Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

 „Základní zákon“ státu  Normativní právní akt nejvyššího stupně právní síly  Politický význam ústavy – nástroj demokratizace určitého systému Pro.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: " „Základní zákon“ státu  Normativní právní akt nejvyššího stupně právní síly  Politický význam ústavy – nástroj demokratizace určitého systému Pro."— Transkript prezentace:

1

2  „Základní zákon“ státu  Normativní právní akt nejvyššího stupně právní síly  Politický význam ústavy – nástroj demokratizace určitého systému Pro jeho změnu je třeba souhlasu kvalifikované 3/5 většiny všech poslanců Poslanecké sněmovny a 3/5 většiny přítomných senátorů (PS nemůže Senát přehlasovat)

3 je souborem ústavních zákonů a dokumentů ústavního významu. Česká ústava není jedním uceleným zákonem, ale skládá se z řady samostatně stojících ústavních zákonů a jim právně na roveň postavených dokumentů. Ty dohromady tvoří ústavní pořádek (ústavní řád). Jeho součástí jsou Ústava České republiky z roku 1992, Listina základních práv a svobod z roku 1991, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy. (FILIP, J. Ústavní právo České republiky. Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR. Brno: Masarykova Univerzita, Doplněk, ISBN )

4  Ústavní zákon č. 1/1993 Sb – Ústava České republiky  Ústavní zákon č. 2/1993 Sb – Listina základních práv a svobod  Ústavní zákon č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní republiky  Ústavní zákon č. 29/1993 Sb., o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní republiky  Ústavní zákon č. 74/1997 Sb., o změnách státních hranic se Slovenskou republikou  Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

5  Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky  Ústavní zákon č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů  Ústavní zákon č 395/2001 Sb. o změně ústavy („euronovela“) – potřeba pro ratifikaci smlouvy o EU

6 Vedle preambule obsahuje Ústava České republiky 113 článků, rozdělených do osmi hlav. I. Preambule II. základní ustanovení (čl.1-14) III. moc zákonodárná (čl ) IV. moc výkonná, prezident republiky (čl ) a vláda (čl ) V. moc soudní (čl ), ústavní soud (čl ), a soudy (čl ) VI. Nejvyšší kontrolní úřad ( čl. 97) VII. Česká národní banka (čl. 98) VIII. Územní samospráva (čl ) IX. Přechodná a závěrečná ustanovení (čl )

7 „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.“ Svrchovaný - stát není podřízen žádné jiné (státní) moci, a to jak vnější, tak vnitřní. Jednotný můžeme chápat jako unitární stát, tzn. stát, který má jedinou soustavu nejvyšších státních orgánů, jedinou legislativu (zákonodárná moc), exekutivu (vládá, výkonná moc) a jedno státní občanství. Demokratický právní stát můžeme chápat jako stát, kde státní moc je podřízena právnímu řádu.

8  „ Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.“  článek výslovně sděluje, že součástí Ústavy je Listina základních práv a svobod. Znamená to, že v České republice není Listina zakomponována přímo v Ústavě, ale je její nedílnou součástí.

9  „ Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. „  Podle tohoto čl. je umožněna volná soutěž politických stran, což se odvíjí od demokratického právního státu. Současně zákon chrání společnost, před existencí politických stran, které by nějak měli narušovat lidská práva.

10  „(1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony. (2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. (3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.“  vyjadřuje, že Ústavu můžeme měnit pouze ústavními zákony, jinak Ústava nemůže být nijak měněna či doplňována a změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. Tímto ustanovením je demokratický právní stát chráněn.

11  „ Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem. „  informuje, že Česká republika tvoří jeden nedělitelný celek, jehož hranice můžou být měněny opět jen ústavním zákonem.

12  „ (1) Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky stanoví zákon. (2) Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.“  rovněž nabývání a pozbývání státního občanství se řídí zákonem (zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky).

13  Narozením  Osvojením  Určením otcovství  Nalezením na území  Prohlášením  Udělením

14  Mohou nabýt cizinci+bezdomovci, trvale žijící na území ČR  Na žádost  Podání žádosti u KÚ (Praha – městské části, Brno, Plzeň, Ostrava – magistráty)  podle trvalého pobytu žadatele  Přílohy  Není právní nárok  Splnění podmínek dle zákona  Možnost prominutí podmínek (ne u spáchání TČ)  Rozhoduje Ministerstvo vnitra

15  Psaná volnou formou  Je nutné předložit:  Vyplněný dotazník (příloha zákona)  Rodný list (křestní list)  Oddací list, doklad o rozvodu, úmrtí manžela  Doklad o pozbytí stávajícího státního občanství (až po příslibu od MV)  Životopis

16  Na území ČR 5 let trvalý pobyt +převážně se tady zdržuje  Pozbytí stávajícího státního občanství  Nebyla v posledních 5letech pravomocně odsouzena pro úmyslný TČ  Znalost ČJ  Plní povinnosti dle zákona o pobytu cizinců + další

17  Možnost prominutí podmínek: není právní nárok  Lze prominout všechny podmínky kromě skutečnosti, že nebyl za posledních 5 let odsouzen za úmyslný TČ  Pouze ze zákonem stanovených důvodů  Podmínka jazyka a plnění povinností podle zvl. právních předpisů – pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných

18  správní řízení dle zákona 40/ SŘ  samotné řízení není zpoplatněno, ale vydání Listiny o udělení státního občanství – 10 tis. Kč (snížení na 1000 Kč)  lhůty:  30 dnů- od doručení žádosti KÚ zašle prostřednictvím cizinecké policie MV  řízení je zahájeno dnem dojití žádosti MV  90 dnů – rozhodnutí MV  6 týdnů – složení státoobčanského slibu

19 1. Podání žádosti místně příslušnému KÚ 2. KÚ ověří pohovorem znalost českého jazyka, vyplnění dotazníku + stanovisko KÚ + do 30 dnů zašle MV 3. MV – doručením zahájeno řízení 4. Vydání rozhodnutí nebo přerušení řízení k doplnění podkladů 1. Vydání Listiny 2. Příslib – přerušení řízení 3. Zamítavé rozhodnutí – nevyhovění žádosti 5. Rozklad proti rozhodnutí – 15 denní lhůta 1. Nelze proti rozhodnutí o přerušení řízení

20  Složením slibu před tajemníkem úřadu obce s rozšířenou působností (Praha městské části, Brno, Plzeň,Ostrava – magistrát)  děti mladší 18 let neskládají slib  V cizině před vedoucím zastupitelského úřadu

21  Prohlášením §16  Nabytím státního občanství na základě výslovného projevu vůle §17 odst.1

22  Občan, který se zdržuje v cizině, má občanství cizího státu  Prohlášení o vzdání se občanství  Před zastupitelským úřadem ČR  Zastupitelský úřad vydá doklad o pozbytí státního občanství

23  výslovný projev vůle  dobrovolně  Kdy nedojde k pozbytí státního občanství ČR:  nabytí cizího státního občanství v souvislosti s manželstvím a za jeho trvání  nabytí cizího státního občanství narozením

24  „Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.“  Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky

25 Jedná se o štít, který je rozdělen na čtyři pole, která symbolizují jednotlivá území ČR. Jedná se Čechy, Moravu a Slezsko, čtvrté znázorňuje ČR jako celek. První a čtvrté pole má ve svém vyobrazení stříbrného lva, který je znázorněn ve skoku, má dva ocasy a zlatou korunu. Ve druhém poli je znázorněna červeno stříbrná orlice, která je šachovaná a má také zlatou korunu. Pozadí je v tomto poli modré. (symbol Moravy) Poslední třetí pole má pozadí zlaté a na něm je černá orlice s červenou zbrojí a také se zlatou korunou, navíc je ozdobená stříbrným půlměsícem, který je zakončen jetelovými listy a uprostřed s křížkem (symbol Slezska).

26 Vlajka prezidenta republiky má čtvercový tvar a bílý podklad, který je olemovaný bílými, červenými a modrými plaménky. Uprostřed je umístěn velký státní znak, pod kterým je na červené stužce, která je podložena žlutými lipovými ratolestmi bílý nápis PRAVDA VÍTĚZÍ.

27 Malý státní znak je tvořen jednotně. Je na něm stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou. Pozadí je červené.

28 Státní barvy jsou bílá, červená a modrá. Je nutné je uvádět přesně v tomto pořadí

29 Státní vlajka má horní bílý pruh a dolní červený pruh. Do nich se sbíhá modrý trojúhelník,. Poměr šířky k délce je uváděn 2:3. Modrý trojúhelník zasahuje do poloviny šířky vlajky. Visí-li vlajka svisle, pak je bílý pruh vlevo a červený vpravo, modrý je vždy nahoře. Tyto barvy jsou národními barvami České republiky.

30 Státní pečeť tvoří velký státní znak, který je podložený lipovými ratolestmi. Kolem dokola se nachází nápis ČESKÁ REPUBLIKA

31  Podle zákona č. 154/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky je hymnou České republiky je první sloka písně "Kde domov můj", která pochází z původní české hry Fidlovačka, jejíchž autorem je Josef Kajetán Tyl, autorem hudby je František Škroup. Jako hymna se používá pouze první sloka.

32 Kde domov můj, kde domov můj? Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj!

33  tři státní (ústřední) moci:  zákonodárná  výkonná  soudní

34 Moc zákonodárná

35  „(1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu. (2) Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.“  zákonodárná moc náleží v České republice Parlamentu, který je tvořen dvěma komorami a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.  Pozn.: Zákonodárná moc znamená oprávnění vydávat zákony.

36  „(1) Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let. (2) Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů.“  Poslanecká sněmovna: 200 poslanců  Senát: 81 senátorů

37 Poslanecká sněmovna  tvoří ji 200 poslanců  voleni na dobu čtyř let  starší 21 let  voleni poměrným volebním systémem  tml tml Senát  81 senátorů  voleni na období šesti let  každé dva roky se 1/3 senátorů obměňuje  většinový dvoukolový systém 

38  Článek 18 (1) Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení. (2) Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady většinového systému. (3) Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.  Článek 19 (1) Do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let. (2) Do Senátu může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. (3) Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.  Poslanecká sněmovna: aktivní: 18 pasivní: 21 volební systém: poměrný  Senát:aktivní: 18 pasivní: 40 volební systém: dvoukolový většinový

39  území se rozdělí na menší počet volebních obvodů, než kolik je mandátů  v jednom volebním obvodu se volí více kandidátů zapsaných na listinách politických stran  voliči volí politické strany  mezi strany se mandáty přidělí podle podílu hlasů

40 Výhody:  umožňuje zastoupení menšin  přesněji odráží politické rozvrstvení voličů Nevýhody:  Větší počet politických stran v parlamentu,  Získání vládní většiny je složitější  oslabuje se vazba mezi poslanci a voliči (poslanci jsou za zvolení „vděční“ straně, která je umístila na kandidátku, ne voličům, kteří volili stranu)  malá, téměř nulová šance na zvolení nezávislých kandidátů  zastoupení získají občas i výrazně menšinové, extremistické nebo recesistické politické strany

41 Systém relativní většiny  ke zvolení stačí relativní většina hlasů, rozhodne se v prvním kole hlasování („vítěz bere vše“, např. USA, Británie) Systém absolutní většiny  ke zvolení je potřebná více než polovina hlasů, pokud ji v prvním kole nikdo nezíská, rozhoduje se v druhém kole voleb mezi nejúspěšnějšími kandidáty kola prvního (např. Senát PČR) Systém kvalifikované většiny  zcela výjimečný – ke zvolení se vyžaduje více než 50 % hlasů (např. italský Senát – do roku 1993 se vyžadovalo ke zvolení za senátora 65 % hlasů v jednomandátovém volebním obvodě

42 Výhody:  Dává reálnou šanci na úspěch i nestraníkům – volba osobnosti ne strany  Bližší interakce volič – volený zástupce Nevýhody:  Winner takes all - hlasy odevzdané pro jiného kandidáta, než který zvítězil, nemají žádný vliv na složení voleného tělesa, propadají.

43  „Článek 21 Nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu.  Článek 22 (1) S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. (2) Dnem, kdy se poslanec nebo senátor ujal úřadu prezidenta republiky, nebo dnem, kdy se ujal funkce soudce nebo jiné funkce neslučitelné s funkcí poslance nebo senátora, zaniká jeho mandát poslance nebo senátora.“  Inkompatibilita: nelze vedle funkce poslance, či senátora vykonávat další činnost: prezident, soudce, některými funkce ve státní správě a samosprávě a s podnikatelskou činnost

44  „Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. „  - mandát poslance či senátora je konstruován jako tzv. „mandát volný“. Vzniká zvolením a poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy, tedy podle Ústavy ani od voličů, ale zřejmě ne ani od politického subjektu, na jehož kandidátní listině byli zařazeni. Poslance ani senátora nelze během jeho funkčního období odvolat.

45 (1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry, c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné, d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi. (2) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

46  dočasný právní předpis, který nahrazuje zákon v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna.  omezení:  lze jimi upravit pouze záležitosti, které nesnesou odkladu  nesmějí se týkat věcí Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona ani mezinárodních smluv  mohou být přijímána pouze na návrh vlády (jen vláda tedy má zákonodárnou iniciativu)  pokud je nově konstituovaná Poslanecká sněmovna neschválí na své první schůzi, samočinně pozbývají platnosti -tzv. ratihabice  Zákonné opatření podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády.  V České republice nebylo dosud vydáno ani jedno zákonné opatření Senátu.

47  Zasedá stále a celoročně – první schůzi svolává prezident, pokud nesvolá, sejde se PS do 30 dnů sama. První schůzi Senátu svolává dosavadní předseda Senátu.  Schůze řídí předseda a místopředsedové – tyto volí poslanci a senátoři na prvním zasedání Orgány PS a Senátu:  Výbory: spolupodílejí se na projednávání legislativy, plní další funkce (imunitní, mandátový, petiční výbor…)  Komise: mohou zahrnovat i neposlance – dílčí úkoly a vyšetřovací komise  Kluby: sdružují poslance podle politické příslušnosti  Kancelář PS, Senátu – správní chod, materiální zajištění

48

49

50 Moc výkonná

51  Upravuje hlava třetí ÚSTAVY - je rozdělena na část věnující se prezidentu republiky a část, která je věnována vládě.

52  volen Parlamentem na pětileté období  starší 40 let  může být zvolen jen dvakrát za sebou  pravomoci prezidenta:  zastupuje stát navenek  jmenuje a odvolává premiéra a ostatní členy vlády  vrchní velitel ozbrojených sil  jmenuje - soudce, generály, členy bankovní rady ČNB …  propůjčuje a uděluje státní vyznamenání  odpouští a zmírňuje tresty, uděluje amnestii …

53  a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi (rezignace, odstoupení), odvolává vládu a přijímá její demisi,  b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,  c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,  d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,  e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,  f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,

54  g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení,  h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,  i) podepisuje zákony,  j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,  k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky,  l) vyhlašuje referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii a jeho výsledek.

55  a) zastupuje stát navenek,  b) sjednává a ratifikuje (schvaluje, potvrzuje, pojem lze chápat i jako spolupodepsání) mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,  c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,  d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,  e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,  f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,

56  g) jmenuje a povyšuje generály,  h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,  i) jmenuje soudce,  j) má právo udělovat amnestii.

57  prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.  Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.  Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno.

58  Trestný čin vlastizrada, který nalezneme v trestním zákoníku (40/2009) pod § 309 může spáchat občan ČR, který ve spojení s cizí mocí nebo cizím ústavním činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314), bude potrestán odnětím svobody na deset až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu i propadnutím majetku nebo výjimečným trestem (trest odnětí svobody dle § 54 nad dvacet až třicet let a trest odnětí svobody na doživotí, ukládá se za zvlášť závažný zločin).

59  Přímo v Ústavě se vyskytuje pojem velezrada, který trestní zákoník nedefinuje. Jedná se o specifický ústavní delikt, který může být spáchán pouze prezidentem, který za něj může být stíhán pouze Ústavním soudem na základě žaloby Senátu.

60

61  vrcholným orgánem výkonné moci je Vláda, která se skládá z předsedy, místopředsedů a ministrů  je odpovědna Poslanecké sněmovně (čl.68), která je oprávněna ji podle čl.72 vyslovit nedůvěru.  kolektivní orgán

62

63 Moc soudní

64  Hlava čtvrtá - je rozdělena na části Ústavní soud a soudy.

65  Článek 90 Ústavy - Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy.  Výkon soudnictví je realizací soudní moci.  Soudnictví je samostatnou a zvláštní činností státu, vykonávanou jeho jménem organizačně samostatnými a nezávislými soudy jako orgány státu, realizovanou projednáváním a závazným rozhodováním (judikatorní činností) konkrétních věcí ochrany práv daných jim do pravomoci, na základě aplikace právních předpisů a za pomoci zvláštních postupů upravených zákonnými procesními předpisy (řády) s případným použitím mocenského donucení.

66  Normy ústavní povahy – Ústava ČR, Listina základních práv a svobod  Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících, státní správě soudů a o změně některých zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve z.p.p.  - zásady činnosti soudů, soustava soudů, organizace a činnost soudů, postavení soudcovských rad, ustanovování soudců a přísedících, jejich právní postavení, státní správa soudů, Justiční akademie. V přílohách k tomuto zákonu jsou pak obsaženy názvy, sídla a obvody vrchních, krajských a okresních soudů, popř. jejich poboček.

67  Další prameny:  zákon č. 7/2002, o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů (zejména novely č. 314/2008 Sb.)  zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů,  zákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ve znění pozdějších předpisů,  zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů,  zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a o vyšších úřednících státního zastupitelsví a o změně některých zákonů, ve znění novely č. 7/2009 Sb.  vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů,  Jednací řád Nejvyššího soudu ČR (vydaný předsedou Nejvyššího soudu v roce 2003)  Jednací řád Nejvyššího správního soudu (poslední změna proběhla 2007 apod.)

68  Soustavou soudů rozumíme soubor (seskupení) soudů, jejich působnost, organizační uspořádání a vzájemné vztahy, které vykonávají jménem republiky na jejím území soudnictví, resp. jeho jednotlivý druh.  V současné době dvě soustavy soudů: a) Soustava soudů dle čl. 91 Ústavy – soustava obecných soudů b) Soustava vykonávající ústavní soudnictví – Ústavní soud

69  Soustavu soudů v České republice tvoří:  Nejvyšší soud ČR,  Nejvyšší správní soud,  vrchní soudy,  krajské soudy,  okresní soudy, popř. soudy jinak označené (např. Městský soud v Praze).  V rámci soustavy obecných soudů rozeznáváme její jednotlivé články.  Článek soudní soustavy (článek soudů) určuje postavení soudů v rámci soustavy soudů a vztahy působnosti k ostatním soudům této soustavy.  Soustava obecných soudů v České republice je čtyřčlánková (okresní, krajské, vrchní, Nejvyšší).  Vedle článku soudů, který je pojmem organizačním, rozeznáváme rovněž stupeň soudů (instanci), který je pojmem procesním - rozhodování o opravných prostředcích - soud vyššího stupně.  Soustava obecných soudů v České republice je v současné době dvoustupňová, to znamená, že proti rozhodnutí soudu prvního stupně je přípustný jeden řádný opravný prostředek.

70 Sídla a obvody:  Nejvyšší soud – Brno  Nejvyšší správní soud – Brno  Vrchní soud – Praha, Olomouc  Krajské soudy – Praha (středočeský kraj), Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Ostrava, Brno + Městský v Praze  Okresní – příloha zákona o soudech a soudcích (Praha – obvodní, v Brně – Městský soud)

71 Pobočky krajských soudů:  Ostrava – Olomouc  Brno – Zlín, Jihlava  Hradec Králové – Pardubice  Ústí nad Labem – Liberec  Plzeň – Karlovy Vary + České Budějovice – Tábor Mohou být zřizovány i pobočky okresních soudů (v současné době 3)

72  Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátu a ostatních soudců. Soudci tvoří dle úseku své činnosti trestní kolegium, občanskoprávní kolegium a obchodní (poslední dvě mohou být sloučena).  Nejvyšší správní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.  Vrchní, krajské a okresní soudy se skládají z předsedy soudu, místopředsedů soudu, předsedů senátů a dalších soudců.  U okresních a krajských soudů se na výkonu soudnictví podílejí také přísedící.

73 Kandidát na funkci soudce i přísedícího - předpoklady:  občanství České republiky,  plnou způsobilost k právní úkonům,  bezúhonnost (nesmí být odsouzen pro úmyslný trestný čin) a takové zkušenosti a morální vlastnosti, které dávají záruku pro řádné zastávání funkce soudce nebo přísedícího,  věk 30 let v den ustanovení,  souhlas s ustanovením do funkce soudce nebo přísedícího,  další předpoklady a morální vlastnosti, stanoví-li tak zvláštní zákon. Kandidát na funkci soudce musí dále splňovat tyto předpoklady:  úplné vysokoškolské právnické vzdělání (magisterské) na vysoké škole v České republice,  úspěšně složenou odbornou justiční zkoušku.

74  Soudci jsou jmenováni prezidentem republiky (nutná kontrasignace předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády).  Soudci jsou jmenováni bez časového omezení.  Přísedící jsou voleni – obecními nebo krajskými zastupitelstvy (dle návrhů svých členů) na 4 roky.  Soudce i přísedící musí před nástupem do funkce složit slib.

75 Funkce soudce zaniká: a) odvoláním (rozhodnutí kárného senátu), b) vzdáním se funkce, c) pramovocným rozhodnutím o nezpůsobilosti soudce vykonávat funkci, d) smrtí, dosažením věku 70 let, prohlášením za mrtvého, e) pozbytím státního občanství, f) zbavením způsobilosti k právním úkonům nebo jejím omezením. Právní postavení soudců: Funkce soudce i přísedícího je veřejnou funkcí.

76  Obsazením soudu rozumíme určení, zda je konkrétní věc projednávána více soudci, popř. soudci a přísedícími, v senátu, nebo jedním soudcem (samosoudcem). Aktuální právní úprava: a) Okresní soudy - senát složený ze soudce a dvou přísedících (§36a o.s.ř.) jedná a rozhoduje:  ve věcech pracovních,  v dalších věcech, o nichž tak stanoví zákon. V ostatních věcech jedná a rozhoduje samosoudce.

77 b) Krajské soudy - jako soud prvního stupně jedná a rozhoduje samosoudce. V odvolacím řízení jedná krajský soud v senátech složených ze tří soudců z povolání (předseda senátu a dva soudci). c) Vrchní soudy – v odvolacím řízení jedná vrchní soud v senátech složených ze tří soudců z povolání (předseda senátu a dva soudci). d) Nejvyšší soud - jedná a rozhoduje v senátech nebo velkých senátech kolegií. Senáty jsou složeny ze tří soudců z povolání (předseda a dva soudci). Velké senáty kolegií jsou složeny z devíti soudců z povolání, popř. i více soudců (je-li více než 27, pak jedna třetina). Velké senáty kolegií rozhodují tehdy, pokud jim byla věc postoupena senátem, který dospěl při svém rozhodování k odlišnému právnímu názoru od právního názoru již dříve vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

78  Nejvyšší správní soud Jedná a rozhoduje v senátech a rozšířených senátech. Senát se skládá  z předsedy a šesti soudců ve věcech volebních, ve věcech politických stran a politických hnutí a v řízení o kompetenčních žalobách,  předsedy a čtyř soudců, rozhoduje-li o kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany,  z předsedy a dvou soudců v ostatních případech. Rozšířený senát se skládá  z předsedy a šesti soudců, rozhoduje-li o věci postoupené mu senátem složeným z předsedy a dvou soudců.  z předsedy a osmi soudců v ostatních případech. Dospěl-li senát Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, postoupí věc k rozhodnutí rozšířenému senátu. Při postoupení svůj odlišný právní názor zdůvodní.

79  soudní orgán ochrany ústavnosti  postavení a kompetence zakotveny přímo v Ústavě České republiky  sídlem ÚS ČR je Brno.  specializovaný autonomní státní orgán  není součástí soustavy obecných soudů

80 Úkoly:  chránit práva vyplývající z Ústavy, Listiny základních práv a svobod a dalších ústavních zákonů České republiky  rozhodovat v otázkách volebního práva a posuzování souladu mezinárodních smluv s Ústavou.

81  tvořen patnácti soudci  Soudce jmenuje prezident republiky na dobu 10 let  rozhodování  v tříčlenných senátech  v plénu.  Rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná (nelze se proti nim odvolat)

82 Ústavní soud rozhoduje: 1.o zrušení zákonů (jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem) 2.o zrušení jiných právních předpisů (jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo se zákonem) 3.o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu 4.spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy 5.o ústavní stížnosti právnických nebo fyzických osob

83 6.o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora 7.o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky 8.o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu 9.o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu 10. zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony 11. o souladu mezinárodní smlouvy podle s ústavním pořádkem (před její ratifikací)

84 1. Kdo je oprávněn podat ústavní stížnost, proč a proti komu, resp. čemu  ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba  pokud tvrdí, že pravomocným rozhodnutím či jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem  Katalog základních práv a svobod - Listina základních práv a svobod a Ústava České republiky

85  Podmínky  Stížnost po vyčerpání všech možných právních prostředků (žaloba, odvolání, dovolání...)  Lhůta do 60 dní ode dne doručení rozhodnutí ve věci  Povinné zastoupení advokátem

86 3. Způsob rozhodnutí  - Pokud ÚS shledá ústavní stížnost důvodnou může o zrušit napadené rozhodnutí o zakázat příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval o přikázat obnovení stavu před porušením - - ÚS nemůže  přikázat státnímu orgánu, aby vyhověl nějaké žádosti stěžovatele či poskytl nějaké plnění  z měnit napadené rozhodnutí  rozhodnout namísto příslušného státního orgánu nebo soudu Po zrušení napadeného rozhodnutí se věc vrací zpět k novému rozhodnutí orgánu veřejné moci

87  působí k ochraně osob před jednáním úřadů, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností.  úřady:  ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území státu, správní úřady jim podléhající,  ČNB, pokud působí jako správní úřad,  Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,  orgány územních samosprávných celků při výkonu státní správy,  veřejné zdravotní pojišťovny a  v omezené míře Policie ČR, Armáda ČR, Hradní stráž, Vězeňská služba ČR.  Dále zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova nebo ochranné léčení.

88 Zjistí-li pochybení, vyzve úřad, aby se k jeho zjištěním vyjádřil. Pokud úřad sdělí, že provedl nebo provádí opatření k nápravě a ochránce tato opatření shledá dostatečnými, vyrozumí o tom stěžovatele i úřad. Jinak ochránce sdělí své stanovisko úřadu a stěžovateli; součástí je návrh opatření k nápravě, například: a) přezkoumání rozhodnutí, úkonu nebo postupu úřadu, b) úkony k odstranění nečinnosti c) disciplinární řízení, d) stíhání pro trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt, e) poskytnutí náhrady škody. Úřad je pak povinen sdělit, jaká opatření k nápravě provedl. Jestliže to úřad nesdělí, nebo jsou-li opatření podle názoru ochránce nedostatečná, ochránce  vyrozum í nadř í zený ú řad a nen í -li takov é ho ú řadu, vl á du,  může o svých zji š těn í ch informovat veřejnost včetně sdělen í jm é na a př í jmen í osob opr á vněných jednat jm é nem ú řadu.


Stáhnout ppt " „Základní zákon“ státu  Normativní právní akt nejvyššího stupně právní síly  Politický význam ústavy – nástroj demokratizace určitého systému Pro."

Podobné prezentace


Reklamy Google