Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nesplácené pohledávky - dopady krize, možnosti prevence a zmírňování vzniklých ztrát Radek Laštovička ředitel Coface Czech.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nesplácené pohledávky - dopady krize, možnosti prevence a zmírňování vzniklých ztrát Radek Laštovička ředitel Coface Czech."— Transkript prezentace:

1 Nesplácené pohledávky - dopady krize, možnosti prevence a zmírňování vzniklých ztrát Radek Laštovička ředitel Coface Czech

2 2 Jak zasáhla krize jednotlivé části světa Co krizi předcházelo Srovnání s minulými krizemi Dopady krize na platební morálku v ČR Prevence rizika nezaplacení pohledávek - zdroje informací Skóring bonity odběratelů Monitoring bonity Minimalizace ztrát ze vzniklých pohledávek po splatnosti Komplexní outsourcing rizik z pohledávek Závěr Obsah

3 3 Jak zasáhla krize jednotlivé části světa

4 4 Pokles růstu světového hrubého domácího produktu mezi roky 2007 a 2009 o 6,6 procentních bodů: Propad růstu HDP mezi roky 2007 a 2009

5 5 Indie a Čína - přes pokles tempa stále nad 5% růstu HDP 2009 Polsko - 1% růstu HDP 2009 nerozvinuté Africké země – nízké zapojení do globální ekonomiky Oázy ekonomického růstu ve 2009

6 6 Leden 2008 Španělsko Spojené státy Portugalsko Březen 2008 Velká Británie Irsko Kanada Mexiko Itálie Japonsko Pobaltské země Červen 2008 Jižní Afrika Vietnam Září 2008 Island Francie Hong Kong Leden 2009 Ukrajina Slovinsko Chorvatsko Maďarsko Pakistan Taiwan SAE Singapur Ekvádor Chile Německo Belgie Řecko Austrálie Šíření nákazy platebních selhání firem

7 7 Co krizi předcházelo

8 8 Trvající problémy: zvyšující se nerovnováha bohatých a chudých zemí život na dluh v nejvyspělejších zemích Zbytečné obavy: krize (s)potřeby katastrofické vize Běžná periodická krize, ale hlubší

9 9 Nejprve krize zasáhla země s největším nárůstem cen residenčních nemovitostí 2000 – 2007 a zároveň s nejvyšším zadlužeností domácností (rozdíl dluhů a vkladů oproti ročním příjmům domácností) – USA, V.Británie a Španělsko 1. Bublina na trhu nemovitostí

10 10 Následně krize zasáhla země sousední – ekonomiky navázané na země v krizi: Obchodní partneři USA: Kanada Mexiko Island Obchodní partner Velké Británie: Irsko Obchodní partner Španělska: Portugalsko 2. Sousedi epicenter krize

11 11 V dalším kroku se krize projevila v zemích se slabým růstem: Francie Itálie Německo Belgie Řecko Japonsko Austrálie 3. Ekonomiky s dlouhodobě nízkým růstem

12 12 Následně krize přišla do zemí s rychlým tempem růstu provázeným makroekonomickou nestabilitou: Pobaltí Ukrajina Chorvatsko Maďarsko Ekvádor Chile Taiwan Hongkong Singapur Pakistan Vietnam Jižní Afrika 4. Přehřáté rozvíjející se ekonomiky

13 13 Coface Country Rating ukazuje na úroveň střednědobého rizika platebních selhání společností v dané zemi: Poslední downgrades Coface ratingu zemí ZeměBřezen 2009Červen 2009 Západní EvropaRakouskoA1  A2 FinskoA1  A2 NizozemskoA1  A2 PortugalskoA3A3  Rozvíjející se EvropaSlovenskoA3A3  EstonskoA4A4  LitvaA4A4  LotyšskoBB  AmerikaKostarikaA4A4  SalvadorBB  GuatemalaBB  VenezuelaCC  AfrikaBotswanaA3A4

14 14 Srovnání s minulými krizemi

15 15 Krize je výrazně hlubší, než minulé

16 16 Finanční situace firem byla mnohem lepší, než před minulými krizemi Narostl význam nejlidnatějších ekonomik, které zůstávají růstové Stimulační opatření vlád jsou bezprecedentně vysoká a relativně rychlá Přestože první reakce firem byla rychlá (zmrazení investic, zastavení náboru zaměstnanců) nebyla adekvátní mimořádné hloubce krize Tato krize vychází z přehřátí finančního sektoru a přestože firmy nevykazovali typické znaky krize, jde o nejhlubší krizi platební morálky firem od 2. světové války Charakteristiky této krize podle Coface

17 17 Coface označuje za dno globální ekonomické krize polovinu roku 2009 Škody evidované globálními pojišťovnami pohledávek se snižují od března 2009 Akciové a komoditní trhy se výrazně odrazily od březnového dna (50% - 100%) Kdo ale potáhne globální poptávku (určitě už ne další zadlužování amerických domácností)? Jak se vlády zbaví vysokých dluhů (inflace, daňová zátěž)? => nebude rychlý návrat k růstu (+ riziko vývoje ve tvaru „W“) Nejpravděpodobnější je několik let trvající velmi pomalý růst světové ekonomiky (vývoj ve tvaru „L“) Podniky se přizpůsobí a stejně jako u minulých krizí krize platební morálky nepřesáhne 24 měsíců Výhled na zotavení podle Coface

18 18 Coface Payment Incident Index

19 19 Coface Payment Incident Index

20 20 Rizikovost platebních selhání dle odvětví

21 21 Dopady krize na platební morálku v ČR

22 22 Coface Payment Incident Index

23 Insolvence českých společností - kraje

24 Insolvence českých společností - obory

25 25 Negativní signály pro hloubku krize v ČR  Fiskální politika státu je procyklická (šetření při krizi) namísto anticyklická  Klíčové exportní trhy nebudou vykazovat silný růst  Evropské banky ještě nejsou očištěné od toxických aktiv a české banky ještě neregistrují sníženou bonitu úvěrů = úvěry budou nedostupnější  ČR možná nejvíce ze všech benefitovala ze šrotovného, a o to výraznější budou dopady ukončení šrotovného  Průmyslová produkce se stabilizuje na cca -15% oproti vrcholu před krizí. Odpovídající úspory nákladů v českých firmách ještě nebyly realizovány takže přijde další propouštění s dopadem do spotřebitelské poptávky

26 26 Prevence rizika nezaplacení pohledávek - zdroje informací

27 27 Interní zdroje informací o bonitě odběratele  Platební historie odběratelů  Informace zjištěné o odběratelích při reklamačních řízeních  Informace zjištěné zaměstnanci při návštěvách (obchodníci, technici, …)  Komunikační dostupnost a způsob komunikace (zvláště v problémových situacích)

28 28 Veřejně dostupné zdroje informací o bonitě odběratele  Ratingové ohodnocení (Fitch, S&P, Moody's)  Analýzy a vývoj cen akcií veřejně obchodovaných společností  Obchodní rejstřík, Insolvenční rejstřík a Sbírka listin  Vlastní firemní prezentace (www stránky, letáky, veletrhy)  Informace od profesních sdružení  Seznamy dlužníků zdravotních pojišťoven  Internetové burzy pohledávek  Články o firmě v médiích

29 29 Placené zdroje informací o bonitě odběratele  Kreditní informace  Výpisy z katastru nemovitostí  Vyhledávače vlastnických a personálních vazeb  Monitoringy médií  Detektivní služby

30 30 Efektivita systému řízení rizika Efektivní systém řízení rizika vyžaduje měřitelnost nákladů a přínosů systému  Přesnost měření nákladů roste s délkou měření a s počtem případů  Přesnost měření přínosů vyžaduje statisticky významný počet nedobytných pohledávek Navíc může existovat riziko zániku společnosti díky odkladu splacení pohledávek nebo jejich nedobytnosti – i to lze měřit

31 31 Efektivnost externího skóringu Při srovnání interních a externích nákladů řízení rizika nezapomeňte na:  Plné náklady práce (odvody, dovolené, vzdělávání, …)  Související náklady (nájem, vybavení, telekomunikace, …)  Náklady ušlých příležitostí (pracovníci motivovaní pro jiné aktivity, které by pro společnost mohly přinést více)

32 32 Skóring bonity odběratelů

33 33 Kreditní informace – externí skóring bonity Skóringové agentury:  shromažďují údaje z veřejně dostupných zdrojů  hodnotí bonitu a stanovují maximální kredit  poskytují výstupy ve standardizované formě  trvale zefektivňují své procesy, takže jsou rychlé a levné

34 34 Automatizované versus rešeršované skóringy  Automatizovaný skóring zajišťuje levný sběr veřejně dostupných údajů s algoritmizovaným vyhodnocením skóre a maximálního kreditu  Coface Czech poskytuje výhradně rešeršované skóringy: Při každé objednávce jsou manuálně překontrolovány klíčové údaje Telefonáty do firem pro ověření a doplnění údajů V rámci komunikace s analyzovaným subjektem žádost o vysvětlení ke specifikům a dotaz na výhled dopadů krize (shrnuto v komentářích) Manuální zohlednění specifik ve skóre a maximálním kreditu

35 35 Statické versus dynamické skóringy Každá skóringová agentura má svou metodiku (algoritmus) výpočtu skóre a na něj navázaného maximálního kreditu  Expertní metodiky – odborné vyhodnocení stavu subjektu  Statistické modely – predikce budoucího vývoje subjektu

36 36 Hard-údaje & soft-údaje Soft-údaje, tj. například  stáří společnosti, právní forma, region, obor, informace o podílnících a managementu, informace o platební morálce, inkasní případy Hard-údaje, tj. například  aktiva, bilanční suma, základní kapitál, cash flow, provozní kapitál, náklady, hospodářský výsledek, poměrové ukazatele

37 37 dokonalý model náhodný model Validita skóre GINI koefficienty (plocha nad „power curve“)

38 38 Využití škály skóre

39 39 Další kvalitativní výhody externího skóringu  Vklad expertízy analytiků/rešeršérů (17% manuálně revidovaných Score)  Negativní platební zkušenosti (od klientů inkasní agentury Coface i od pojišťovny Coface)  Negativní informace z insolvencí (a dříve z konkurzů)  Negativní informace z rejstříku dlužníků VZP  Nedávno vypracované kreditní informace k okamžitému stažení

40 40 Kreditní informace jako „skládačka“ Klient si sám může zvolit, které informace chce/nechce dostávat  Nejkvalifikovanější klienti chtějí minimum dat (identifikaci, skóre a maxkredit)  Čím méně dat, tím menší náklady na zpracování kreditní informace na straně klienta Grafické prvky kreditní informace (grafy, barvy, …):  Grafika nepřináší žádnou novou kvalitu, ale může urychlit orientaci v kreditní informaci  Při časté práci s kreditními informacemi může bohatá grafika „lézt na nervy“, prodlužovat zpracování a zvyšovat náklady na archivaci velkých objemů dat

41 41 Kreditní informace z většiny po internetu On-line aplikace pro styk se skóringovou agenturou:  Umožňuje okamžitě a se slevou získat kreditní informaci (vytvořené v posledních 6 měsících)  Pokud je zastaralá (klient vidí ročník posledních výkazů), snadné objednání  Jednoduché vyhledávání firem  Přehledná archivace obdržených kreditních informací Web-services – data přímo do aplikace klienta  Speciální moduly SAP  Připojení vlastního informačního systému k databázi skóringové agentury

42 42 Monitoring bonity

43 43 Standardní monitoringové produkty  Předdefinované filtry upozorňující na změny v databázi skóringové agentury pro filtrovaný soubor parametrů a pro klientem definovaný seznam subjektů  Každonoční monitoring versus manuálně vytvářené a obsluhované filtry  Klíčová je garance četnosti kontrol změn skóringovou agenturou Insolvence každonočně Inkasní případy ? Nově vypracovávaná analýza (research guarantee)

44 44 Automatizované levné monitoringy  Jednoparametrový monitoring Insolvence  Jednoparametrový monitoring Inkasního případu  Velmi nízká četnost notifikací (pod 1% ročně, obvykle nad 0,5% ročně), takže vhodné jen pro velké stovky a spíše tisíce odběratelů klienta

45 45 Pokročilé monitoringové produkty  Individuální navolení monitorovaných parametrů kreditní informace  Aktivní monitoring zveřejnění finančních výkazů Portfolio každonočně sledované na nový zápis ve sbírce listin  Sledování monitoru médií, sledování katastru nemovitostí, atd.

46 46 Příklady  Monitoring insolvence je nezbytností (alespoň ručně měsíčně)  Příklad velmi jednoduchého systému Noví klienti na fakturu jen do xx Kč a po prvním odběru za hotové Na fakturu nejvýše 150% předchozí největší již zaplacené faktury Na odběratele s realizovaným obratem nad 1 mil. Kč/rok jednou ročně kreditní informaci  Příklad standardního systému řízení rizik Na každého klienta evidován a dodržován jeho kreditní limit Pevná písemná metodika na stanovování kreditních limitů Limity navrhuje obchod, schvaluje/redukuje risk (finance) Menší limity mají zjednodušený postup, větší pak náročnější analýzu Pravidelné revize limitů

47 47 Minimalizace ztrát ze vzniklých pohledávek po splatnosti

48 48 Vznik dluhu po splatnosti podle důvodu PŘED a PO  Administrativní chyba (15 % -> 10%) nepořádek v účetnictví, dobropisy, nesouhlasí cena, není účetní vysoká pravděpodobnost vymožení  Druhotná platební neschopnost (25 % -> 45 %) dlužník chce zaplatit, ale má problém s cash flow potřeba jednat a najít řešení se zajištěním, náročné na čas riziko insolvence  Zpochybnění (25 % -> 5 %) rozporování kvality dodávky, času, ceny a jiných smluvních podmínek, včetně uplatnění škody ze strany dlužníka problematické dokazování, zpravidla končí na soudu  Záměr (20 % -> 20 %) podvod nebo neochota platit, likvidace potřeba rychlé reakce, není zde co ztratit  Insolvence (15 % -> 20 %) nyní aktivní úloha a přístup k informacím šikanózní návrhy

49 49 Příklady rizikových dlužníků  Office centra celá společnost pouze jedno tel. číslo na jedné dobré adrese sídlí stovky firem bez majetku Konviktská 24, Bartolomějská 11, Husinecká 10, Bořivojova 35  Profesionální dlužníci používají sofistikované metody - vzdělaní manažeři mají právní povědomí a spolupracují se zkušenými právníky velmi těžké odhalit  Velký obrat není zárukou placení shodné symptomy jako „SME“ společnosti

50 50 Podmínkou úspěšného inkasa je DOKUMENTACE  Archivovat i ovou komunikaci  Maximem informací zvyšujete pravděpodobnost úspěchu u soudu  Zjistit kdo podepisuje, je oprávněn  Dokumentovat reklamaci a aktivně odpovídat na y a podobné akce ze strany dlužníka  V 70% případů jsou slabé podklady, takže soudní cesta je loterie  Zahraniční partner Ve smlouvě uvést podle jakého právního řádu Pozor na překlady  Postoupení pohledávek – postoupení nebo zástava?  I při korektních vztazích pracovat se zajištěním uznání, směnka, rozhodčí doložka  Gentlemanské dohody přestávají platit – vše písemně

51 51 Návratnost roste s – RYCHLOSTÍ a DŮSLEDNOSTÍ  Mimosoudní inkaso je levnější, rychlejší, pozitivněji přijímané dlužníkem/obchodním partnerem, než řešení právní cestou  Úspěšnost inkasa v čase prudce klesá  Kdo víc křičí, ten víc má – pravidelná komunikace vícero formami  Pokud dlužník poruší splátkový kalendář, dohodu o dodání zajištění, atd. a věřitel/inkasní agentura to nechají bez okamžité odezvy, ochota splácet prudce klesne

52 52 Výběr inkasní agentury Riziko vymáhání typu baseballová pálka (nerespektování zákonných práv dlužníka) – trestní odpovědnost, trvalé poškození obchodního vztahu, možnost negativní publicity  zjistěte si reference, ověřte si členství v Asociaci inkasních agentur ČR Cena inkasa není měřítkem efektivnosti – kritériem výběru by měla být čistá návratnost z předaných inkasních případů po odečtení ceny inkasa Fixní poplatky jsou u tuzemských pohledávek nad Kč nestandardní Obvyklá inkasní provize podle velikosti a stáří pohledávek je 5 – 15%  rozdělte pohledávky mezi více inkasní agentur a porovnejte výsledky Inkasní postupy se v jednotlivých inkasních agenturách velmi liší U velkých souborů malých pohledávek je klíčová technologie call-centra U zahraničních pohledávek je základem inkaso lokálním specialistou  vyžadujte jasně definované postupy, nezdráhejte se požadovat jejich úpravu

53 53 Pohledávky za dlužníky v insolvenčním řízení  Insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. účinnost od  Komplexní úplná změna filozofie – nemusí to být konec společnosti se musí naučit používat nový institut insolvence  Vzory – USA, AT, DE  Značný posun v právech věřitelů ale zároveň i v odpovědnosti  Zákon o insolvenčních správcích – asociace informace v insolvenčním rejstříku  Insolvenční rejstřík na stránkách ministerstva spravedlnosti kompletní dokumentace veřejně přístupná institut zveřejnění  Ošetření času i před samotným úpadkem

54 54 Přihlašování pohledávek do insolvenčních řízení  Zkrácené termíny !!! podle insolvenčního soudu min. 30 dní max. 2 měsíce od rozhodnutí o úpadku v případě oddlužení max. 30 dní  Pokuta a zodpovědnost podepsaných osob skutečná výše přihlášené pohledávky nepřihlíží se vůbec k pohledávce a rozdíl se zaplatí jako pokuta ! ! ručení osob, které podepsali přihlášku, případně plnou moc !  Doplnění přihlášek při neúplné přihlášce správce určí termín na doplnění 15 dní, pokud se nestihne, dá návrh na soud, aby se k pohledávce nepřihlíželo  Popření pohledávky žaloba na určení do 30 dní od přezkumného jednání

55 55 Komplexní outsourcing rizik z pohledávek

56 56 Pojištění pohledávek jako komplexní služba  Pojišťovna rozhoduje, jaké pohledávky klienta do jaké výše pojistí podle svého skóringu bonity - klient žádá o úvěrové limity  Pojišťovna zajišťuje inkaso pojištěných pohledávek - klient jí musí zasílat hlášení pohledávek po splatnosti  Odškodnění 80 – 90% hodnoty nevymožených pojištěných pohledávek při obvyklé sazbě 0,2 – 0,5% z pojištěného obratu  Pojištění pohledávek je obsaženo v bezregresním faktoringu

57 57 Závěr

58 58 Závěr  Krize platební morálky v ČR potrvá ještě řadu měsíců a je riziko prohloubení  V krizi platí: „Cash is king“ => přežijí jen firmy s kvalitní péčí o pohledávky  Kvalitní systém prevence rizik z pohledávek: segmentuje odběratele do skupin, u nichž uplatňuje různé přístupy kombinuje interní a externí hodnocení rizik pravidelně vyhodnocuje efektivitu systému  Základem úspěšného inkasa pohledávek je rychlost a důslednost  Pojištění pohledávek a bezregresní faktoring nabízejí vedle systému prevence rizik a zajištění inkasa také krytí ztrát z pohledávek

59 59 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST Radek Laštovička ředitel Coface Czech, I.P. Pavlova 5, Praha 2


Stáhnout ppt "Nesplácené pohledávky - dopady krize, možnosti prevence a zmírňování vzniklých ztrát Radek Laštovička ředitel Coface Czech."

Podobné prezentace


Reklamy Google