Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík 1. Přednáška – 13.10.2011 Úvod do studia mezinárodních vztahů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík 1. Přednáška – 13.10.2011 Úvod do studia mezinárodních vztahů."— Transkript prezentace:

1 Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík 1. Přednáška – Úvod do studia mezinárodních vztahů

2 Organizační záležitosti Představení kurzu Struktura kurzu Syllabus Seminární práce - témata Kontakt Představení webu výuky  Dotazy ???

3 Doporučená literatura Drulák, P.: Teorie mezinárodních vztahů, Portál Krejčí, O.: Mezinárodní politika, Ekopress Krejčí, O.: Geopolitika středoevropského prosoru. Professional Publishing Fiala, Pitrová – Evropská unie CDK Konig, P., Lacina, L., Přenosil, J.: Učebnice evropské integrace, Barrister and Principal Nálevka, V.: Světová politika ve 20. století, I. a II. díl. Praha : Aleš Skřivan ml., 2000 Plechanovová, B., Fidler J.: Kapitololy z dějin mezinárodních vztahů ISE Plechanovová, B: Evropská unie na počátku 21. st. reformní procesy a institucionální změna, Karolinum Waisová, Š.: Úvod do studia mezinárodních vztahů. Nakladatelství Čeněk Waisová, Š.: Mezinárodní organizace a režimy, Eurolex Bohemia ……………………………………………………………………………………………………. SCIO testy Periodika internet

4 MV jako vědecká disciplína Nejmladší X nejstarší vědecká disciplína  Pojem MV poprvé použil Jeremy Bentham (VB 1780´s)  Historie MV sahá až do antiky-Čína, Indie, Řecko, Řím-historický přístup  20.st. oddělení MV od politické vědy-konstituce oboru-analytický přístup  2.pol.20.st.-diskuze na rovině MV jako samostatný obor či pouze podobor politologické vědy  MV = sociálně-vědní / politická disciplína

5 Politologie a MV Politologie-sub-obory / disciplíny (postupně vznikající)  Politická filozofie a teorie  Vnitřní politika  Zahraniční politika Tradiční dělení do r.1948

6 Politická věda po r.1948 Dělení politické vědy dle konference UNESCO v Paříži 1948:  Politická teorie a politické ideologie  Politická systémová analýza  Komparativní systémová analýza  Mezinárodní vztahy Zaměříme se na MV

7 Zahraniční politika „Výzkum oblasti zahraničních vztahů jednoho politického systému (státu) a faktorů na ni působící zvenčí: Analýza ZP:  Zahraničně-politické rozhodovací procesy  Tvorba agendy ZP  Nástroje ZP (diplomacie, embargo, válka, propaganda) rozvoj studia ZP → vliv na osamostatnění disciplíny MV

8 Důležitá vědecká pracoviště 1880-Kolumbijská univerzita (USA)  První Škola politické vědy  1886-první politologická revue „Political Science Quarterly“ 1901-Wisconsinská univerzita (USA)  První katedra politických věd 1919-Velká Británie  První katedra Mezinárodních vztahů

9 Revize oboru po 2.světové válce Po 2.sv.v.-tématické rozšíření studia MV: Oblast aktérů MV (stát již není dominantní jednotkou systému):  Mezinárodní organizace (vládní X nevládní)  Transnacionální aktéři (privátní vojenské firmy)  Nadnárodní korporace (Coca-Cola, Nike, Facebook)  jednotlivci Viz obr. 1.

10 Nové pojmy v oboru Vedle pojmu MP (tradiční) Nadnárodní politika, transnacionální politika, světová politika = souhrn všech vztahů mezi společnostmi jak z pohledu států, tak z pohledu mezinárodního systému

11 Teorie MV Mladý sub-obor MV Starší přístupy:  historiografický popis zahraničně-politického vývoje  Historie myšlení o MV Systematický přístup ke studiu MV:  Mezinárodního systému  Mezinárodní politiky  Zahraniční politiky

12 Studium MV v ČR Několik etap:  Období meziválečného Československa ( )  Období po 2. SV.V. ( )  Období stalinistického teroru (1950´s)  Reformní období ( )  Období normalizace a stagnace ( )  Období rozvoje oboru (po r. 1989)

13 Období meziválečného Československa ( ) Rozvoj po 1. sv.v.-stejné v celé Evropě MV se jako samostatný obor neprosadily Úzká propojenost s MZV-výchova úředníků Právníci, úředníci, historikové, sociologové, filozofové Stagnace v období 2.sv.v.

14 Období po 2. SV.V. ( ) Nový impuls ve studiu MV v ČSR Založení Vysoké školy politické a sociální  Do r  Poté škola zrušena

15 Období stalinistického teroru (1950´s) 1949/50 vznik Vysoké školy politických a hospodářských věd  Vzápětí zaniká  Reforma školství Politické kádry posílány do Moskvy

16 Reformní období ( ) 1957-Založení Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii (ÚMPE)  Výzkumný ústav MZV  První specializovaní vědecké pracoviště v oboru v ČS  Jasná politická dikce socialistického vedení  1966-periodikum Mezinárodní vztahy (Jaroslav Šedivý) 1967/68-renesance ve výzkumu MV v ČS  Krátká liberalizace-diskuze o povaze, metodě výzkumu

17 Období normalizace a stagnace ( ) Intervence 1968-absolutní utlumení autonomie v koncepci ZP i výzkumu MV v ČSSR

18 Období rozvoje oboru (po r. 1989) Demokratický rozkvět oboru v důsledku rozpadu SSSR 2 linie na poli výzkumu MV:  Instituce financované státem Ústav mezinárodních vztahů Ústav strategických studií  Instituce nefinancované státem AMO, Europeum, CEP, CESES Rozvoj kateder MV na fakultách Univerzit Vznik odborných periodik  Mezinárodní vztahy, Mezinárodní politika, Perspective, Politologická revue

19 Strukturální pojmy oboru MV Struktury  „jsou institucionálně nebo normativně předem dané parametry chování či rolí, na které se aktéři orientují“ (Waisová)  Charakter, uspořádání a struktura systému determinují chování a jednání aktérů Existují dané pojmy, které MV používají k popisu struktury a charakteru systému

20 Hierarchie Konstelace jednostranných vztahů v závislosti mezi státy Podoba pyramidy  Hegemon je na špici  Čím níže postupujeme, tím vyšší je závislost na hegemonovy Opak hegemonie-všechny státy jsou si rovny-prakticky neexistuje Může existovat více paralelních hegemonických celků v systému podílejících se na formování systému (např. koncert velmocí po r.1815-“Pentarchie“)

21 Polarita Vyjadřuje uspořádání systému, v němž určitý počet aktérů ovlivňuje a utváří jednotlivé vztahy UNI, BI, TRI……MULTI  Počet zainteresovaných aktérů UNIPOLARITA = hegemonie

22 BIPOLARITA V podmínkách bipolarity je světový politický systém uspořádán kolem dvou mocenských center. Póly tvořeny 2 státy X stabilními koalicemi Hierarchické svazky

23 MULTIPOLARITA V podmínkách multipolarity je světový politický systém uspořádán kolem tří a více hlavních mocností Tyto mocnosti jsou relativně podobně stejně mocné

24 Koncert velmocí Multipolární systém evropského koncertu velmocí ( ) po napoleonských válkách Velká Británie Francie Rakousko (-Uhersko) Rusko Prusko (Německo)

25 Balancér je specifikem multipolárního systému V bipolárním systému není přítomen Jeho role  Podobné postavení jako je role hegemona  Avšak více subjektivnější Balancér

26 Závislost Vyjádření pojmu závislosti-funkcionální vztah mezi nejméně 2 veličinami Vztah závislosti-jednostranný kauzální vztah XXXXX Nezávislost

27 Interdependence Vzájemná závislost Vztah vzájemných závislostí aktérů (reciprocit) Pojem vznikl v let. Joseph Nye, Robert Keohan (neoliberalisté)

28 Symetrie Vztah mezi aktéry či skupinami aktérů na základě rovných-přibližně stejné dělení moci Symetrický vztah  Převažují vzorce jednání jako prostředek tvorby politických vztahů mezi státy Reverzibilní vztahy  na akci aktéra A je od aktéra B odpovídající odezva

29 Asymetrie Stav nerovných vztahů-jedna strana má menší/větší kontrolu a vliv nad druhou Způsob rozhodování konfliktů je určován mezi aktéry HROZBOU a NÁTLAKEM Např. imperiální struktury Dominance vztahů mezi centrem a periferií

30 Centrum,periferie,semiperiferie Tento model zahrnuje prostorovou dimenzi pro studium vztahů mezi vyspělými a méně vyspělými regiony a příčin i důsledků rozdílů v dynamice vývoje v různých geografických oblastech.

31 Centrum-jádro Privilegované místo v rámci určitého teritoria Řídí, usměrňuje a kontroluje část stěžejních toků informací a zdrojů v systému Je řídící X závislé na zdrojích (periferie)

32 Periferie Prostorová jednotka podřízená autoritě jádra Libovolná vzdálenost od jádra-stále podřízenost Nutná znalost jádra pro porozumění, znalost a postatu pochopení periferie Periferie je součást systému, ale má marginální význam pro vedení systému Např. koloniální systém VB v 19.st.

33 Semiperiferie Od konce 70.let Nachází se mezi centrem a periferií Rozvinutější než periferie X nedosahuje postavení jádra Orientace na centrum-opomíjí periferii

34 Metafory a modely Umožňují vysvětliv stav MS a chování aktérů Zjednodušené obrazy či ideální konstrukce popisující stav reality pomocí zdůrazněných charakteristik systému Zdůrazňují některé rysy vztahů či systémů X některé záměrně eliminují MV nevykazují vlastní objektivní organizaci-nutnost nejprve ji nalézt (hypotéza)-utvořit model-ověřit validitu hypotézy Modely a metafory zjednodušují a pomáhají uchopit složitý systém vztahů mezi aktéry MS pojmout komplexitu celého MS Základní model-TEORIE HER

35 Teorie her Pochází z neoklasické ekonomické analýzy Možnost vymodelování situace vycházející z anarchické struktury MS Vyjádřena v modelech jednání racionálního aktéra beroucího v úvahu chování ostatních aktérů – co nejvíce zisků s co nejmenšími náklady Základní rozlišení teorie her:  Počet hráčů a výsledek  Hra s nulovým X nenulovým součtem

36 Hra s nulovým součtem „zero sum game“ Dva či více aktérů usilují o objekt, který je nedělitelný a nerozmnožitelný 1 objekt – více aktérů Co jeden získá, ostatní ztrácí – nekooperace Realistický model Vítěz a poražení

37 Hra s nenulovým součtem „non-zero sum game“ Dva či více aktérů usilují o objekt, který je dělitelný a rozmnožitelný 1 objekt s možností dělení či rozrůstání– více aktérů Ztráta mezi aktéry není vnímána jako prohra-vzdání se části svého objektu ve prospěch druhých – kooperace Liberální model Kompromis či pozitivní součet

38 Další hry-superhry Vězňovo dilema Hra na kuře / zbabělce Konstruují chování aktérů dle předem daných vzorů Umožňují předvídat výsledky jednání / chování hráčů

39 Úroveň analytických rovin Mezinárodní systém (pouze jeden) Mezinárodní subsystém (OPEC,OECD) Jednotky (stát, MO, trans.aktéři) Podjednotky (vnitřní politika států,MP) Individua (člověk)

40 Mezinárodní systém Základní prostředí MV Konglomerát interaktivních a vzájemně propojených jednotek mající v daném systému formálně stejné postavení-neexistuje vyšší úroveň vztahů ani entita nad nimi Nyní globální  Do 19.st. existence více MS paralelně vedle sebe Anarchický Evropský (euroatlantický) rozšířený po celé zemi  Expanzivní evropská ZP

41 Mezinárodní systém Periodizace 3 základní období:  Ranné MS  Propojené MS  Globální MS

42 Ranné MS Do 16.st. Po úpadku starých civilizace (Egypt, Mezopotámie)-hlavní aktér:  Městský stát  Náboženský stát  Dynastické státy a říše Velká část světa-nestátní charakter-bez komunikačních kanálů Výrazná migrace obyvatelstva  Vojenské střety, ekonomická migrace, vznik měst

43 Propojené MS Oslabení a transformace absolutistického státu Dějinné události v Evropě Vznik moderních států Úpadek Svaté říše římské Koncept Vestfálského státu

44 Vestálský mezinárodní systém- systém států Uzavření míru 30leté války ( ) Setkání hl. evropských mocností (SŘŘ,Špa,Fra,Niz,Švé)-snaha o zamezení dalšího podobného konfliktu Duchovní moc přestává hrát klíčovou roli v evropské politice Oslabení císařské moci Vznik svrchovaných (suverénních) států-jediní aktéři MV

45 Vestálský mezinárodní systém- systém států Svrchovanost pro každý stát  Neomezené pravomoci v rámci vlastního území  Neomezené pravomoci v rámci vlastní ZP Systém je decentralizovaný  Státy jsou si de iure rovny X de facto ne  Narušení decentralizace = narušení suverenity státu Legitimita je postavena na velmocenské autoritě  Ne na církevní jako dosud Nositeli legitimity-velmocenské kongresy  Vždy po válkách-korekce systému  Utrecht (1711), Vídeň (1815), Versailles (1918), Teherán (1943), Jalta (1945), Postupim (1945)

46 Systém mocenské rovnováhy Balance of power Vzájemné bedlivé střežení velmocí se navzájem Při hrozbě hegemonie jedné z nich se ostatní spojí do koalice pro ní za účelem eliminace hrozby Zachování velmocenské pozice poražených  Posílení vítězů by vedlo k hegemonii-destabilizace systému

47 Koncert velmocí Multipolární systém evropského koncertu velmocí ( ) po napoleonských válkách Velká Británie Francie Rakousko (-Uhersko) Rusko Prusko (Německo)

48 Svatá aliance Úzká spolupráce Pruska, Rakouska, Ruska po Vídeňském kongresu Obava z revoluce v Evropě ze strany vládnoucích aristokratických dynastií Systém mocenské rovnováhy  Např. Krymská válka

49 Konec Vestfálského MS Události na přelomu 19. a 20.st. Politická situace v Evropě a ve světě Berlínský kongres 1878  Vyřešení východní krize (Rusko-turecká válka, hranice na Balkáně) Berlínská konference  Otázka kolonizace Afriky Události v předvečer 1. sv.v.

50 Globální (vestfálský) MS Nový geopolitický rozměr světa na přelomu 19. a 20.st. (kolonizace, role USA) 1.sv.v.-totální předěl ve světových dějinách („Velká válka“) Společnost národů-W.Wilson Versailleský systém (další smlouvy) 2.sv.v. Po 2.sv.v.-vznik bipolárního uspořádání  Jaderní hrozba 60.léta-proces dekolonizace

51 Globální (vestfálský) MS Období détenté v 70.let. Ropné šoky a konec Bretton-woodského systému 70.léta-výrazná proměna procesů a aktérů MS  Vzrůst interdependence  Nárůst i jiných hrozeb než vojenských  Vznik nových aktérů na poli MS Konec bipolárního konfliktu  Rozpad SSSR-nové státní jednotky-aktéři MS  Proces globalizace sílí Globální vestfálský MS (systém moderních států)stále funguje-prošel mnoha změnami

52 STÁT Je institucí (organizací) Disponuje mocí vládnout, soudit, vytvářet zákony společnosti (státu)-všechny složky dělby moci Je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím), státním územím Má vnější i vnitřní suverenitu (svrchovanost) Zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a bezpečnostní složky (armáda, policie)

53 Stát musí splňovat: Stálé obyvatelstvo Vymezené státní území Státní moc a aparát Suverenita

54 Stát Výlučnost státu  Stát je jedinou organizací svého druhu na daném území Funkce státu = hlavní směry činnosti státu  Vnitřní-ekonomika, vzdělání, zdravotnictví, sociální  Vnější-MV, diplomacie, vojenství, interakce s ostatními státy

55 Státní suverenita Suverenita (svrchovanost)  Nejvyšší autorita státu nepodléhající žádnému jinému vnějšímu omezení Vnitřní suverenita  Nejvyšší pravomoci státu nad obyvatelstvem a územím Vnější suverenita  Nezávislost státu, teritoriální integrita a nedotknutelnost státu představovaného vládou Nadnárodní suverenita  Příklad EU

56 Zvláštní státy-speciální postavení v MS Rogue State Failed State


Stáhnout ppt "Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík 1. Přednáška – 13.10.2011 Úvod do studia mezinárodních vztahů."

Podobné prezentace


Reklamy Google