Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Řecké umění Osnova hodiny Osnova zápisu : 1.) Literatura Které starořecké literární památky se nám dochovaly a co víme o jejich autorech ? 3.) Architektonické.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Řecké umění Osnova hodiny Osnova zápisu : 1.) Literatura Které starořecké literární památky se nám dochovaly a co víme o jejich autorech ? 3.) Architektonické."— Transkript prezentace:

1

2 Řecké umění

3 Osnova hodiny Osnova zápisu : 1.) Literatura Které starořecké literární památky se nám dochovaly a co víme o jejich autorech ? 3.) Architektonické stavby Které nejznámější starořecké stavby se dochovaly do dnešních dnů ? 2.) Architektonické prvky Kterými typickými znaky se starořecké stavby vyznačují ? 4.) Malířství Jakým stylem, kde a co zobrazovali staří Řekové ? 5.) Sochařství Která významná sochařská díla a jejich autory známe ? 6.) Shrnutí A co si z dnešní hodiny určitě zapamatujeme ?

4 1. Literatura autor: Homér (8. stol. p.n.l.) - > dílo : 1.) hrdinský epos Ílias Rozsáhlé básnické dílo o stovkách až tisících veršů v sobě snoubí lyrickoepické prvky (částečně se soustředí na děj, částečně na popis osobních pocitů a výjevů). Je členěn do kapitol. Děj se odehrává během tzv. Trójské války (město Trója = Ílion). Ta vypukne, když trójský princ Paris unese krásnou Helenu, manželku mocného spartského krále Menelaa. Jeho bratr Agamemnón vede trestnou výpravu, které se účastní i známý řecký hrdina Achilles. Přes své spory s Agamemnónem a chvilkový bojkot bojů změní názor, když je při trójském útoku zabit jeho přítel Patroklos, jenž si vypůjčil jeho zbroj a při pokusu zahnat Trojany na útěk mu sluneční bůh Apollon rozepnul zbroj, bojovník Euforbos jej proklál kopím a bratr Parida Hektor jej střelil šípem do hlavy. Za to jej Achilles vyzval na souboj, ve kterém Hektora zabil a vláčel jeho mrtvé tělo přivázané za vozem. Tím proti sobě popudil bohy i Trojany. Za trest nasměroval Apollon Paridův šíp do jediného zranitelného místa na jeho těle – tzv. „Achillovy paty”. Epos končí stavbou známého Trójského koně, v němž léčkou překonali nejlepší řečtí bojovníci hradby, otevřeli brány a Tróju srovnali se zemí. Menelaos osvobozuje Helenu – červenofigurová keramika

5 dílo : 2.) hrdinský epos Odysseia Veršovaná skladba s převahou epiky nad lyrikou (tedy děje nad osobním líčením pocitů a nálad) je rozdělena do 24 zpěvů. Její děj není vykládán zcela chronologicky, neboť hlavní hrdina, itacký král Odysseus, vypráví o svých dobrodružstvích zpětně svým hostům. D ěj se odehrává v období po Trójské válce, které se Odysseus se svou družinou taktéž účastní. Po vyplenění Tróje se pokouší o návrat přes Středozemní moře zpět do Ithaky (= ostrov v Jónském moři). Ovšem poté, co si rozhněvá řeckého boha moří Poseidona, je nucen po dlouhých 10 let bloudit světem, bojovat o holý život a zažívat neuvěřitelná dobrodružství. Ať už bojuje se zuřivou saní Skyllou, nebo těsně unikne jisté smrti v podobě vodního víru, který vytváří mořská obluda Charybdis, lstí přemůže kouzelnici Kirké, odolává zrádným sirénám nebo navštíví samotné podsvětí, nikdy se nevzdává a touží po návratu ke své ženě Pénelope. Když se mu po 10 letech útrap jeho sen splní, zjistí, že ač je jeho žena obležena novými nápadníky, zůstala mu věrná a nepřestala věřit v jeho návrat. Přesto jej nepoznává, neboť se tím, čím prošel, změnil k nepoznání. Dokáže jí svou totožnost při zvláštní zkoušce, kterou si královna vymyslela proti dotěrným nápadníků – jen Odysseus dokáže napnout svůj starý luk. Spolu se synem Télemachem poté ostatní nápadníky pozabíjí a ztrestá je za jejich opovážlivost a vrací se na místo, které před více než 20 lety opustil (10 let Trójské války + 10 let bloudění). Obraz Herberta Drapera – Odysseus a Sirény

6 Řecké divadlo - nesměly do něj ženy - hráli a sledovali pouze muži -s-stavělo se stupňovité naproti horám, nebo moři kvůli lepší celkové akustice - typy her: 1.) tragédie (nešťastné události z minulosti) 2.) komedie (zesměšnění špatných jevů současnosti) - jeden herec hrál několik rolí -u-užívali masky(obrázky vpravo), aby: - muži mohli hrát žen - zesílili hlas - vyjádřili různé postavy a pocity - největší hlediště pojmuly až lidí

7 autor: Aischylos ( stol p.n.l.) - > Řecké drama tragédie -n-náměty z oblasti cti, morálky -z-zavedl epilog = doslov, dohra – opak prologu; závěrečné rozuzlení děje, vysvětlení souvislostí dílo : Orestea Ústřední děj se zabývá vnitřním dialogem prince Orestea.Jeho otce, krále Agamemnóna, nechá jeho manželka Klytaimnéstra zabít nájemnými vrahy, aby se vlády mohl ujmout její milenec, Agamemnónův bratranec Aigisthos. Orestea před jistou smrtí zachrání jeho sestra Elektra. Odveze ho do bezpečí k fóckému králi, jehož manželkou je Agagmemnónova sestra. Ti jej vychovají jako vlastního. Jako dospělý se vrací, aby pomstil svého otce a zabil svou vlastní matku i jejího milence. W.A.Bouguereau – Výčitky Orestea

8 autor: Sofokles ( stol p.n.l.) - > dílo : 1.) Král Oidipus Thébskému králi Láiovi je jednoho dne předána věštba, že ho zabije jeho vlastní syn. Proto po jeho narození vydá příkaz, aby ho otrok zanechal v lese napospas svému osudu. Ten však není takového činu schopen. Dítě nakonec přijme korintský král Polybos a vychová jej jako vlastního. Oidipus jako mladík se chce dozvědět více o svých rodičích a odchází do delfské věštírny. Když zjistí věštěnou budoucnost, snaží se jí vyhnout tím, že opustí své domnělé rodiče. Při jedné potyčce nevědomky zabije svého pravého otce Laia. Za to je stižen kletbou, když si nevědomky vezme svou vlastní matku a celé Théby postihne hladomor mající trvat do odchodu Laiova vraha. Tím je Orestes, který se po tomto zjištění oslepí a po oběšení své matky odchází z Théb. dílo : 2.) Antigona Po Oidipově odchodu do vyhnanství propukl mezi jeho syny – Eteoklem a Polyneikem – krvavý boj o nástupnictví. Oidipův bratr Kreón se přidal na stranu Eteokla. Polyneik hledal pomoc u otce Oidipa. Ten jej však proklel. V bitvě nakonec nalezli smrt oba, Kreón, nastoupivší na trůn, však nechal pohřbít jen Eteokla, u mrtvého těla Polyneika to zakázal. Antigona, milující oba bratry stejně, Polyneikovy ostatky tajně pohřbila, avšak byla přistižena. Trestem za porušení královského zákazu jí bylo pohřbení zaživa. Nepomohly ani prosby Haimóna, Kreónova syna a snoubence Antigony. Sestru Isménu Antigona přímluvou před smrtí zachránila. Přestože kněží králi zvěstovali, že bohové jsou rozezlení jeho nespravedlností, uvědomil si Kreón svou chybu příliš pozdě. Atigona se oběsila na pohřební stužce a zoufalý Haimón se u jějího mrtvého těla proťal mečem.

9 autor: Euripides ( stol p.n.l.) - > dílo : Médea - o- odklon od mýtu - zájem o skutečné lidi; pychologie ženy - užívá „deus ex machina” = nadpřirozený zásah božstva, rozuzlení děje krz činnost bohů Elektra -h-hlavní postava jedna z nejmocnějších kouzelnic řeckých mýtů -příběh vášnivě milující a oklamané ženy -s-sestra a zachránkyně Orestea, dcera Agamemnóna a Klytaimnéstry -p-příběh obětavé zachránkyně i strůjkyně pomsty Médea na svém voze taženém hady – červenofigurová keramika

10 komedie autor: Aristofanés ( stol p.n.l.) - > dílo : Jezdci Mír Žáby - k- kritika tehdejší morálky (přetvářky, podlosti) - reakce na politické otázky - šťastný konec - nevázaný žert - dialog

11 2.)Architektonické prvky  sloupy a) dórský - nejstarší, masivní (mužský), bez patky - nahoru se zužuje - dřík je žlábkovaný (= kamelování) - stavby: Parthenon na Akropoli Poseidonův chrám v Paestu vstupní brána na Akropoli - Propylaje Poseidonův chrám v Paestu Parthenon na Akropoli

12 b) iónský -v-vznosnější (ženský), vznikl asi v Malé Asii - žlábkování odlišné, žlábky větší plochu mezi sebou - závitová (= volutová) hlavice - stavby: Artemidin chrám v Efesu nejsvětější chrám Erechteion chrám Erechteion na Akropoli; zboku lze pozorovat sloupy ve tvaru dívek – tzv. karyatidy jediný iónský sloup, který zbyl z Artemidina chrámu- Artemisionu rekonstrukce Artemidina chrámu v Efesu, největšího chrámu iónského období

13 c) korintský - vyvinul se z iónského -> je nejzdobnější - hlavice ve tvaru květů s listy, na krajích jsou závity - vznikl až v klasickém období - zajímavost – listy = tzv. akanty – listy jednoho druhu středomořského bodláku - stavby – Diův chrám v Athénách Diův chrám v Athénách, jehož stavbu započal Peisistratos mladší (vnuk tyrana Peisistrata) roku 515 p.n.l.; dokončil ji až římský císař Hadrián roku 131 n.l.; ze 104 sloupů jich dnes stojí pouze 16 detail korintské hlavice – Kalimachos, údajný autor korintského slohu ji navrhl podle podoby květeny, která obrůstala dětský hrob, na který se dle řeckých zvyků odkládaly oblíbené hračky zemřelého

14 součásti sloupu

15 3. Architektonické stavby  stadiony  divadla - slovo stadion – pochází z antiky - označuje podélné sportovní závodiště v délce 600 stop (192 metrů) - nejznámější starořecký stadion – athénský Panathinaiko (dále Delfy, Olympie, Korint a další) - zejména velké amfiteátry pod otevřenou oblohou ( viz. předcházející Řecké divadlo) - nejznámější divadlo – v Epidauru  chrámy - zasvěceny starořeckým bohům ákladem předsíň na sloupech (= megaron) - nejznámější chrámy na Akropoli v Athénách (viz. příklady u -> s loupy )

16  stadiony athénský stadion Panathinaiko Mramorový Panathénský stadion se ve starověku stával pravidelným dějištěm tzv. Panathénajských slavností – Velkých a Malých. Zavedl je princ Théseus k uctění bohyně moudrosti Pallas Athény. Velké se konaly každý třetí rok olympiády a znamenaly rozsáhlé soutěže, souboje a klání ve sportovních disciplínách. Řekové se utkali ve válečném tanci, závodu koňských spřežení, závodu triér, ale i ve zpěvu, hře na hudební nástroj, či rétorice. Malé byly menší a skromnější. Konaly se ve zbylých letech olympijády. Vrcholem byla tzv. kalokagáthia, tj. ideál rovnováhy těla i ducha. První dochované olympijské hry jsou z roku 776 p.n.l. Přestože římský císař Theodosius I. roku 394 olympijské hry zakázal, konaly se na popud Pierra de Coubertaina po více než 1500 letech roku 1896 znovu. Kde jinde než v Athénách. Jejich heslo „CITIUS, ALTIUS, FORTIUS”, tj. „RYCHLEJI DÁLE, SILNĚJI”, zde naposled yzaznělo roku 2004 kdy byl stadion hostitelem závodu ve sportovní lukostřelbě.

17  divadla Amfiteátr v Epidauru Gigantické polokruhové divadlo, které bylo schopné pojmout až diváků, pochází z období okolo roku 500 p.n.l. Tvoří je 3 hlavní části: 1.) stupňovité hlediště 2.) orchestra = místo, kde se hrálo 3.) scéna = budova, ze které vycházeli herci. Díky výborné akustice dokázali účinkující oslovit celé osazenstvo hlediště bez užití mikrofonů.

18  chrámy Akropolis V překladu znamená Akropolis „horní město” a krom obecného označení kulturního centra města je tak pojmenován pahorek nad Athénami, kde jsou soustředěny nejvýznamnější chrámy, jež v antických dobách tvořily centrum samotného Řecka. Do areálu lze vstoupit jen skrz hlavní bránu Propylaje, lemovanou obrazárnou Pinakotékou. Z chrámů lze jmenovat Parthenon zasvěcený Athéně panenské, nebo svatý chrám Erechteion, tvořený 3 sloučenými stavbami

19 4.) Malířství - především různé motivy na nádobách různých tvarů: 1.) geometrické tvary 2.) černofigurový styl 3.) červenofigurový styl - č erné postavy na červeném pozadí - č ervené postavy na černém pozadí

20 - hlavní typy řeckých nádob:  amfora  lékytha - složenina řeckých výrazů v překladu znamená „nosící se na obou stranách”; právě amfory s olivovým olejem byly krom vavřínového věnce udíleny jako hlavní odměna vítězům Panathenají - nádoba na olivový olej s úzkým hrdlem a jediným uchem se často stávala součástí pohřební výbavy; zvláště hojně se vyskytovala na hrobech athénského pohřebiště Kerameikos, od té doby se souhrnně pro všechny hrnčířské výrobky užívá název keramika

21 5. Sochařství Feidias - s ss socha Athéna Parthenos (panenská Athéna) na Akropoli (nedochovala se, jen její kopie) - s ss socha Dia Olympského (jeden ze 7 divů světa, nedochoval se) Myron - s ss socha Diskobolos - R RR Rhódský kolos (jeden ze 7 divů světa, nedochoval se, autor pravděpodobně Charés z Lindu)

22 Feidias ( p.n.l.)  socha Athény Parthenos (panenská Athéna) Talentovaný sochař, rodák z Athén, byl věrným přítelem athénského státníka Perikla, který jej pověřil výzdobou městské Akropole. Jeho prvním velkým dílem se stala socha, jež byla předurčena pro chrám Parthenon – 12 metrů vysoká skulptura bohyně moudrosti Athény. Jako materiál zvolil Feidias kombinaci slonoviny a zlata, jež na mnoha místech osobně barvil. Na bohatě zdobené přilbě nechyběla sova – znak moudrosti. Vnější stranu štítu, symbolu ochrany a patronátu, zdobil výjev boje Řeků s Amazonkami (kmenem bojovných žen) jako symbol vítězství Řeků nad Peršany. Oba soupeři Řeků totiž pocházeli z východu. Na dvou postavách hrdinů dokonce Feidias porušil pravidlo neurčitosti tváří, když zobrazil sebe jako Daidala a Perikla jako Thésea. Socha se do dnešních dnů nedochovala a její podobu známe z kreseb, nebo římských kopií. O jejím významu však není pochyb. pravděpodobně nejvěrnější římská kopie Athény Parthenos – Athéna Varvakeion zobrazení skutečné podoby Feidiovy Athény Parthenos (je autorem i dalších soch Athény, avšak s jinými přívlastky a ne tak monumentálních )

23  socha Dia Olympského Jako zkušený sochař se Feidias na vrcholu své kariéry pustil do díla, které ho učinilo nesmrtelným. 13 metrů vysoká socha, vyobrazující sedícího vládce bohů,byla umístěna v Diově chrámu ve městě Olympia. Diův trůn byl zhotoven z ebenového dřeva a slonoviny a ozdoben zlatem a drahokamy. Jádro samotné sochy bylo dřevěné. Na ně Feidias pomocí nýtů připevnil pláty slonoviny, které tvořily bílou pokožku. Teprve poté bylo obrovské tělo pokryto rouchem tvořeným zlatými plechy, které byly odlévány v terakotových formách. Ty se našly při vykopávkách v sochařově dílně. Skleněné oči prý působily jako živé a do detailu vytvarovaný obličej si bylo možné prohlédnout z plošin, umístěných na bocích chrámu, na něž bylo možné vystoupat po schodech. V jedné ruce třímal žezlo, v druhé bohyni Niké. Dílo právem považované za div světa přetrvalo 800 let. Římané se při pokusu o první stěhování v panice rozutekli, když se jim socha dle pověsti strašlivě vysmála. Nakonec skončila v chrámu uprostřed Konstantinopole, který roku 462 našeho letopočtu vyhořel. Zatímco pozůstatky této stavby jsou dodnes odkrývány, po jednom ze sedmi divů světa nezůstalo nic víc, než stovky let starý popel. rekonstrukce skutečné podoby sochy dle dochovaných pramenů

24 Myrón (5. stol. p.n.l.)  socha Diskobolos Původně bronzové dílo sochaře Myróna, který je považován za zakladatele stylu schopného zachytit napětí pohybu, pochází z doby okolo let 460 – 450 p.n.l. Do dnešních dnů se nedochovalo, avšak odborné i laické veřejnosti zůstává známo díky celé řadě římských kopií. Vrhař disku se jakoby chystá odhodit svůj nástroj. Moment zachycený sochou se nazývá rhytmos (rytmus) – stav harmonie a rovnováhy. Jak se stalo známou tradicí u všech řeckých atletů, sportuje zcela nahý. Poloha, kterou při hodu zaujímá, je dnes pro danou disciplínu považována za neúčinnou. V jeho obličeji lze vyčíst jen velmi málo emocí. Další Myrónovou značkou je tzv. symmetria (symetrie) – skvělá proporcionalita těla. Potenciální energie je to, čím klasické sochařství pokročilo oproti archaisckému. Tělo nevykazuje svalové napětí navzdory tomu, že jeho paže jsou roztažené a že jej zastiháváme v okamžiku těsně před výkonem..

25  Rhodský kolos Když roku 304 p.n.l. král Demétrios I. zanechal po roce neúspěšného obléhání ostrova Rhodos, zbyly po Makedoncích dokonce zbytky výstroje. Tak mocné vítězství bylo přičítáno bohu slunce – Héliovi. Na jeho počest byla dle návrhu sochaře Charése z Lindu nad přístavem Rhodos (stejné jméno jako název ostrova) vztyčena obrovská socha odlitá z bronzu. Dosahovala výšky okolo 33 metrů. Dostala název Rhodský kolos. Dodnes není známo, jak přesně socha vypadala. Zobrazení s rozkročenýma nohama však zřejmě neodpovídá, neboť ústí přístavu bylo široké 120 – 400 metrů. I pokud by socha byla rozkročená jako na obr. okolo, rozlomila by se v kyčlích. existují teorie, které tvrdí, že stál s nohama u sebe a shlížel na přístav buď z těsné blízkosti, nebo se tyčil uprostřed města. Zhotovení sochy trvalo 12 let a nevyrostla nad přístavem okamžitě. Nejprve byla vztyčena železná kostra, ne kterou se připevňovaly precizně vytvarované bronzové pláty. Pro zajištění větší stability celého díla byl prostor uvnitř vyplňován opracovanými kameny. V jedné ruce třímal sluneční bůh pochodeň, na níž neustále plál oheň. Sloužil tedy zároveň jako monumentální projev úcty i jako maják. Proroctví tvrdilo, že pád Kolosu vyvolá i pád Rhodu. 50 let po dokončení postihlo Rhodos zemětřesení, při kterém obří socha spadla a rozlomila se v kolenou. Věštkyně obyvatele varovala, že sochu znovu stavět nemají. Zůstala tak 900 let. Roku 654 dobyl Rhodos syrský princ, který všechny bronzové pláty odvezl. Kolos navždy zmizel.

26 5.) Shrnutí literatura: Homér - eposy Ílias, Odysseia Aischylos - Orestea Sofokles – Král Oidipus, Antigona Euripides – Médea, Elektra (1 zapamatovat) tragédie: komedie:Aristofanes – Jezdci,Mír, Žáby (1 zapamatovat) architektonické prvky: sloupy: a) dórský b) iónský c) korintský stavby:stadiony (např.. Athénský Panathinaiko) divadla (např: v Epidauru) chrámy (např: Parthenon, Erechteion na Akropoli) (1 zapamatovat)

27 malířství:-> na nádobách (např.: amfora, lékytha) a) geometrické tvary b) černofigurový styl c) červenofigurový styl sochařství:sochař Feidias -> socha Athéna Parthenos -> socha Dia v Olympii (div světa) sochař Myrón -> socha Diskobolos -> Rhódský kolos (div světa)


Stáhnout ppt "Řecké umění Osnova hodiny Osnova zápisu : 1.) Literatura Které starořecké literární památky se nám dochovaly a co víme o jejich autorech ? 3.) Architektonické."

Podobné prezentace


Reklamy Google