Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 VIII. konference ČASP Za hranicemi dobra aneb psychologie zločinu 26. – 27. března 2011 v Olomouci Abnormní osobnosti v životě a v trestné činnosti.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 VIII. konference ČASP Za hranicemi dobra aneb psychologie zločinu 26. – 27. března 2011 v Olomouci Abnormní osobnosti v životě a v trestné činnosti."— Transkript prezentace:

1

2 1 VIII. konference ČASP Za hranicemi dobra aneb psychologie zločinu 26. – 27. března 2011 v Olomouci Abnormní osobnosti v životě a v trestné činnosti Doc. PhDr. Karel Balcar, CSc.

3 2 „Porucha (struktury) osobnosti“:  VÝLUČNOST + STRNULOST OSOBNÍ STRATEGIE VŮČI SOBĚ A SVĚTU  ZVÝŠENÁ ZRANITELNOST STRESOVÝMI VLIVY  VYTVÁŘENÍ BLUDNÝCH OKRUHŮ VNITŘNÍCH JEVŮ A VNĚJŠÍCH PROJEVŮ  POŠKOZOVÁNÍ PROSTŘEDÍ VNITŘNÍHO (SEBE) A VNĚJŠÍHO (SVĚTA)

4 3 Projevy „poruchy osobnosti“ Výrazná trvalá odchylnost od společensky přijaté normy chování ve více než jedné z oblastí : 1. POZNÁVÁNÍ SKUTEČNOSTI VNÍMÁNÍ A CHÁPÁNÍ VĚCÍ, OSOB, UDÁLOSTÍ 2. PROŽÍVÁNÍ CITŮ VZNIKU, KVALITY A INTENZITY CÍTĚNÍ VŮČI SOBĚ A DRUHÝM 3. SEBEŘÍZENÍ A SEBEOVLÁDÁNÍ OVLÁDÁNÍ POPUDŮ A USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB 4. INTERPERSONÁLNÍHO CHOVÁNÍ JEDNÁNÍ S LIDMI A ZVLÁDÁNÍ INTERPERSONÁLNÍCH POHNUTEK

5 4 Obecné znaky poruch osobnosti v poli „já – ty“ (s některými výjimkami!)  ZÁLEŽÍ NA MNĚ, NA TOBĚ NE soběstřednost a nedostatek ohledu k druhým  JÁ JSEM V POŘÁDKU, TOBĚ NEROZUMÍM egosyntonní prožívání poruchy a nedostatek empatie  ZA MÉ / SVÉ NEŠTĚSTÍ MŮŽEŠ TY, NE JÁ vnější příčinná orientace, racionalizace a neodpovědnost

6 5 I Vyrovnávání s potřebami ve vztazích závislosti - nezávislosti; z hlediska převládajícího způsobu, jak se svými potřebami člověk ve vztazích s druhými vyrovnává, je to osobnost či povaha: 1. ODTAŽITÁ: nechce nic mít s druhými, rezignuje na své vztahové potřeby a přání. 2. ZÁVISLÁ: splnění svých potřeb a přání přehnaně chce a čeká od druhých. 3. NEZÁVISLÁ: splnění svých potřeb přehnaně chce a čeká od sebe. 4. AMBIVALENTNÍ: žije v konfliktu mezi nadměrnými sklony chtít a očekávat splnění potřeb a přání od druhých a chtít a očekávat je od sebe. II Způsob uplatňování svých potřeb v těchto ohledech: 1. AKTIVNÍ: aktivně usiluje o naplnění svých potřeb. 2. PASÍVNÍ: působí svou pasivitou k jejich naplnění. Millonova typologie poruch osobnosti

7 6 Uspořádání poruch osobnosti Z kombinací těchto sklonů lze vyvodit 8 typů („syndromů“) středně abnormní povahy: SCHIZOIDNÍpasívně odtažitá, „netečný samotář“ (též „asociální“, „astenická“). ÚZKOSTNÁaktivně odtažitá, „úzkostný samotář“ (též „vyhýbavá“). ZÁVISLÁpasívně závislá, „nesamostatná“ (též „nedostačivá“, „submisívní“). HISTRIÓNSKÁaktivně závislá, „provokující, svádivá“ (též „hysterická“, „družná“). NARCISTICKÁpasívně nezávislá, „samolibá“, „povýšená“. DISOCIÁLNÍaktivně nezávislá, „nepřátelská“ (též „antisociální“, „disociální“). ANANKASTICKÁpasívně ambivalentní, „hyperkonformní“, (též „kompulzivní“). PASÍVNĚ-AGRESÍVNÍaktivně ambivalentní, „nevypočitatelná“ (též „negativistická“). Dále k nim lze volněji přiřadit další 3 typy výrazněji abnormní osobnosti: HRANIČNÍaktivně i pasívně ambivalentní či závislá (též „cykloidní o.“). PARANOIDNÍspíše aktivně nezávislá, „vztahovačná“ či „podezíravá“. SCHIZOTYPNÍpasívně, někdy aktivně nezávislá, s mírně „schizofrenními“ projevy.

8 7 Uspořádání poruch osobnosti podle T. Millona

9 8 Osobnost „schizoidní“ – F 60.1 (pasívně odtažitá – též „asociální“)  Nedaří se jí navazovat blízké vztahy pro nedostatky kognitivní, citové a komunikační, a tak zůstává bez nich. Na lidi reaguje málo, spíš si vytváří vztahy k věcem.  Kognitivně: nepřesně rozlišující, „okrajově“ myslící a nevyváženě hodnotící význam událostí i při dobré inteligenci  Emocionálně: bezvýrazná, neschopná hlubšího citu  Sebepojetím: spokojená, s nejasným ale nerušivým sebepojetím, bez náhledu na sebe  Interpersonálně: lhostejná, bez zájmu o styky s lidmi

10 9 Osobnost „úzkostná“ – F 60.6 (aktivně odtažitá – též „vyhýbavá“)  Kognitivně: vnímání a myšlení rušené rozptylujícími a znepokojivými myšlenkami  Emocionálně: disharmonická, prožívá zmatené a konfliktní city  Sebepojetím: „odcizený“ sebeobraz společensky izolovaného, druhým i sobě nepřijatelného jedince  Interpersonálně: nedůvěřivá, anticipující pokoření a zradu a obávající se toho  Je zvýšeně citlivá na projevy druhých, zvlášť svědčící o možném odmítnutí či pokoření. Aktivně se vyhýbá stykům s lidmi na obranu před anticipovaným utrpením a stresem. Místo toho své vztahové potřeby naplňuje životem ve fantazii a sublimací v samostatných činnostech.

11 10 Osobnost „závislá“ – F 60.7 (pasívně závislá – též „astenická“, „submisívní“)  Kognitivně: obrana „popíráním“, nepřipouští si znepokojivé myšlenky  Emocionálně: „něžná citovost“ s převládajícími citty mírnými, laskavými a lidmumilnými  Sebepojetím: obraz vlastní nedostačivosti – vnímá se jako méněcenná, zranitelná, bezbranná  Interpersonálně: podrobivá, ochotná se podřizovat a svěřovat druhým  Trpí nedostatkem sebedůvěry, vyrovnává se s tím poddajností, bezmocnou příchylností, hledáním podpory a jistoty u druhého člověka, Vyhýbá se iniciativě a rozhodování vazbou na „mocného“ ochránce jako na zdroj svého bezpečí, jež od vlastních sil nečeká.

12 11 Osobnost „histriónská“ – F 60.4 (aktivně závislá – též „hysterická“)  Kognitivně: disociuje, masívně vytěsňuje či zkresluje ohrožující zážitky a vzpomínky na ně  Emocionálně: labilní, neovládá projevy emocí, projevuje je přehnaně, dramatizuje  Sebepojetím: obraz vlastní společenské úspěšnosti, vnímá se jako cituplná, přitažlivá, okouzlující  Interpersonálně: „svádivá“, koketuje s druhými a snaží se jim imponovat, získávat si jejich pozornost a obdiv  Nedokáže si sama poskytovat dostatek pozornosti q přízně (ohledů, souhlasu, ocenění, podnětů, bezpečí…) a tak manipuluje druhými, aby toto od nich získávala.

13 12 Osobnost „narcistická“ – F 60.8 (pasívně nezávislá)  Kognitivně: expanzívní, mívá mimořádnou představivost, snadno racionalizuje  Emocionálně: živá, veselá, bezstarostná, optimistická  Sebepojetím: obraz vlastní obdivuhodnosti, sebejistá, výrazně soběstředně zaměřená  Interpersonálně: využívá druhých, přehnaně od nich očekává jako samozřejmost zvláštní ohledy a dobrou vůli  Žije s naivní jistotou o své nadřazenosti, vlastní mimořádné ceně a obdivuhodnosti. Proto necítí potřebu získávat si přízeň a ocenění vlastní snahou, bere je jako nutnou samozřejmost. Od okolí potřebuje pouze uspokojení tělesných potřeb a bezpečí.

14 13 Osobnost „disociální“ – F 60.2 (aktivně nezávislá – též „antisociální“, „agresívní“)  Kognitivně: podezíravá, „ohrožená“, projikující agresívní motivy  Emocionálně: citově chladná nebo podrážděná  Sebepojetím: silná, realistická, tvrdá  Interpersonálně: útočná, hrubá, bezohledná  Očekává od lidí výhradně nepřátelství a tak bojuje, aby dokázala svou cenu a moc. Trvá na svých právech až k bezohlednosti, práva druhých neuznává, usiluje o moc na obranu proti ohrožení ostatními. Napadá druhé buď „v sebeobraně“, nebo „preventivně“ na osvědčení své síly, popř. pro potěšení z „vítězství“.

15 14 Osobnost „anankastická“ – F 60.5 (pasívně ambivalentní – též „kompulzívní“, „konformní“)  Kognitivně: „úzkomyslná“, pedantická a nepřizpůsobivá v myšlení a jednání  Emocionálně: citově utlumená, spíš mrzutě a neradostně laděná  Sebepojetím: sebeobraz svědomité, praktické, opatrné osoby, „strážce dobrých mravů“  Interpersonálně: vyžadující respekt k pravidlům a osobám, snaží se zavděčit nadřízeným, legalistická k podřízeným  Vystupňovaný povahový konflikt mezi neuvědomovaným motivem prosazovat se proti okolí a vědomým podrobováním se mu je stabilizován přehnanou konformitou. Ta slouží jako obrana proti strachu z vlastních útočných impulzů a jejich následků.

16 15 Osobnost „pasívně agresívní“– F 60.8 („jiné“) (aktivně ambivalentní – též „negativistická“)  Kognitivně: rozporné myšlení, zastává zároveň protichůdné názory a postoje, zmateně přechází od jedněch k druhým  Emocionálně: citově dráždivá, náladová, přecitlivělá, prchlivá  Sebepojetím: neuspokojivý sebeobraz, cítí se nechápaná, zklamávaná, opuštěná  Interpersonálně: vůči lidem netrpělivá, nepředvídatelná, kolísá mezi odporováním druhému a provinilostí za to  Vystupňovaný povahový konflikt mezi potřebami spoléhat na sebe a spoléhat na druhé se nedaří ani vyřešit, ani vytěsnit. Převládá chronická ambivalence v jednání s lidmi a nevypočitatelné přecházení z iracionálního vzdorování k sebeoviňování a zpět. Agresívní projevy jsou často kryty svou „nechtěnou“ povahou.

17 16 Osobnost „emočně nestabilní a hraniční“ – F 60.3 (aktivně i pasívně ambivalentní nebo závislá)  Kognitivně: „černobílé“ myšlení s častými změnami názorů a hodnocení  Emocionálně: intenzívní výkyvy nálad, střídání sklíčenosti a netečnosti s návaly hněvu i nadšení  Sebepojetím: nejasné prožívání vlastní identity, střídavé obavy o sebe a sklony k sebepoškozování či sebevražednému jednání  Interpersonálně: ambivalentní, současně prožívá city zlosti, lásky, viny vůči druhým  Prožívá intenzívní výkyvy nálad a bouřlivé zvraty v postojích k sobě a k druhým osobám s odpovídajícími projevy v chování. V různé míře se tu spojují či střídají některé znaky poruchy pasívně- agresívní, úzkostné, závislé, antisociální, někdy histriónské.

18 17 Osobnost „paranoidní“ – F 60.0 (spíše aktivně nezávislá)  Kognitivně: ostražitá, podezíravá, projikující obavy do hodnocení  Emocionálně: netýkavě dráždivá, úzkostná a hněvivá  Sebepojetím: cítí se ohrožená ve své nezávislosti, oprávněná ve své podezíravosti, sama si sebe značně cení  Interpersonálně: nedůvěřuje lidem, popudlivě se brání ovlivňování zvenčí a (nerealisticky předpokládané) kritice a klamání jimi  Převládá u ní bdělá nedůvěra a podezíravost vůči okolí a obranná opatření proti iracionálně vnímanému ohrožení „nepřátelskými druhými“. V různé míře se tu spojují či střídají některé znaky poruchy úzkostné, narcistické, anankastické a pasívně-agresívní.

19 18 Osobnost „schizotypní“ – F 20.1 (u sch. on.) (pasívně, někdy aktivně, nezávislá)  Kognitivně: podivínské vnímání a myšlení naznačující „jinou realitu“ či záhadné zdroje poznání  Emocionálně: buď úzkostná ostražitost a přecitlivělost, nebo citová oploštělost a chudost  Sebepojetím: neurčitá, pro okolí neproniknutelná vlastní identita, soustředěnost na sebe a své prožitky  Interpersonálně: dává přednost samotářské izolaci s co nejméně osobními vazbami a závazky  Podivné, zjevně iracionální a v různých ohledech rozptýlené způsoby prožívání a projevu svědčí o nedostatečně integrované skladbě duševního dění. V různé míře se tu spojují či střídají některé znaky poruchy schizoidní a úzkostné.

20 19 Osobnost „sadistická“ (nezařazena)  Kognitivně: zajímá se o utrpení v jeho různých podobách a prostředcích k jeho působení, soustřeďuje se na ně  Emocionálně: těší se trápením lidí i zvířat, občasné návaly vzteku  Sebepojetím: obraz silného, mocného a svou zlovůli podle libosti prosazujícího jedince; identifikace s násilnými a krutými vzory  Interpersonálně: chová se vůči druhým nebo si od nich vynucuje hrozbami či násilím chování, které jim samým nebo někomu dalšímu působí utrpení, jehož je pak dychtivým svědkem  Vědomí, že někdo jiný trpí, jí přináší slast. Typický je celkový vzorec krutého, ponižujícího jednání s druhými, jímž sobě i jim dokazuje svou nadvládu a moc přinutit je trpět. Je fascinována násilím, neštěstími, bojem, mučením, zbraněmi a krutými osobami.

21 20 Osobnost „masochistická“ (nezařazena)  Kognitivně: „zvrácené“ soustředění na vlastní nezdary a obtíže, případné úspěchy vyvolávají popírání či přímo vinu  Emocionálně: libuje si v „utrápeném“ citovém rozpoložení a citovém projevu, zvláště provinilosti, odmítá možné „libé“ prožitky  Sebepojetím: nepřipouští svou hodnotu či schopnost, odmítá se  Interpersonálně: odmítá přispění druhých, vyhledává a provokuje u nich jinak „zraňující“ chování a citové projevy vůči sobě  Sama si přivolává v životě těžkosti a nezdary, „žije“ jimi, odmítá uznat příjemné stránky či výsledky svého snažení; převládá u ní „potřeba selhání“. Ve vztazích ji přátelské a pečující osoby nudí, provokuje druhé ke svému trápení a dává přednost necitlivým, hrubým či přímo sadistickým osobám.

22 21 Osobnost „depresívní“ (nezařazena)  Kognitivně: vnímání svého života a světa jako zlých a bez naděje na zlepšení, soustřeďuje se na starosti a nezdary  Emocionálně: trvale smutná, poraženecká nálada  Sebepojetím: obraz vlastní méněcennosti, nedostačivosti a celkové špatnosti, zasluhující sebeobviňování  Interpersonálně: odsuzuje sebe i druhé za vše špatné a nezdařené  Trvale zakouší melancholickou náladu, bezmoc a beznaděj změnit svůj truchlivý osud. Ignorují dobré věci, ulpívají na zlých. Touží po lepším údělu, ale namísto snahy přičinit se o to pouze si vyčítají promarněné příležitosti k tomu.

23 22 Sociální projevy poruch osobnosti PORUCHA:PROJEVY: SCHIZOIDNÍ Sociální soběstačnost, nezájem a neumění vycházet s lidmi ÚZKOSTNÁ Sociální vyhýbání, úzkost z vlastní nedostačivosti a kritiky kompenzovaná fantazií ZÁVISLÁ Sociální závislost, nedostatek sebedůvěry a prožívané nedovednosti jak žít HISTRIÓNSKÁ Sociální svádivost, závislost na pozornosti a obdivu druhých, vztahová nestálost NARCISTICKÁ Sociální povýšenost a sebepřeceňování, sebeobdiv, využívání druhých DISOCIÁLNÍ Sociální soupeřivost a útočnost, podezíravost, despekt k druhým ANANKASTICKÁ Sociální hyperkonformita s vytěsněným vzdorem, „legalismus“, závislost na řádu PASÍVNĚ-AGRESÍVNÍSociální nevypočitatelnost, střídavá útočnost a provinilost HRANIČNÍ Sociální impulzivita, náročnost a překotnost v postojích a projevech PARANOIDNÍ Sociální podezíravost, ostražitost a obrana proti předjímaným úkladům SCHIZOTYPNÍ Sociální excentričnost, podivnost a nepatřičnost projevů, vztahovačnost SADISTICKÁ Sociální hostilita, potěšení z utrpení působeného druhým MASOCHISTICKÁ Sociální sebesnižování, sebeporážení, sebevinění, „závislost na nezdaru“ DEPRESÍVNÍ Sociální izolace, iracionální provinilost, prožívaná bezmoc a beznaděj

24 23 Intuitivní odhad sklonů k trestné činnosti NARCISTICKÁ O. Reaktivní i instrumentální porušování práv druhých, kteří se provinili nerespektováním jeho výjimečnosti a nadřazenosti. DISOCIÁLNÍ O. Reaktivní i instrumentální působení škody druhým, na obranu před předjímaným útokem či křivděním z jejich strany. HRANIČNÍ O. Reaktivní impulzívní „trestání“ za zradu a zklamání ve vztahu ze strany druhého. PARANOIDNÍ O. Reaktivní „obranné“ napadání druhých za předjímané úklady, s instrumentálním cílem ochránit se vůči nim. SADISTICKÁ O. Instrumentálně motivované trýznění druhých s cílem prožívat slast při pozorování jejich utrpení a potvrzení vlastní moci.

25 24 Odkazy ke sdělení: Beck, A., Freeman, A. Cognitive therapy of personality disorders. New York: Guilford Press, Diagnostic and statistical manual of mental disorders DSM-IV. Washington DC: American Psychiatric Association, Kuhl, J., Kazén, M. PSSI – Inventář stylů osobnosti a poruch osobnosti. Praha: Testcentrum, Loranger, A. W. IPDE – Mezinárodní rozhovor pro poruchy osobnosti. Brno: Psychodiagnostika, Mezinárodní klasifikace nemocí – 10. revize. Duševní poruchy v primární péči. Praha: PCP, Millon, T., Davis, R. Personality disorders in modern life. New York: Wiley, Praško, J. a kol. Poruchy osobnosti. Praha: Portál, Walters, G. D. Self-report measures of psychopathy, antisocial personality, and criminal lifestyle: Testing and validating a two-dimensional model. Criminal Justice and Behavior, 35, 2008,

26 25 NAZDAR!


Stáhnout ppt "1 VIII. konference ČASP Za hranicemi dobra aneb psychologie zločinu 26. – 27. března 2011 v Olomouci Abnormní osobnosti v životě a v trestné činnosti."

Podobné prezentace


Reklamy Google