Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

A jejich kolonie. www.alexanderwild.com Nebo ne? Aneb.. Trocha čísel na úvod.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "A jejich kolonie. www.alexanderwild.com Nebo ne? Aneb.. Trocha čísel na úvod."— Transkript prezentace:

1 A jejich kolonie

2

3 Nebo ne? Aneb.. Trocha čísel na úvod

4  1 člověk … mravenců  Celkový počet … 16 místné číslo ( )  Výkonná královna z Jižní a Střední Ameriky zplodí za život dělnic! Matky afrických stěhovavých mravenců převýší počtem dětí populaci Spojených států  Mravenci zlikvidují přes 90% všech uhynulých těl tvorů stejně velkých jako oni, přemístí více půdy jak žížaly

5  Královna  Dělnice (podle kast)  Larvy  Samečci

6 Královna

7 Dělnice

8 Larvy

9 Samečci

10  Feromony (+ dotyk, zvuk)  Pozn. Teritoriální, stopovací, mrtvolný …  Dotyk tykadly (centrum čichu)  Rychlé, jednoduché a přímé pohyby  Předávání „tekutiny“ za pomoci dávivého reflexu při podráždění labia (spodního pysku)  Zvuk  Tlučení hlavou na tvrdý povrch (při zasypání, nálezu potravy)

11 Komunikace

12  Parazité, kteří ničí mravence  Rotoči, rybenky, pavouci mouchy, brouci, vosy.. Ale třeba i houby  Způsoby:  Napodobí podnět k vydávení potravy  Izolace jedince, vstříknutí jedu (vysácí hemolymfy) – tělo jako maskování  Napodobení feromonu přitahujícího mravence, mravenec se přestane bát a je ochromen, zabit vysátím hemolymfy  Vmísení mezi larvy (styl kukačky), záchranou je kanibalismus parazitických larev  infikovaný mravenec se stane „zombie“ a je veden do ideálních podmínek pro růst houby. Mravenec se zakousne do žilky listu a tak taky zemře. Houba Ophiocordyceps unilateralis existuje již 48 mil. let

13 Parazité

14  Vývoj ze samotářských vos (žihadla)  Nejstarší dochovaná fosilie: Mravenec Ur = Sphecomyrma freyi („vosa mravenec“) - V jantaru, ze druhohor – spodní křídy (80 milionů let do minulosti)  Austrálie – domov primitivních mravenců Ponerinů  Velmi podobní mravenci Ur jsou Nothomyrmecia macrops

15 Historie

16

17 „Lidi se dělí na dvě skupiny. Na lidi, co ví, že doma mají faraony a na lidi, co o tom neví.“  Jednotlivé kolonie mezi sebou nebojují, tvoří superkolonie!  Hnízdo obývá více jak jedna královna, žijí však tři měsíce – 1 rok (nejnižší doba)  Teplomilní, teplota nižší než +10°C je do týdne zahubí  Netvoří si vlastní mraveniště, vlezou do každé škvírky  juvenoidy

18 Faraoni

19  Jedni z nejpokročilejších  Ke stavbě „tkaných“ obydlí používají hedvábí od larev – domky jsou propracované se složitými labyrinty, tunely a komorami  (nejstarší nalezená zkamenělina byla stará 15 mil. Let)  Obranu zajišťují nejzkušenější a nejstarší dělnice, které žijí na okraji obydlí a chrání hnízdo za každou cenu

20 „Tkalci“ (Oceophylla)

21  Pečliví zahradníci – houby (množšví hyf připomínající chlebovou plíseň)  Houby se přenášejí z generace na generaci, symbióza  Královny rekordmanky ( vajíček)  Obrovská podzemní mraveniště do hloubky 6 metrů s tisíci chodbami  Příšně dodržovaná hierarchie nezbytná pro pěstování hub

22 „Listoví“ (Atta)

23  Trofobionté = potravou podmíněné soužití „ochrana za jídlo“  Mšice, molice, červci, cikády, housenky motýlů – produkce medovice  Medovice: 95% cukrů, bílkoviny, min. látky, vitamíny - starodávná mana

24 „Pastevci“

25  Symbióza – ochrana, rozsévání semen za nektar a výživné části rostliny  Při přiblížení ke stromům získáme podobný pocit jako při popálení o kopřivu

26 Ochránci rostlin

27  Pastevci  Přebytky medovice skladují v hlubokých hnízdech  Uchovávají je určené dělnice ve sterilních a vzduchotěsných voletech – klidně i dva roky zůstávají na stropě hnízda  Rituální souboje bez násilí, hlídky na okrajích hnízdpři výrazné převaze se ale bojuje přes mrtvoly

28 „Medonoši“

29  Ohrožení, CHRÁNĚNÍ  Důležití pro regulaci škůdců v lese  Potrava: hmyz, medovice, míza ze stromů, housenky motýlů  Typická „kupovitá“ mraveniště vzájemně propojená  Jak jedna, tak více královen  Při nevhodném umístění hnízda se mají volat odborníci, kteří je přemístí na vhodnější lokalitu

30 Lesní (Formica)

31  „Ohniví“ – obranná látka zanechává nepříjemné puchýře  Pohroma USA  Všežravci – okusují el. vedení, ničí majetek, žerou drobný dobytek, ničí úrodu  Přirozený predátor (regulátor) : moucha čeledi Phoridae  Mohou se přemisťovat na voru z jejich těl

32 „Ohniví“ (Solenopsis)

33  O bývají tropické oblasti  Bivaky  Žerou vše, co se jim dostane do cesty  Spolupráce různých kast  Každý den „proudí“ jiným směrem  Časté přesuny celé kolonie – souvisí s rozmnožovacím cyklem  Nespotřebují víc než mohou

34 „Nájezdní“

35  Kradou kukly dělnic jiným koloniím při otrokářských nájezdech  Dokonalá kusadla s jemnými vroubky pro boj nebo nalezli „propagační sloučeninu“, která přiláká nájezdníky a napodobí poplachové feromony napadených. V chaosu pak kradou.  Neumí si sami sehnat potravu  Celý den se čistí a žebrají o potravu  Někteří mají na každou práci jiný druh mravenců

36 „Otrokáři“ (Polyergus)

37  V obdobích hojnosti sbírají semena a tvoří si zásoby  Byli známy již za krále Šalamouna, psal o nich Ezop – jejich pilnost se měla brát za příklad  Spořádají však 10% úrody ze severní Afriky  Množí se jednou ročně na stejných místech  Jeden vchod do hnízda je obklíčený vyhozenými zrny  Přinesená zrna se pečlivě obírají a požívají se až ve formě tekutiny  Navlhnutá zrna se nosí na vysušení, jinak poškozená (napadená plísní, naklíčená) se vyhazují  Přiživují se termity  Zrnojedi jsou jak noční, tak denní

38 Zrnojedi (Myrmicinae)

39  Rozevření kusadel na 180°  Při nebezpečí klapají i naprázdno  Společně s kousnutím i bodají  Při nárazu na tvrdší povrch jsou odmrštění zpětnou vazbou – toho mohou využít jako katapultu  Nejrychlejší pohyb v živočišné říši – 0,0001 – 0,0003 sekundy  Vzruch se nese reflexním obloukem pouze 0,0008 sekundy

40 Odontomachus

41  Velká kusadla čnící dopředu jako košík  Slouží k lovu mnohonožek

42  Dokonalé maskování – jsou pokryti špínou, dokonale splynou  Nejpomalejší mravenec  Místo útěkem reaguje před nebezpečím strnutím

43  Camponotus saundersi  Kdykoli je třeba, stanou se bombamy  Skrz tělo prochází dvě velké žlázy s toxickými sekrety  Při nebezpečí stáhnou zadečkové svalstvo a roztříští jejich tělo na padrť

44  Nebezpeční (jedem, žihadlem, ostré trny na hrudi)  Nejbarevnější, nejbezstarostnější  Barvy tvoří mikroskopickými rýhami na těle, které odrážejí intenzivní světlo

45 Práce myrmekologů


Stáhnout ppt "A jejich kolonie. www.alexanderwild.com Nebo ne? Aneb.. Trocha čísel na úvod."

Podobné prezentace


Reklamy Google