Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 SOCIÁLNÍ PROBLÉMY Regionální/rurální rozvoj jako způsob řešení kumulativních nerovností mezi regiony  Proč se v našich sociálních životech objevují.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 SOCIÁLNÍ PROBLÉMY Regionální/rurální rozvoj jako způsob řešení kumulativních nerovností mezi regiony  Proč se v našich sociálních životech objevují."— Transkript prezentace:

1

2 1 SOCIÁLNÍ PROBLÉMY Regionální/rurální rozvoj jako způsob řešení kumulativních nerovností mezi regiony  Proč se v našich sociálních životech objevují a vyskytují problémy - obecný vhled do chápání sociálního a regionálního rozvoje

3 2 Doporučená literatura Kabele, J Přerody (principy sociálního konstruování). Praha: Karolinum, str Swedberg, R., Granovetter, M Introduction. Pp in The Sociology of Economic Life (edited by Mark Granovetter and Richard Swedberg), pp Westview Press. Mlčoch, L Zastřená vize ekonomické transformace (Česká ekonomika mezi minulostí a budoucností. Institucionální pohled). Praha: Karolinum, str Plány SAPARD zemí v předvstupním procesu: (http://europa.eu.int/comm/dg06/external/enlarge/countries

4 3 Odpovězte si na otázku Máte nějaké problémy? Jestliže ne, máte štěstí. Kvalita vašeho života hodnocená subjektivně (well-being) je vysoká. Ale myslíte, že nemůžete mít problémy v budoucnu? Jestliže ano, je to horší, ale nic se neděje. Důležité je vědět, proč jsou ony problémy v našich životech a jak je lze překonávat. Z těchto koordinát budeme postupovat i k regionálnímu rozvoji

5 4 Koordináta času v projekci ve změnách (rozvoj, vývoj) zásadně ovlivňuje vznik problémů (viz přechod tradiční a moderní společnosti)

6 5 2 typy společností TradičníTradiční Charakterizujte ji z pohledu: Hlavní ekonomické aktivity (jednání) Hlavního typu sídel Typu vztahů s jinými Dynamiky Ekonomického pozadí (co dává řád ekonomice – dominující typ ekonomické směny) ModerníModerní Charakterizujte ji z pohledu: Hlavní ekonomické aktivity (jednání) Hlavního typu sídel Typu vztahů s jinými Dynamiky Ekonomického pozadí (co dává řád ekonomice – dominující typ ekonomické směny)

7 6 Tradiční společnosti Zemědělství Uzavřené, malé, vesnici podobné komunity Soběstačnost Neměnnost, stabilita Ekonomické pozadí: K.Polanyi: reciprocita (vzájemná výměna – pohyb mezi souvztažnými body symetrických uskupení /např.naturálie/; řád vyžaduje symetrii) a redistribuce (centrální „ruce“ přerozdělují – přivlastňovací pohyb směrem k centru a zpětně od něj /např. rozdělení daní/; řád vyžaduje opatření „ústřednosti“)

8 7 Moderní společnosti Průmysl, později služby vč. ICT Otevřené, velké městské entity Vzájemná závislost Proměnlivost, turbulence Ekonomické pozadí: K.Polanyi: tržní směna – vzájemné pohyby mezi „rukama“ v tržním systému /vše musí mít hodnotu, aby vstoupilo na trh i člověk a příroda – pracovní síla a půda/; řád vyžaduje systém cenu ustavujících trhů)

9 8 Reflexe problémů spojených s přechodem od tradiční k moderní společnosti: Rurální romantismus a anti- urbanismus Fyziokraté Malthusiánci Rozvoj zemědělských věd

10 9 Předchůdci rurální sociologie v Americe Americká farmářská demokracie

11 10 Blíže o těchto předchůdcích příloha14-předchůdci-rursoc.docviz příloha14-předchůdci-rursoc.doc

12 11 Přemýšlejte o současných problémech, dění, událostech a pokuste se je přiřadit k těmto směrům Stát nemá co zasahovat do zemědělství a dělat politiku pro venkov; Demografická situace; Chataření a chalupaření; Geneticky modifikované potraviny; Racionální řízení; Nacionalismus; Globalizace

13 12 Předchůdci rurální sociologie v Evropě reagovali na problémy přeměny od tradiční k moderní společnosti, ale jak: Které ze směrů hodlaly překonat proměny od tradiční k moderní společnosti příklonem k modernitě (rozvoji venkova) Které ze směrů hodlaly překonat proměny od tradiční k moderní společnosti příklonem k tradici (zakonzervování venkova)

14 13 Problémy Problémy vznikají, když naše zažité způsoby zvládání dění (toho, že něco děláme) nefungují (starý řád mizí a my jsme v situaci krize nebo anomie)

15 14 Kultura Skládá se z hodnot (abstraktní ideály), kterých se členové dané skupiny drží a které uznávají, z norem (určitých principů, pravidel, od nichž se očekává, že je lidé budou sledovat, předepisují naše chování) a z materiálních statků, které lidé utvářejí „Software“ lidského jednání. Vše, co známe a máme (čím disponujeme – i „kulturní krajina“) Kultura je úzce svázána s pojmem sociální(viz socializace)

16 15 Sociální Odkazuje k jevům a procesům ve společnosti, které jsou přímo vázány na jednání lidí a motivy tohoto jednání, na lidské interakce a na seskupování lidí (jak jsou interakce organizovány v instituce)

17 16 Jídlo a jeho sociální a kulturní souvislosti (uvažujme o tom, co a proč jíme)

18 17 Sociální problémy situace, kterou považuje buď relevantní skupina lidí (odborníci) nebo účastníci této situace (laici) za něco, co vyžaduje řešení (protože obtížně jednáme), a to většinou prostřednictvím prostředků institucionální intervence Objevují se všude, kde máme co do činění s lidmi (viz dále přednáška regionální rozvoj a nerovnosti)

19 18 Obecný způsob řešení problémů Utvoření (konstrukce) takových pravidel (institucí) a dalších struktur jednání, které nám ve změněných podmínkách umožní efektivně konat (tj. na jejichž základě budeme schopni dosahovat své cíle) a naopak odstraňování (dekonstrukce) takových pravidel (institucí) a vnějších struktur, které jednání znesnadňují Strukturální fondy – proč takový název?

20 19 Adaptační efektivita (neznamená alokační efektivitu) Institucionální ekonomie mluví o adaptační efektivitě (utvořit takový rámec, který nám umožní efektivně umět jednat). Je spojen s tím, jak lidé vnímají a interpretují nově zaváděný rámec. Jak se adaptují a přetvářejí vnější struktury. Znesnadňují-li naše jednání z vnějšku zaváděná pravidla a struktury, lidé si utvářejí svá vlastní pravidla (instituce) a struktury, ve kterých jednat umějí a k nim se přizpůsobují nebo si přizpůsobují nově zaváděná pravidla a struktury ke svým představám.

21 20 Příklad: Sociální problémy v zemědělství Hlavní otázka:Hlavní otázka: ècelková proměna zemědělství (anomický stav) Další otázky s tím související: éspravedlnost proměny zemědělství (kdo získal na privatizaci státních statků /jejich manažeři?/ a na transformaci družstev /nepracující vlastníci?/)

22 21 Results of collectivization and de- collectivization -- Czechia Before 1989  coops: 1,024 (61.4% of all land), av. size 2,561  state farms: 174 (25.3% of all land), av.size 6261  private farmers: 3,205 (0.4% of all land) av. size 4 ha  employment in agric: up to 13% (data: H.Hudečková, M.Lošťák, EEC 1995, Stat. yearbook) Late 1990s  coops: 809 (32.2% of land), av.size 1,394 ha  corporate: 2,458 (43.3% of land) av.size 618 ha  private farms: 32,968 (23.5% of ag. land), av.size 25 ha employment in agric+forestry: 5.3%  share on GDP: 3.7% (data: Green report 1999, SAPARD)

23 22 Sociální problémy v zemědělství a na venkově záležitost sociálních zařízení a vymožeností dříve poskytovaných zemědělskými podniky (kdo bude poskytovat školky, rekreaci /odpočinek/, stravování i dopravu) pracovní příležitosti – rozpad sociální infrastruktury

24 23 Sociální problémy v zemědělství a na venkově Problematika příjmů a nezaměstnanosti otázka přístupnosti a dostupnosti k občanské a technické infrastruktuře (sítě, dopravní obslužnost, obchody, školství, zdravotnictví aj.)

25 24

26 25 Sociální problémy v zemědělství a na venkově Sociokulturní potenciál -- otázka nedostatku vůdčích osobností otázka ochoty podílet se na hájení a prosazování zájmů venkova; identita Celková otázka sociální koheze, sociálního kapitálu a kulturního kapitálu aktérů v regionech

27 26 Sociální změna a zvládání změn Sociální změna a její zvládání je spojeno s jednáním lidí, proto je potřebné tomuto jednání porozumět. Změna také znamená narušení řádu, proto je potřebné znát, co ustavuje sociální řád a odstraňuje anomii (ta utváří riziko či nebezpečí – nevíme co máme dělat) V jednání a změnách se utvářejí insituce

28 27 Riziko a nebezpečí Změna vzhledem k situaci anomie přináší možnost rizika či nebezpečí

29 28 Riziko potenciální poškození hrozící jedinci, které je založeno na rozhodnutí učiněném jedincem. Riziko je kalkulace vztažená k potenciálním ztrátám a výhodám během určité doby (např. rozhodnutí zda a kdy nebo kam uložit nukleární materiál nebo kouřit cigaretu), protože nelze vše přesně vykalkulovat (omezená racionalita).

30 29 Nebezpečí je potencionální poškození, kterému je jedince pasívně vystaven – bez toho, že by jedinec měl možnost se rozhodnout něco dělat (tornádo, zemětřesení)

31 30 Moderní společnost je riziková nebo nebezpečná?

32 31 Zvládání nejistoty v moderní společnosti (jak se vypořádat s nejistotou změn) Je spojeno s rizikem a s nebezpečím. Riziko buď vědomě podstupujeme nebo jsme vůči němu vědomě averzní (chceme se mu vyhnout). Nebezpečí se není možno vyhnout. Aby tomu tak bylo, přetváří se na riziko (vědomě se rozhoduji, zda se vyhnu zemětřesení a následně konstruuji „vize“ jak se mu vyhnu).

33 32 Dvě strategie vztahu k riziku (nejistotu nebezpečí převádíme na nejistotu rizika, s níž se snažíme vypořádat

34 33 Konsolidace rizik (jak se vyhnout riziku) přebírání rizik rozhodování (pojišťovna) seskupování heterogenních rizik (pojišťovna své riziko diverzifikuje do řady pojištěných domů, existuje diverzifikace výrob, portfolia, atd.)

35 34 Organizovaná spekulace (vědomé podstupování rizika) Vědomě riziko podstupujeme s kalkulem, že to „jednou musí vyjít“ – hedge-funds, termínované obchody


Stáhnout ppt "1 SOCIÁLNÍ PROBLÉMY Regionální/rurální rozvoj jako způsob řešení kumulativních nerovností mezi regiony  Proč se v našich sociálních životech objevují."

Podobné prezentace


Reklamy Google