Mravenci A jejich kolonie.

Prezentace na téma: "Mravenci A jejich kolonie."— Transkript prezentace:

1 Mravenci A jejich kolonie

2

3 „Lidí je jako mravenců“
Nebo ne? Aneb.. Trocha čísel na úvod

4 1 člověk … mravenců Celkový počet … 16 místné číslo ( ) Výkonná královna z Jižní a Střední Ameriky zplodí za život dělnic! Matky afrických stěhovavých mravenců převýší počtem dětí populaci Spojených států Mravenci zlikvidují přes 90% všech uhynulých těl tvorů stejně velkých jako oni, přemístí více půdy jak žížaly

5 Hierarchie Královna Dělnice (podle kast) Larvy Samečci

6 Královna

7 Dělnice

8 Larvy

9 Samečci

10 Komunikace Feromony (+ dotyk, zvuk)
Pozn. Teritoriální, stopovací, mrtvolný … Dotyk tykadly (centrum čichu) Rychlé, jednoduché a přímé pohyby Předávání „tekutiny“ za pomoci dávivého reflexu při podráždění labia (spodního pysku) Zvuk Tlučení hlavou na tvrdý povrch (při zasypání, nálezu potravy)

11 Komunikace

12 Parazité Parazité, kteří ničí mravence
Rotoči, rybenky, pavouci mouchy, brouci, vosy.. Ale třeba i houby Způsoby: Napodobí podnět k vydávení potravy Izolace jedince, vstříknutí jedu (vysácí hemolymfy) – tělo jako maskování Napodobení feromonu přitahujícího mravence, mravenec se přestane bát a je ochromen, zabit vysátím hemolymfy Vmísení mezi larvy (styl kukačky), záchranou je kanibalismus parazitických larev infikovaný mravenec se stane „zombie“ a je veden do ideálních podmínek pro růst houby. Mravenec se zakousne do žilky listu a tak taky zemře. Houba Ophiocordyceps unilateralis existuje již 48 mil. let

13 Parazité

14 Pohled do historie Vývoj ze samotářských vos (žihadla)
Nejstarší dochovaná fosilie: Mravenec Ur = Sphecomyrma freyi („vosa mravenec“) - V jantaru, ze druhohor – spodní křídy (80 milionů let do minulosti) Austrálie – domov primitivních mravenců Ponerinů Velmi podobní mravenci Ur jsou Nothomyrmecia macrops

15 Historie

16 Jednotlivé druhy

17 Faraoni (Monomorium pharaonis)
„Lidi se dělí na dvě skupiny. Na lidi, co ví, že doma mají faraony a na lidi, co o tom neví.“ Jednotlivé kolonie mezi sebou nebojují, tvoří superkolonie! Hnízdo obývá více jak jedna královna, žijí však tři měsíce – 1 rok (nejnižší doba) Teplomilní, teplota nižší než +10°C je do týdne zahubí Netvoří si vlastní mraveniště, vlezou do každé škvírky juvenoidy

18 Faraoni

19 „Tkalci“ (Oceophylla)
Jedni z nejpokročilejších Ke stavbě „tkaných“ obydlí používají hedvábí od larev – domky jsou propracované se složitými labyrinty, tunely a komorami (nejstarší nalezená zkamenělina byla stará 15 mil. Let) Obranu zajišťují nejzkušenější a nejstarší dělnice, které žijí na okraji obydlí a chrání hnízdo za každou cenu

20 „Tkalci“ (Oceophylla)

21 „Listoví“ (Atta) Pečliví zahradníci – houby (množšví hyf připomínající chlebovou plíseň) Houby se přenášejí z generace na generaci, symbióza Královny rekordmanky ( vajíček) Obrovská podzemní mraveniště do hloubky 6 metrů s tisíci chodbami Příšně dodržovaná hierarchie nezbytná pro pěstování hub

22 „Listoví“ (Atta)

23 „Pastevci“ Trofobionté = potravou podmíněné soužití „ochrana za jídlo“
Mšice, molice, červci, cikády, housenky motýlů – produkce medovice Medovice: 95% cukrů, bílkoviny, min. látky, vitamíny - starodávná mana

24 „Pastevci“

25 Ochránci rostlin Symbióza – ochrana, rozsévání semen za nektar a výživné části rostliny Při přiblížení ke stromům získáme podobný pocit jako při popálení o kopřivu

26 Ochránci rostlin

27 „Medonoši“ Pastevci Přebytky medovice skladují v hlubokých hnízdech
Uchovávají je určené dělnice ve sterilních a vzduchotěsných voletech – klidně i dva roky zůstávají na stropě hnízda Rituální souboje bez násilí, hlídky na okrajích hnízd při výrazné převaze se ale bojuje přes mrtvoly

28 „Medonoši“

29 Lesní (Formica) Ohrožení, CHRÁNĚNÍ Důležití pro regulaci škůdců v lese
Potrava: hmyz, medovice, míza ze stromů, housenky motýlů Typická „kupovitá“ mraveniště vzájemně propojená Jak jedna, tak více královen Při nevhodném umístění hnízda se mají volat odborníci, kteří je přemístí na vhodnější lokalitu

30 Lesní (Formica)

31 „Ohniví“ (Solenopsis)
„Ohniví“ – obranná látka zanechává nepříjemné puchýře Pohroma USA Všežravci – okusují el. vedení, ničí majetek, žerou drobný dobytek, ničí úrodu Přirozený predátor (regulátor): moucha čeledi Phoridae Mohou se přemisťovat na voru z jejich těl

32 „Ohniví“ (Solenopsis)

33 „Nájezdní“ Bivaky Žerou vše, co se jim dostane do cesty
Obývají tropické oblasti Bivaky Žerou vše, co se jim dostane do cesty Spolupráce různých kast Každý den „proudí“ jiným směrem Časté přesuny celé kolonie – souvisí s rozmnožovacím cyklem Nespotřebují víc než mohou

34 „Nájezdní“

35 „Otrokáři“ (Polyergus)
Kradou kukly dělnic jiným koloniím při otrokářských nájezdech Dokonalá kusadla s jemnými vroubky pro boj nebo nalezli „propagační sloučeninu“, která přiláká nájezdníky a napodobí poplachové feromony napadených. V chaosu pak kradou. Neumí si sami sehnat potravu Celý den se čistí a žebrají o potravu Někteří mají na každou práci jiný druh mravenců

36 „Otrokáři“ (Polyergus)

37 Zrnojedi (Myrmicinae)
V obdobích hojnosti sbírají semena a tvoří si zásoby Byli známy již za krále Šalamouna, psal o nich Ezop – jejich pilnost se měla brát za příklad Spořádají však 10% úrody ze severní Afriky Množí se jednou ročně na stejných místech Jeden vchod do hnízda je obklíčený vyhozenými zrny Přinesená zrna se pečlivě obírají a požívají se až ve formě tekutiny Navlhnutá zrna se nosí na vysušení, jinak poškozená (napadená plísní, naklíčená) se vyhazují Přiživují se termity Zrnojedi jsou jak noční, tak denní

38 Zrnojedi (Myrmicinae)

39 Odontomachus Rozevření kusadel na 180°
Při nebezpečí klapají i naprázdno Společně s kousnutím i bodají Při nárazu na tvrdší povrch jsou odmrštění zpětnou vazbou – toho mohou využít jako katapultu Nejrychlejší pohyb v živočišné říši – 0,0001 – 0,0003 sekundy Vzruch se nese reflexním obloukem pouze 0,0008 sekundy

40 Odontomachus

41 Ponerin rodu Thaumatomyrmex
Velká kusadla čnící dopředu jako košík Slouží k lovu mnohonožek

42 Basiceros Dokonalé maskování – jsou pokryti špínou, dokonale splynou
Nejpomalejší mravenec Místo útěkem reaguje před nebezpečím strnutím

43 Mravenčí kamikadze Camponotus saundersi
Kdykoli je třeba, stanou se bombamy Skrz tělo prochází dvě velké žlázy s toxickými sekrety Při nebezpečí stáhnou zadečkové svalstvo a roztříští jejich tělo na padrť

44 Lesklí mravenci (Leptothorax)
Nebezpeční (jedem, žihadlem, ostré trny na hrudi) Nejbarevnější, nejbezstarostnější Barvy tvoří mikroskopickými rýhami na těle, které odrážejí intenzivní světlo

45 Konec Práce myrmekologů