Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Obratlovci Švajdová Kateřina U1ST, 2.ročník. Charakteristika obratlovců Tělo členěno na nestejnoměrné oddíly- hlava,trup ocas Ke kostře se připojují pletence.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Obratlovci Švajdová Kateřina U1ST, 2.ročník. Charakteristika obratlovců Tělo členěno na nestejnoměrné oddíly- hlava,trup ocas Ke kostře se připojují pletence."— Transkript prezentace:

1 Obratlovci Švajdová Kateřina U1ST, 2.ročník

2 Charakteristika obratlovců Tělo členěno na nestejnoměrné oddíly- hlava,trup ocas Ke kostře se připojují pletence končetin Vyšší nervová činnost

3 Dělení obratlovců RYBY OBOJŽIVELNÍCI PLAZI PTÁCI SAVCI

4 RYBY POVRCH TĚLA:šupiny-střechovitě se překrývají PŘIJÍMÁNÍ POTRAVY:Dravé ryby-menší rybky Kaprovité ryby-plankton,bentos ROZMNOŽOVÁNÍ:ryby se tzv.vytírají,z oplozených vajíček se líhne plůdek,který se mění v malou rybu,zvanou potěr POHYB:pomocí ploutví-ploutve prsní,hřbetní,břišní,řitní,ocasní DÝCHÁNÍ:Pomocí žaber

5 Zástupci ryb: PSTRUH OBECNÝ KAPR ŠTIKA SUMEC OKOUN

6 Pstruh obecný Žije v potocích s čistou,studenou a rychle proudící vodou.Je masožravec,živí se drobnými rybkami.Za hmyzem dokáže vyskočit až 1m nad hladinu.je lovnou rybou.

7 Kapr Je nejznámější ryba našich rybníků.Má krátkou tupou hlavu,v každém koutku úst má dva vousy-ústrojí hmatu.Je buď šupinatý,částečně šupinatý nebo lysý.Je všežravec.Kapři se chovají i uměle v rybnících.

8 Štika Má dlouhou zploštělou hlavu a protáhlé tělo.Hřbetní ploutev je posunutá téměř k ocasu.Patří k našim nejdravějším rybám.V mohutných čelistech má ostré háčkovitě zahnuté zuby.Ulovenou kořist hltá v celku.V rybnících loví malé ryby.

9 OBOJŽIVELNÍCI Vývojově dokonalejší než ryby Žijí na vlhkých stanovištích nebo ve vodě,výhradně pevninské,nevyskytují se v mořích. Dospělí obojživelníci se přizpůsobili životu na souši- změna ve stavbě dýchacího ústrojí DÝCHÁNÍ-larvy dýchají žábrami,dospělci plícemi a prokrvenou tenkou kůží POTRAVA-Hmyz,žížaly,slimáci,larvy hmyzu ROZMNOŽOVÁNÍ:1)páření 2)kladení vajíček do vody,na něž samci uvolní spermie.Vajíčka jsou kryta rosolovitým obalem.U žab se mění za 7-10 dní v pulce.

10 Dělení obojživelníků OBOJŽIVELNÍCI OCASATÍ-tělo prodloužené,hlava oddělená od trupu.Rodí malé larvy nebo snášejí vajíčka. Zástupce: Mlok skvrnitý Čolek obecný OBOJŽIVELNÍCI BEZOCASÍ-žijí v trávě,na mokrých loukách,v lese,při břehu rybníků Zástupce: Skokan hnědý Ropucha obecná Rosnička zelená

11 Mlok skvrnitý Je převážně nočním zvířetem a za dne ho uvidíme většinou za deště anebo po něm. Obývá jen v lesích s původním složením dřevin a s čistými potůčky. při ohrožení vylučuje z příušních žláz jedovatý výměšek Silně ohrožený druh

12 Skokan hnědý Žába s dlouhýma nohama, s jazykem jen vpředu přirostlým a vymrštitelným, výborně skáče a plave, najdeme ji na souši i ve vodě. Oční zřítelnice je vodorovná. Skokan hnědý je u nás snad nejhojnější žábou s širokým životním prostorem od nížin do hor, daleko od vody i ve vodě. Jestliže jejich hnědé zbarvení na hřbete převládá, užívají si více suchozemského života.

13 Ropucha obecná Suchozemská žába, tělo má dost zavalité s kůží bradavičnatou a příušními jedovatými žlázami. Snesená vajíčka jsou v dlouhých šňůrkách po dvou. Jazyk má vymrštitelný. Je dosti hojná v přírodě i v okolí lidských obydlí jak v horách, tak i v nížinách.

14 Rosnička zelená Jazyk má jen mírně vychlípitelný a oční zřítelnice postavené vodorovně. Prsty jsou opatřeny přísavky. Žije většinou na stromech celého světa mimo Afriky a často je chována teraristy. Naše rosnička zelená je docela malá a žije po celém území ČR ve vlhkých listnatých lesích i v křovinách, v horách dost vzácně. Jen v době páření se zdržuje ve vodě. Podle zbarvení podkladu umí změnit i barvu těla.

15 PLAZI Zcela se přizpůsobili suchozemskému životu.Jsou na vývojově vyšším stupni než obojživelníci. Mají úplné zkostnatění opory těla. Jsou to studenokrevní živočichové,mají proměnlivou teplotu těla-závisí na teplotě okolního prostředí. POVRCH TĚLA-kůže-suchá,hladká,zrohovatělá,vytváří šupiny (hadi ji svlékají v celku,ještěrky postupně) -štítky -kostěné desky(želvy) ROZMNOŽOVÁNÍ-oplození je vnitřní,vývoj je přímý.Plazi kladou vejce-jsou kožovitá,nechávají je v teple TRÁVÍCÍ SOUSTAVA-nemají žaludek,zakončení kloakou,nemají zuby-kromě krokodýlů,potravu polykají v celku

16 Dělení plazů ŽELVY KROKODÝLI ŠUPINATÍ PLAZI

17 ŽELVY Tělo je kryto krunýřem,hlava a končetiny jsou vysunovatelné z krunýře Kladou kožovitá vejce na pevnou zem Zástupci Želva žlutohnědá karety

18 KROKODÝLI Kostra i povrch těla je kryt kostěnými štítky Zástupci Krokodýl nilský Kajman černý

19 ŠUPINATÍ PLAZI 1)JEŠTĚRKY-mají kráčivé končetiny, lámavý ocas,drápy Zástupci Slepýš křehký Ještěrka obecná Leguán zelený Chameleón obecný 2)HADI Zástupci Zmije obecná Užovka obojková

20 Želva žlutohnědá Želva žlutohnědá patří k nejběžněji chovaným želvám u nás. Jejich krunýř je mírně klenutý. Mají samozřejmě pět prstů na každé noze. Velikost dospělé želvy je okolo 30 cm, může vážit i přes 4 kg. Samice snáší od jednoho do šesti vajec o velikosti 2,5 až 3 cm.

21 Krokodýl nilský Plaz dlouhý až 8m, žije ve vodě,na souš vylézá zřídka.Má mohutné čelisti,loví na okraji vod,živí se i rybami,nepohrdne ani zdechlinou.Rozmnožuje se vejci krytými pevnou skořápkou.Řídí se především sluchem a zrakem.je ohrožený druh.

22 Slepýš křehký U nás se běžně vyskytují v lesích na pasekách, v křovinatých stráních i na loukách. Slepýši žijí skrytě, přes den se ukrývají pod kameny, v pařezech, pod listím a teprve za soumraku vylézají ven. V případě nebezpečí slepýš může odlomit část ocasu, který se po čase částečně regeneruje.

23 Ještěrka obecná Je asi 20 cm dlouhá.Na rozdíl od hadů má 4 nohy.Žije spíše na okraji lesů,pasekách.Živí se hmyzem,červy,plži.Při napadení se ještěrce odlomí ocásek,který může dorůst i několikrát po sobě.Nepřátelé- užovky,draví ptáci,sovy,ježci.

24 Zmije obecná Je noční živočich,ve dne se vyhřívá na Slunci.Dosahuje délky okolo 80 cm.Uštkne jedině v ohrožení.Zbarvení je proměnlivé- černé,šedé,hnědé,má kresbu klikaté čáry.Loví např.myši.Nepřátelé- ježek,draví ptáci…

25 Užovka obojková Je velký silný had.Můžeme ji vidět i na rybnících.Poznáme ji podle výrazných žlutých půlměsíců za hlavou.Samička je vždy větší než sameček.Živí se hlavně žábami,hmyzem a rybkami.Kořist polyká vcelku živou.

26 PTÁCI Mají stálou tělesnou teplotu-teplokrevní Žijí v ovzduší,na pevné zemi a někteří jsou výborní plavci Přední končetiny jsou přeměněny v křídla Tělo je pokryto peřím.Peří prachové,obrysové,pera rýdovací Dýchání plícemi,na ně navazuje 5 párů plicních vaků Mají bezzubý zobák,vroubky Chování je instinktivní-ptáci stěhovaví,stálí Z hlediska aktivity-ptáci ranní,denní,noční

27 LETCI-zástupci Čáp bílý kachny husy Orel skalní Káně Jestřáb Holub domácí Výr velký Sýček obecný Datel černý Pěnkava Kos Sýkory Vrabci

28 Čáp bílý Může hnízdit v lužním lese,na osamělém stromě,továrním komíně.Loví na loukách žáby,hady,hraboše,velký hmyz.Je závislý na lučních porostech.Samice snáší obvykle 4 vejce,Rodiče se o svá mláďata starají.Na podzim odlétají do Afriky.

29 Kachna divoká Žije vždy u vody,nejčastěji u rybníků. Potravu získává z vody- larvy,hmyz,červy a jiné živočichy.Umí výborně plavat.Prsty na nohou jsou spojeny plovací blánou.Malá kachňata umí hned po vylíhnutí plavat.Kachna je pták nekrmivý.

30 Jestřáb lesní Patří mezi dravce.Má rozpětí křídel kolem 1m.Hrdlo,břich i ocas má na spodní straně vlnkovaně pruhované.Má silné krátké nohy s ostrými drápy, žlutooranžové oči a silný zahnutý zobák.Živí se ptáky a veverkami.Žijí a hnízdí v lesích.

31 Holub domácí Nejčastěji žije v holubnících,které mu staví člověk-je to živočich zdomácnělý. Jsou výborní letci,mají skvělý orientační smysl- poštovní holubi.Živí se hlavně rostlinou potravou.Jsou to ptáci krmiví.Zdivočelí holubi žijí ve věžích a půdách domů.

32 Výr velký Je největší sova na světě. Výr je mnohostranný lovec,který pátrá po kořisti hlavně pomocí sluchu. Chytá různé savce a ptáky. Na jeho jídelníčku se nachází mnoho ježků a divokých králíků. V dřívějších dobách byl výr značně pronásledovaný a z mnoha míst vymizel. V letu lze vidět dlouhá hlava a široká zaoblená křídla.

33 Pěnkava obecná Je jeden z našich nejhojnějších pěvců vůbec.Hnízdí na stromech a křovinách.Do stěn hnízda z mechu ráda vplétá bílou kůru z břízy.Žije ve všech lesích,parcích,zahradách i uvnitř velkoměst.Část samců zůstává na zimu,zbytek odlétá na jihozápad Evropy.

34 Kos černý Je původní obyvatel lesů,ale z velké části se přistěhoval k lidským obydlím.Hnízdí pravidelně dvakrát v roce.Patří k nejlepším zpěvákům.Lesní kosi na zimu táhnou do jihozápadní Evropy,kosi z města jsou většinou stálí.

35 Sýkora koňadra Jeden z našich nejčastějších ptáků,který požírá škodlivý hmyz. Hnízdí 2x v roce v různých dutinách nebo ptačích budkách.V zimě se ráda stěhuje k lidským obydlím s krmítky. Sýkorka je chráněná

36 Vrabec obecný Je to příbuzný snovačů,Připomíná je tím,že si někdy staví hnízda blízko sebe.Jsou kulovité a roztřepené. Vrabci hnízdí až 2x do roka.Mláďata krmí převážně hmyzem. Dospělí se živí dozrávajícím obilím z polí.Je to stálý a hojný pták.

37 SAVCI Jsou nejdokonalejšími obratlovci Tělo je kryto srstí Rodí živá mláďata Matky je krmí mateřským mlékem Savci mají zástupce z řádu hmyzožravých,letounů,zajícovců,hlodavců,šelem,ploutvo nožců,kytovců,chobotnatců,lichokopytníků,sudokopytník ů,primátů a lidoopů.

38 KONEC PREZENTACEPREZENTACE Použitá literatura:Dr.et RNDr.Jaroslav Jurčák,Přírodověda pro 4.ročník,Olomouc,Ped.nakladatelství PRODOS,1996, ISBN Božena Baťková a kol.,Přírodověda 4,Olomouc,Ped.nakladatelství PRODOS,1993,ISBN Danuše Kvasničková a spol.,Poznáváme život-přírodopis pro 6.ročník 1.část,Praha,Nakladatelství Fortuna,ISBN Prom.biol.Helena Kholová,CSc.,Přírodopis 4,Všeň,Alter,1996 ISBN


Stáhnout ppt "Obratlovci Švajdová Kateřina U1ST, 2.ročník. Charakteristika obratlovců Tělo členěno na nestejnoměrné oddíly- hlava,trup ocas Ke kostře se připojují pletence."

Podobné prezentace


Reklamy Google