Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

JIŘÍ MALINA Sestavili: JIŘÍ ŠEVČÍK TV - CH 2004 Složky potravy jako zdroj energie: 1. Sacharidy Mohou být snadno mobilizovány za poskytnutí D-glukosy,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "JIŘÍ MALINA Sestavili: JIŘÍ ŠEVČÍK TV - CH 2004 Složky potravy jako zdroj energie: 1. Sacharidy Mohou být snadno mobilizovány za poskytnutí D-glukosy,"— Transkript prezentace:

1

2 JIŘÍ MALINA Sestavili: JIŘÍ ŠEVČÍK TV - CH 2004

3 Složky potravy jako zdroj energie: 1. Sacharidy Mohou být snadno mobilizovány za poskytnutí D-glukosy, jako pri- mární sloučeniny k získání okam- žité energie.

4 Složky potravy jako zdroj energie: 2. Bílkoviny Z energetického hlediska jsou bílkoviny méně významné. Dodávají však organismu kom- pletní sadu esenciálních amino- kyselin, které udržují bílkovinnou rovnováhu v těle.

5 Složky potravy jako zdroj energie: 3. Lipidy Jsou hlavní zásobní formou uhlíku a energie a to jak vzhle- dem k množství, tak s ohle- dem na vysoké spalné teplo.

6 Definice a klasifikace lipidů Termín lipid pochází z řeckého slova lipos = tuk Jedná se o nepolární sloučeniny, které jsou téměř nebo zcela nerozpustné ve vodě, avšak rozpustné v jiných nepolárních rozpoštědlech ( chloroform, éter, benzen, alkohol, aceton) Syntetizují se z Acetylkoenzymu A Většina lipidů má ve své molekule esterovou vazbu (kyselina + alkohol), která vzniká esterifikací

7 Dělení lipidů 1. Jednoduché neutrální tuky vosky monoacylglyceroly diacylglyceroly triacylglyceroly hydrolýza triacylglycerolu glycerol + 3 RCOOH + 3 RCOO¯ Na + mastné kyseliny soli mastných kyselin Kys. Zás. estery mastných kyselin s vyššími alkoholy než glycerol acyl- glyceroly

8 Dělení lipidů 1. Jednoduché acylglyceroly vosky monoacylglyceroly diacylglyceroly triacylglyceroly Příklad: Acyl kyseliny palmitovéglycerol 2 - palmitoylglycerol acylglyceroly se skládají z glycerolu a mastných kyselin

9 2.Složené fosfolipidy glykolipidy ( cerebrosidy ) lipidy s amfifilním charakterem – ve svých molekulách obsahují jak polární (kys. fosforečná, glycerol ), tak nepolární složku ( řetězce mastných kyselin ) a)a) fosfoglyceridy sfingolipidy b) podobné sfingolipidům, avšak polární složkou zde není kys. fosforečná, ale sacharid představitelé lecitiny – obsažené v živočišných orgánech ( mozek, nervy, játra ) základem je aminoalkohol s dlouhým řetězcem sfingosinem

10 1,2-dipalmitoyl-3-fosfatidylethanolamin Příklad fosfolipidu : 2.Složené fosfolipidy glykolipidy

11 3.Odvozené lipidy Isoprenoidy - terpeny přírodní látky, jejichž molekuly se tvoří z pětiúhelníkatých isoprenoidových jednotek a) terpenoidy rozdělují se do skupin podle počtu isoprenoidových jednotek Mono a seskvi terpeny – vonné silice ( citronová, levandulová, mátová, kafrová ) Diterpeny – vitamin A fytol ( součást chlorofylu) Triterpeny – obsaženy v přírodních pryskyřicích Tetraterpeny – červená a žlutá přírodní barviva karotenoidy Polyisopren – přírodní kaučuk, získávaný z latexu

12 3.Odvozené lipidy Isoprenoidy - terpeny b) steroidy sloučeniny, jejichž struktura se zakládá na cyklopentanoperhydrofenanthrenu Steroly – výskyt v živočišných tkáních ( cholesterol a jeho estery ) Žlučové kyseliny – usnadňují vstřebávání lipidů z potravy ve střevech ( kyselina cholová ) Steroidní hormony – hormony kůry nadledvin a pohlavní (mužské - androgeny a testageny, ženské – estrogeny gestageny ) Vitaminy D – vznikají ze sterolů ozářením ultrafialovým světlem

13 Příklady odvozených lipidů : Vitamin A Kys. cholová Menthol Cholesterol Limonen Testosteron

14 Složky lipidů  Vyšší mastné kyseliny dělení nasycenépalmitová stearová arachová nenasycené olejová palmitoolejová linolová linolenová alifatické nevětvené monokarboxylové kys. zpravidla vyšší (16 a více) uhlíkové Alkoholy  Alkoholy glycerol sfingosin cholesterol vyšší jednofunkční alkoholy  V některých lipidech navíc sacharidy H 3 PO 4 + dusíkaté látky

15 Význam a funkce lipidů Součást biologických membrán Součást biologických membrán Prekurzory vitamínů, hormonů a regulačních látek Prekurzory vitamínů, hormonů a regulačních látek Izolační vrstva vůči teplotnímu šoku Izolační vrstva vůči teplotnímu šoku Ochranný obal organismů a buněk vůči infekci a dehydrataci Ochranný obal organismů a buněk vůči infekci a dehydrataci Hlavní zdroj energie (tvoří asi 25-30% energetického krytí našich potřeb) Hlavní zdroj energie (tvoří asi 25-30% energetického krytí našich potřeb)

16 Přeměny energetických zdrojů v těle neutrální tuky glycerol + mastné kyseliny neutrální tuky játra glycerol + mastné kyseliny ketonové látky sacharidy tuk zásobárna tuku tuk sacharidyaminokyseliny ketoplastické CO 2 + H 2 O lecitin, estery cholesterolu Upraveno podle Karáska (2)

17 Zásobní tuk je odevzdáván v podobě kapének do krve a odtud do jater, čímž se tuk v zásobárnách neustále vyměňuje. Zásobní tuk je odevzdáván v podobě kapének do krve a odtud do jater, čímž se tuk v zásobárnách neustále vyměňuje. Játra obsahují lipasy, které štěpí tuk na glycerol a vyšší mastné kyseliny. Játra obsahují lipasy, které štěpí tuk na glycerol a vyšší mastné kyseliny. Glycerol je využit jako zdroj energie nebo k přeměně na glykogen. Glycerol je využit jako zdroj energie nebo k přeměně na glykogen. Podobně i mastné kyseliny, kterých je využito ke stavbě lecitinu a esterů cholesterolu. Podobně i mastné kyseliny, kterých je využito ke stavbě lecitinu a esterů cholesterolu. Využití mastných kyselin jako zdroje energie se děje postupnou oxidací, čímž dochází k odštěpení dvouuhlíkových článků kyseliny octové, která se oxiduje za uvolnění energie. Využití mastných kyselin jako zdroje energie se děje postupnou oxidací, čímž dochází k odštěpení dvouuhlíkových článků kyseliny octové, která se oxiduje za uvolnění energie. Ze zbytku mastných kyselin vznikají ketonové látky: kyselina acetoctová, betaoxymáselná a aceton. Tyto látky se za nepříznivých podmínek tvoří v takovém množství, že nemohou být dokonale oxidovány, hromadí se krvi a vylučují se do moči (někdy i dechem). Ze zbytku mastných kyselin vznikají ketonové látky: kyselina acetoctová, betaoxymáselná a aceton. Tyto látky se za nepříznivých podmínek tvoří v takovém množství, že nemohou být dokonale oxidovány, hromadí se krvi a vylučují se do moči (někdy i dechem). Přeměny energetických zdrojů v těle

18 Energetické zdroje při práci Maximální zátěž Bezprostředním zdrojem je ATP ( jehož chemická energie se přeměňuje v mechanickou ) ATP ADP + P hydrolýza Obnova ATP z kreatinfosfátu z ADP Resynthesa ATP fosforylace oxidační glykolytickárychlá energie respirační řetězec

19 Energetické zdroje v počátcích svalové práce Graf 1 (upraveno dle 5)

20 Energetické zdroje v počátcích svalové práce Počátek práce za anaerobních podmínek svalům není dodáván dostatek kyslíku štěpení ATP a CP (kreatinfosfátu) Součastný rozvoj anaerobní glykolýzy Přeměna pyruvátu na laktát umožní další anaerobní glykolýzu Glykolytickou fosforylaci 1. ATP ADP + P + volná energie 2. kreatinfosfát + ADP kreatin + ATP 3. glykogen + P + ADP laktát + ATP 4. glykogen + P + ADP + O 2 CO 2 + H 2 O + ATP 5. mastné kyseliny + P + ADP + O 2 CO 2 + H 2 O + ATP Anaerobně Aerobně

21 Energetické zdroje při práci Dlouhodobé zatížení tělesná práce trvající jednu i více hodin, konaná různou intenzitou zátěž do 60 % VO 2 max (maximální spotřeby kyslíku), což je přibližně tepová frekvence 160 (tepů za minutu) lze vykonávat i několik hodin při běžném dlouhodobém zatížení je rozhodujícím zdrojem energie tuk (aerobní metabolismus sacharidů – RQ = 1, u tuků RQ = 0,7 ) druh energetického zdroje zjišťujeme z respiračního kvocientu RQ mobilizace volných mastných kyselin narůstá již během první hodiny zátěže, mezi 1až 4 hod jde 50 % energie z tuků, v 8 až 9 je to až 90 % - aerobně!

22 Literatura 8. Trojan S.: Lékařská fyziologie. Grada Publishing Kolektiv autorů.: Biochemie základní kurz. Karolinum, Praha Ledvina M.: Biochemie pro posluchače pedagogické fakulty. Gaudeamus, Hradec Králové Máček M.: Fysiologie a patologie tělesné zátěže. Avicenum, Praha Pacák J.: Jak porozumět organické chemii. Karolinum, Praha Semiginovský B.,J. Vránová : Fyziologická chemie pro posluchače FTVS. Karolinum, Praha Havlíčková L. a kolektiv.: Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 1. díl. Karolinum, Praha Karásek F.: Fyziologie výživy. SNP, Praha 1970

23


Stáhnout ppt "JIŘÍ MALINA Sestavili: JIŘÍ ŠEVČÍK TV - CH 2004 Složky potravy jako zdroj energie: 1. Sacharidy Mohou být snadno mobilizovány za poskytnutí D-glukosy,"

Podobné prezentace


Reklamy Google