Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Přdnaška 1 SOCIÁLNÍ PROBLÉMY Regionální/rurální rozvoj jako způsob řešení kumulativních nerovností mezi regiony Proč se v našich sociálních životech objevují.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Přdnaška 1 SOCIÁLNÍ PROBLÉMY Regionální/rurální rozvoj jako způsob řešení kumulativních nerovností mezi regiony Proč se v našich sociálních životech objevují."— Transkript prezentace:

1 Přdnaška 1 SOCIÁLNÍ PROBLÉMY Regionální/rurální rozvoj jako způsob řešení kumulativních nerovností mezi regiony Proč se v našich sociálních životech objevují a vyskytují problémy - obecný vhled do chápání sociálního a regionálního rozvoje uvodní slovo, neprve začít názvem a zeptat se jich jestlí mají problémy -- silly question -- I have problmes with my paper, problems with Czech language

2 Doporučená literatura
Kabele, J Přerody (principy sociálního konstruování). Praha: Karolinum, str Swedberg, R., Granovetter, M Introduction. Pp in The Sociology of Economic Life (edited by Mark Granovetter and Richard Swedberg), pp Westview Press. Mlčoch, L Zastřená vize ekonomické transformace (Česká ekonomika mezi minulostí a budoucností. Institucionální pohled). Praha: Karolinum, str Plány SAPARD zemí v předvstupním procesu: (http://europa.eu.int/comm/dg06/external/enlarge/countries

3 Odpovězte si na otázku Máte nějaké problémy?
Jestliže ne, máte štěstí. Kvalita vašeho života hodnocená subjektivně (well-being) je vysoká. Ale myslíte, že nemůžete mít problémy v budoucnu? Jestliže ano, je to horší, ale nic se neděje. Důležité je vědět, proč jsou ony problémy v našich životech a jak je lze překonávat. Z těchto koordinát budeme postupovat i k regionálnímu rozvoji

4 Koordináta času v projekci ve změnách (rozvoj, vývoj) zásadně ovlivňuje vznik problémů (viz přechod tradiční a moderní společnosti)

5 2 typy společností Moderní Tradiční Charakterizujte ji z pohledu:
Hlavní ekonomické aktivity (jednání) Hlavního typu sídel Typu vztahů s jinými Dynamiky Ekonomického pozadí (co dává řád ekonomice – dominující typ ekonomické směny) Tradiční Charakterizujte ji z pohledu: Hlavní ekonomické aktivity (jednání) Hlavního typu sídel Typu vztahů s jinými Dynamiky Ekonomického pozadí (co dává řád ekonomice – dominující typ ekonomické směny)

6 Tradiční společnosti Zemědělství
Uzavřené, malé, vesnici podobné komunity Soběstačnost Neměnnost, stabilita Ekonomické pozadí: K.Polanyi: reciprocita (vzájemná výměna –pohyb mezi souvztažnými body symetrických uskupení /např.naturálie/; řád vyžaduje symetrii) a redistribuce (centrální „ruce“ přerozdělují – přivlastňovací pohyb směrem k centru a zpětně od něj /např. rozdělení daní/; řád vyžaduje opatření „ústřednosti“)

7 Moderní společnosti Průmysl, později služby vč. ICT
Otevřené, velké městské entity Vzájemná závislost Proměnlivost, turbulence Ekonomické pozadí: K.Polanyi: tržní směna – vzájemné pohyby mezi „rukama“ v tržním systému /vše musí mít hodnotu, aby vstoupilo na trh i člověk a příroda – pracovní síla a půda/; řád vyžaduje systém cenu ustavujících trhů)

8 Reflexe problémů spojených s přechodem od tradiční k moderní společnosti:
Rurální romantismus a anti-urbanismus Fyziokraté Malthusiánci Rozvoj zemědělských věd

9 Předchůdci rurální sociologie v Americe
Americká farmářská demokracie

10 Blíže o těchto předchůdcích
viz příloha14-předchůdci-rursoc.doc

11 Přemýšlejte o současných problémech, dění, událostech a pokuste se je přiřadit k těmto směrům
Stát nemá co zasahovat do zemědělství a dělat politiku pro venkov; Demografická situace; Chataření a chalupaření; Geneticky modifikované potraviny; Racionální řízení; Nacionalismus; Globalizace

12 Předchůdci rurální sociologie v Evropě reagovali na problémy přeměny od tradiční k moderní společnosti, ale jak: Které ze směrů hodlaly překonat proměny od tradiční k moderní společnosti příklonem k modernitě (rozvoji venkova) Které ze směrů hodlaly překonat proměny od tradiční k moderní společnosti příklonem k tradici (zakonzervování venkova)

13 Problémy Problémy vznikají, když naše zažité způsoby zvládání dění (toho, že něco děláme) nefungují (starý řád mizí a my jsme v situaci krize nebo anomie)

14 Přdnaška 1 Kultura Skládá se z hodnot (abstraktní ideály), kterých se členové dané skupiny drží a které uznávají, z norem (určitých principů, pravidel, od nichž se očekává, že je lidé budou sledovat, předepisují naše chování) a z materiálních statků, které lidé utvářejí „Software“ lidského jednání. Vše, co známe a máme (čím disponujeme – i „kulturní krajina“) Kultura je úzce svázána s pojmem sociální(viz socializace)

15 Přdnaška 1 Sociální Odkazuje k jevům a procesům ve společnosti, které jsou přímo vázány na jednání lidí a motivy tohoto jednání, na lidské interakce a na seskupování lidí (jak jsou interakce organizovány v instituce)

16 Přdnaška 1 Jídlo a jeho sociální a kulturní souvislosti (uvažujme o tom, co a proč jíme)

17 Sociální problémy situace, kterou považuje buď relevantní skupina lidí (odborníci) nebo účastníci této situace (laici) za něco, co vyžaduje řešení (protože obtížně jednáme), a to většinou prostřednictvím prostředků institucionální intervence Objevují se všude, kde máme co do činění s lidmi (viz dále přednáška regionální rozvoj a nerovnosti)

18 Obecný způsob řešení problémů
Utvoření (konstrukce) takových pravidel (institucí) a dalších struktur jednání, které nám ve změněných podmínkách umožní efektivně konat (tj. na jejichž základě budeme schopni dosahovat své cíle) a naopak odstraňování (dekonstrukce) takových pravidel (institucí) a vnějších struktur, které jednání znesnadňují Strukturální fondy – proč takový název?

19 Adaptační efektivita (neznamená alokační efektivitu)
Institucionální ekonomie mluví o adaptační efektivitě (utvořit takový rámec, který nám umožní efektivně umět jednat). Je spojen s tím, jak lidé vnímají a interpretují nově zaváděný rámec. Jak se adaptují a přetvářejí vnější struktury. Znesnadňují-li naše jednání z vnějšku zaváděná pravidla a struktury, lidé si utvářejí svá vlastní pravidla (instituce) a struktury, ve kterých jednat umějí a k nim se přizpůsobují nebo si přizpůsobují nově zaváděná pravidla a struktury ke svým představám.

20 Příklad: Sociální problémy v zemědělství
Hlavní otázka: celková proměna zemědělství (anomický stav) Další otázky s tím související: spravedlnost proměny zemědělství (kdo získal na privatizaci státních statků /jejich manažeři?/ a na transformaci družstev /nepracující vlastníci?/)

21 Results of collectivization and de-collectivization -- Czechia
Before 1989 coops: 1,024 (61.4% of all land), av. size 2,561 state farms: 174 (25.3% of all land), av.size 6261 private farmers: 3,205 (0.4% of all land) av. size 4 ha employment in agric: up to 13% (data: H.Hudečková, M.Lošťák, EEC 1995, Stat. yearbook) Late 1990s coops: 809 (32.2% of land), av.size 1,394 ha corporate: 2,458 (43.3% of land) av.size 618 ha private farms: 32,968 (23.5% of ag. land), av.size 25 ha employment in agric+forestry: 5.3% share on GDP: 3.7% (data: Green report 1999, SAPARD)

22 Sociální problémy v zemědělství a na venkově
záležitost sociálních zařízení a vymožeností dříve poskytovaných zemědělskými podniky (kdo bude poskytovat školky, rekreaci /odpočinek/, stravování i dopravu) pracovní příležitosti – rozpad sociální infrastruktury

23 Sociální problémy v zemědělství a na venkově
Problematika příjmů a nezaměstnanosti otázka přístupnosti a dostupnosti k občanské a technické infrastruktuře (sítě, dopravní obslužnost, obchody, školství, zdravotnictví aj.)

24

25 Sociální problémy v zemědělství a na venkově
Sociokulturní potenciál -- otázka nedostatku vůdčích osobností otázka ochoty podílet se na hájení a prosazování zájmů venkova; identita Celková otázka sociální koheze, sociálního kapitálu a kulturního kapitálu aktérů v regionech

26 Sociální změna a zvládání změn
Sociální změna a její zvládání je spojeno s jednáním lidí, proto je potřebné tomuto jednání porozumět. Změna také znamená narušení řádu, proto je potřebné znát, co ustavuje sociální řád a odstraňuje anomii (ta utváří riziko či nebezpečí – nevíme co máme dělat) V jednání a změnách se utvářejí insituce

27 Riziko a nebezpečí Změna vzhledem k situaci anomie přináší možnost rizika či nebezpečí

28 Riziko potenciální poškození hrozící jedinci, které je založeno na rozhodnutí učiněném jedincem. Riziko je kalkulace vztažená k potenciálním ztrátám a výhodám během určité doby (např. rozhodnutí zda a kdy nebo kam uložit nukleární materiál nebo kouřit cigaretu), protože nelze vše přesně vykalkulovat (omezená racionalita).

29 Nebezpečí je potencionální poškození, kterému je jedince pasívně vystaven – bez toho, že by jedinec měl možnost se rozhodnout něco dělat (tornádo, zemětřesení)

30 Moderní společnost je riziková nebo nebezpečná?

31 Zvládání nejistoty v moderní společnosti (jak se vypořádat s nejistotou změn)
Je spojeno s rizikem a s nebezpečím. Riziko buď vědomě podstupujeme nebo jsme vůči němu vědomě averzní (chceme se mu vyhnout). Nebezpečí se není možno vyhnout. Aby tomu tak bylo, přetváří se na riziko (vědomě se rozhoduji, zda se vyhnu zemětřesení a následně konstruuji „vize“ jak se mu vyhnu).

32 Dvě strategie vztahu k riziku (nejistotu nebezpečí převádíme na nejistotu rizika, s níž se snažíme vypořádat

33 Konsolidace rizik (jak se vyhnout riziku)
přebírání rizik rozhodování (pojišťovna) seskupování heterogenních rizik (pojišťovna své riziko diverzifikuje do řady pojištěných domů, existuje diverzifikace výrob, portfolia, atd.)

34 Organizovaná spekulace (vědomé podstupování rizika)
Vědomě riziko podstupujeme s kalkulem, že to „jednou musí vyjít“ – hedge-funds, termínované obchody


Stáhnout ppt "Přdnaška 1 SOCIÁLNÍ PROBLÉMY Regionální/rurální rozvoj jako způsob řešení kumulativních nerovností mezi regiony Proč se v našich sociálních životech objevují."

Podobné prezentace


Reklamy Google