Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Www.npsumava.cz Horské smrčiny v NP Šumava. Cílem workshopu je formulovat odpovědi na následující otázky: 1.Můžeme ponechat šumavské horské smrčiny po.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Www.npsumava.cz Horské smrčiny v NP Šumava. Cílem workshopu je formulovat odpovědi na následující otázky: 1.Můžeme ponechat šumavské horské smrčiny po."— Transkript prezentace:

1 Horské smrčiny v NP Šumava

2 Cílem workshopu je formulovat odpovědi na následující otázky: 1.Můžeme ponechat šumavské horské smrčiny po všech (velkých i malých) často opakujících se disturbancích samovolnému vývoji, je zde dostatečný potenciál přirozené obnovy? 2.Je třeba chránit biodiverzitu šumavských horských smrčin a má z tohoto důvodu význam ponechávat stojící i ležící mrtvé stromy? 3.Co je předmětem a cílem ochrany v šumavských horských smrčinách?

3 Jak poznáme šumavskou horskou smrčinu - na Šumavě se s nimi setkáváme od nadmořské výšky od 1200 m n.m. do 1378 m n.m., nebo níže v oblasti Šumavských plání

4 - porosty, kde je dominantní dřevinou smrk ztepilý - vtroušeně jeřáb ptačí, jedle bělokorá, javor klen, buk lesní - limitující faktor – teplo (světlo) - tvoří téměř ¼ rozlohy NPŠ - na Šumavě najdeme nejrozsáhlejší ucelené smrčiny v ČR, Národní park Šumava s ha a Národní park Bavorský les s ha horských smrčin tvoří největší souvislý areál tohoto typu lesa ve střední Evropě - horské smrčiny jsou pro svou jedinečnost zařazeny do seznamu chráněných ekosystémů v rámci EU – Typ přírodního stanoviště soustavy Natura 2000 – 9410 Acidofilní smrčiny

5 Různé systémy klasifikace (fytocenologický systém, NATURA 2000) - Zonální společenstva: Calamagrostio villosae-Piceetum (N2000 L9.1- Horské třtinové smrčiny, 8.LVS včetně 7.LVS) nebo Athyrio alpestris-Piceetum (N2000: L9.3- Horské papratkové smrčiny, 8.LVS včetně 7.LVS), Dryopterido dilatatae-Piceetum (N2000: L9.1- Horské třtinové smrčiny, 8.LVS včetně 7.LVS). -Extrazonální společenstva, která jsou podmíněna edaficky, např. Sphagno-Piceetum (N2000 L9.2A- Rašelinné smrčiny ), nebo Bazzanio-Piceetum (N2000 L9.2B - Podmáčené smrčiny), Abieti- Piceetum (N2000 L9.2B - Podmáčené smrčiny) -To je fytocenologická klasifikace, bližší popis jednotek viz. Sborník Silva Gabreta, Supplementum 1, 2001 a co se týká systému NATURA2000, bližší popis jednotek viz. Katalog biotopů České republiky nebo

6 Potenciální přirozená vegetace Šumavy = rekonstruuje pravděpodobný stav vegetace, který by vznikl v současné krajině po upuštění od lidské činnosti a doprovodných jevů = rekonstruuje pravděpodobný stav vegetace, který by vznikl v současné krajině po upuštění od lidské činnosti a doprovodných jevů zdroj: Neuhäuslová et al. 1999, Ekrt et.al.2007 základní formace třtinové smrčiny (Calamagrostio villosae-Piceetum) podmáčené a rašelinné smrčiny (Bazzanio-Piceetum, Sphagno- Piceetum) komplexy horských vrchovišť (Sphagnetalia medii, zčásti s Pinus mugo nebo rašelinnou smrčinou Sphagno-Piceetum) komplexy submontánních borových rašelinišť (Pino rotundatae-Sphagnetum, Eriophoro vaginati-Pinetum sylvestris, Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris)aj. maloplošné smrkové (acidofilní) bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum) květnaté bučiny (Dentario enneaphylli Fagetum)

7 Přírodní podmínky - Zonální společenstva, která jsou podmíněna výškovým klimatem – TVL 020 Zonální smrčiny (SLT 8Y, 8Z, 8M, 8K, 8N, 8A), nadm.výška 1150 – 1350m n.m., prům.roční teplota 3°C, průměrný úhrn srážek kolem 1200 – 1500mm, půdy jsou na živiny chudé, středně hluboké až mělké, skeletovité, typu humusových podzolů s povrchovou vrstvou surového humusu. - Extrazonální společenstva, která jsou podmíněna edaficky - ve studených (mrazových) polohách (pod 1150m n.m.) a na zamokřelých půdách mírně stagnující vodou (rašelinění), typu rašelinných glejů až organozemí. - TVL 012 Vrchovištní smrčiny (SLT 8R), TVL 780 Podmáčené a rašelinné smrčiny (SLT 6R, 7G, 7T, 7R, 8T, 8G), TVL 760 Smrčiny na oglejených stanovištích horských poloh ( SLT 7V, 7O, 7P, 7Q, 8V, 8O, 8P, 8Q)

8 Zonální smrčina - Calamagrostio villosae-Piceetum

9 Vysokobylinné kapradinové nivy sv. Dryopterido-Athyrion papratka horská (Athyrium distentifolium) Převzato z prezentace Libora Ekrta

10 Podmáčené a rašelinné smrčiny (sv. Piceion excelsae) čípek objímavý (Streptopus amplexifolius): dřípatka horská (Soldanella montana): Převzato z prezentace Libora Ekrta

11 Přirozené horské smrčiny -struktura přirozených lesů je vytvářena převážně mozaikou porostních hloučků, skupin a malých porostů, které zahrnují podobné stanovištní a klimatické podmínky -vývojová stádia a fáze probíhají pomístně i na větších plochách, porosty přirozeně rozvolněné, až s mezernatým zápojem (fáze rozpadu na Trojmezné) -věkově rozrůzněné -množství stojících souší a odumřelého rozpadajícího se dřeva ležícího na zemi. To v uklizených hospodářských lesích prakticky chybí. Přitom právě tlející dřevo je substrát, který je pro přirozené zmlazování smrku v horských smrčinách velmi důležitý. -nejcennější jsou zbytky původních pralesovitých horských smrčin, např. Trojmezenský prales v okolí Plešného jezera.

12

13 Jak se rodí a vyvíjejí horské smrkové lesy smrk nejlépe zmlazuje na mrtvém trouchnivějícím dřevě (živiny a voda, lepší konkurenceschopnost vůči travám, příznivější mikroklimatické podmínky) v zástinu mateřského lesa smrčky čekají na uvolnění zástinu a poté poměrně rychle vyplňují uvolněný prostor – věková i prostorová mozaika přírodního lesa dynamika vývoje horských smrčin může být poměrně dramatická – čas od času dochází k menšímu nebo i velkoplošnému narušení porostů (vítr, sníh, hmyz, zvěř, k tomu se přidávají imise, kyselé deště, změny klimatu….) na rozsáhlých plochách rozpadajících se porostů probíhá obnova lesa pomaleji a zpravidla s pomocí pionýrských dřevin - přes přípravný les

14 Obecné schéma základních vývojových stádií a fází přírodního opadavého lesa závěrečného typu (podle Vršky 2005)

15 Stádia vývoje lesa v rámci velkého vývojového cyklu (podle Korpela 1989)

16 Biodiverzita horského lesa Co je biodiverzita??? Znamená různorodost a rozmanitost (variabilitu) živých systémů na všech úrovních uspořádání. Druhová rozmanitost se udává v počtu druhů ve sledované jednotce (ekosystému). Biodiverzita ekosystému horského smrkového lesa je v porovnání s okolními poměrně chudá. Proč? Drsné klimatické podmínky, chudé podloží…. ……..o to více zaslouží naši ochranu.

17 Smrk ztepilý – dominanta horských smrčin - plochý kořenový systém bez hlavního kořene, tendence k vyvracení - při nedostatku vody v půdě brzy oslabení suchem – snižuje se schopnost bránit se útokům přirozených nepřátel - dosahuje fyzického věku zpravidla 200 – 300 let, ojediněle i více -ve vyšších polohách rostl smrk ve smíšených lesích spolu s bukem lesním, jedlí bělokorou a dalšími dřevinami, popř. azonální spol. -v ČR výškové max m n. m. -- přirozeně se jeho zastoupení v porostech zvyšuje s narůstající nadmořskou výškou, snižující se průměrnou teplotou a zkracující se vegetační dobou

18 -od určité hranice přirozeně vytvářel prakticky čisté smrkové porosty – horské klimaxové smrčiny. Na příznivějších světlejších místech (porostních mezerách) doplňuje smrčiny jeřáb ptačí, který výrazně přizpívá k zlepšení porostních podmínek (hlubší prokořenění, opad, po odumření vzniká prostor pro obnovu a tím se vytváří bohatší struktura porostů - prostorová a druhová diferenciace). - v současné době jsou horské smrčiny oslabeny nedostatkem živin v podobě vápníku a hořčíku, způsobeným vyplavováním těchto prvku v nedávné minulosti kyselými dešti a odstraňováním dřevní hmoty. Dalšímy stresory jsou zvyšující se teploty a nedostatek vláhy v důsledku globálních klimatických změn. Narůstá náchylnost k velkoplošným rozpadům.

19 Bylinný kryt - druhově ne příliš bohatý (chudé kyselé půdy) - typické - třtina chloupkatá, brusnice borůvka, papratka horská, metlička křivolaká, bika lesní, mechy - často se setkáme i s podbělicí alpskou, žebrovicí různolistou, sedmikvítkem evropským. Zejména třtina chloupkatá často vytváří kompaktní drn, který znesnadňuje zmlazování smrku.

20 Odumřelé dřevo a jeho úloha v horském lese -nezastupitelná součást horského lesa - zdroj potravy i místo pro život řady vzácných živočichů, rostlin a hub Výrazně zvyšuje biodiverzitu ekosystému Vedle půdy je odumřelé dřevo druhově nejbohatším místem lesního ekosystému (bakterie, huby, lišejníky, mechy, kapradiny i semenáčky dřevin, ze živočichů pak kroužkovci, hmyz, pavouci, plži, plazi, obojživelníci, úkryt pro ptáky i savce). V případě horských smrčin je tlející dřevo velmi důležité pro růst a přežívání další generace lesa – je vlastně nejvhodnějším substrátem pro obnovu lesa, poskytuje dostatek vláhy, živin a minerálních látek (vápník a hořčík). Navíc chrání malé stromky před konkurencí trav a kapradin i před tlakem působeným sněhem.

21 Stojící souše a ležící vývraty -proti holině výrazně zlepšují mezoklima – zrychlují odtávání sněhu, prodlužují vegetační dobu -po určitou dobu zachycují horizontální srážky, „pročesávají“ mlhy (v zimě námraza) -zmírňují vzdušné proudění, snižují vysušování půdního povrchu a odpařování vody (toulavý stín) - souše nebo pahýly jako doupné stromy poskytují úkryt živočichům -nepřístupné vývratiště chrání přirozené nárosty před okusem zvěře

22 Dřevožijné houby - jejich význam pro les a jeho fungování je nezastupitelný, -rozkladem dřeva se houby významně podílí na koloběhu živin, umožňují využití živin dalšími organismy (některé houby, jako jediné organismy na Zemi, jsou schopné rozkládat lignin). Rozkladem dřeva umožňují obohacení půdy o humus – zdroj živin budoucích generací horského lesa.

23 Přípravné (nebo také pionýrské) dřeviny světlomilné dřeviny, zlepšují půdní vlastnosti a příznivě ovlivňují mikroklimatické podmínky konkrétní lokality. S chopností osídlit dočasně odlesněné plochy, rychlým růstem v mládí a kratším fyzickým věke m. - schopnost osídlit dočasně odlesněné plochy, - rychlý růst v mládí a kratší fyzický věk

24 Nejvýznamnější (nejznámější) ptačí druhy horských smrčin tetřev hlušec - jediná životaschopná populace tohoto kriticky ohroženého druhu v rámci České republiky – kvalita biotopů i rozlehlost a odlehlost. Tetřevy jsou citliví na přímé rušení a hluk. Tetřev se živí drobnými listy, jehličím, bobulemi, výhonky rostlin, ze živočišné zejména larvami a kuklami mravenců. Živočišná potrava je důležitá zejména pro mláďata. V zimě tvoří potravu tetřeva z podstatné části rostlinná strava.

25 Datlík tříprstý - typický ptačí druh horských smrkových lesů Šumavy. -u nás považován za relikt z doby ledové, jeho typickým domovem je totiž tajga, -odumírající a odumřelé stromy a jejich torza, - potravu datlíka tvoří živočišná strava, především ve stromech žijící brouci – kůrovci a tesaříci a jejich larvy, - početnost datlíka narůstá po kůrovcových kalamitách, kdy se zvyšuje nabídka potravy.

26

27 Lýkožrout smrkový - přirozená součást ekosystémů horských lesů - nejznámější druh podkorního hmyzu vázaný u nás na smrk ztepilý - nedílná a důležitá součást těch lesních ekosystémů, ve kterých se vyskytuje smrk ztepilý - v ČR byl lýkožrout smrkový původně zastoupen v horských polohách, rozšíření do pahorkatin a nížin způsobeno pěstováním smrku - přirození nepřátelé – kromě ptáků (zejména datlovitých) dravý brouk pestrokrovečník mravenčí, napadá ho i řada dalších druhů hmyzu, roztoči, červy, prvoci a houby

28

29 1)Z hlediska střední Evropy je Šumava jedinečná svou rozlohou horských smrčin. 2)Les nejsou jenom stromy. Les zahrnuje rostliny, houby, živočichy a jejich prostředí a tvoří tak jeden funkční celek – lesní ekosystém. Každá složka tohoto ekosystému, každý živý organismus má v lese svoje poslání. Les je tedy složitý a dokonalý systém, ve kterém probíhá koloběh látek a tok energií mezi jeho jednotlivými složkami. Je-li některá složka nebo proces narušen, je tím ovlivněn celý ekosystém, i když to na první pohled nemusí být patrné (každá příčina má svůj následek).

30 Přístup k horským smrčinám na území NPŠ Horské smrkové lesy jsou jedním z fenoménů české i německé Šumavy, jsou předmětem ochrany nejvyšší kategorie prostřednictvím národního parku. Chránit les v národním parku znamená chránit celý lesní ekosystém – vývoj a procesy, které v něm probíhají, biodiverzitu. Jedním z bodů Metodického doporučení náměstka ministra a ředitele sekce ochrany přírody a krajiny pro Správu NP a CHKO Šumava je: „V oblastech s přirozeným výskytem vysokohorských smrčin (8.LVS) a při horní hranici horského smíšeného lesa (7.LVS) s přirozeně převládajícím smrkem a nízkým zastoupením dalších dřevin budou využívány přírodní procesy jako prostředek prostorové diferenciace porostů.“

31 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Www.npsumava.cz Horské smrčiny v NP Šumava. Cílem workshopu je formulovat odpovědi na následující otázky: 1.Můžeme ponechat šumavské horské smrčiny po."

Podobné prezentace


Reklamy Google