Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MUDr. Božena Jurašková, Ph.D Subkatedra geriatrie Lékařská fakulta UK v HK Klinika gerontologická a metabolická FN v HK Význam vitamínů a stopových prvků.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MUDr. Božena Jurašková, Ph.D Subkatedra geriatrie Lékařská fakulta UK v HK Klinika gerontologická a metabolická FN v HK Význam vitamínů a stopových prvků."— Transkript prezentace:

1 MUDr. Božena Jurašková, Ph.D Subkatedra geriatrie Lékařská fakulta UK v HK Klinika gerontologická a metabolická FN v HK Význam vitamínů a stopových prvků ve stáří

2 Vitaminy Organické sloučeniny syntetizované autotrofními organismy, heterotrofní organismy je syntetizují omezeně, jako hlavní zdroj slouží potrava. Jsou to látky nezbytné pro látkovou výměnu a metabolismus – součást katalyzátorů chemických reakcí. Velmi chemicky různorodá skupina, proto jejich stanovení složité, nelze použít žádnou univerzální metodu ke stanovení celé skupiny. Velký rozvoj v analytice vitaminů v posledních 50 letech.

3 Vitamíny ve stáří Kumulace volných radikálů, jejich působení Negativní vliv VR potlačuje dieta bohatá na kyselinu askorbovou a alfa tokoferol Potřeba vitamínů a mikroelementů ve stáří stoupá

4 Vitaminy Vitaminy lipofilní – rozpustné v tucích (A, D, E, K) Vitaminy hydrofilní – rozpustné ve vodě (B 1 -thiamin, B 2 -riboflavin, B 6 -pyridoxin, B 12 - kobalamin, niacin, kyselina panthotenová, biotin, kys.listová, kyselina askorbová)

5 Vitaminy rozpustné v tucích A D E K játra máslo sýry ryby rostlinné tuky Rostlinné oleje zelenina Růžičková kapusta hrášek paprika rajčata Rybí tuk ryby kakao Hlávkový salát brokolice kapusta špenát sluníčko

6 Vitamin A (retinol) je polyisoprenová sloučenina obsahující cyklohexanové jádro. Pod názvem vitamin A jsou zahrnovány všechny látky živočišného původu s biologickou aktivitou vitaminu A. Většinu aktivity v těle představuje retinol a jeho dva deriváty – retinal a kyselina retinová. Provitaminem vitaminu A je β- karoten Funkce vitamínu A-udržení zdravé sliznice, diferenciace slizničních buněk a funkci dělení, vliv na metabolické funkce epiteliálních buněk kůže,dýchacích cest a GIT, četných endokrinních žláz- hypofýzy, štítné žlázy Vitamin A

7 Vitamín A Funkce vitamínu A-udržení zdravé sliznice, diferenciace slizničních buněk a funkci dělení, vliv na metabolické funkce epiteliálních buněk kůže,dýchacích cest a GIT, četných endokrinních žláz- hypofýzy, štítné žlázy Nedostatek vitaminu A se jako první projeví ve zhoršeném nočním vidění, a to tehdy, když jsou vyčerpány zásoby jaterního vitaminu. Další pokles hladin vitaminu A vede ke keratinisaci epiteliálních tkání očí, plic, trávicího a urogenitálního traktu spojenou se sníženou sekrecí mukosy. Poškození oka může vést až k oslepnutí.

8 Vitamín A V potravinách hlavně zastoupen ve formě betakarotenu a karotenoidů Ne vždy suplementace v potravinách zastupuje potřebu. Klesá využitelnost Nebezpečí přetížení vitamínem A-zpomaleným odsunem lipoproteinů bohatých na karotenoidy do jater

9 Vitamin E se vyskytuje v přírodě v osmi různých formách: α, ß, γ, δ ‑ tocopheroly (které mají chromanolový kruh a phytylový postranní řetězec a liší se počtem a polohou methylových skupin na benzenovém jádře) a α, , γ, δ ‑ tocotrienoly (které mají nenasycené vazby ve phytylovém řetězci) Vitamin E

10 Zdrojem vitaminu E – potraviny rostlinného původu (oleje, cereálie, zelenina) v menší míře živočišný původ Funkce v organismu: centrální biologickou funkcí vitaminu E je jeho zachytávání volných kyslíkových radikálů (scavenger). Díky své chemické struktuře se vitamin E ukládá v membránách buněk všech tkání v těsném sousedství polynenasycených mastných kyselin membránových fosfolipidů i v sousedství membránových enzymů, např. izoenzymů cytochromu P ‑ 450, které při detoxikaci cizorodých látek produkují tzv. volné radikály. Vitamin E

11 Vitamín E Při nedostatku vitaminu E se snižuje počet molekul tocopherolů uložených v membránách, takže vzniká nerovnováha mezi tvorbou volných radikálů a jejich hlavním scavengrem. Dochází k oxidačnímu stresu, který narušuje celistvost membrán a ohrožuje celou řadu fyziologických procesů závislých na funkční integritě membrán. Transportován v lipoproteinech VLDL, LDL především V séru nemocných s Alzheimerovou chorobou prokázáno méně vitamínu E Denní potřeba lO mg alfa tokoferolu na den

12 Vitamin D Společný název pro skupinu příbuzných 9,10- sekosteroidů. Nejvýznamnější – D 3 – cholekalciferol – živočišného původu vzniká v organismu působením UV záření z provitaminu D3 D 2 –ergokalciferol – rostlinného původu Obě formy mají stejnou účinnost v organismu Vitamin D se po přeměně na aktivní formu (hydroxylaci) podílí na řízení metabolismu fosforu a vápníku, ovlivňuje ukládání vápníku do kostní trámčiny, prevence osteoporózy.

13 Vitamin D Zdroje vitaminu: a) živočišné - rybí tuk, ryby s vyšším obsahem tuku b) rostlinné – výjímečně – kakao Hypervitaminóza vede k porušení ledvin, jater a k výraznému zvýšení obsahu vápníku v krvi a jeho ukládání v různých tkáních včetně ledvin Deficit při nedostatku světla, dieta chudá na zdroj vitamínu, s věkem klesá počet receptorů pro resorpci Maximální denní dávka – lO pikogramů na den, mezi lety až l5 pikogramů

14 Vitamin K V přírodě se vyskytuje ve 2 formách: Fylochinon - rostlinné zdroje Menachinon – vytvářen bakteriemi trávicího traktu + syntetický menadion Funkce v organismu: 1.Účast při srážení krve, který je velice složitým procesem za působení mnoha složek. Ale neproběhne bez přítomnosti vitaminu K. Proto se při jeho nedostatku, např. při porušení střeva, musí dodávat.

15 Vitamin K 2. Součást enzymových reakcí při přeměně bílkovin, aminokyselin se specifickými účinky, např. přestavba kostí a novotvoření kostí Zdroje vitaminu K – hlávkový salát, brokolice, kapusta, špenát Potřeba vitaminu K – 50 mikrogramů za den Denní dávka doporučená mikrogramů na den – dospělí

16 Vitaminy rozpustné ve vodě ; B1 thiamin B2 riboflavin B6 pyridoxin B 12 kobalamin biotin niacin Kyselina listová vitamin C Kys. pantothenová

17 Vitamin B1-Thiamin Metabolismus –ovlivňuje nervovou činnost, svalovou činnost, včetně srdce, žlázy s vnitřní sekrecí Zdrojem vitaminu – živočišné zdroje- játra, ledviny, vepřové maso,zvěřina rostlinné zdroje – luštěniny, soja, obiloviny Průměrná denní potřeba- l,2 mg pro muže, l,O mg pro ženy Na 1000 kcal – nutný přívod nejméně 0,5 mg na den Nedostatek- beri, beri- nechutenství, srdeční selhání, svalová slabost

18 Vitamin B2- Riboflavin Velice významný vitamin – součástí 200 druhů enzymů, látková výměna – metabolismus bílkovin, AK, lipidů, sacharidů Oxidoredukční procesy Zdroje – mléko a mléčné výrobky, játra, špenát, luštěniny, kvasnice, těstoviny Denní dávka nad 5O let – 1,2 – 1,5 mg Deficit B2- snížení aktivity glutathionreduktázy v erytrocytech

19 Vitamin B 6 - Pyridoxin Metabolismus bílkovin, sacharidů, PUFA, fosfolipidů Imunitní odpověď Funkce steroidních hormomů Tvorba kolagenu Zdroje: 40 % maso a masné výrobky - ryby, drůbež, vepřové maso, 22 % zelenina – brambory, banány Doporučená denní dávka ve stáří 2 mg pro muže, a l,6 mg mg pro ženy

20 Vitamin B 6 - Pyridoxin Různé formy vitaminu: Pyridoxin, pyridoxal, pyridoxamin a 5´fosfáty + metabolity –4-pyridoxic acid, 5- pyridoxic acid a jejich laktony Součástí enzymů transamináz,dekarboxyláz, fosforyláz, modulátor struktury bílkovin, receptoru pro steroidní hormony a hemoglobinu Nedostatek-slabost, parestezie, zánětlivé koutky, ústní sliznice, zhoršení buněčné imunity, sklon k infekcím

21 Vitamin B 12 - kobalamin Zajišťuje tvorbu červených krvinek, aktivitu nervových buněk a vláken, tvorba bílkovin a nukleových kyselin Vstřebávání je vázáno na přítomnost vazebné látky v žaludeční sliznici – tzv. vnitřním faktorem. Vyskytuje se pouze ve vzorcích živočišného původu Játra, mléko, mléčné výrobky

22 Vitamín Bl2 Plasmatické hladiny jsou ve stáří sníženy vzhledem k malým zásobám ve tkáních-játrech Denní dávka je 3- 5 mikrogramů za den Nedostatek-při atrofii žaludeční sliznice, přerůstání bakterií v tenkém střevě při atrofické gastritidě- velká spotřeba vit Bl2

23 Niacin Niacin je společný název pro kyselinu nikotinovou a její amid – nikotinamid Důležité postavení v látkové přeměně – úloha enzymů – NAD a NADP, které zajišťují řadu energetických a oxidoredukčních reakcí. Hypervitaminóza – poškození jater Hypovitaminóza – poruchy CNS, ztráta paměti, senzitivita kůže na světlo Denní dávka – mg Zdroje : maso, drůbež, ryby, hrášek Není zaznamenána zvýšená potřeba ve stáří

24 Biotin Také vitamin H nebo S Metabolismus glukózy, mastných kyselin, látková výměna Růst a obměna buněk, tkání Hypovitaminóza – poškození pokožky Zdroje: kvasnice, játra, vaječný žloutek, soja, ořechy, květák, špenát v malé míře produkován i mikroflórou trávicího traktu Denní dávka 50 mikrogramů

25 Kyselina pantothenová –Vitamin B 5 Biosyntéza koenzymu A, který zasahuje do metabolismu všech nutričích substrátů- glukozy, aminokyselin, tuků Zvýšuje odolnost tkání vůči ionizujícímu záření Zdroje: prakticky ve všech potravinách rostlinného a živočišného původu v relativně malém množství Avokádo,brokolice, kvasnice, houby

26 Kyselina pantothenová Hypovitaminóza – změny metabolismu cukrů, změny reprodukce, poruchy imunitní odpovědi organismu, gastrointertinální potíže Hypervitaminóza – řídká, průjem Denní dávka – 3 – 10 mg za den

27 Kyselina listová – Folát Obsažena v listech zelených rostlin Metabolismus bílkovin, nukleových kyselin, růst buněk, dělení a mezibuněčné informace Metabolismus homocysteinu Hypovitaminóza – vyšší hladina homocysteinu – ateroskleroza, vyšší hladiny cholesterolu V těhotenství – špatný vývoj plodu, vznik vrozených vývojových vad Chudokrevnost – snížení tvorby erytrocytů Nádory

28 Kyselina listová Denní dávka – 200 mikrogramů, Ve stáří zřídka nedostatek- při atrofické gastritidě – kompensace přebujelou střevní mikroflorou, vyrábějící kys. listovou Hypervitaminóza neexistuje – denní dávka do 15 mg nevyvolává toxické účinky

29 Kyselina listová – Folát Zdroje: potraviny rostlinného původu, listová a košťálová zelenina, špenát, květák, zelí, brokolice živočišné zdroje – játra Obohacování potravin kys. listovou Stanovení: HPLC metoda – s UV detekcí

30 Vitamin C – kyselina askorbová Velmi významný vitamin – funkce není ještě plně vyjasněna Antioxidační působení společně s vitamin E – ochrana organismu proti půsbení volných radikálů -snížení rizika rakoviny, zvýšení imunity, vstřebávání železa Zdroje: rostlinný původ – citrusové ovoce, jablka, černý rybíz,zelenina – zelí, paprika, křen, brambory

31 Vitamín C Hypovitaminóza – kurděje Snížením příjmu ovoce a zeleniny ve stáří, při stresu, polypragmazii, Nedostatek vede k výskytu infekcí a zhoršení rekonvalensecnce Hypervitaminóza – neexistuje –přebytečné množství se vyloučí močí Denní potřeba 75 mg pro ženy, a 150 mg na den pro muže

32 Stopové prvky v gerontologii Nepostradatelné pro funkci enzymů a i pro biologické procesy Klasické mikroelementy- jod, železo, selen Ultramikroelementy- arzen, fluor, mangan, molybden, nikl, křemík, vanad

33 Kalcium Přívod a rovnováha- základ pro patogenezu osteoporozy ve stáří, Absorpce snížena s věkem- rozvoj achlorhydrie Hlavními regulátory pohybu kalcia- vitamín D, parathormon, kalcitonin Parathormon zajišťuje resorpci kalcia ve střevě a zpětnou resorpci z moči v ledvinách, uvolnění kalcia z minerálů v kosti Kalcitonin- syntetizován buňkami C ve štítné žláze- zajišťuje snížení hladin vápníku v krvi při jeho nežádoucím vzestupu a působí inhibici účinku parathormonu a vitamínu D a potlačuje uvolnění vápníku z kostí

34 Kalcium Při přísunu lg denně ve srovnání s lidmi se sníženým přísunem – stejné hodnoty denzity ale snížený počet fraktur Potřeba vápníku mg kalcia na den a pro muže nad 65 let a ženy postmenopausální 1500 mg Ovlivnění hladiny – absorpcí a vlákninou interferencí s ostatními minerály

35 Železo Příčinou nedostatku ve stáří – nedostatečný přísun a krvácení do GIT při abusu analgetik a NSA, sekundární absorpce při achlorhydrii při atrofické gastritidě, nedostatečná žaludeční sekrece, antacida, atrofie žaludeční sliznice s odmítáním masa, změnou dietních návyků Ve stáří i zvýšená kumulace železa-zvýšení feritinu Doporučená denní dávka- 14 mg pro muže a 10 mg pro ženy

36 Zinek Význam pro činnost řady enzymů, především v proteosynthéze, vliv na imunitní reakce, hojení a reparace tkání potřebný pro řadu enzymů- např. Alkohol dehydrogenázy Absorpce klesá s věkem Průkaz deficitu je obtížný- plasmatické koncentrace neodrážejí celotělové zásoby Doporučená denní dávka pro seniory 15 mg pro muže, 12 mg pro ženy

37 Zinek Projevy deficitu- zánět kůže kolem úst Záněty kolem konečníku a akrálních partiích těla- rukou, nohou, průjem, poruchy čichu

38 Měď Absorpce a rovnováhy mědi se s věkem nemění je obsažena v řadě enzymů- cytochromoxidázy-účast na přenosu kyslíku v buňkách, v SOD- zhášení VR Uplatnění při tvorbě vazivové tkáně, metabolismu Fe, cholesterolu, glukózy a tvorbě melatoninu Deficit se projevuje anemií nereagující na přísun železa a kyseliny listové Přívodem železa se dokonce může tento typ anemie zhoršit Další projev deficitu- šedivění a změna struktury vlasů Denní doporučení dávka 2-3 mg pro muže i ženy

39 selen Ochranný antioxidační systém Ochrana polynesaturovaných mastných kyselin před lipoperoxidací, regulace regenerace glutathionu Oblasti chudé na selen - mají i nedostatek jodu Denní doporučená dávka- neliší se věkem, 70 mikrogramů na den pro muže, pro ženy 55

40 Chrom Zlepšení aktivity glukozové tolerance, aktivity inzulinu Vliv na metabolismus lipoprotenimů, vzestup HDL cholesterolu Věk nemá vliv

41 Hořčík Denní potřebná dávka bez ohledu na věk 4,5 mg na kg a den Nepostradatelný prvek pro získávání energie a všechny reakce související s přeměnou energie Nedostatek hořčíku- deprese, závratě, svalová slabost, sklon ke křečím zejména DK, zvýšená psychická i fyzická únavnost Nedostatek draslíku nelze bez substituce hořčíku- cave při terapii diuretiky Nedostatek u alkoholiků a cirhotiků


Stáhnout ppt "MUDr. Božena Jurašková, Ph.D Subkatedra geriatrie Lékařská fakulta UK v HK Klinika gerontologická a metabolická FN v HK Význam vitamínů a stopových prvků."

Podobné prezentace


Reklamy Google