Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Pojem reformaSituace v době komunismuVývoj po roce 1989 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek2.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Pojem reformaSituace v době komunismuVývoj po roce 1989 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek2."— Transkript prezentace:

1 Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

2 Pojem reformaSituace v době komunismuVývoj po roce Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek2

3 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek3  Reforma: úprava, změna nebo přeměna směřující ke zlepšení nějakého stavu, instituce apod.  Ve vývoji velkých institucí (stát, církev apod.) je reformní proces kontinuální, nepřetržitý (v soc. politice evropských států probíhají drobné změny každý rok, jednou asi za 8 – 15 let dochází k systémovým změnám).  Opakem reformy je revoluce (převrat): nahrazení jednoho politického systému jiným, často násilnou formou (u nás 1948, 1989). Proč se převrat v roce 1989 označuje jako „sametová revoluce“?

4 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek4  Politická reforma: plánovitá, zákonodárnou cestou prováděná přeměna státního zřízení nebo kterékoli oblasti státního, společenského či církevního života.  Sociální reforma: reforma sociálních systémů, struktur, procedur a postupů změnou jejich pravidel (právních předpisů, statutů, stanov) či sociálních norem. ◦ Systémová: nahrazení systému jiným systémem, příp. zrušení systému bez náhrady ◦ Parametrická: mění jednotlivé prvky existujících soustav (podmínky vzniku či trvání nároku, výšku dávky, organizaci správy apod.)

5  Opuštění evropských tradic sociálního pojištění a zavedení sovětského modelu zabezpečení.  Zákon č. 99/1948 Sb. o národním pojištění - jednotná soustava nár. pojištění, zvýšení všech dávek, zrovnoprávnění nároků dělníků a ostatních zaměstnanců, rozšíření důchodového zabezpečení i na samostatně hospodařící rolníky.  1950: národní pojištění plně převzal stát. Soustavy sociálního zabezpečení byly znárodněny a jejich fondy rozpuštěny ve státním rozpočtu.  1952: zrušeno Ministerstvo soc. péče  1956: přijat zákon č. 54/1956 o nemocenském pojištění zaměstnanců (platný s mnoha změnami dosud)  1968: založeno Ministerstvo práce a soc. věcí  Základní rysy: ◦ a) vysoce paternalistický stát: stát má monopol v sociální politice ◦ b) oslabení odpovědnosti jedinců za své životní podmínky, oslabení občanských aktivit ◦ c) plošné poskytování sociálních jistot: bez ohledu na zásluhovost a potřebnost ◦ d) neprůhledné přerozdělování zdrojů: vše přes rozpočet  Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení, jehož část platí doposud 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek5 Poskytoval socialistický stát sociální a zdravotní služby skutečně ZDARMA?

6  Čl.23  (1) Všichni pracující mají právo na ochranu zdraví a na léčebnou péči, jakož i právo na hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci.  (2) Tato práva jsou zajištěna péčí státu a společenských organizací o předcházení vzniku nemocí, celou organizací zdravotnictví, sítí léčebných a sociálních zařízení, stále se rozšiřující bezplatnou léčebnou péčí, jakož i organizovanou péčí o bezpečnost při práci, nemocenským pojištěním a důchodovým zabezpečením. 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek6

7  Znárodnění všech podniků: jediným zaměstnavatelem byl stát. Ten zavedl princip povinné plné zaměstnanosti. Všem pracujícím zaručoval mzdu a všem nepracujícím (ze zákonem uznaných důvodů) sociální dávky.  Centrální plánování mezd bez ohledu na produktivitu konkrétních podniků; tělesně pracující (dělníci) mzdově zvýhodňováni – deformace vztahu mezi výkonem a příjmem, ztráta motivace pro studium a intelektuální práci.  Dotování cen: vzhledem k nízké produktivitě práce a vysokým výrobním nákladům musel stát subvencovat základní zboží, služby a nájemné – tím se zvyšoval státní dluh.  Rodinná politika: dávky koncipovány na podporu porodnosti (vyšší přídavky na třetí a další dítě, podpora jeslí a mateřských škol, dřívější odchod žen do důchodu)  Zdravotnictví: zákon č. 103/1951 o jednotné léčebně-preventivní péči zestátnil všechna zdravotnická zařízení, zrušil systém zdravotního pojištění, celé zdravotnictví bylo financováno ze státního rozpočtu 3 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek7

8  Zákonem uznané sociální události, které byly důvodem nemožnosti pracovat: ◦ Mateřství, včetně těhotenství a výchovy dětí ◦ Nemoc a invalidita ◦ Věk – nezletilost a stáří ◦ Ztráta živitele  Oddělení nemocenského pojištění od důchodového pojištění:  Důchodové pojištění (1957): ◦ Státní úřad důchodového zabezpečení, v roce 1968 se stal součástí nově zřízeného Ministerstva práce a sociálních věcí.  Nemocenské pojištění (1957): ◦ Dávky se platily i za první tři dny nemoci ◦ Organizace: okresní a krajské správy nemocenského pojištění, Česká správa NP, Ústřední správa NP (po federalizaci); vrcholný orgán: Ústřední rada odborů (ÚRO). 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek8 Proč se nezaměstnanost a chudoba neuznávaly jako sociální události?

9  Zásadní změna, kvalitativní zlom – nový systém musí být postaven na ◦ demokratickém uspořádání společnosti ◦ tržní ekonomice ◦ etice lidských práv  Reformní proces sleduje tři základní cíle: ◦ Privatizace: odstranění státního monopolu na sociální služby (podpora nestátních subjektů, liberalizace sociálních aktivit občanů) ◦ Pluralizace: opuštění státního paternalismu a nastolení principu občanské odpovědnosti a participace ◦ Demokratizace: odklon od centrálního direktivismu a vytváření decentralizované správy 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek9

10  Strategický dokument, vznikl na půdě Programové komise Občanského fóra v prvních měsících po listopadu Kladl důraz na [Potůček, 1995, s. 119]: ◦ dílčí strategie obnovy a podpory zdraví, ◦ akceleraci rozvoje vzdělanosti, ◦ poskytnutí šancí na slušné bydlení všem, ◦ poskytnutí sociální opory potřebným, ◦ poskytnutí šancí na uplatnění podle dispozic, ◦ podporu rozvoje participativní demokracie, ◦ pomoc rodině a ◦ rozvoj služeb volného času.  Tato doktrína vycházela z několika principů [Potůček, 1995, s. 119]: ◦ vytvořit koncepci sociální politiky v souladu s koncepcí ekonomické politiky státu, ◦ vyvinout institucionální a finanční nástroje sociální politiky odpovídající měnícím se podmínkám (daňová, úvěrová a dotační politika, rozšiřování pravomocí samosprávných orgánů a podobně), ◦ orientace na obce jako základní jednotky odpovědnosti vůči svým občanům, ◦ podpora partnerské participace občanů na realizaci systému sociální politiky, ◦ podpora svépomocných sdružení, soukromých a institucionálních iniciativ v sociální politice, ◦ uplatnění politiky „rozumné dostatečnosti“ - nerozhazovat, ale pokrýt základní potřeby.  Celostní strategie sociálních transformací však neměla naději na prosazení v praxi: ◦ pro první fázi transformace postkomunistických společností byl typický akutní nedostatek finančních, intelektuálních a organizačních zdrojů, které by byly pro realizaci této doktríny nezbytné, ◦ ani lidé sami neměli sklon ztotožnit se zcela a prakticky s takovou doktrínou. 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek10

11  Sociální reforma musí probíhat souběžně s ekonomickou transformací.  První krok: scénář sociální reformy vyhlášený vládou ČSFR v roce 1990  Tři etapy: ◦ 1) od konce r → vypracován koncept záchranné sociální sítě - zajištěn právními instituty - zejména minimální mzdou a životním minimem ◦ 2) po vzniku samostatné ČR 1993 – 1998: neoliberální tendence → zavedeno pojistné jako zvláštní platba mimo daňový systém; významný rok 1995: přijat z. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a z. č. 117/1995 o státní sociální podpoře ◦ 3) od poloviny r nástup soc. dem. vlády - novelizace významných právních předpisů, zákon o sociálních službách 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek11

12  Systém státem garantovaného a institucionálně zajištěného sociálního zabezpečení, který integruje ◦ sociální pojištění ◦ sociální podpory ◦ sociální pomoc  Má zajistit, aby se žádný občan nedostal do stavu neúnosné nouze ani v dobách společenské transformace nebo ekonomické krize. 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek12

13  Politika zaměstnanosti: ◦ Pomoci občanům v naplnění jejich práva na ekonomickou aktivitu (aktivní politika zaměstnanosti, podpora podnikání, kvalifikační programy) ◦ Zabezpečit je v době nezaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti)  Mzdová politika: ◦ Odstranit centrální mzdovou regulaci ◦ Uvolnit trh s pracovní silou ◦ Zaručit minimální příjem z práce  Rodinná politika: ◦ Podpořit základní sociální a kulturní funkce rodiny ◦ Zajistit potřeby členů rodiny ve všech fázích životního cyklu  Politika sociálního zabezpečení: ◦ Vytvořit jednotný veřejnoprávní systém soc. zabezpečení, poskytující povinné zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění a státní soc. podporu a pomoc (sociální síť) 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek13

14  Mezi nejvýznamnější změny v celkovém rámci fungování sociálně politických opatření po roce 1989 počítáme: ◦ zrušení povinnosti pracovat a zároveň zrušení práva na práci ve starém pojetí, zřízení úřadů práce, uzákonění minimální mzdy, ◦ zrušení státního monopolu v organizaci a poskytování sociálních služeb, ◦ reformu systému sociálního zabezpečení, postupný přechod na systém tří pilířů sociálního zabezpečení, ◦ budování systému péče o zdraví na bázi povinného pojištění. 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek14

15  První významné období sociálních reforem  Politika zaměstnanosti – Zákon o zaměstnanosti (1991): ◦ Vytvoření sítě úřadů práce ◦ Poskytování dávek v nezaměstnanosti ◦ Aktivní politika zaměstnanosti nedostatečná  Mzdová politika: ◦ Vznik Federální rady ekonomické a sociální dohody (nevládní orgán): mzdy v nestátní oblasti se vytváří dohodou tripartity, nikoli státním předpisem ◦ Zákon o kolektivním vyjednávání (1991) a novela Zákoníku práce ◦ Generální dohoda tripartity pro rok 1991 a 1992 ◦ Úprava regulačního zdanění mezd a náhrad spojených s výkonem práce  Rodinná politika: ◦ Zákon o rodičovském příspěvku a pravidla jeho valorizace  Politika sociálního zabezpečení: ◦ Valorizace (indexace) důchodů a nemocenských dávek ◦ Zákon o životním minimu 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek15

16  Společný orgán představitelů vlády (reprezentant celospolečenského zájmu), podnikatelů (zaměstnavatelé) a odborů (zaměstnanci). Tripartita projednává nejdůležitější předpisy, které ovlivňují podnikání a zaměstnanost. U nás se tripartitní orgán nazývá Rada hospodářské a sociální dohody.  Principy kolektivního a tripartitního systému jsou zakotveny v právním systému naprosté většiny zemí. Vývoj tripartitního systému je spojen s činností Mezinárodní organizace práce, která od samého počátku fungovala na tripartitním principu. Je tvořena z delegátů vlád, delegátů zaměstnanců a delegátů zaměstnavatelů. Každý rok zasedá vrcholný orgán - Mezinárodní konference práce, jehož vrcholový orgán představuje Správní rada.  Institucionální vývoj tripartity v řadě evropských zemích započal již mezi světovými válkami. V České republice nebyl po druhé světové válce z politických důvodů umožněn. Tento proces byl možný teprve po změně politického a ekonomického systému v roce Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek16

17 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek17

18  Vznikla v roce 1990 jako institucionalizovaná platforma pro vedení sociálního dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnavateli.  Vzhledem k tomu, že jde o třístrannou dohodu, používá se též název „tripartita“.  Působí, dle schváleného statutu, jako společný dobrovolný, dohadovací a iniciativní orgán vlády, odborů a zaměstnavatelů pro tripartitní vyjednávání,  Sídlo: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR,  Cíl: dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje.  Vývojem od roku 1999 tripartita hraje stále významnější roli a v současnosti patří mezi stabilní koordinační, informační a organizačně metodický prvek sociálního dialogu v ČR.  Svojí úrovní, strukturou a vykazovanou činností patří mezi uznávané instituce sociálního dialogu i v mezinárodním měřítku.  Vzájemná jednání a konzultace sociálních partnerů jsou jedním z charakteristických rysů Evropského sociálního modelu.  Požadavek konzultací sociálních partnerů je obsažen v řadě směrnic, doporučení a akčních plánů EU. Sociální partneři se stávají hlavními garanty aplikace principů EU, zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rovných příležitostí, práva na konzultace atd. 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek18

19  Pravicová vláda vedená Václavem Klausem, ministr práce a soc. věcí Jindřich Vodička  Dobudování záchranné sociální sítě (1993): ◦ Novela zákona o sociální potřebnosti ◦ Zvýšení částek životního minima a sociálních dávek ◦ Jednorázový příspěvek na nezaopatřené děti  Vytvoření dvou základních zákonů v oblasti sociálního zabezpečení – druhé významné období sociálních reforem : ◦ Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře ◦ Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek19 Proč v letech 1992 – 1993 sociální reforma stagnovala?

20  Menšinová pravicová vláda vedená Václavem Klausem, opoziční smlouva; 1998: úřednická vláda Josefa Tošovského  Novely zákonů o zdraví lidu a o zdravotním pojištění  Zákony o sociálním příspěvku k vyrovnání cen tepelné energie a nájemného – důsledek deregulace cen.  Tošovského vláda připravila výchozí podklady pro sociální reformy realizované následujícími vládami sociální demokracie. 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek20

21  Ministři práce a soc. věcí ◦ Vladimír Špidla (1998 – 2002) ◦ Zdeněk Škromach (2002 – 2006) 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek21

22  Zvýšený důraz na sociální politiku, částečná parametrická reforma sociální sféry – třetí významné období sociálních reforem. Byla v něm dovršena realizace třípilířového systému sociálního zabezpečení v ČR. Zákony: ◦ 118/2000: o ohraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů ◦ 245/2000: o státních svátcích ◦ 435/2004: o zaměstnanosti ◦ 108/2006: o sociálních službách ◦ 110/2006: o životním a existenčním minimu ◦ 111/2006: o pomoci v hmotné nouzi ◦ 187/2006: o nemocenském pojištění ◦ 272/2006: zákoník práce ◦ 276/2006: o úrazovém pojištění  Dopady na kvalitu života občanů nevýrazné, opatření nebyla systémově propojena a dostatečně cílena na skutečné soc. potřeby – důsledek: přílišné zatížení veřejných financí (navzdory hospodářskému růstu začalo vysoké zadlužování státu). 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek22 Co to je „parametrická reforma“?

23  Povinné sociální pojištění: řeší sociální situace, na které se občan může připravit formou odložení části své dnešní spotřeby (pojištění); kryje dávky v době ◦ nemoci (nemocenské pojištění), ◦ nezaměstnanosti (příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) ◦ důchodu (důchodové pojištění).  Státní sociální podpora: tou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin; devět základních sociálních dávek, financovány z daní.  Sociální pomoc: je poskytována občanům ve stavu hmotné a sociální nouze, který jim brání v uspokojování jejich potřeb v nezbytném či přiměřeném rozsahu; základní formy: ◦ sociální služby (poskytují NNO, obce a kraje) ◦ sociálněprávní ochrana (poskytuje stát prostřednictvím pověřených obecních úřadů) ◦ dávky sociální pomoci (poskytuje stát prostřednictvím pověřených obecních úřadů) 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek23

24 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek24

25  Premiér Mirek Topolánek, ministr práce a soc. věcí Petr nečas.  Příprava penzijní reformy  Změny v sociálním systému povzbuzující k větší motivaci k práci  Položení základů flexibilní rodinné politiky  Řada záměrů nesplněna kvůli předčasnému skončení mandátu (vyslovení nedůvěry v březnu 2009)  Úřednická vláda Jana Fischera (2009 – 2010) žádné zásadní kroky v soc. politice neuskutečnila. 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek25

26 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek26 ?

27  Za hlavní úkoly vlády považujeme tato opatření: ◦ Reformovat veřejné finance s cílem zastavit rostoucí veřejný dluh a nastavit parametry rozpočtové politiky tak, abychom v roce 2016 dosáhli vyrovnaných veřejných rozpočtů ◦ Provést takovou reformu důchodového systému, aby byl dlouhodobě udržitelný a schopen reagovat na měnící se demografickou strukturu české společnosti ◦ Přijmout sadu reformních opatření vedoucích k modernizaci a vyšší efektivnosti zdravotnického systému ◦ Realizovat reformu systému terciárního vzdělávání ◦ Přijmout opatření vedoucí k zásadně vyšší míře transparentnosti v oblasti veřejných zakázek a opatření snižující prostor pro korupci ve veřejném sektoru 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek27

28  Sociálně citlivým způsobem dojde ke zkrácení některých druhů sociálních dávek, podpor a příspěvků s cílem zefektivnit jejich čerpání a zamezit zneužívání. U všech druhů sociálních dávek, podpor a příspěvků bude jejich výplata podmíněna čestným prohlášením žadatele, že se bez této podpory z veřejných rozpočtů neobejde. Výplata pro žadatele bude striktně vázána na zajištění řádné docházky jeho dětí do školy.  Dojde ke zrušení sociálního příplatku. Porodné bude vypláceno pouze na první dítě a jen u rodin, které budou mít příjem menší než 2,4 násobek životního minima.  Příspěvek na péči v 1. stupni bude redukován na 800,- Kč měsíčně, což odpovídá skutečným nákladům na péči těchto osob.  Výše dávek hmotné nouze bude více odstupňována podle aktivity žadatele. Vláda prosadí rozšíření nehotovostní výplaty sociálních dávek z dávek hmotné nouze na další dávky, pokud bude nutné chránit zájmy dětí. Ošetří i možnost zneužívání dávek, například na gamblerství nebo alkohol.  Vláda zpřísní postoj k neplatičům nájemného a pořádkových pokut  Vláda bude usilovat o to, aby obce nadále a důsledněji prováděly terénní šetření v domácnostech pobírajících podporu a ověřovaly pravdivost údajů v žádostech příjemců dávek.  Vláda zpřísní podmínky v oblasti podpory v nezaměstnanosti, která bude vázána na aktivitu nezaměstnaného. Sníží podporu pro nezaměstnané, kteří ukončí pracovní poměr z vlastní vůle. 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek28

29  Důchodová reforma je pro vládu prioritou. Cílem je připravit dlouhodobě finančně udržitelný systém, který zajistí přiměřené příjmy ve stáří, při invaliditě a při ztrátě živitele. Za tímto účelem bude potřebné zvýšit diversifikaci příjmů a rozvinutý (bez dalších parametrických reforem neudržitelný) průběžně financovaný základní systém doplněný možnostmi soukromých úspor.  Vláda bude respektovat v co nejvyšší možné míře závěry Poradního expertního sboru MF a MPSV k reformě důchodového systému, včetně jejího financování a minimalizovat dopady na nejzranitelnější skupiny obyvatel. 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek29

30  Vláda vytvoří podmínky k dalšímu rozvoji rodinné politiky a péče o děti s cílem zvýšit společenskou prestiž rodiny a posílit zapojení obou rodičů do péče o děti. Podpoří další rozvoj služeb péče o děti. Pro podporu zaměstnání na částečnou pracovní dobu rodičů s dětmi do 6 let, zdravotně postižených a osob pečujících o handicapované budou zavedeny slevy na sociálním pojištění pro zaměstnavatele ve výši 7 200,- Kč ročně za každý částečný úvazek takovéto osoby.  Vláda se zavazuje, že zlepší systém péče o ohrožené děti. Jedním z kroků bude větší motivace ke zvyšování počtu pěstounských rodin, například jejich profesionalizací.  Vláda podpoří rozvoj alternativ rodinné péče ve fázi pre- primárního vzdělávání, rozvoj firemních školek, alternativních předškolních zařízení typu mateřských a rodinných center, ale i institut sousedského hlídání do 6 let dítěte. Vláda bude vytvářet podmínky pro rychlejší návrat pečujících rodičů k výdělečné činnosti. 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek30

31  Vláda spolu s územní samosprávou zajistí nezbytné finanční prostředky pro efektivní a hospodárné poskytování sociálních služeb a bude usilovat o důslednější kontrolní činnost při jejich poskytování, včetně využívání příspěvku na péči.  Vláda převede dotační řízení v oblasti sociálních služeb na úroveň krajů a stabilizuje podíl státního rozpočtu na financování sociálních služeb se zohledněním podílu krajů na jejich financování. Bude podporovat pokračování transformace pobytových zařízení.  Vláda udrží síť a různorodost nabídky sociálních služeb včetně těch, které poskytují nestátní poskytovatelé.  Vláda podpoří rozvoj péče o seniory a osoby se zdravotním postižením v domácím prostředí. Daňově proto zvýhodní členy rodiny, kteří doma pečují o seniory a osoby se zdravotním postižením s vyšším stupněm závislosti na jejich péči. Pečující tak bude moci uplatnit daňový odpočet ve stejné výši jako při péči o děti. 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek31

32  Vláda považuje zdravotnictví za jednu ze svých hlavních programových priorit, proto nedopustí zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče a efektivní prevence pro občany České republiky. Změny, které povedou k modernizaci a dalšímu rozvoji systému zdravotnictví budou prosazovány na základě jejich dlouhodobé finanční udržitelnosti.  Nezbytné změny v systému zdravotnictví budou mít dlouhodobý charakter, proto vláda povede celospolečenskou diskuzi o jeho reformě za účasti všech parlamentních politických stran.  Vláda prosadí změnu systému regulačních poplatků: ◦ Poplatek za položku na receptu bude zrušen a nahrazen poplatkem za recept a vyřazením tzv. levných léků z úhrad veřejného zdravotního pojištění. ◦ Regulační poplatek za hospitalizaci se přiblíží reálným nákladům za tzv. hotelové služby. V návaznosti na jejich kvalitu bude tvořit minimálně 100,- Kč za ošetřovací den. ◦ Bude zvýšena regulace za návštěvu ambulantního specialisty bez doporučení. ◦ Vláda bude průběžně vyhodnocovat sociální rizika a dopady na jednotlivé skupiny obyvatelstva.  Společně s odborníky vláda vymezí dlouhodobou zdravotně-sociální péči a navrhne zavedení uceleného systému zdravotnických a sociálních služeb, včetně způsobu financování. Bude podporovat dlouhodobou péči v domácnostech pacientů, terénní a ambulantní služby přizpůsobené potřebám pacienta jako alternativu ústavní dlouhodobé péče. Podpoří rozvoj paliativní a hospicové péče. 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek32

33  Podle šetření pracoviště státní statistické služby Ministerstva práce a sociálních věcí, vzrostla hrubá měsíční mzda (resp. plat) v prvních šesti měsících roku 2010 v podnikatelské i nepodnikatelské sféře.  V podnikatelské sféře dosáhl medián hrubé měsíční mzdy výše Kč a v nepodnikatelské sféře Kč.  V podnikatelské sféře si meziročně nejvíce polepšila především manuální zaměstnání, konkrétně dělníci obsluhující stroje na výrobu pryžových výrobků (meziroční nárůst mezd o 14,7 %) či kováři obsluhující kovací lisy (nárůst o 11,1 %). Naopak k největšímu snížení mezd došlo u techniků v agronomii, kterým mzda meziročně poklesla o 6,5 %.  V nepodnikatelské sféře nebyly meziroční změny platů tak vysoké jako změny mezd v podnikatelské sféře, platy vzrostly nejvíce zdravotním sestrám, a to o 10,4 %. K meziročnímu snížení platů došlo pouze u učitelů na základních školách (pokles o 0,2 %). 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek33

34  „Náš návrh je koncipován tak, aby umožňoval efektivnější řízení lidských zdrojů ve státní a veřejné správě, rozšiřujeme prostor pro finanční motivaci zaměstnance. Druhým zásahem do tarifů bylo plošné snížení tarifní složky a přepracování způsobu automatického zvyšování platů na základě odpracovaných let,“ vysvětluje Jaromír Dráb  1. Rozšíření možnosti využití osobního příplatku  Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí počítá rozšířením možnosti osobního příplatku v běžných případech až do 100 % platu (dnes je to 50 %) a v mimořádných případech až na 200 % (dnes 100 % platu). „Zaměstnavatel, ať už ve veřejné, nebo v soukromé sféře, musí mít možnost rozlišovat mezi zaměstnanci podle kvality odváděné práce. Pevně stanovené mantinely dnešních tarif mu to ve státní správě do značné míry znemožňovaly. Náš návrh naopak s prvkem motivace počítá,“ vysvětluje ministr práce a sociálních věcí.  2. Snížení úrovně tarifů o 10 % a změna odměňování podle počtu odpracovaných let  Návrh MPSV plošně snížil ve všech úrovních tarifů o 10 % a zároveň, s ohledem na druh tarifu, stanoví maximální dobu, po kterou se plat v dané třídě zvyšuje. „Automatické zvyšování platů po odpracování určitého počtu let není motivací k rozšiřování schopností a dovedností, ale motivací k setrvání v úřadu,“ říká Jaromír Drábek. U některých profesí navíc nelze předpokládat, že se jejich kvalifikace může s odpracovanými lety ve státní správě nějakým zásadním způsobem zvyšovat. „U méně kvalifikovaných činností stačí poměrně krátká doba na to, aby pracovník dosáhl takových zkušeností, že se jeho kvalifikace prostě již nemá kam zvyšovat,“ říká Jaromír Drábek. U kvalifikovanějších profesí je tato doba pochopitelně delší, nicméně ani zde není nekonečná. 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek34

35 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek35

36  Předlohu, která ruší dosavadní praxi zvyšování platu v návaznosti na počet odpracovaných let a počítá s plošným snížením tarifní (nárokové) složky platu o deset procent by měla vláda projednat na svém středečním zasedání. Norma zavádí novinku v podobě zvýšení nenárokové složky na dvojnásobek.  V současnosti tvoří plat zaměstnanců státní a veřejné správy z asi 70 procent tarifní složka a zbytek je osobní ohodnocení, které podle zákona může dosáhnout až 50 procent tarifu a v mimořádných případech dokonce 100 procent. Pokud novela projde, klesne tarifní složka o 10 procent, ale možnost osobního ohodnocení stoupne na 100 procent tarifu a v mimořádných případech až na 200 procent.  S návrhem striktně nesouhlasí odboráři a stejné reakce se novela dočkala od všech krajů s výjimkou Prahy. Záměr snížit objem mzdových prostředků o 10 procent vychází z programového prohlášení vlády. Změna v systému odměňování je iniciativou ministra Drábka. Nelíbí se mu, že mladí zaměstnanci mají podle zákona nižší plat než jejich starší kolegové, kteří často mají horší kvalifikaci.  „Nám jde o to, aby mohl být ohodnocen člověk s kvalifikací, protože v současnosti musí nastoupit do zaměstnání a vidí, že člověk, který má horší vzdělání než on, ale je starší, má o třetinu vyšší plat," sdělil Mediafaxu Drábek.  Odstranění této věkové diskriminace je podle Drábka vedle snížení objemu mzdových prostředků další vládní prioritou. Třetí podmínka vlády v oblasti odměňování úředníků je zrušení růstu platu v návaznosti na počet odpracovaných let u nekvalifikovaných profesí.  "Pokud například uklízečka pracuje třicet let na jednom místě, tak sice její kvalifikace nijak nevzrostla, ale výrazně jí vzrostl plat," vysvětlil Drábek. 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek36

37  PRO:  PROTI: 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek37


Stáhnout ppt "Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Pojem reformaSituace v době komunismuVývoj po roce 1989 04 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek2."

Podobné prezentace


Reklamy Google