Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Teorie inflace a protiinflační politiky jako jedna ze základních finančních a bankovních teorií Řízená konzultace č. 3/3 Sobota 21.4.200 8:00 – 9:30 Estonská.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Teorie inflace a protiinflační politiky jako jedna ze základních finančních a bankovních teorií Řízená konzultace č. 3/3 Sobota 21.4.200 8:00 – 9:30 Estonská."— Transkript prezentace:

1 Teorie inflace a protiinflační politiky jako jedna ze základních finančních a bankovních teorií Řízená konzultace č. 3/3 Sobota :00 – 9:30 Estonská 306

2 Cíl konzultace Upevnit znalosti získané k tématu v předmětu makroekonomie Ozřejmit návaznost tématu na ostatní makroekonomické kategorie a pojmy hospodářské politiky Jít do hloubky k jednomu z klíčových cílů hospodářské politiky, naznačených ve 2. konzultaci

3 Podstata, projev a význam inflace resp. protiinflační politiky Inflace je zřejmý projev makroekonomické nerovnováhy, který se viditelně odráží v dlouhodobém nadměrném růstu cenové hladiny, kterému neodpovídá celkové množství zboží a nabízených služeb, viz minulá konzultace k tématu „Kvantitativní teorie a inflace“ Původ slova je v latině – inflare = nafukovati Pro posledních cca 150 let vývoje je příznačný extrémně rozevřený vějíř meziročně dosahovaných změn výše cenové hladiny - od poklesu cen v řádu jednotek % až po růst cen v řádu tisíců % Velká varieta příčin, druhů a důsledků inflace, nejednotnost názorů Nízká inflace je však významný ukazatel úspěšnosti hospodářské politiky Jedna z podmínek stability měnové unie (eurozóny – Maastricht)

4 Rozpornost inflace 1 POZITIVA (!) CENOVÉHO RŮSTU Ne KAŽDÝ růst cenové hladiny je již svou podstatou automaticky negativním a tudíž nežádoucím jevem, např. –V silně agrární ekonomice, kde jsou krátkodobě další cenové hladiny stabilní, působí rostoucí ceny výkupu zemědělských produktů pozitivně na příjmy farmářů a extezitu –Růst cen ropy v 70. letech umožnil expanzi řady arabských ekonomik (Blízký a Střední Východ), podobně Norska a dalších producentů. To se opakuje nyní – viz rychlé zotavení a růst Ruska, expanze Venezuely, Libye –Trvalý a předvídatelný/kontrolovatelný růst cen v určitém odvětví má stimulační efekt pro investory, kteří zde očekávají mimořádný zisk – viz informační úloha ceny pro rozhodování

5 Rozpornost inflace 2 V řadě případů to byly přímo vlády, které vědomě roztočily inflační spirálu (nadměrnou emisí peněz), např. s cílem realizovat své priority (zbrojní výdaje, či přímo financování válečného konfliktu, nákladné sociální programy, či záměrné ožebračení určitých zámožných skupin, které měly své “pochybné“ kapitály uloženy ve vázaných vkladech – 1. 5LP)

6 Rozpornost inflace 3 Inflace navíc není kategorie, která by v hospodářské politice stála v pozici zcela nezávislého a izolovaného prvku hospodářské politiky, který lze libovolně určit. Právě naopak. Inflace má úzkou vazbu na: –Politiku nezaměstnanosti –Platební bilanci –Ekonomický růst –Nerovnost v šancích se jí přizpůsobit OBECNĚ ALE PLATÍ, ŽE CELKOVÉ NÁKLADY VYVOLANÉ INFLACÍ JSOU SUMÁRNĚ VYŠŠÍ, NEŽ JEJÍ CELKOVÉ (VŽDY DÍLČÍ) PŘÍNOSY

7 Historie inflace 1 Lze předpokládat, že historie inflace kopíruje historii peněz po odchodu od naturální směny Edikt císaře Diokleciána v Římě (301) zavádí poprvé daň ze zboží a z mezd jako protiinflační opatření státu Ceny se v XVI. století ztrojnásobily „díky“ dovozu stříbra z Nového světa vůbec Operace Johna Lawa za regentství Filipa Orleánského (1715 – 1723) měla vyřešit státní dluh Francie vydáváním bankovek, ale zvrhla se ve spekulaci a znehodnocení vloženého kapitálu

8 Historie inflace 2 Inflace pak doprovázela většinu vojenských či přírodních katastrof –8 let po Velké francouzské revoluci vyhlásil stát bankrot (září 1797) –v USA za války o nezávislost (1861 – 1865) – Rakouské císařství za napoleonských válek (1811), po válce pruské (1866) – éra hyperinflací po I. a II. sv. válce (Německo , Rakousko 1922, Francie 1926, Rusko 1918 – 22, Řecko 1944, Maďarsko , Čína ) etc.

9 Teorie inflace Rozdílné pojetí inflace podle: různých ekonomických škol – viz dále příčin, především: –Nadměrné úvěrová expanze zvyšující poptávku po investicích i spotřebním zboží, které zdražuje –Nadměrné rozpočtové výdaje, na které nutno dodatečně emitovat peníze. Extrémní případ je válka/prohraná válka –Nadměrná investiční míra vyvolávající nepokrytou mezeru mezi ještě nevyrobeným zbožím a vydanými penězi –Důsledky monopolních praktik u produktů se vysokým multiplikačním efektem (ropa, benzín) –Fluktuace v produkci produktů se vysokým multiplikačním efektem, tj. nejen snížení dodávek ropy/plynu, ale i plošná neúroda –Přebytek platební bilance (vývoz větší než dovoz) a schodek je nekrytá kupní síla –Plošná nákupní panika spojená se zrychlením oběhu peněz – útěk od peněz –Přezaměstnanost a výplata příjmů/důchodů nekrytých zbožím –Nadměrný růst příjmů domácností, který předbíhá růst produkce (vynucené úspory – odložená kupní síla cca 400 mld Kč v r. 1989) –Zvýšená inflační očekávání – tlak na mzdy

10 Kvantitativní teorie a inflace (opakování) Předpoklady teorie Y … reálný produkt (nabídka zboží a služeb) P … cenová hladina (deflátor HDP) M … množství peněz v oběhu V … rychlost oběhu peněz Platí vztah M x V = P x Y Množství peněz (M), které obíhá v daném období v jisté ekonomice určitým počtem obrátek (V), je vždy rovno množství výstupu (Y) oceněného platnými cenami (P). Pokud se jedna veličina změní, k dosažení rovnováhy se současně změní veličina/ny jiná/ostatní.

11 Důsledky aplikace kvantitativní teorie 1 (M = Množství peněz) x (V = rychlost oběhu) = (P = cenová hladina) x (Y = produkt) Jestliže se do ekonomiky dostane v určitém období více peněz (např. vlivem úvěrů), pak ex definitione - buď musí vzrůst ceny či produkce (či obojí), a nebo klesnout rychlost oběhu peněz. Praxe ukazuje, že v rovnovážných ekonomikách je vcelku dlouhodobě rychlost oběhu peněz víceméně konstantní, a proto je obvyklé, že cenová hladina roste poměrně pomalu (ovšem při citelných odvětvových rozdílech, kde mohou být i záporné hodnoty), a hospodářská politika operuje jen s veličinou M (vážící se na úrokovou míru), jejíž stanovení centrální bankou pak obvykle úzce koreluje s reálným růstem produktu

12 Důsledky aplikace kvantitativní teorie 2 jako hypotézy o vztahu rovnovážné cenové hladiny a míry inflace Podstata kvantitativní teorie peněz jako výkladu impulzu ke vzniku inflace spočívá v platnosti pěti tezí: 1.Rychlost oběhu peněz (V) je v dlouhém časovém období relativně stabilní, což je empiricky prokázáno 2.Pokud platí teze č. 1, a změna množství peněz (M) v oběhu je regulovaná centrální bankou obvykle tak, že malá změna (M) vyvolá proporcionálně malou změnu i nominálně vyjádřeného produktu (Y), tedy vytvořeného HDP v běžných cenách (P), tj. YxP 3.Rozsah produkce (Y) za určité období (čtvrtletí, rok) pak tedy primárně závisí spíše na existující nabídce výrobních faktorů vč. technologií a mírou jejich využití (tj. produktivitě), než na čemkoliv jiném, včetně peněz. Ty proto zůstávají v neutrální poloze 4.Pokud platí teze č. 4, pak změní-li se nabídka peněz (M) přiměřeně, bude tím vyvolána přiměřeně vysoká změna nominální hodnoty výstupu (YxP), fakticky však více (P) než (Y), tedy přiměřeně více vzroste cenová hladina (P) 5.Pokud se však změní nabídka peněz (M) více, než přiměřeně, bude tím vyvolána abnormálně vysoká změna nominální hodnoty výstupu (YxP), a cenová hladina (P) vzroste nepřiměřeně rychle lze pak hovořit o inflaci

13 Klasifikace inflace 1 1.Podle dynamiky nabídky a poptávky Poptávková inflace, kdy: –Je na trhu nedostatek nějakého zboží a prodejci se „brání a obnovují rovnováhu“ zvýšením jeho ceny (ceny Dobré vody při záplavách 2002 na 50 Kč, lék Tamiflu místa za 970 Kč až za 2000 Kč, lístky na čtvrtfinále finále MS v hokeji ČSR – USA zdražené o 80 – 120 % atd. Tyto okrajové výkyvy se však v celkovém indexu projeví jen tehdy, jde-li o dlouhodobé deficity nabídky –Je v dodávkách ovoce a zeleniny přestávka s ohledem na sezónnost sklizně (banány, mandarinky, ale i tradiční brambory, jablka, víno) a ceny sezónně rostou. Významnější je neúroda, přírodní katastrofa, a to za situace, kdy země nemá rezervy na nákup potravin v zahraničí. Vždy ale závisí na váze určitého zboží ve spotřebním koši –Se trh dané země dostane pod embargo (na léky, luxusní zboží apod.) –Expandují firmy poskytující peníze domácnostem za zvlášť výhodných podmínek (cca 400 mld Kč jen za poslední tři roky v ČR) Přesnější je zde hovořit jen o inflačních podnětech / ohniscích / impulsech

14 Klasifikace inflace 2 1.Podle dynamiky nabídky a poptávky Nabídková (někdy též nákladová) inflace, kdy: leader trhu má možnost systematicky zvyšovat ceny a roztáčet inflační spirálu. Obvykle to platí při jeho monopolním postavení, kdy růstem cen svého zboží si zvyšuje zisky Některý výrobní faktor je nabízen v menší míře, než je zapotřebí (je deficitní), například energie, některé suroviny, přípravky, ale též určité nedostatkové profese, a je nutno je přeplácet. Tyto „objektivně“ zvýšené náklady se však promítnou do cen výstupu a mnohdy vyvolávají cenové vzlínání (nákazu), protože – zvláště u mezd, tlačí na růst i v jiných odvětvích či profesích

15 Klasifikace inflace 3 2. Podle velikosti meziročních změn Latentní – skrytá (adagio). Ještě je statisticky nepodchycená, ale již víme o inflačních tlacích. Záleží na podobě statistického sledování – periodicitě, rozsahu reprezentantů, váze v cenovém indexu Otevřená – projevená (andante). Je na postupu ve více sektorech, obvykle přes růst dovozních cen se přelije do cen průmyslových výrobců a následně do cen spotřebitelských, případně z nákupních cen zemědělských produktů do cen potravin Pádivá – hyperinflace (presto). Přestává být zřejmé, odkud se impulzy šíří a inflace se stává plošnou

16 Ozřejmit návaznost tématu na ostatní makroekonomické kategorie a pojmy hospodářské politiky (uzavření cyklu konzultací) Dosud existuje pět vývojových stádií makroekonomické politiky počítající s ovlivňováním inflace: 1.Klasická osa 2.Keynesiánský trojúhelník 3.Čtverec harmonizovaného růstu 4.Pětiúhelník „nové“ společnosti 5.Šestiúhelník udržitelného rozvoje

17 Klasická osa Cenová stabilita Rovnováha platební bilance

18 Keynesiánský trojúhelník Cenová stabilita Plná zaměstnanost Rovnováha platební bilance

19 Čtverec harmonizovaného růstu Ekonomický růst Rovnováha platební bilance Cenová stabilita Plná zaměstnanost

20 Pětiúhelník „nové“ společnosti Vyrovnání výnosů a příjmů a vyrovnání šancí Cenová Rovnováha stabilita plat. bilance Plná Ekonomický zaměstnanost růst

21 Šestiúhelník udržitelného rozvoje Trvale udržitelný rozvoj vč. ekologických vazeb Cenová Rovnováha stabilita plat. bilance Plná Ekonomický zaměstnanost růst Vyrovnání výnosů a příjmů (šancí)


Stáhnout ppt "Teorie inflace a protiinflační politiky jako jedna ze základních finančních a bankovních teorií Řízená konzultace č. 3/3 Sobota 21.4.200 8:00 – 9:30 Estonská."

Podobné prezentace


Reklamy Google