. Systém je tvořen 4 hlavními částmi: tenkým vnitřním torusem, který je obecně známější spíše pod názvem halo ring, poměrně jasným ale velmi tenkým hlavním prstencem a dvěma prstenci na okraji, které jsou široké a slabé zvané gossamer ring.

7  Atmosféra Jupiteru se skládá z přibližně 86% vodíku a 14% hélia. Atmosféra obsahuje stopové množství methanu, vodních par, amoniaku a "kamení". Nalézají se zde také nepatrná množství uhlíku, ethanu, sulfanu, neonu, kyslíku, fosfinu a síry. Složení atmosféry se velmi podobá složení sluneční mlhoviny. Saturn má podobné složení, ale Uran a Neptun mají mnohem méně vodíku a hélia.

8 Průlety sond Pioneer  Pioneer 10, který byl vypuštěn 2. března 1972 proletěl kolem Jupiteru v prosinci 1973, následován Pioneerem 11 (start 6. dubna 1973) přesně o rok později. Sondy poskytly nová důležitá data o Jupiterově magnetosféře a získaly několik fotografií planety s nízkým rozlišením. Průlety sond Voyager  Voyager 1 (start 5. září 1977) prolétl v březnu 1979 následován Voyagerem 2 (start 20. srpna 1977) v červenci téhož roku. Voyagery nesmírně zlepšily naše znalosti o galileovských měsících a zaznamenaly Jupiterovy prstence. Získaly také detailnější záběry atmosféry planety. Oběžná sonda Galileo  Sonda Galileo, vynesená 18. října 1989, byla navedena na oběžnou dráhu kolem Jupiteru v roce Předtím vypustila do atmosféry Jupiteru sondu pro přímé měření jejích fyzikálních vlastností a chemického složení. V průběhu mnohokrát prodlužované mise uskutečnila mnoho blízkých průletů kolem všech galileovských měsíců. Sonda Galileo se stala také svědkem dopadu komety Shoemaker-Levy 9 na Jupiter, která zasáhla planetu v roce 1994, dávaje vynikající pozorovací bod pro tuto velkolepou událost. V září 2003 její mise skončila záměrným navedením do vyšších vrstev Jupiterovy atmosféry, kde shořela. Průlet sondy Cassini  Dne 30. prosince 2000 prolétla sonda Cassini (start 15. října 1997) po cestě k Saturnu kolem Jupiteru a využila toho k jeho dalšímu průzkumu; mj. pořídila řadu snímků zatím největší úrovně rozlišení. Průlet sondy New Horizons  Sonda New Horizons, vypuštěná 19. ledna 2006 prolétla dne 28. února 2007 kolem Jupiteru na cestě k Plutu; průletu bylo opět využito k průzkumu planety a jejího okolí. Plánované mise  Po prozkoumání kapalných oceánů na Jupiterových měsících, zejména na měsíci Europa, plánuje NASA výpravu věnovanou ledovým měsícům. Očekává se, že sonda JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) bude vypuštěna někdy po roce 2012; v současné době (2005) je však tento projekt pozastaven.

9  Jupiter má přinejmenším 63 měsíců. Čtyři největší měsíce, známé jako „galileovské měsíce“ jsou Io, Europa, Ganymed a Callisto. Rozdělení měsíců Jupiteru:  1.Vnitřní skupina čtyř malých měsíců o průměrech menších než 200 km s oběžnými drahami o poloměru menším než km a se sklonem dráhy menším než půl stupně.  2.Skupina čtyř galileovských měsíců objevených Galileo Galileim s oběžnými drahami – km od Jupiteru, která obsahuje největší měsíce ve sluneční soustavě.  3.Themisto je skupinou sám o sobě, obíhá na půl cesty mezi galileovskými měsíci a další skupinou.  4.Himalia je těsně svázanou skupinou měsíců s oběžnými drahami o poloměrech miliónů kilometrů.  5.Carme je výraznou skupinou průměrně km od Jupiteru s průměrným sklonem dráhy 165 stupňů.  6.Skupina Ananke má dost nejasné hranice s průměrnými poloměry oběžných drah km a průměrným sklonem dráhy 149 stupňů.  7.Pasiphaë je rozptýlená a neurčitá skupina obsahující všechny nejvzdálenější měsíce.

10  V období 16. července – 22. července 1994 dopadlo na jižní polokouli Jupiteru více než 20 částí rozpadlého jádra komety Shoemaker- Levy 9, což dalo příležitost k prvnímu přímému pozorování srážky dvou těles ve sluneční soustavě. Velká hmotnost Jupiteru a jeho umístění blízko vnitřní části sluneční soustavy způsobuje jeho časté srážky s jádry komet.

11  ingmes.jpg ingmes.jpg   ce/Astro/planets/Jupiter/JPGs/jupiter1.jpg ce/Astro/planets/Jupiter/JPGs/jupiter1.jpg  overing_space/content_images/discover_jupi ter.jpg overing_space/content_images/discover_jupi ter.jpg


Stáhnout ppt "Tereza Míková, Kvarta.  Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi (v 1. pádě."

Podobné prezentace


Reklamy Google