Kulturní dědictví Stráž nad Nežárkou

Prezentace na téma: "Kulturní dědictví Stráž nad Nežárkou"— Transkript prezentace:

1 Kulturní dědictví Stráž nad Nežárkou
Občanská výchova 8. ročník

2 Historie zámku Stráž nad Nežárkou

3 Pomezní stráž, hradiště
na počátku našeho letopočtu stanové ležení pomezní stráže střežila vstup nepřátel od jihu do země v letech 600–900 n. l. opevněné hradiště s dřevěnou strážní věží byla zde hájena bezpečnost obchodních cest (bezpečí, odpočinek, nocování, doplňování zásob) od této činnosti název Stráž nad Nežárkou

4 Rytířský hrad ve 13. st. přestavba na gotický hrad
sídlo Sezema ze Stráže, pocházel z rodu Vítkovců pánů z Hradce erb modré růže ve zlatém poli (dodnes na vstupní bráně do zámku) v roce 1570 po zásahu blesku hrad zničen požárem více než půl století neobydlený, považován za rozvalinu

5 Přestavba na zámek historie zámku se začíná psát od 17. století
na panství se vystřídala řada majitelů mocných rodů (patřilo Lobkovicům, Rožmberkům, Slavatům, Šternberkům, Valdštejnům) velký rozkvět za držení Leonhardiů 1811–1908 poslední potomek této větve Adolf Franz Leonhardi nezvládl řízení panství, umírá v naprosté chudobě

6 Zámek a Ema Destinnová dne 24. března 1908 majetek zakoupila českobudějovická záložna za 29 636,- korun po výměně dalších tří majitelů kupuje zámek v roce 1914 za peníze Emy Destinnové její druh Dinh Gilly oficiálním vlastníkem se E. D. stává od 8. března 1920 až do své smrti v roce 1930

7 Novodobá historie v roce 1937 zakoupil zámek stavitel Bedřich Sirotek pro svoji dceru Milu z majetku se netěšila dlouho v letech 1939–1945 okupoval objekt Werhmacht po roce 1948 dochází ke znárodnění rodina Sirotkova byla nucena emigrovat do Kanady zámek coby kulturní památka upadá do mlhy zapomnění

8 Využití po válce v roce 1951 zde našel využití Krajský ústav pro hluchoněmé děti v roce 1956 byl zámek poznamenán pobytem armády – jednotkami Pohraniční stráže v letech 1963–1965 proběhly necitelné funkční úpravy poté byl zámek na 30 let domovem pro mentálně a tělesně postižené pacienty v roce 1995 vrácena nemovitost v restituci paní Mile Čadové roz. Sirotkové z Kanady, nastal obrat k lepšímu

9 Z předkupních smluv hrozilo, že zámek by mohl sloužit jako:
noční klub (zahraniční společnost) objekt pro zvláštní využití (bývalí důstojníci Rudé armády) hostinec u Emy Destinnové (zájemci z ČR) ubytovací zařízení pro cizince (zájemci ze Středního východu) podnikatelský objekt (výroba betonových dlaždic) skladový a výrobní areál (podnikatelé z Vietnamu)

10 Rekonstrukce zámku v roce 2002 kupuje zuboženou stavbu současná majitelka Radoslava Doubravová jejím záměrem bylo zpřístupnit zámek veřejnosti, vybudovat stálou expozici Emy Destinnové a vybudovat zde hudební tradici „Zámek plný hudby“

11 Rekonstrukce 2003–2006 realizována řada záchranných a restaurátorských prací celková obnova interiérů včetně dekorací a vybavení místností restaurovaným nábytkem terénní úpravy parku, obnova zámeckého lesoparku 80 let neudržovaného po necelých čtyřech letech se podařilo resuscitovat státem chráněnou památku

12 Slavnostní otevření veřejnosti
6. května 2006 poprvé objekt zpřístupněný veřejnosti slavnostní pásku stříhá první dáma České republiky paní Livie Klausová spolu s majitelkou zámku paní Radoslavou Doubravovou a hejtmanem Jihočeského kraje panem RNDr. Janem Zahradníkem cyklus koncertů „Zámek plný hudby“ zahájil mistr Josef Suk nechyběla bývalá majitelka Mila Čadová roz. Sirotková z Kanady

13 Muzeum Emy Destinnové stálá nejucelenější expozice v přízemních prostorách zámku mapuje významné životní etapy úspěšné zpěvačky Emy Destinnové fotografie, soukromé dopisy, divadelní róby ze slavných oper dobový vkus dokumentován ukázkami oděvů s řadou drobnějších předmětů secesní plakáty zvoucí k operním představením

14 Seznam použité literatury
POSPÍŠIL, M.: Ema Destinnová – česká pěvecká legenda. Praha 2008. REKTORYS, A.: Ema Destinnová. Praha 1936. HOLZKNECHT, V. – TRITA, B.: Ema Destinnová. Praha 1974. LACINA, O.: Ema Destinnová tři studie (Pedagog – Učitelé – Podobizny). Praha 2007. BAJEROVÁ, M.: O Emě Destinnové. Praha 1980. DOUBRAVOVÁ, R.: Ema Destinnová ve Stráži nad Nežárkou. České Budějovice 2007. POSPÍŠIL, M.: Veliké srdce Ema Destinnová. 2.vyd. Praha 1980. HERDEN, J.: Hudba pro děti. Praha, Karolinum 1992. POSPÍŠIL, M.: Veliké srdce Ema Destinnová. Praha 1974. STACH, A: Velká rybářka Ema. Třeboň 1994. KOLÁŘ, Z. – ŠIKULOVÁ, R.: Hodnocení žáků. 2. vyd. Praha, Grada 2009. ANDRÁŠOVÁ, H.: Slovní hodnocení na 2. stupni ZŠ. Praha, Raabe 2006.

15 Konec prezentace děkuji za pozornost
Autorem materiálu je Mgr. Renata Jindráková, ZŠ Dobříš, Komenského nám. 35, okres Příbram Inovace školy – Dobříš, EUpenizeskolam.cz